Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před [adresa] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.
Odůvodnění
Manželka se svým návrhem domáhala, aby soud rozvedl manželství, které s manželem uzavřeli dne [datum], přičemž z manželství se narodily dvě děti, a to nezletilá dcera [jméno FO] a nezletilý syn [jméno FO]. Svůj návrh odůvodnila tím, že ve vztahu se již od počátku mezi manžely objevovaly vzájemné neshody. Manželé spolu nežijí, kdy se manželka od manžela dne 14. 1. 2025 odstěhovala, kdy je manželství hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Manžel se k návrhu manželky na rozvod připojil.Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [adresa] (oddací list). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 4. 2025, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 14. 5. 2025, byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí, a to [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum] (návrh na úpravu poměru nezletilých, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 4. 2025, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 14. 5. 2025).Manželé učinili nesporným, že došlo k rozvratu jejich manželství, přičemž příčinou rozvratu manželství jsou dlouhodobé neshody manželů, odlišné názory na životní hodnoty a odlišnost povah manželů.Soud upustil od účastnických výslechů manželů, kdy manželé shodně navrhli, aby s ohledem na skutečnost, že se manželé shodli na rozvratu manželství a i na příčině rozvratu manželství, soud účastnické výslechy manželů neprováděl.Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování listinami: úřední záznam o podání vysvětlení, potvrzení o vykázání, protokol [adresa], čestné prohlášení [jméno FO], fotografie a komunikace manžela se známými manžela, jelikož soud má za to, že tyto důkazy nejsou relevantní pro prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci.Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, jelikož je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž soud neshledal, že by v daném případě existovaly zákonné důvody, které by rozvodu manželství podle § 755 a 756 o. z. bránily. Soud nepochybuje o tom, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé spolu nežijí a nemají zájem na obnovení společného soužití.Za příčinu rozvratu manželství tedy soud pokládá dlouhodobé neshody manželů, odlišné názory na životní hodnoty a odlišnost povah manželů, na čemž se manželé shodli. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.