Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k poskytnutí úvěru došlo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Schopnost žalovaného řádně splácet úvěr byla žalobkyní prověřena podle interní metodiky schválené ČNB, žalobkyně nahlédla do databází CNCB (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Žalobkyně dále vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem ve výši [částka]. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení. Žalovaná částka představuje částku [částka] jako jistinu, poplatek za vyplacení tranší ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], poplatek ve výši [částka] za službu “Klidné spaní” a poplatek ve výši [částka] za službu „Presto“.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.
4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.
5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše [částka] a žalovaný splatí úvěr do [datum] včetně úroku a poplatků. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, bezúčelový, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 294,87 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 0,883 % denně, tedy 322,295 % ročně (zjištěno ze smlouvy o Spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Žalobkyně poukázala dne [datum] na účet žalovaného částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tj. celkem částku [částka]. Žalovaný zaplatil na úvěr dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tj. celkem částku [částka] (zjištěno z výpisu z účtu zaslaného Airbank, a.s., dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum], k úhradě částky v celkové výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů, žalovaný však již přes tuto výzvu žalobkyni ničeho dalšího neuhradil.
6. K otázce posouzení úvěruschopnosti před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně předložila listinu „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně].“. Z této listiny, vyhotovené žalobkyní, však není nijak zřejmé, jakým způsobem byly ověřovány či zjišťovány zde uvedené údaje o příjmech a výdajích žalovaného.
7. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období červenec 2025 činila 7,98 % ročně (zjištěno z výpisu z databáze ČNB ARAD).
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (§ 562 odst. 1 o.z.).
14. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
15. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
16. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka], když poté tomuto poskytla částku v celkové výši [částka], a žalovaný se zavázal splatit úvěr a poplatky uvedené v dané úvěrové smlouvě sjednanou splátkou. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané smlouvy, když tuto hodnotil zejména to, zda žalobkyně řádně posoudila před jejím uzavřením úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. K prvé nastolené otázce soud předesílá, že byť žalobkyně soudu předložila listiny ve formě Výpisu o posouzení úvěruschopnosti, tuto listinu soud nepovažoval za dostatečný a jednoznačný důkaz o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena. Poučovací povinnost dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k případnému dalšímu prokazování, jakým způsobem byla žalobkyní úvěruschopnost žalovaného zjišťována a ověřována, však soud již žalobkyni neposkytoval, když má dále, a především za to, že uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu § 588 o.z. Uzavřená úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve Smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalovanému byl poskytnut úvěr, kdy žalovaný byl povinen tuto jistinu žalobkyni vrátit navýšenou o úrok ve výši 322,295 % ročně; RPSN poté činila 1 294,87 %. Soud má poté za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]).
20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je smlouvou absolutně neplatnou dle § 588 o.z. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši [částka], nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle Smlouvy, a to s přihlédnutím k § 2991 o.z. Žalovaný zaplatil žalobkyni částku [částka], žalobkyni tedy z titulu bezdůvodného obohacení přísluší částka [částka]. Co do této částky bylo žalobě jako důvodně podané vyhověno (výrok I.); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II.).
21. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne [datum]; v rámci této korespondence dané k přepravě dne [datum] (viz potvrzení o podání doručené zásilky) byl žalovaný požádán o úhradu dluhu do tří dnů od doručení výzvy. S přihlédnutím k třídenní zákonné fikci byla tato výzva žalovanému doručena dne [datum], žalovaný byl tak povinen částku bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat do [datum]; pokud tak neučinil, do prodlení s úhradou se dostal dne [datum]. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.
22. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný byla v řízení úspěšný v převažující části, žádné prokazatelné náklady řízení mu však nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
23. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce [částka] (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto s přihlédnutím k § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši [částka] podle Položky 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, tj. 5 % ze žalované částky, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši [částka] ([částka] – [částka] = [částka]).
24. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.