Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku číslo [Anonymizováno], způsob využit byt, nacházející se v budově číslo popisné [Anonymizováno] v části obce [adresa], obec [adresa] na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy číslo popisné [Anonymizováno], v části obce [adresa], obec [adresa], na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno], vše zapsáno v katastrálním území [adresa], obec [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [adresa], a vyklizenou ji předat žalobkyni ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 637,5 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce [tituly před jménem], advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 22. 4. 2025 se žalobkyně domáhala vyklizení bytové jednotky [Anonymizováno], způsob využit byt, nacházející se v budově číslo popisné [Anonymizováno] v části obce [adresa], obec [adresa] na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 754/132508 na společných částech budovy číslo popisné [Anonymizováno], v části obce [adresa], obec [adresa], na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] [Anonymizováno], vše zapsáno v katastrálním území [adresa], obec [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [adresa], (dále jen „Bytová jednotka“). Žalobkyně je výlučnou vlastnicí Bytové jednotky, přičemž vlastnické právo nabyla smlouvou o převodu vlastnického práva od paní [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný Bytovou jednotku užívá bez právního titulu a odmítá jí opustit. Účastníci řízení byli manželé, přičemž manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 6. 8. 2024. V době trvání manželství upravili manželé režim společného jmění manželů, které na základě smlouvy zúžili. Žalobkyně se z Bytové jednotky odstěhovala z důvodů neshod se žalovaným. Žalovanému umožnila pobývat v Bytové jednotce, dokud si nenajde nové bydlení. Žalobkyně se dne 13. 4. 2024 do Bytové jednotky vrátila za účelem vyzvednutí osobních věcí, ale žalovaný jí přístup do Bytové jednotky odepřel výměnou zámků, což žalobkyně oznámila PČR. Přístup jí byl odepřen též 21. 4. 2024, což opět oznámila PČR. Žalovaný Bytovou jednotku neopustil ani po rozvodu manželství. Následně žalovaný vyzval dceru k vystěhování věcí, neboť chtěl její pokoj použít za jiným účelem. Dne 10. 1. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení a předání Bytové jednotky, nejpozději do 3. 2. 2025, kdy výzva byla doručena doporučeně žalovanému, jeho právnímu zástupci do datové schránky a prostřednictvím elektronické zprávy právním zástupcem žalobkyně právnímu zástupci žalovaného. Žalovaný na výzvu reagoval prostřednictvím právního zástupce tak, že výzvě k vyklizení nelze vyhovět, neboť mezi účastníky byla uzavřena dohoda o užívání Bytové jednotky, ale že žalovaný je ochoten Bytovou jednotku opustit po úhradě údajné dlužné částky ze zápůjčky. Ze strany žalovaného se jedná o účelová tvrzení, žádná dohoda uzavřena nebyla. Právní zástupce žalobkyně se dne 3. 2. 2025 dostavil na adresu Bytové jednotky za účelem podepsání předávacího protokolu, neboť mělo dojít k vyklizení, ale k tomu nedošlo, byť byl podle všeho žalovaný v Bytové jednotce přítomen. Žalovaný bez právního důvodu omezuje vlastnické právo žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že popírá nárok vznešený žalobkyní, neboť není po právu. Mezi účastníky je zároveň u [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno] veden spor, ve kterém se žalovaný domáhá po žalobkyni vrácení částky 8 450 000 Kč a 355 226 Kč, které zapůjčil žalobkyni na úhradu celé kupní ceny Bytové jednotky a její rekonstrukci, kdy žalobkyně tvrdí, že se jednalo o dar. Žalobkyně žalovanému sdělila, že Bytovou jednotku může užívat tak dlouho, jak bude chtít. Bytová jednotka je vybavena příslušenstvím, které je zcela ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný též platí veškeré náklady spojené s užíváním Bytové jednotky. Žalobkyně si navíc mohla své osobní věci vyzvednout, byl sjednaný termín, ze kterého se žalobkyně omluvila. Vyklizení Bytové jednotky je navíc v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně žalovanému nevrátila finanční prostředky.
3. Mezi účastníky je nesporné, že v současné době žalovaný Bytovou jednotku užívá.
4. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Žalobkyně je vlastníkem Bytové jednotky (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne 7. 2. 2025).
6. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k Bytové jednotce od [tituly před jménem] [jméno FO] za částku 8 450 000 Kč, kdy část kupní ceny ve výši 420 000 Kč byla uhrazena v rámci rezervace, a část kupní ceny 8 030 000 Kč byla vyplacena z advokátní úschovy, přičemž z toho částka ve výši 5 511 916,66 Kč byla poskytnuta v rámci hypotečního úvěru od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. (prokázáno kupní smlouvou ze dne 29. 6. 2021).
7. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 6. 8. 2024 (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).
8. Společné jmění manželů bylo zúženo do budoucna tak, že nabývání nemovitých věcí, závazků z hypotečního úvěru určeného ke koupi či k rekonstrukci nemovité věci ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, či závazků převzatých jedním z manželů bez písemného souhlasu druhého manžela a příjmů v rozsahu určeném ke splácení hypotečního úvěru či jiného dluhu (prokázáno notářským zápisem číslo [Anonymizováno], sepsaný notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Praze dne [datum]).
9. Žalobkyně dne 13. 4. 2024 ohlásila na Policii ČR, že jí žalovaný odmítl vpustit do Bytové jednotky s tím, že tuto bytovou jednotku zakoupila žalobkyně do výlučného vlastnictví, a účastníci zde společně bydleli, ale následně žalobkyně z Bytové jednotky odešla a po týdnu se vrátila, aby si vyzvedla osobní věci, což jí žalovaný zamezil mimo jiné tím, že vyměnil zámky u dveří (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]). Policie ČR vyhodnotila situaci tak, že skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán přestupek tím, že byly vyměněny zámky od dveří Bytové jednotky, kdy toto oznámení bylo zasláno úřadu [Anonymizováno] [adresa], a zároveň byla žalobkyně vyrozuměna o předání oznámení příslušnému orgánu (prokázáno oznámením o přestupku ze dne 30. 4. 2024 a vyrozuměním ze dne 30. 4. 2024).
10. Žalobkyně má nastavenou trvalou platbu s názvem „Poplatky Devonská“ za účelem úhrady poplatků spojených s užíváním Bytové jednotky a hradí i pojištění Bytové jednotky (prokázáno platbou ve výši 826 Kč ze dne 18. 8. 2025 a platba ve výši 874 Kč ze dne 10. 9. 2025).
11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení Bytové jednotky, a to nejpozději do 3. 2. 2025, neboť jí užívá neoprávněně a bez právního titulu, kdy právní zástupce žalobkyně zaslal tuto výzvu i do datové schránky právního zástupce žalovaného, a tato zpráva byla doručena dne 10. 1. 2025, a též jí zaslal prostřednictvím e-mailové zprávy (prokázáno výzvou k vyklizení Bytové jednotky ze dne 10. 1. 2025 včetně dokladu o odeslání a dodejky, potvrzení o doručení do datové schránky, e-mailová zpráva ze dne 10. 1. 2025). Žalovaný se prostřednictvím svého právního zástupce k výzvě vyjádřil tak, že výzvě nelze vyhovět, neboť žalovaný Bytovou jednotku užívá na základě dohody, ze které je ochoten upustit v případě, že mu žalobkyně vrátí dlužnou částku 9 330 193 Kč (prokázáno odpovědí na výzvu k vyklizení Bytové jednotky ze dne 23. 1. 2025 včetně plné moci k zastupování). Právní zástupce žalobkyně kontaktoval právního zástupce žalovaného prostřednictvím telefonu (prokázáno výpisem uskutečněných hovorů z telefonu právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 2. 2025). V bytovém domě, kde se nachází Bytová jednotka je zvonek se jménem [jméno FO] (prokázáno fotografií zvonků ze dne 3. 2. 2025). Právní zástupce žalobkyně vyfotografoval vozidlo žalovaného stojící před domem v den, kdy mělo dojít k vyklizení (prokázáno fotografií ze dne 3. 2. 2025 zachycující vozidlo [Anonymizováno], SPZ: [SPZ]).
12. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně z Bytové jednotky odešla na přelomu března a dubna roku 2024 s tím, že žalovanému měla sdělit, že v Bytové jednotce může zůstat, jak dlouho bude chtít. Toto mu sdělila, když si balila věci. Žalovaný má od února 2024 rozestavěný dům v Chuchli. Žalovaný obdržel výzvu k vyklizení, reagoval na ní prostřednictvím právního zástupce. Co se týče majetkových poměrů, žalovaný uvedl, že má svou stavební společnost a stabilní měsíční příjem, který se může pohybovat mezi 40 000 Kč až 150 000 Kč. Náklady na podnikání činí 150 000 Kč. Nemá žádné úspory, má automobil na leasing a dále starý automobil Ford Tranzit. Není v jeho možnostech zajistit si nájemní bydlení, neboť má dluh asi 3 000 000 Kč, a nemůže ani dostavět svůj dům. V Bytové jednotce se dělala rekonstrukce elektroinstalace, kuchyňské linky, podlaha, vana, obklady a dlažba. Náklady na rekonstrukci činily asi 800 000 Kč bez práce, neboť rekonstrukci prováděl žalovaný se svou firmou. Financoval to žalovaný z peněz, které obdržel za prodej domu ve [adresa], který vlastnil. Vybavení Bytové jednotky je z domu ve [adresa], tedy patří žalovanému. Od počátku platí veškeré poplatky za Bytovou jednotku. Žalobkyně mu někdy v roce 2021 přislíbila vrácení finančních prostředků, které jí poskytl na pořízení Bytové jednotky, při odchodu z Bytové jednotky mu toto již neřekla.
13. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že z Bytové jednotky odešla první den v dubnu 2024, přičemž se se žalovaným dohodli, že v Bytové jednotce může zůstat, dokud si nenajde nové bydlení. Následně došlo další týden k výměně zámků od dveří, a žalobkyně se nemohla do Bytové jednotky dostat, což bylo oznámeno Policii ČR. Výzvu k opuštění Bytové jednotky zaslala žalovanému dne 10. 1. 2025. Žalovaný nabízel žalobkyni 2 000 000 Kč za to, aby na něho Bytovou jednotku bezplatně převedla. Rekonstrukci Bytové jednotky platil žalovaný, kdy finanční prostředky získal prodejem domu. Vybavení Bytové jednotky je žalovaného, kromě knih, které jsou ve vlastnictví žalobkyně.
14. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně je výlučným vlastníkem Bytové jednotky, kterou nabyla v roce 2021 za částku 8 450 000 Kč. Účastníci řízení byli v době nabytí Bytové jednotky žalobkyní manželé, přičemž byli pravomocně rozvedeni dne 6. 8. 2024. Zákonný režim společného jmění manželů byl zúžen notářským zápisem ze dne 5. 2. 2015. Žalobkyně opustila Bytovou jednotku v dubnu 2024. Bytovou jednotku v současné době užívá žalovaný, který zároveň vyměnil zámky u dveří a zamezil žalobkyni vstup do Bytové jednotky. Žalobkyně dne 10. 1. 2025 vyzvala žalovaného k vyklizení Bytové jednotky o 3. 2. 2025; žalovaný výzvě nevyhověl a odkázal na údajné finanční nároky. V současnosti byt užívá bez právního titulu.
15. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování spočívající v připojení spisu [Anonymizováno]. [spisová značka], faktury prokazující rekonstrukci dané Bytové jednotky ve výši 1 000 000 Kč a důkazy prokazující skutečnost, že veškeré vybavení Bytové jednotky je ve výlučném vlastnictví žalovaného, neboť tyto důkazy nejsou v projednávané věci relevantní, navíc soud zjistil skutkový stav dostatečně i bez provedení těchto důkazů.
16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
17. Podle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.
18. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo neprávem věc zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
19. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
20. Podle § 980 odst. 2 věta první o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.
21. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně se v tomto řízení domáhá vyklizení nemovitosti – Bytové jednotky žalovaným. Žalobkyně v roce 2021 nabyla vlastnické právo k Bytové jednotce, a to na základě kupní smlouvy, kterou uzavírala jako kupující pouze žalobkyně. V době nabytí nemovitosti byli žalobkyně a žalovaný manželé, avšak jejich majetkový režim byl zúžen notářským zápisem z roku 2015, a tedy Bytová jednotka nespadala do společného jmění manželů, nýbrž patřila výlučně žalobkyni. Žalovaný v řízení nerozporoval skutečnost, že Bytovou jednotku užívá k bydlení, naopak uváděl, že se v současné době jedná o jeho jedinou možnost bydlení, neboť nemá finanční prostředky na to, aby někde platil nájemné, a dům, který má ve vlastnictví, není dokončený.
22. Žalovaný se bránil tím, že se žalobkyní uzavřel dohodu o užívání Bytové jednotky, kdy mu žalobkyně měla oznámit, aby Bytovou jednotku užíval tak dlouho, jak bude chtít. Dne 10. 1. 2025 byla žalovanému adresována výzva k vyklizení Bytové jednotky nejpozději do 3. 2. 2025, přičemž s touto výzvou se žalovaný prokazatelně seznámil, neboť na ni reagoval prostřednictvím svého právního zástupce a navíc při svém výslechu sám uvedl, že mu tato výzva doručena byla. Žalovaný však do dnešního dne bytovou jednotku nevyklidil, naopak jí nadále užívá, aniž by mu pro to svědčil jakýkoliv právní důvod. I pokud by nějaká forma dohody mezi účastníky řízení o užívání Bytové jednotky byla, z vůle žalobkyně, která požádala žalovaného o vyklizení, bylo zřejmé, že o další trvání údajné dohody již nemá zájem a žádá, aby žalovaný Bytovou jednotku opustil, což neučinil ani přes to, že mu nesvědčil žádný právní titul k užívání Bytové jednotky.
