Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že dne [datum] od 20:00 hod. do dne [datum] do 20:45 hodin v [adresa] řídil [jméno FO] osobní automobil [jméno FO] [jméno FO], RZ: [SPZ], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, přičemž řidič vozidlo dostatečně nezabezpečil proti samovolnému rozjetí a odcizení a od se vozidla vzdálil, vozidlo se poté samovolně rozjelo a narazilo do zadního nárazníku zaparkovaného osobního automobilu [jméno FO], RZ: [SPZ] ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO]. Poškozené bylo vyplaceno pojistné plnění [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., ve výši [částka] na základě faktury za opravy z titulu havarijního pojištění poškozené. K datu nehody nebylo k vozidlu [jméno FO] [jméno FO], RZ: [SPZ] uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto žalobkyně dne [datum] nahradila Kooperativě pojišťovně, a.s., plnění ve výši [částka] poskytnuté poškozené a dále uhradila pověřenému partnerovi [právnická osoba]. smluvní odměnu [částka] za vyřízení pojistné události, celkem tedy v souvislosti s likvidací pojistné události žalobkyně vyplatila [částka]. Žalobkyni tím vznikl vůči žalovanému nárok k náhradě toho, co za něho plnila. Žalobkyně uplatnila u žalovaného své právo na náhradu dle § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. dopisem ze dne [datum] a stanovila mu lhůtu k plnění do [datum]. Naposledy žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení dopisem ze dne [datum].
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne [datum] vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost může být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně v nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:
5. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil [jméno FO] tím, že řídil osobní automobil [jméno FO] [jméno FO], RZ: [SPZ], vlastněné a provozované žalovaným, po [adresa], v blízkosti SVO č. [hodnota], ve směru od [adresa], přičemž vozidlo dostatečně nezabezpečil proti samovolnému rozjetí a odcizení a následně se od vozidla vzdálil, vozidlo se samovolně rozjelo a narazilo do zadního nárazníku zaparkovaného osobního automobilu [jméno FO], RZ: [SPZ] ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] (policejní protokol č. j. KRPA-[Anonymizováno] /PŘ-[Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno]). Policie pořídila fotodokumentaci poškozených vozidel (fotodokumentace). Osobní automobil [jméno FO], RZ: [SPZ] byl v rámci dopravní nehody poškozen v místě zadního nárazníku (zápis o poškození).
6. Pověřená společnost [právnická osoba]. stanovila výši skutečné škody poškozeného vozidla na částku [částka] (stanovení výše skutečné škody). Společnost [právnická osoba] opravila osobní automobil [jméno FO], RZ: [SPZ] náklady na opravu vyúčtovala fakturou č. [hodnota] (faktura č. [hodnota]). Vyúčtovanou opravu automobilu [jméno FO], RZ: [SPZ], uhradila Kooperativa pojišťovna, a.s., v rámci havarijního pojištění poškozené (dopis o výplatě plnění). Kooperativa pojišťovna, a.s. uplatnila u žalobkyně dne [datum] nárok na náhradu vyplacené částky [částka] (uplatnění regresního nároku), kterou jí žalobkyně poukázala dne [datum] (potvrzení o provedení transakce). Společnost [právnická osoba]. stanovila své náklady na likvidaci pojistné události na částku [částka] (podklady pro fakturaci). Společnost [právnická osoba]. náklady na likvidaci žalobkyni vyúčtovala v rámci faktury č. [hodnota] (faktura [právnická osoba].). Žalobkyně společnosti [právnická osoba]. náklady na likvidaci uhradila dne [datum] (potvrzení o provedení transakce).
7. Dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovanému dne [datum] (podací lístek) žalobkyně uplatnila u žalovaného právo na náhradu plnění ve výši [částka], žalobkyně vyzvala žalovaného k jejich úhradě do [datum] (dopis žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslanou žalovanému dne [datum] (podací lístek).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. [jméno FO] Českou republiku je od [datum] závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne [datum] vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že ke škodě došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.10. Dle § 62 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen jako „ZPOV“), kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu.11. Vzhledem k tomu, že ke dni dopravní nehody nebylo k vozidlu značky [jméno FO] [jméno FO], RZ: [SPZ], sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu jím způsobenou, poskytuje dle shora citovaného ustanovení § 62 písm. b) ZPOV plnění za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla žalobkyně z garančního fondu.12. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále též „o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.13. Dle § 71 odst. 1 písm. a) ZPOV poskytne-li kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.14. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [jméno FO] [jméno FO], RZ: [SPZ], neměl sjednané povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 6 odst. 1 písm. b) ZPOV. Dne [datum] byla způsobena žalovaným provozovaným nepojištěným vozidlem nehoda, která vedla ke vzniku škody, proto žalobkyně poskytla v souladu s § 62 písm. b) ZPOV poškozené v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou měl žalovaný nahradit podle § 2927 odst. 1 o. z. Žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila částku [částka]. Žalobkyni proto vznikl na základě § 71 odst. 1 písm. a) ZPOV nárok na zaplacení žalované částky vůči žalovanému jako tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla. Soud dospěl k závěru, že žalobě je možno v plném rozsahu vyhovět a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalovanému k zaplacení v dopise s uplatněním nároku.15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v náhradě nezastoupeného účastníka, která je tvořena částkou [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tyto dva úkony: sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby (§ 1 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) po [částka].16. Lhůty pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byly soudem stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.