Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 020 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 1. 2026 domáhala zaplacení částky 16 020 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku z titulu smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 24. 9. 2024, na jejímž základě byl žalovaný odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když za období od 26. 9. 2024 do 25. 2. 2025 neuhradil řádně vyúčtování spotřeby elektřiny v plné výši znějící na částku 16 020 Kč. K zaplacení spotřeby elektřiny byl žalovaný žalobkyní upomínán, avšak do dne podání žaloby nebyl dluh uhrazen.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný se nevyjádřil, měl soud za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a k projednání věci nenařizoval jednání.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaný uzavřel dne 24. 9. 2024 se žalobkyní smlouvu o dodávce elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa – [adresa], a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní cenu (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne 24. 9. 2024). Za spotřebovanou elektřinu v období od 26. 9. 2024 do 25. 2. 2025 vystavila žalobkyně žalovanému daňový doklad splatný dne 17. 3. 2025 znějící na částku 16 020 Kč (zjištěno z faktury č. 177499275). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil nic, a proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě (zjištěno z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2025 a e-mailu z téhož data).
5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu, přičemž žalovaný řádně neuhradil cenu za odebranou elektřinu, celkem ve výši 16 020 Kč.
6. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodanou elektřinu částku ve výši 16 020 Kč, avšak žalovaný uvedenou částku neuhradil, a soud mu proto s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. tuto povinnost uložil (výrok I). Žalovaný se ohledně vzniklého nedoplatku ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto soud uložil žalovanému rovněž zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Výše úroků byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost uvedené částky vyplývá z výše specifikované faktury.
8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první před středníkem, když neshledal důvod pro její prodloužení.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 400 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř).