Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách se sjednaným smluvním úrokem ve výši 13,99 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zkoumala jeho úvěruschopnost, vycházela přitom z údajů poskytnutých žalovaným a údajů z interních i externích databází. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že se opakovaně dostával do prodlení s hrazením sjednaných splátek, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila, čímž vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni vyčerpanou neuhrazenou jistinu úvěru ve výši [částka] společně s jejím příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalobkyně je společností se sídlem v Polsku. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště v České republice.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Žalovaný požádal dne [datum] o poskytnutí hotovostního úvěru [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. V žádosti uvedl, že má registrovaného partnera, je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem [částka] čistého měsíčně. Žalovaný uvedl, že jeho osobní měsíční náklady na bydlení činí [částka] a splácí úvěry částkou [částka] měsíčně (žádost). Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na [částka]. Z příchozích transakcí na účtu žalovaného žalobkyně zjistila, že průměrný příjem žalovaného za posledních 6 měsíců před podáním žádosti o poskytnutí úvěru byl [částka] měsíčně. Žalobkyně dotazem do CCB/CBCB zjistila celkovou sumu zajištěných splátkových úvěrů ve výši [částka], žalovaný neměl žádné splátky po splatnosti. Žalobkyně dle učiněných zjištění stanovila maximální zatížení žalovaného pro novou splátku na částku ve výši [částka] a zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 37 % po poskytnutí úvěru. Splátka nového úvěru činila [částka]. Nové splátkové zatížení tedy činilo [částka] (interní zpráva žalobkyně o ověřování úvěruschopnosti).
6. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [Anonymizováno] plus č. [Anonymizováno], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] jednorázově formou bezhotovostního převodu na účet žalovaného u žalobkyně a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 24 měsíčních splátkách splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce ve výši [částka], ve splátce je zahrnut úrok sjednaný ve výši 13,99 % ročně. RPSN činila 16,43 %. Část obsahu smlouvy byla určena s odkazem na podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů, všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a sazebník, se všemi těmito dokumenty byl žalovaný seznámen (smlouva o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno]). Podle čl. 6.1 podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů představují pohledávky žalobkyně vzniklé ze smlouvy či v souvislosti s ní, které nejsou žalovaným splaceny včas, zadlužení po splatnosti, pro které je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny (podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů).
7. Žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka] prostřednictvím bezhotovostního převodu na jeho účet (výpis z účtu). Naposledy žalovaný uhradil splátku úvěru dne [datum] (historie úvěru). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] upozornila žalovaného, že ani přes urgence nedošlo k zaplacení jeho dluhu, a proto se rozhodla od smlouvy odstoupit a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě). Výzva byla žalovanému dodána dne [datum] (dodejka).
8. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce po zesplatnění úvěru k úhradě dlužné žalované částky upomínán dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka), který byl odeslaný téhož dne (podací lístek).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Polsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení se při absenci volby práva smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Pobočka žalobkyně, která žalovanému službu v podobě úvěru poskytovala, má sídlo v České republice, rozhodným právem je proto právo české.
11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
13. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. poté, co žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 an. ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dosud nesplacené části úvěru včetně příslušenství. Žalovaný žalobou uplatněný nárok nijak nerozporoval. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši [částka] s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou [částka], tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka],- částkou [částka] za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 AT)- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].
16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.