Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 960,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 383,06 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 32 383,06 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 896 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], sídlem [adresa] uzavřela se žalovanou dne 20. 11. 1998 smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných splátkách ve výši nejméně 5 % z dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva sjednaného ve smlouvě a od smlouvy odstoupila, neboť se žalovaná dostala do prodlení se splacením více než dvou po sobě jdoucích splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaná uhradila naposledy splátku v měsíci listopad 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dlužnou částku a vyzvala žalovanou k úhradě. Žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla ke dni 1. 11. 2023 postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 20. 11. 1998 smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 20 000 Kč, kdy žalovaná byla povinna splácet dlužnou částku nejméně ve výši 5 % z dlužné částky, a též společně s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně z dlužné částky (zjištěno z žádosti o úvěr ze dne 20. 11. 1998, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem poplatků, odměn, sankcí a náhrad nákladů úvěrových produktů pro spotřebitelské úvěry). Žalovaná úvěr čerpala dle smlouvy o úvěru, avšak dostala se do prodlení se splátkami, proto byla dlužná částka zesplatněna a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 24. 3. 2024, výpisem z účtu žalované). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky opakovaně (prokázáno upomínkou ze dne 10. 3. 2025). Dlužná částka k datu splatnosti sestává z jistiny ve výši 32 383,06 Kč a příslušenství ve výši 13 577,12 Kč, kdy se jedná o zákonné a smluvní úroky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, dopisem s informací o postoupení pohledávky ze dne 30. 4. 2024).
5. Soud právní vztahy mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 3. 2000 (dále jen „obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), a to s přihlédnutím k přechodnému ustanovení § 3028 odst. 3 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to proto, že jak vyplývá z dikce tohoto ustanovení, dosavadní právní předpisy se použijí na závazkové vztahy vzniklé před 1. 1. 2014.
6. Podle § 365 obch. zák. je dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.
7. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
9. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
10. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obch. zák. Žalovaná uzavření smlouvy nijak nesporovala, když z platební historie bylo zřejmé, že své závazky ze smlouvy v minulosti pravidelně a řádně plnila. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splácet v pravidelných splátkách ve výši nejméně 5 % z dlužné částky, v souladu s obchodními podmínkami. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru nedostála, když poslední splátku uhradila žalovaná v listopadu 2023, využila právní předchůdkyně žalobkyně své právo vyplývající z obchodních podmínek a § 506 obch. zák. a od smlouvy odstoupila a celý nesplacený úvěr ve výši žalované částky ke dni 30. 4. 2024 zesplatnila, přičemž žalovanou vyzvala k jeho úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, vznikla právní předchůdkyni žalobkyně proti žalované nárok domáhat se po ní zaplacení dlužné částky, a to nejen pokud jde o dlužné splátky úvěru do zesplatnění úvěru a úvěrovou jistinu, nýbrž ve smyslu § 365 a § 395 odst. 1 obch. zák. i pokud jde o sjednané úroky z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z. Žalovaná nehradila poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se do prodlení se splátkami, a proto byla pohledávka zesplatněna a žalovaná byla vyzvána k úhradě s dohodnutým úrokem. Jelikož žalovaná žalobkyni dlužnou částku nezaplatila, soud jí tuto povinnost uložil (výrok I).
11. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 1 296 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 896 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě [§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.].