24 C 336/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] a částky [částka] a zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne [datum] distančním způsobem, prostřednictvím stránky www.flexifin.cz, uzavřel smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se zavázal žalovanému poskytnout úvěr do výše [částka] s možností postupného splácení a žalovaný se úvěr zavázal smluveným způsobem splácet, kdy první splátka byla splatná [datum] a konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Žalovanému byl postupným čerpáním poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalobce doplnil, že na jistinu měl žalovaný splatit [částka] s tím, že dále uvedl, že žalovaným zaplacené částky byly v rámci jednotlivé splátky započítány postupně na úhradu úroku, poté poplatků, poté jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, žalobce proto smlouvu e-mailem z [datum] k témuž dni vypověděl, čímž se stal úvěr zcela splatným. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka] včetně zákonných úroků z prodlení z částky [částka] ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do zaplacení a dále zaplacení poplatku za tranše úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a poplatku za službu „Presto“ ve výši [částka] a poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši [částka] a smluvní pokuty za prodlení ve výši [částka]; případně se domáhá zaplacení jistiny úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že u žalovaného zjistil informace o počtu členů jeho domácnosti, o příjmech ([částka] měsíčně) a výdajích žalovaného, žalovaného lustroval v příslušných databázích a posouzení jeho úvěruschopnosti provedl dále podle interní metodiky schválené ČNB.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho právní zástupkyně, kteří se z jednání omluvili, a v nepřítomnosti žalovaného, který se nedostavil bez omluvy.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný (jehož totožnost byla ověřena přes ID bankovní identitu) uzavřeli prostředky komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše [částka]; úroky činily [Anonymizováno] [Anonymizováno] denně, úroky za tranši úvěru činily 1,99 % z čerpané částky; žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s poplatky, úroky a dalšími platbami dle smlouvy ve smluvených splátkách (zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně sazebníku, základních informací o spotřebitelských úvěrech, souhlasu o zpracování osobních údajů, všeobecných obchodních podmínek žalobce, předpisu denních splátek). Žalobce žalovanému dle dané smlouvy na jeho bankovní účet vícero platbami vyplatil celkem částku [částka] (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobce e-mailem z [datum] danou smlouvu vypověděl z důvodu prodlení se zaplacením splátek a vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky [částka] včetně úroků z prodlení a smluvních pokut.

5. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy o úvěru soud z žalobcem předložených Sdělení na hlavičkovém papíře žalobce (bez uvedení data a osoby vyhotovující danou listinu) byla uvedena informace, že příjem spotřebitele měl být doložen prostřednictvím bankovního výpisu z účtu č. [IBAN], který měl obsahovat příjmové transakce za období od [datum] do [datum] s tím, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu spotřebitele měla činit [částka] (viz konkrétně sdělení žalobce o identifikovaných příjmech); domácnost spotřebitele měla být dvou členná, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem měla činit [částka], výdaje měly činit [částka] (viz konkrétně výpis o posouzení úvěruschopnosti).

6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když důkaz dotazem u příslušné banky ohledně vyplacení jistiny úvěru považoval za nadbytečný, neboť vyplacení úvěru bylo prokázáno výše uvedenými přehledy bankovních transakcí, jiné důkazy navrhovány nebyly. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).

9. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud má po provedeném dokazování za zcela prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli ve smyslu § 2395 o.z. a násl. dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve formě revolvingového úvěrového rámce do výše [částka] a žalovaný se takto poskytnutý úvěr zavázal splatit ve stanovených splátkách včetně úroků, poplatků, smluvních pokud dle smlouvy. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalovanému byla postupně vyplacena celková částka ve výši [částka].

11. Soud se v daném případě s ohledem na znění ust. § 87 zákona dále zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.

12. Soud předně uzavřel, že v žalobě jsou sice uvedena tvrzení ohledně toho, jak konkrétně měla být před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného, avšak tyto skutečnosti nevyplývají z žalobcem předložených důkazů, když zejména soudu nebyly předloženy ani např. výpisy z účtů žalovaného ani jakékoli jiné listiny fakticky dokládající skutečnou výši příjmů (a výdajů) žalovaného a jeho rodiny. V řízení byly k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předloženy pouze nepodepsané a nedatované listiny na hlavičkovém papíře žalobce s informací, že měsíční příjem (ověřený čistý) žalovaného měl být [částka]. Soud tak uzavřel, že z těchto nedatovaných a nepodepsaných listin nelze vzít nijak za prokázané, že se jedná o tvrzení žalovaného, resp. není vůbec seznatelné, kdo a odkud tyto informace čerpal, či zda vůbec a jak konkrétně je ověřil. Žádným způsobem pak nebylo ani tvrzeno ani prokázáno ověření výdajové stránky poměrů žalovaného. Soud tak uzavřel, že žalobce v řízení řádně netvrdil (zejména kdo a jak ověřil tvrzené příjmy žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy) a dále vůbec neprokázal, že by před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečným způsobem zkoumal faktickou úvěruschopnost žalovaného, zejména co do jeho výdajů. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Žalobce tak postupoval v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, pročež je výše uvedená úvěrová smlouva neplatná dle § 87 zákona.

13. Žalobce byt tak měl nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny úvěru. V tomto rozsahu však soud dále uzavřel, že sice v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla dle smlouvy vyplacena jistina ve výši [částka], avšak nebylo ani řádně tvrzeno, natož prokázáno, jakou celkovou částku žalovaný na tuto jistinu již žalobci splatil. Žalobce v žalobních tvrzení pouze bez dalšího uvedl, že žalovaný „na jistinu splatil [částka] “, avšak zároveň specifikoval, že žalovaným skutečně uhrazené platby (v netvrzené celkové výši) byly započítány nejprve na úhradu úroku, poté na úhradu poplatků a teprve až poté na úhradu jistiny. Vzhledem k výše konstatované neplatnosti smlouvy jsou neplatná i ujednání o smluvních úrocích a smluvních pokutách, veškeré platby žalovaného tak měly být zcela započteny na úhradu jistiny úvěru. V řízení však celková výše těchto plateb nebyla ani tvrzena ani prokázána, když ohledně poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. i v tomto rozsahu platí již výše řečené. Ve věci samé tak žalobce neunesl ani břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně toho, v jaké konkrétní výši žalovaný dosud příp. nesplatil poskytnutou jistinu úvěru, resp. že tato jistina dosahuje právě výše žalované částky. Soudu proto nezbylo než žalobu v plné výši (a to z logiky věci včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení) zamítnout, neboť žalobce v řízení neprokázal, že by mu žalovaný dlužil právě žalovanou částku. Další žalované nároky (na smluvní pokutu, smluvní úroky atp.) jsou nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobcem požadovány.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.