23. Žalovaný v řízení namítal, že finanční prostředky za účelem pořízení Bytové jednotky poskytl z výlučného vlastnictví, které získal prodejem domu ve [adresa], a následně Bytovou jednotku zrekonstruoval, též ze svých finančních prostředků, a o vrácení těchto finančních prostředků se vede spor u Okresního soudu v Písku.
24. Žalobkyně v projednávané věci učinila nesporným, že finanční prostředky na zakoupení nemovitosti pocházely od žalovaného. Mezi účastníky je sporná otázka, zda k poskytnutí finančních prostředků došlo z titulu zápůjčky nebo daru. Touto otázkou se však soud v projednávané věci nezabýval, neboť se jedná o otázku mimoběžnou předmětu sporu. Otázka právního důvodu poskytnutí prostředků je předmětem jiného řízení; případné pohledávky žalovaného vůči žalobkyni jej neopravňují k zadržování cizí věci. Samotná skutečnost, že Bytová jednotka byla zakoupena z finančních prostředků poskytnutých výlučně žalovaným, nezakládá právo žalovaného v Bytové jednotce bydlet bez dohody se žalobkyní. Bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a tento stav je též ve smyslu § 980 odst. 2 věty první o. z. zapsaný ve veřejném seznamu. V takovém případě náleží Bytová jednotka dle § 1011 o. z. žalobkyni, které přísluší i právo ve smyslu § 1042 o. z. domáhat se ochrany proti každému, kdo neprávem do jejího vlastnického práva zasahuje nebo jej ruší, kdy do této ochrany náleží i právo domáhat se vyklizení nemovitosti. Soud se nezabýval ani tím, jaké další spory mezi sebou účastníci řízení mají, neboť pro posouzení projednávané věci je podstatné, kdo vlastní Bytovou jednotku, a zda tomu, kdo ji užívá, svědčí právní titul či nikoliv.
25. Vycházeje tedy ze shora uvedeného, že výlučným vlastníkem této nemovitosti je žalobkyně a žalovaný tuto nemovitost užívá, děje se tak bez právního důvodu. Proto soud podané žalobě vyhověl a žalovanému uložil předmětnou nemovitost vyklidit (výrok I).
26. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že o rozpor s dobrými mravy, kterým se bránil žalovaný, se též nejedná, neboť žalovaný užívá bez právního titulu Bytovou jednotku, kterou vlastní výlučně žalobkyně a odmítá jí opustit. Soud neuvěřil žalovanému, že by nebyl schopen zajistit si jiné bydlení, a to ani nájemní. V tomto ohledu soud žalovaného na jednání dne 16. 9. 2025 poučil, nechť doplní svá skutková tvrzení a osvědčí, že není schopen si bytovou potřebu zajistit jiným způsobem. Žalovaný se ve stanovené lhůtě žádným způsobem nevyjádřil. Ke svým majetkovým poměrům se žalovaný vyjádřil toliko v rámci účastnického výslechu, nicméně tímto nelze nahrazovat absentující skutková tvrzení. Žalovaný k výzvě soudu žádným konkrétním způsobem své majetkové poměry nespecifikoval, kdy v tomto ohledu soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší pariční lhůty ke splnění uložené povinnosti.
27. Soud rovněž konstatuje, že o rozpor s dobrými mravy se nejedná, neboť je to právě žalovaný, kdo vědomě ruší vlastnické právo druhé osoby, aniž by k tomu byl oprávněn, kdy takové jednání nemůže být chráněno zákonem. Nelze dovodit rozpor s dobrými mravy v situaci, kdy neoprávněný uživatel setrvává v cizí nemovitosti proti výslovné vůli vlastníka.
28. Lhůta v délce patnácti dnů k vyklizení nemovitosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 2 300 Kč [§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé, a vyjádření ze dne 22. 4. 2025, dvakrát písm. g) účast na jednání konaném u zdejšího soudu dne 16. 9. 2025 a dne 13. 11. 2025, když jejich výše je dána § 7 bod 5. ve spoj. s § 9 odst. 1 této vyhlášky] a 5 náhradami hotových výdajů po 450 Kč [§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky].
30. Celkové náklady žalobce ve výši 21 637,5 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě [§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.] a na zákonné platební místo [§ 149 odst. 1 o. s. ř.].
31. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení tak, jak je vyúčtovala s tím rozdílem, že od 1. 1. 2025 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 177/1996, Sb., advokátní tarif, dle které činí režijní paušál částku 450 Kč, a to dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky. Žalobkyně účtovala pouze 300 Kč za jeden režijní paušál, kdy soud provedl výpočet náhrady nákladů řízení ze správné částky 450 Kč.