Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši [částka] a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet na základě ověření informací získaných od žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu s částkou ve výši [částka] sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] (úroková sazba ve výši 12,75 % ročně byla uvedena na druhé straně smlouvy) a odměny za zpracování zápůjčky ve výši [částka], a to v 21 měsíčních splátkách po [částka]. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, za celou dobu trvání smlouvy neuhradil ani jednu splátku. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] s účinností k [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně se proto na žalovaném domáhá uhrazení celé zbývající dlužné částky: jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka]. Žalobkyně dále žádá na žalovaném kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny, který žalobkyně nárokuje ode dne následujícího po uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. dne [datum], do dne postoupení pohledávky, do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, tj. od [datum], do postoupení pohledávky, do [datum]), úrok ve výši 12,75 % z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Itálie. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení).
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši [částka] a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], a to v 21 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy jednoho měsíce od předešlého splátkového období počínaje 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy s poslední splátkou ve výši [částka]. RPSN činila 134,55 %, úroková sazba 86 % ročně. Úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru). Podle čl. 1.3. smluvních podmínek byl úvěr sjednán jako bezúčelový. Podle čl. 6.8. smluvních podmínek si právní předchůdkyně žalobkyně vyhradila právo vyzvat žalovaného k vrácení celé dosud nesplacené jistiny úvěru, pokud žalovaný dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky a ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky. Podle čl. 9.1 smluvních podmínek je smlouva uzavřená na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (smluvní podmínky).
6. Při prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání, žije v nájmu, má dvě vyživované osoby, úvěr potřebuje na podnikání - nákup. Žalovaný byl majitelem auta, byl OSVČ. Žalovaný dosahoval čistého měsíčního příjmu [částka]. Po odečtení měsíčních výdajů (externí splátky [částka], odhadované měsíční výdaje [částka]) zbýval žalovanému použitelný příjem [částka]. Žalovaný předložil žalobkyni průkaz o povolení k pobytu, živnostenský list a výpisy z účtu za srpen a září 2022. Žalovaný žádal o úvěr ve výši [částka] hrazenou měsíčními splátkami (zákaznická karta).
7. Sjednané splátky ze smlouvy o úvěru žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil neuhradil ničeho (tabulka umoření).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek), pohledávka žalovaného je uvedena pod položkou č. [hodnota] (seznam postoupených pohledávek) a žalovanému tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila dopisem ze dne [datum] (oznámení) odeslaným [datum] (podací lístek). K zaplacení žalované dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] (výzva) odeslaným následujícího dne (podací lístek).
9. Obvyklá úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem v ČR dostupné na webových stránkách České národní banky www.cnb.cz pod záložkou „Statistika“ -> ARAD – systém časových řad -> Ukazatele -> Statistická data -> Měnová a finanční statistika -> Měnová statistika -> B. Úrokové sazby měnových finančních institucí -> Nové obchody -> Úrokové sazby v říjnu 2022 činila 6,81 % ročně (výpis úrokové sazby ze systému ARAD).
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Itálie jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z úvodních ujednání smlouvy o úvěru.
12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
13. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládal v době uzavření smluv platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 86 a násl., právní předchůdkyně žalobkyně aktivně zjišťovala majetkové poměry žalovaného, nespoléhala se pouze na informace od žalovaného a ověřila příjmy žalovaného ze zaznamenaných listin. Dle učiněných zjištění dospěla k oprávněnému závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednávaného závazku.
16. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr ve výši [částka] skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením.
17. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 86 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
18. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. [spisová značka]: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
19. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období října 2022, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 6,81 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 12,6x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost žalovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o. z., dle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smluv o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.
20. Při určení výše obvyklého úroku soud vycházel z úrokových sazeb používaných bankami pro tuzemský trh spotřebitelských úvěrů. Přihlédl přitom k okolnosti, že většina bank má sídlo v Praze, jejich úvěrová politika je do značné míry jednotná, jakož i k menší rozloze státu (shodně [adresa], J. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, k § 1813).
21. Při zohlednění vůle smluvních stran ujednat povinnost žalovaného vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutém počtu měsíčních splátek je třeba takto určenou výši úroku promítnout jak do celkové výše splátek, tak do okolnosti, v jakém rozsahu měly být započítány na jistinu pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a v jakém rozsahu na úrok. Pro smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným to bude vypadat následovně: žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit v 21 měsíčních anuitních splátkách, po zohlednění úrokové sazby pro říjen 2022 ve výši 6,81 % ročně by žalovaný na úroku zaplatil [částka] (u jistiny [částka]).
22. Částka, kterou měl žalovaný žalobkyni spolu s poplatkem za zpracování úvěru ve výši [částka] zaplatit, činila [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný za trvání smlouvy ani poté ničeho právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil, soud žalobkyni přiznal tuto částku s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky [částka], v rozdílu v zákonném úroku z prodlení a co do úroku z úvěru od [datum] do zaplacení, soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť úrok z úvěru byl sjednán pouze na dobu trvání smlouvy, jak plyne ze smluvních podmínek a ujednání o úroku ve smlouvě, přičemž k uplynutí doby, na kterou byla smlouva sjednána, došlo [datum].
23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 54,4 % a žalovaný ze 45,6 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 8,8 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou [částka], tj. odměnou za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast na jednání dne [datum], přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] činí [částka] – soud nepřiznal žalobkyni vyúčtovanou odměnu za písemné vyjádření ze dne [datum], neboť v něm žalobkyně opakuje tvrzení ze žaloby, aniž by odpověděla na výzvu soudu,- částkou [částka] za 4 paušální náhrady hotových výdajů, z toho dvě po [částka] a dvě po [částka] (§ 13 odst. 4 AT) s ohledem na novelu AT účinnou od , datum- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].
24. Poměrná část nákladů ve výši 8,8 % činí po zaokrouhlení částku [částka].
25. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.