Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 68,82 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu řádně neuhrazené smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě, které byl žalované žalobkyní poskytnut na účet uvedený ve smlouvě dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za jeho poskytnutí ve výši 68,85 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když neuhradila žádnou část dlužné částky. K datu [datum] poté došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované následující částky: a) pohledávku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 147 810 ve výši 11,50 % ročně od [datum] do zaplacení; b) pohledávku ve výši [částka]; c) úrok ve výši 68,82 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 11,50 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na [datum]. Žalovaná se k tomuto jednání soudu nedostavila, ač řádně a včas obeslána, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále též jen „o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. Navrhla-li však žalobkyně s ohledem na neomluvenou nepřítomnost žalované postup dle § 153b o.s.ř., tj. vydání rozsudku pro zmeškání, předpoklady pro tento postup soud neshledal, a to s ohledem na posouzení předmětné úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné (k tomu viz dále).[právnická osoba] řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stav:5. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru, a to úvěru ve výši [částka]. Úvěrová smlouvy byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem dne [datum] prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku za použití jedinečného kódu. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž v úvěrové smlouvě byla uvedena povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku v celkové výši [částka] v 48 měsíčních splátkách po [částka]; roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí dle Smlouvy 95,25 %, zápůjční úroková sazba poté 68,81 % ročně. Ve Smlouvě bylo dále uvedeno, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká ji povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka], a to za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně [částka] za každý kalendářní rok (čl. 6.1. Smlouvy), a dále právo žalobkyně vůči žalované na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů (čl. 6.2. Smlouvy). Žalovaná se poté uvedenou smlouvou i zavázala v případě prodlení se zaplacením úvěru k povinnosti hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení (čl. 6.5. Smlouvy). Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Předsmluvním formulářem ze dne [datum], Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru ze dne [datum] ve znění Dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], Prohlášením klienta ze dne [datum], Oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] ve spojení s dodejkou ze dne [datum], Splátkovým kalendářem k této smlouvě ve znění upraveného splátkového kalendáře (po provedení odkladu splátek) ze dne [datum] a kopií občanského průkazu žalované. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] zaslala na účet označený žalovanou částku ve výši [částka]; tato skutečnost ostatně není žalovanou ani nijak sporována. Z Karty klienta ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, přestože byla o úhradu dluhu opakovaně žalobkyní upomenuta. Tato skutečnost je prokázána oznámením ze dne [datum], výzvami k zaplacení ze dne [datum] a [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a [datum] dále vyplývá, že žalobkyně žalované v rámci těchto výzev sdělila, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce 65 dnů, dochází tímto dnem v souladu se smlouvou automaticky k zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne [datum] má soud poté za prokázané, že žalobkyně žalovanou informovala o okamžitém zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a dále žalovanou vyzvala k okamžité úhradě částky v celkové výši [částka]. Jak vyplývá z listiny „Hodnocení klienta“ ze dne [datum], žalovaná před sjednáním úvěru žalobkyni sdělila, že její pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka], žije sama, nehradí ničeho na děti, neplní žádnou splátkovou povinnost a na bydlení vynakládá částku [částka] měsíčně; své příjmy dále žalovaná prokázala žalobkyni potvrzením o příchozí úhradě částky [částka] ze dne [datum]; žalobkyně dále provedla lustraci žalované výpisem z registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS.6. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období srpen 2025 činila 7,96 % ročně (zjištěno z výpisu z databáze ČNB ARAD).7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.9. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (§ 562 odst. 1 o.z.).11. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.12. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.13. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne [datum] přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle § 1820 o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], což také prokazatelně učinila, a žalovaná se zavázala splácet úvěr a poplatky uvedené v úvěrové smlouvě pravidelnými měsíčními splátkami. Soud se v prvé řadě zabýval platností uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda žalobkyně řádně posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků, potažmo zhodnocení všech sjednaných sankčních klauzulí. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně si před poskytnutím úvěru vyžádala od žalované potřebné informace (listina „Hodnocení klienta“), avšak není dále zřejmé, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzovala ve světle těchto žalovanou sdělených informací úvěruschopnost žalované, a to zejména co do osvědčení její příjmové a výdajové stránky. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila pouze potvrzení o příchozí o úhradě na účet žalované, nicméně částka, která měla být takto žalované dne [datum] uhrazena ([částka]), nekoresponduje ani s výší pravidelného čistého příjmu žalované tak, jak byl prezentován v rámci listiny „Hodnocení klienta“ (zde uvedena částka [částka]). Takový postup žalobkyně soud neshledává jako řádný z pohledu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože soud žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučil o nutnosti tvrdit a prokázat konkrétní skutečnosti svědčící o tom, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalované, žalobkyně žádné další relevantní důkazy nenavrhla ani nepředložila a setrvala pouze na své dosavadní argumentaci a důkazních návrzích obsažených již v žalobě a dalších podáních. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že postupovala před uzavřením předmětných úvěrových smluv řádně a s odbornou péčí tak, jak je nezbytné s přihlédnutím k § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy lze dojít k závěru, že toto posouzení proběhlo pouze formálně a bez náležitých a dostatečných podkladů, které navíc nebyly soudu v úplné podobě předloženy. Soud má proto z výše uvedených důvodů za to, že úvěrová smlouva je smlouvou neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.19. Soud dále dospěl k závěru, že danou úvěrovou smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou rovněž i z důvodu § 588 o.z., neboť tato se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. V dané věci účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě, které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka], RPSN byla sjednána ve výši 95,25 % ročně, úrok z poskytnutého úvěru poté ve výši 68,81 % ročně; žalovaná se zavázala uhradit částku v celkové výši [částka], tj. takřka trojnásobek částky poskytnuté. Ve smlouvě byla sjednána dále řada sankcí, vypočtených v odstavci 5 tohoto rozsudku, které byla žalovaná povinna hradit v případě prodlení s úhradou. Soud má za to, že daná sankční ujednání jsou ve svém souhrnu nepřiměřená a je třeba je tudíž posoudit jako nemravná. Soud dále poukazuje na zjevnou nepřiměřenost ve smlouvě sjednaných úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] či [spisová značka]). Na rozpornost sjednaných úroků a RPSN s dobrými mravy lze usuzovat i z judikatury Nejvyššího soudu ČR, týkající se exekuční problematiky, nicméně obdobně koncipovaných smluv stejné žalobkyně (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] či [spisová značka]).20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva ze dne [datum] je smlouvou absolutně neplatnou dle § 588 o.z. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši [částka], nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky či smluvní pokutu dle smlouvy, a to s přihlédnutím k § 2991 o.z. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky [částka] s příslušenstvím z této částky (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).21. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum], kdy byla žalovaná poprvé průkazně vyzvána k úhradě celé zažalované částky; tato korespondence pak byla dána k přepravě dne [datum] (viz poštovní podací arch). Žalovaná byla vyzvána k úhradě ve lhůtě do 15 dnů ode dne odeslání dané předžalobní výzvy, byla tak povinna částku bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat do [datum]. Pokud tak neučinila, do prodlení s úhradou se dostala dne [datum]. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán co do částky [částka] (tj. úspěch co do 74,4 %), její neúspěch pak co do částky [částka] (25,6 %); žalobkyni proto náleží právo na úhradu 48,8 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši [částka] a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 úkony právní pomoci po [částka] (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne [datum]) a 4 náhradami hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí [částka], náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem [částka]. Vzhledem k úspěchu žalobkyně co do 48,8 %, přísluší jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši [částka] (48,8 % z částky [částka]).23. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.