17 C 82/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 26 698 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku z titulu smlouvy o dodávce elektřiny a plynu ze dne 19. 4. 2021, na jejímž základě byla žalovaná odběratelem elektřiny a plynu v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a plyn a žalovaná se zavázala zejména elektřinu a plyn odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 7. 6. 2022 do 22. 11. 2023 neuhradila řádně vyúčtování spotřeby elektřiny v plné výši znějící na částku 1 989 Kč a v období od 17. 9. 2022 do 24. 4. 2023 neuhradila řádně vyúčtování spotřeby plynu znějící na částku 24 709 Kč. K zaplacení spotřeby elektřiny a plynu byla žalovaná žalobkyní upomínána, avšak do dne podání žaloby nebyl dluh uhrazen.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná se nevyjádřila, měl soud za to, že souhlasí, a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaná uzavřela dne 19. 4. 2021 se žalobkyní smlouvu o dodávce elektřiny a plynu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a plyn do výše uvedeného odběrného místa – [adresa], a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní cenu (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a ze smlouvy o dodávce plynu ze dne [datum]). Za spotřebovanou elektřinu v období od 7. 6. 2022 do 22. 11. 2023 vystavila žalobkyně žalované daňový doklad splatný dne 26. 6. 2023 znějící na částku 710 Kč a daňový doklad splatný dne 11. 12. 2023 znějící na částku 1 279 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota] a č. [hodnota]). Za spotřebovaný plyn v období od 17. 9. 2022 do 24. 4. 2023 vystavila žalobkyně žalované daňový doklad splatný dne 24. 3. 2023 znějící na částku 13 794 Kč, daňový doklad splatný dne [datum] znějící na částku 410 Kč, daňový doklad splatný dne 21. 7. 2023 znějící na částku 10 384 Kč a daňový doklad splatný dne 21. 7. 2023 znějící na částku 121 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota]). Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, a proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě (zjištěno z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 9. 7. 2024).

5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa elektřinu a plyn, přičemž žalovaná řádně neuhradila cenu za odebrané energie, celkem ve výši 26 698 Kč.

6. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.

7. Podle § 72 odst. 2 vety první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu, a dále byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu ve smyslu cit. ust. § 72 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodaný plyn dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované za dodanou elektřinu částku ve výši 1 989 Kč, a za dodaný plyn částku 24 709 Kč, avšak žalovaná tyto částky neuhradila, a soud jí proto s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. tuto povinnost uložil. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, proto soud uložil žalované rovněž zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, přičemž splatnost uvedené částky vyplývá z výše specifikované faktury.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první před středníkem, když neshledal důvod pro její prodloužení.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 1 068 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 668 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).