Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky 341, [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k poskytnutí úvěru došlo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Schopnost žalované řádně splácet úvěr byla žalobkyní prověřena podle interní metodiky schválené ČNB, žalobkyně nahlédla do databází CNCB (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaná byla a je schopna své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Žalobkyně dále vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem ve výši [částka]. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas a dostala se do prodlení. Žalovaná na úvěr splatila celkem částku [částka], a to dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. Žalovaná částka představuje částku [částka] jako jistinu, poplatek za vyplacení tranší ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], poplatek ve výši [částka] za službu “Klidné spaní” a poplatek ve výši [částka] za službu „Informační SMS servis“.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu dne [datum]. Žalobkyně se z jednání soudu řádně omluvila podáním ze dne [datum]. Žalovaná se k tomuto jednání soudu nedostavila, ač řádně a včas obeslána. Soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků.[právnická osoba] řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalované spotřebitelský úvěr až do výše [částka] a žalovaná splatí úvěr do [datum] včetně úroku a poplatků. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, bezúčelový, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 322,29 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 0,883 % denně, tedy 322,295 % ročně (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Žalobkyně poukázala dne [datum] na účet žalované částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tj. celkem částku [částka]. Žalovaná zaplatila na úvěr částky [částka] a [částka], tj. celkem částku [částka] (zjištěno z výpisu z účtu zaslaného [právnická osoba]., dne [datum]).6. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období červenec 2025 činila 7,98 % ročně (zjištěno z výpisu z databáze ČNB ARAD).7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (§ 562 odst. 1 o.z.).13. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.14. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.15. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše [částka], žalované však poskytla částku [částka], a žalovaná se zavázala splatit úvěr a poplatky uvedené v dané úvěrové smlouvě sjednanou splátkou. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané smlouvy, když tuto hodnotil zejména to, zda žalobkyně řádně posoudila před jejím uzavřením úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. K prvé nastolené otázce soud předesílá, že byť žalobkyně soudu předložila listiny ve formě Výpisu o posouzení úvěruschopnosti, dále výpis identifikovaných příjmů, tyto listiny soud nepovažoval za dostatečný a jednoznačný důkaz o tom, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena. V souvislosti se založeným výpisem identifikovaných příjmů není nijak zřejmé, jaký je titul zasílaných finančních prostředků (kým byly poukázány), doložena takto nebyla nijak ani stránka výdajová. Poučovací povinnost dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k případnému dalšímu prokazování, jakým způsobem byla žalobkyní úvěruschopnost žalované ověřována, soud žalované poskytnout nemohl s ohledem na absenci žalobkyně při nařízeném jednání soudu. Soud má nicméně dále za to, že Smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou rovněž z důvodu § 588 o.z. Uzavřená úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve Smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalované byl poskytnut úvěr, kdy žalovaná byla povinna tuto jistinu žalobkyni vrátit navýšenou o úrok ve výši 322,295 % ročně; RPSN poté činila 1 322,29 %. Soud má poté za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]).19. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je smlouvou absolutně neplatnou dle § 588 o.z., potažmo neplatnou dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši [částka], nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle Smlouvy, a to s přihlédnutím k § 2991 o.z. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka], žalobkyni tedy z titulu bezdůvodného obohacení přísluší částka [částka]. Co do této částky bylo žalobě jako důvodně podané vyhověno (výrok I.); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II.).20. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne [datum]; v rámci této korespondence dané k přepravě dne [datum] (viz potvrzení o podání doručené zásilky) byla žalovaná požádána o úhradu dluhu do tří dnů od doručení výzvy. S přihlédnutím k třídenní zákonné fikci byla tato výzva žalované doručena dne [datum], žalovaná byla tak povinna částku bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat do [datum]; pokud tak neučinila, do prodlení s úhradou se dostala dne [datum]. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.21. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná v převažující části, žádné prokazatelné náklady řízení jí však nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.22. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce [částka] (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto s přihlédnutím k § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši [částka] podle Položky 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, tj. 5 % ze žalované částky, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši [částka] ([částka] – [částka] = [částka]).23. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.