Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

24 C 22/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 5Datum rozhodnutí: 11. 4. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 5Č. j.: 24 C 22/2024-19Soudkyně: Mgr. Irena ŠťastnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 6. 2024Předmět řízení: o zaplacení 24 507,22 Kč s příslušenstvím
bezdůvodné obohacenípostoupení smlouvysmlouva o úvěrusmlouva spotřebitelská
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen a zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 13. 9. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 9 507,22 Kč a úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částek- 9 507,22 Kč od 29. 1. 2023 do zaplacení,- 15 000 Kč od 29. 1. 2023 do 12. 9. 2023,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 535,26 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 2. 11. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení 24 507,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 1. 2023 s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], (dále jen „právní předchůdce žalobce“) s žalovaným po prověření jeho úvěruschopnosti jeho lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému dne 15. 2. 2022 poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 507,22 Kč a úrokem do 28. 1. 2023, což však žalovaný neučinil přes předžalobní upomínky. Žalobce, na něhož byla daná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 8. 2023, se proto domáhá zaplacení celé dlužné částky (sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a z poplatku ve výši 9 507,22 Kč) spolu se zákonnými úroky z prodlení, a to v případě posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce, kteří se z nařízeného jednání omluvili, a v nepřítomnosti žalovaného, který se nedostavil bez omluvy. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

3. Právní předchůdce žalobce s žalovaným dne 15.2.2022 uzavřel smlouvu o úvěru (formou komunikace prostředků komunikace na dálku), kterou se zavázal žalovanému poskytnout úvěr 15 000 Kč, a žalovaný se tento úvěr zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem a smluvním úrokem (viz úvěrová smlouva č. [číslo], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru); smlouva sama ani připojený formulář neobsahují žádné skutečnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Částka 15 000 Kč dle dané smlouvy byla žalovanému zaslána na jeho bankovní účet dne 16.2.2022 (viz sdělení [název banky] z 8.2.2024). Pohledávka za žalovaným z dané smlouvy byla postoupena na žalobce Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 8. 2023 (viz Dílčí smlouva o postoupení pohledávek z 21.8.2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek). Žalovanému bylo oznámeno postoupení dané pohledávky a byl vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou z 7. 9. 2023 (viz oznámení o postoupení pohledávek ze 7.9.2023 a upomínka ze 7.9.2023 včetně poštovního podacího listu z 7. 9. 2023).

4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Po zhodnocení všech předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).

7. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud má po provedeném dokazování za zcela prokázané, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel ve smyslu § 2395 o.z. a násl. smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky - úvěr v celkové výši 15 000 Kč, přičemž tyto finanční prostředky byly žalovanému na jeho bankovní účet fakticky vyplaceny dne 16.2.2022, jak plyne z potvrzení [název banky].

10. Soud se v daném případě dále s ohledem na znění ust. § 87 zákona zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.

11. Soud v daném rozsahu uzavřel, že v žalobě zejména zcela absentují jakákoli konkrétní skutková tvrzení (a návrhy důkazů k jejich prokázání) ohledně toho, jakým způsobem (z jakých zdrojů, informací, jak doložených) byla vůbec zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobce pouze bez dalšího uvedl, že žalovaný byl lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB (což však rovněž nijak nedoložil) a že na základě toho nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak soud nemohl učinit fakticky žádná skutková zjištění. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce (na něhož byla daná pohledávka za žalovaný řádně postoupena, jak plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek) neunesl v daném rozsahu břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně platného uzavření úvěrové smlouvy. Soud tak danou smlouvu posoudil jako neplatně uzavřenou, když při jejím uzavírání bylo postupováno v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona. Soud proto žalobci přiznal pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení za žalovanému prokazatelně vyplacenou jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč. Úroky z prodlení z této částky byly žalobci přiznány dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., až ode dne 13.9.2023 do zaplacení, když z výzvy k plnění včetně poštovního podacího archu plyne, že žalovaný byl k plnění vyzván výzvou předanou k poštovní přepravě 7.9.2023, zásilka tak byla dle § 573 o.z. doručena dne 11.9.2023, žalovaný mohl následující den plnit a od 13.9.2023 byl v prodlení se zaplacením. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Ostatní žalované nároky má soud za nedůvodné buď z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobcem požadovány (co do požadovaného poplatku) nebo z důvodu neprokázání dřívějšího prodlení žalovaného (co do dále požadovaných úroků z prodlení); soud proto rozhod, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch z 61 % a žalovaný z 39 %, žalobce má proto nárok na náhradu 22 % nákladů řízení (61-39). Náklady řízení žalobce jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 981 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 433 Kč, z čehož 22 % činí 535,26 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

14. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací