15 C 80/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 16. 8. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 690640678, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 7 075 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 977 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 598 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka. Konkrétně žalovaná předložila výplatnice za 06, 07/2023. Žalovaná se zavázala celkovou částku uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 290 Kč, poslední splátka byla stanovena na 14. 8. 2024. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 11 2023. Celkem žalovaná uhradila 3 630 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo s účinností ke dni 21. 10. 2025 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 2. 5. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 779256387, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 30 423 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků ve výši 28 923 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka. Žalovaná se zavázala celkovou částku uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 878 Kč, poslední splátka byla stanovena na 7. 2. 2025. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 11. 2023. Celkem žalovaná uhradila 15 256 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo s účinností ke dni 21. 10. 2025 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 29. 12. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 778905211, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 33 940 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků ve výši 32 440 Kč a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka. Žalovaná se zavázala celkovou částku uhradit v 18 měsíčních splátkách po 4 108 Kč, poslední splátka byla stanovena na 4. 7. 2024. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 11. 2023. Celkem žalovaná uhradila 37 664 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo s účinností ke dni 21. 10. 2025 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, byť byla k její úhradě žalobkyní vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 16. 8. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 690640678, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 8 000 Kč, který měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách po 290 Kč. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši 7 075 Kč, zahrnující úrok ve výši 3 977 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku 1 598 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Zápůjční sazba byla sjednána ve výši 86 %. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je rozvedená, má učňovské vzdělání, druh bydlení nájemní, počet vyživovaných osob 2. Čistý měsíční příjem z pracovního poměru na plný úvazek činí 26 085 Kč, čistý příjem domácnosti je 36 585 Kč. Odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Ověřeno pracovní smlouvou, výplatními páskami za 6-7/2023. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 3 630 Kč, poslední splátka proběhla ke dni 12. 11. 2023 (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, tabulky umoření).

7. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 2. 5. 2023 smlouvu o půjčce č. 779256387, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 30 000 Kč, který měla žalovaná splatit v 21 měsíčních splátkách po 2 878 Kč. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši 30 423 Kč, zahrnující úrok ve výši 28 923 Kč a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Zápůjční sazba byla sjednána ve výši 86 %. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je rozvedená, má učňovské vzdělání, druh bydlení nájemní, počet vyživovaných osob 0. Čistý měsíční příjem z pracovního poměru na plný úvazek činí 26 899 Kč, čistý příjem domácnosti je 41 899 Kč. Interní splátky činí 4 108 Kč. Odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Ověřeno pracovní smlouvou, výplatními páskami za 2-3/2023. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 15 256 Kč, poslední splátka proběhla ke dni 12. 11. 2023 (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, tabulky umoření).

8. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 29. 12. 2022 smlouvu o půjčce č. 778905211, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 40 000 Kč, který měla žalovaná splatit v 18 měsíčních splátkách po 4 108 Kč. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši 33 940 Kč, zahrnující úrok ve výši 32 440 Kč a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Zápůjční sazba byla sjednána ve výši 86 %. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je rozvedená, má učňovské vzdělání, druh bydlení nájemní, počet vyživovaných osob 2. Čistý měsíční příjem z pracovního poměru na plný úvazek činí 22 920 Kč, čistý příjem domácnosti je 30 920 Kč. Interní splátky činí 3 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč. Ověřeno pracovní smlouvou, výplatními páskami za 2-3/2023. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 15 256 Kč, poslední splátka proběhla ke dni 12. 11. 2023 (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, tabulky umoření).

9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne došlo s účinností ke dni 21. 10. 2025 k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo postoupení řádně oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2026).

10. Dne 16. 1. 2026 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026 včetně poštovního podacího lístku).

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy č. 690640678 spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. ve výši 8 000 Kč, za jehož poskytnutí si strany sjednaly poplatek ve výši 7 075 Kč, zahrnující úrok ve výši 3 977 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku 1 598 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celý úvěr měl být splacen v 52 týdenních splátkách po 290 Kč. Žalovaná uhradila splátku ke dni 12. 11. 2023, pak již neuhradila nic. Celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 3 630 Kč. Na základě smlouvy č. 666779256387 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dále spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. ve výši 30 000 Kč, za jehož poskytnutí si strany sjednaly poplatek ve výši 30 423 Kč, zahrnující úrok ve výši 28 923 Kč a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Celý úvěr měl být splacen v 21 měsíčních splátkách po 2 878 Kč. Žalovaná uhradila splátku ke dni 12. 11. 2023, pak již neuhradila nic. Celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 15 256 Kč. Na základě smlouvy č. 778905211 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dále spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. ve výši 40 000 Kč, za jehož poskytnutí si strany sjednaly poplatek ve výši 33 940 Kč, zahrnující úrok ve výši 32 440 Kč a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Celý úvěr měl být splacen v 18 měsíčních splátkách po 4 108 Kč. Žalovaná uhradila splátku ke dni 12. 11. 2023, pak již neuhradila nic. Celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 37 664 Kč. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou po postoupení pohledávky s účinností k 21. 10. 2025 postoupeny na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes výzvu žalobkyně.

12. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

19. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

20. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. V obecné rovině lze konstatovat, že žalobkyně si se žalovaným mohou v souladu s § 1 odst. 2 o. z. ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004: „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V předmětné věci je hledisko zachování dobrých mravů o to významnější, neboť žalovaný vystupuje ve smluvním vztahu jakožto spotřebitel a slabší smluvní strana, a náleží mu tak zvýšená soudní ochrana.

23. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12).

24. Nelze pak pominout ani soudní praxi obecných soudů, vycházející z uvedených závěrů Ústavního soud. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 23. 7. 2020, č. j. 66 EXE 2398/2017-264, dovodil, že neplatná je taková smlouva, v níž se úvěrovaný (spotřebitel) zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 119 952 Kč, přičemž výše poskytnutého úvěru činila toliko 50 001 Kč. Výše smluvní úrokové sazby činila po celou dobu splácení úvěru 66,71 % p. a. Závěr o neplatnosti zmiňované úvěrové smlouvy pak byl potvrzen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2020, č. j. 39 Co 281/2020-466. Městský soud v Praze mj. konstatoval, že smluvní úroková sazba po celou dobu splácení úvěru ve výši 66,71 % p. a. v příslušném období překračovala úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných bankami ČR domácnostem v době poskytnutí úvěru více než šestinásobně.

25. Nejvyšší soud pak ve své praxi dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

26. Soudu je rovněž známo, že podle databáze ARAD ČNB činila úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami ČR domácnostem v době poskytnutí úvěru v ČR průměrně 10,11 % p.a. (12/2022), 9,94 % p.a. (5/2023) a 10,04 % p.a. (8/2023).

27. V předmětné věci byl ve všech třech případech ujednán smluvní úrok ve výši 86 % p.a., není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětné smlouvy o úvěru naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11. Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. III. ÚS 562/12).

28. Současně platí, že standard přezkumu úvěrových smluv je v exekučním řízení nastaven výrazně výše, nežli je tomu v řízení civilním, resp. případný rozpor dané smlouvy s dobrými mravy musí být markantnější, než jak by tomu stačilo v běžném nalézacím řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18). Je tak nasnadě, že shledal-li rozpor s dobrými mravy u smlouvy s obdobnými ujednáními, s jakými se lze shledat v řízení tomto, soud exekuční, tím spíše by absolutní neplatnost takovéto smlouvy měla být dovozena soudem civilním.

29. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o. z. neplatná.

30. Nad rámec uvedeného soudu dodává, že žalobkyně nesplnila ani povinnost kladenou zákonem o spotřebitelském úvěru spočívající v povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr s řádnou péčí, když ověřila pouze příjem žalované, avšak zcela rezignovala na ověření výdajů žalované, když se v tomto směru zcela spolehla na její tvrzení a tvrzené, avšak nedoložené lustrace v registrech. Soud proto uzavírá, že smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná i ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

31. Protože je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyně se může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.

32. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy č. 690640678 celkem částku 8 000 Kč, ze které žalovaná uhradila 3 630 Kč, bezdůvodné obohacení proto odpovídá částce 4 370 Kč. Na základě smlouvy č. 779256387 poskytla žalobkyně žalované celkem částku 30 000 Kč, ze které žalovaná uhradila 15 256 Kč, bezdůvodné obohacení proto odpovídá částce 14 744 Kč. Na základě smlouvy č. 778905211 poskytla žalobkyně žalované celkem částku 40 000 Kč, ze které žalovaná uhradila 37 664 Kč, bezdůvodné obohacení proto odpovídá částce 2 336 Kč.

33. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

34. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 573 o. z., neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou dne 16. 1. 2026 s tím, že dlužnou částku má uhradit do 31. 1. 2026. Žalovaná se tak ocitla v prodlení od 1. 2. 2026.

35. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalované, která byla v řízení poměrně úspěšnější a měla by v souladu s uvedeným ustanovením právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nevznikly.

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“) a neshledal důvod pro její prodloužení.