Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 625 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 500 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se svým návrhem došlým soudu dne [datum] na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Žalobce elektronicky požádal jakožto oprávněná osoba dne [datum] o důchod a příplatky, resp. zvláštní příspěvek k němu náležející. Dne [datum] vyzvala [ulice] [anonymizována tři slova] žalobce (dále jako„ [anonymizováno]“), aby své podání doplnil, což žalobce učinil dne [datum] O žádosti žalobce však bylo rozhodnuto až dne [datum], přičemž proti jednomu z rozhodnutí podal žalobce dne [datum] námitku, jíž [ulice] správa sociálního zabezpečení vyhověla dne [datum]. Dne [datum] požádal žalobce žalovanou o zadostiučinění, k jeho žádosti se mu žalovaná omluvila, avšak finanční zadostiučinění mu odepřela. Žalobce nesouhlasí s tím, že v jeho případě postačí věc vyřešit omluvou, prodlení žalované s vyřízením jeho věci trvalo měsíce
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Předmětné řízení u [anonymizováno] se týkalo pouze zvýšení starobního důchodu a zvláštního příplatku k důchodu, nikoli starobního důchodu samotného, který již žalobce požíval. V rezortu žalované platil až do [anonymizováno] [rok] režim popsaný v usnesení vlády ze dne [datum] [číslo]. Agenda, do níž spadalo řízení žalobce, není agendou, která musela být kontinuálně zajišťována. Žalovaná se za překročení délky řízení omluvila.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
4. Dne [datum] e-mailem odeslaným zaměstnankyni [anonymizováno] žalobce sdělil, že by si rád požádal o příplatek k důchodu podle zákona č. 119/1990 Sb., příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. s dotazem, jak žádost podat. E-mailová zpráva byla přijímající pracovnicí [anonymizováno] předána dne [datum] k vyřízení příslušné zaměstnankyni [anonymizováno]. Dne [datum] požádala vlepeným lístkem jiná zaměstnankyně [anonymizováno] o vyřízení e-mailu žalobce s tím, že žalobce musí podat žádost o poskytnutí příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a o poskytnutí zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. (e-mail žalobce). Přípisem ze dne [datum] sdělila [anonymizováno] žalobci, že o poskytnutí žádaného příplatku a zvláštního příspěvku rozhodnou na základě žádosti, kterou s ním sepíší pracovníci [anonymizována čtyři slova] (odpověď ze dne [datum]). Žalobce se proto dne [datum] dostavil na [anonymizováno] a žádost o poskytnutí příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a žádost o poskytnutí zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. zde s nimi sepsal (protokol o jednání včetně žádostí).
5. Dne 29. 6. 2021 rozhodla [anonymizováno] pod [číslo jednací] výrokem I. o zvýšení starobního důchodu žalobce od [datum] podle § 34 odst. 4 a § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., výrokem II. o zvýšení starobního důchodu žalobce od [datum] podle § 34 odst. 4 a § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., výrokem III. o zvýšení starobního důchodu žalobce od [datum] podle § 34 odst. 4 a § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., výrokem IV. o zvýšení starobního důchodu žalobce od [datum] podle § 34 odst. 4 a § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. a výrokem V. o zvýšení starobního důchodu žalobce od [datum] podle § 34 odst. 4 a § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., přičemž ve výroku I. byl žalobci přiznán od [datum] doplatek starobního důchodu v podobě příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. (rozhodnutí [anonymizováno]).
6. Dne [datum] podal žalobce k [anonymizováno] námitky proti výroku II. rozhodnutí ze dne 29. 6. 2021, [číslo jednací], jímž mu byl přiznán příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. Příplatek měl být žalobci přiznán od [datum] a nikoliv až od [datum] (námitky). [anonymizováno] plně vyhověla námitkám žalobce dne 13. 9. 2021 (rozhodnutí [číslo jednací] [rok] [číslo]).
7. Vláda České republiky svým usnesením ze dne [datum] [číslo] přijala krizové opatření a s účinností od [datum] do [datum] uložila orgánům veřejné moci a správním orgánům, aby v rámci všech pracovišť zahájily omezený provoz vyplývající z nouzového stavu spočívající mimo jiné v omezení práce a státní služby zejména na ty agendy, jejichž výkon musí být bezpodmínečně kontinuálně zajišťován (usnesení vlády).
8. V [anonymizováno] [rok] se na [anonymizováno] obrátila z podnětu žalobce kancelář veřejného ochránce práv s žádostí o prošetření případu žalobce (e-mailová komunikace).
9. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:
10. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jako„ ZoOdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
11. Podle § 3 písm. a) ZoOdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány. Dle § 5 písm. b) ZoOdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
12. Podle § 13 odst. 1 ZoOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
13. Podle § 15 ZoOdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
14. Podle § 31a odst. 1 ZoOdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
15. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků.
16. Dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soud ČR vycházela z toho, že při právním hodnocení správnosti úředního postupu ve správním řízení z hlediska jeho přiměřené délky, resp. průtahů, je nejprve třeba posuzovat, zda jsou v dané věci rozhodné dílčí průtahy při vydání jednotlivých rozhodnutí, či zda je rozhodující přiměřenost celkové délky řízení. Závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, je dán, jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku v jeho poměrech, má-li toto právo nebo závazek základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy (srov. rozsudek sp. zn. 30 Cdo 344/2014 ze dne 29. 9. 2015).
17. Právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst.
2 Listiny základní práv a svobod, mají i účastníci správních řízení, na něž dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soud Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2402/2020 ze dne 9. 12. 2020).
18. V dané věci posuzované původní řízení, resp. rozhodné období, k němuž žalobce vztahuje újmu, začalo běžet dne [datum], resp. [datum], kdy byla [anonymizováno] elektronicky doručena žádost žalobce. Konec rozhodného období pak připadá na den [datum], kdy nabylo právní moci poslední dílčí rozhodnutí ve věci. Celková doba správního řízení činila cca 10,5 měsíce. Řízení probíhalo u [anonymizováno], žalobce byl nucen využít opravného prostředku, o němž rozhodla [anonymizováno] autoremedurou tak, že žalobci vyhověla. Na celkovou délku původního řízení tak mělo dopad i využití procesních práv žalobce daných vnitrostátním právním řádem. Soud konstatuje, že řízení o příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. u žalobce, jemuž již byl přiznán starobní důchod, nebylo nijak náročným řízením. Žalobce se na celkové délce původního řízení krom toho, že doplnil své podání k výzvě [anonymizováno] ze dne [datum] až dne [datum], nijak významně nepodílel, nečinil v řízení obstrukce ani nebyl nečinný. Žalobce usiloval o co nejrychlejší projednání své věci, o čemž svědčí i jeho podnět k veřejnému ochránci práv. Význam řízení pro žalobce vzhledem k dopadu do důchodu žalobce, který slouží po dosažení důchodového věku k nahrazení hlavního příjmu účastníka, soud hodnotí jako vysoký.
19. Soud shledal na straně [anonymizováno] jako správního orgánu průtahy v řízení. Soud při posuzování průtahů vycházel zejména z § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v rozhodném znění, dle něhož platilo, že lhůta pro vyřízení žádosti žalobce byla 30, resp. 60 dnů. Odvolací řízení by nemělo být zásadně delší (§ 93 správního řádu). Namísto toho žalobce musel čekat, než se dočkal jenom prvního rozhodnutí ve své věci, více než 5 měsíců (od [datum], kdy doplnil svoji žádost o přiznání příplatku a příspěvku ke starobnímu důchodu, do [datum]). O opravném prostředku uplatněném žalobcem do vydaného rozhodnutí poté [anonymizováno] rozhodovala 35 dní, zde došlo pouze k minimálnímu překročení stanovené lhůty. Délka správního řízení nebyla přiměřená a byla zatížena průtahy, což uznala i žalovaná, byť dle jejího názoru stačilo poskytnout žalobci pouze omluvu. Tento názor soud nesdílí, vzhledem ke značnému překročení přijatelné doby správního řízení v souladu se lhůtami stanovenými správním řádem není namístě v případě žalobce řešit věc pouhou omluvou.
20. Ze shora uvedeného plyne, že u žalobce se na základě vyvratitelné právní domněnky předpokládá vznik nemajetkové újmy. Žalované se nepodařilo tento předpoklad vyvrátit. Pokud žalovaná odkazovala na skutečnost, že od [datum] platil u orgánů veřejné správy v důsledku nouzového stavu na základě usnesení vlády omezený provoz, pak je třeba uvést, že v době, kdy nabylo toto usnesení vlády účinnosti, již mělo být o žádostech žalobce v 30denní lhůtě rozhodnuto. Následně vyhlášeným usnesením vlády nelze obhajovat v tu dobu trvající prodlení [anonymizováno] rozhodnout v přiměřené lhůtě.
21. Soud na základě kritérií stanovených citovaným § 31a odst.
3 ZoOdpŠk dospěl vycházeje ze sazby 20 000 Kč za první dva roky řízení, tj. 10 000 Kč za 1 rok řízení, k závěru, že základní částku ve vztahu k odškodnění žalobce je třeba stanovit na 8 750 Kč (což je 833 Kč měsíčně za 10,5 měsíce). Při stanovení výše základní částky soud vyšel ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011 (násobek celkové doby řízení v měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení). Základní částka se odvíjí od skutečnosti, že původní řízení svoji délkou násobně překonalo délku, kterou mělo trvat.
22. Soud dále základní částku snížil o 10 % odpovídající tomu, že bylo rozhodováno o opravném prostředku žalobce, současně ji však navýšil o 10 % z důvodu průtahů a období nečinnosti na straně správního úřadu a o dalších 10 % z důvodu individuálního významu řízení pro žalobce. Výsledná základní částka odškodnění žalobce pak činí částku 9 625 Kč (8 750 Kč – 10 % + 10 % + 10 %, kdy 10 % je 875 Kč), kterou soud žalobci výrok I. tohoto rozsudku přiznal a ve zbývajícím rozsahu (10 125 Kč – 9 625 Kč) žalobu výrokem II. zamítl.
23. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 14 342 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:
-) částkou 9 300 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast u jednání dne [datum]), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč stanovené dle § 9 odst. 4 písm. a) AT (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013),
-) částkou 900 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst.
4 AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 142 Kč.
24. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.