16 C 14/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25.9.2024 k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 domáhala po žalovaném zaplacení částky 86 701,52 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností [Anonymizováno] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 28.9.2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 56 701,52 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 26.7.2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil.

2. Žalovaný uvedl, že částku, která je po něm požadována, rozporuje jakožto zcela neodpovídající. Poukázal rovněž na částečné úhrady úvěru ve výši 44 417 Kč, dále na neplatnost uzavřené smlouvy s ohledem na rozpor s dobrými mravy.

3. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na 25.3.2025. Žalobkyně sdělila ve svém podání ze dne 18.3.2025, že se z jednání soudu omlouvá s tím, že má za to, že účast žalobkyně na jednání není nezbytná, a to i z důvodu procesní ekonomie. Žalobkyně dále v rámci uvedeného podání uvedla, že v případě, že by nadepsaný soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, kupříkladu proto, že žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nové podstatné tvrzení, které dosud součástí jeho podání a vyjádření nebylo, žádá žalobkyně v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu zdvořile nadepsaný soud, aby byla před konáním jednání vyzvána zejména pro doplnění tvrzení a důkazních návrhu, resp. aby jí byla k tomuto na jednání poskytnuta přiměřená lhůta. K uvedenému podání soud podotýká, že toto podání je třeba posoudit jako úkon účastníka, který je vázán na splnění podmínky, přičemž k takovému úkonu se v souladu s ustanovením § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) nepřihlíží. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že byť oba účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř., právě s ohledem na rozpor žalobních tvrzení s předloženými důkazy a dále neprokázání některých tvrzených skutečností (k tomu viz dále) soud přistoupil k nařízení jednání; pokud se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, svým pasivním přístupem se zbavila možnosti být poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. co do odstranění těchto rozporů a dále co do prokázání podstatných tvrzených skutečností. Soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými oběma účastníky.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi společností [Anonymizováno] jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovaným jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 28.9.2023 uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.[Anonymizováno].cz Úvěrová smlouva, na jejímž základě se společnost [Anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 40 000 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,4026 % denně, roční nominální úroková sazba ve výši 146,949 % ročně, RPSN poté ve výši 299,98 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši minimální splátky, tj. ve výši (a) 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne 28.9.2023 ve spojení se Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a Standardními podmínkami Úvěrové smlouvy vztahujíc se na Klienty v České republice. Žalobkyně nijak neprokázala, jaká konkrétní částka a kdy byla žalovanému její právní předchůdkyní poskytnuta, dále ani tu skutečnost, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána a posuzována úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu dne 25.3.2025, nemohla jí býti ani poskytnuta v tomto směru poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., tj. uvedené skutečnosti zůstaly ze strany žalobkyně nedotvrzeny a neprokázány. Z listiny nazvané „Platební informace“ dále vyplývá, že dle této Platební informace k datu splatnosti 26.7.2024 činila aktuální povinná celková částka k úhradě 41 376,06 Kč, aktuální celková částka ke stejnému datu splatnosti poté 86 861,57 Kč, aktuální povinná minimální měsíční částka k datu splatnosti poté 11 292 Kč. Žalobkyně však již nijak nevysvětlila rozpor v tomto směru, tj. proč je v rámci podané žaloby tvrzeno, že splatnost celkové částky úvěru nastala dne 26.7.2024, rovněž proč je požadována částka nikoli souladná s předloženou „Platební informací“. Jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.8.2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne, společnost [Anonymizováno] (dříve [Anonymizováno]) oznámila žalovanému, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 postoupila pohledávku vzniklou z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo [Anonymizováno] v celkové výši 86 701,52 Kč na žalobkyni. Pokud žalobkyně za účelem prokázání postoupení předmětné pohledávky na svou osobu dále založila Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27.1.2020, datovaný dnem 18.11.2021, byť v doprovodu seznamu postoupených pohledávek, kde je daná pohledávka uvedena, s ohledem na datum uzavření tohoto Dodatku č. [hodnota], který předchází den uzavření předmětné úvěrové smlouvy, je zcela evidentní, že na základě tohoto smluvního ujednání mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní k postoupení dané pohledávky dojít nemohlo. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14.8.2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne konečně vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 104 415,52 Kč, zahrnující i částku nákladů právního zastoupení. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Z předložených platebních informací ze strany žalovaného má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyni žalobkyně byly uhrazeny žalovaným dne 15.12.2023 částka 12 170,13 Kč a dne 5.4.2024 částka 25 158,48 Kč.

6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).

10. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

11. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

12. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

13. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností [Anonymizováno] a žalovaným bylo dne 28.9.2023 přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek www.[Anonymizováno].cz. Na základě této smlouvy se společnost [Anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 40 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání ze svého bankovního účtu pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající sjednaným minimálním splátkám. Nicméně nelze v daném případě přehlédnout, že byť byl žalovanému poskytován spotřebitelský úvěr a bylo třeba postupovat rovněž v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tj. i v intencích shora citovaného ustanovení § 86 tohoto zákona, žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání té skutečnosti, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla zjišťována a posuzována úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. S ohledem na tuto skutečnost proto soud dospěl k závěru, že Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 28.9.2023 je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru. Byť žalobkyně pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, dále požádala, aby byl daný nárok posouzen v části jistiny žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, ani v tomto směru nebyl její požadavek shledán důvodným. Žalobkyně totiž již dále ani nijak neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěr žalovanému skutečně poskytla, příp. kdy, v jaké výši, jaké částky byly zohledněny co do úhrad poskytnutých žalovaným apod. Případné poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nemohlo být žalobkyni poskytnuto, neboť tato se nedostavila k jednání soudu dne 25.3.2025. Řádně nedovysvětlena ze strany žalobkyně zůstává i výše zažalované částky z pohledu smluvních ujednání a předložené Platební informace, když z této se podávají jiné aktuální výše, které by měly být žalovaným hrazeny k žalobkyní tvrzenému datu splatnosti úvěru 26.7.2024. Ani ohledně těchto nedostatků nemohla býti však žalobkyně poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. s ohledem na svou neúčast při jednání soudu dne 25.3.2025. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodně podanou v plném rozsahu zamítl.

18. Nad rámec uvedeného soudu dále poukazuje na zjevnou nepřiměřenost ve smlouvě sjednaných úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/20004 či 33 Odo 236/2005). I z tohoto pohledu je na místě danou úvěrovou smlouvu posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s přihlédnutím k ustanovení § 588 o.z., neboť sjednaná úroková sazba ve výši 146,949 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Žalovaný však náhradu nákladů řízení nepožadoval, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.