Výrok
I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobci částku 71 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 71 600 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 584,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 12. 2. 2025 domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši 71 600 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaní s žalobcem uzavřeli nájemní smlouvu (*na straně žalobce uzavřel nájemní smlouvu jako pronajímatel i jeho bratr, který je menšinovým spoluvlastníkem bytového domu, ve kterém se nachází pronajímaný byt), a to dne 21. 3. 2023 na dobu určitou od 1. 4. 2023 do 30. 9. 2023, kterou si pronajali bytovou jednotku č. [hodnota] o velikosti [Anonymizováno] m2, umístěnou v domě č.p. [Anonymizováno], na adrese [Jméno žalobce B] Stavba s č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Žalovaná částka vznikla v souvislosti s ukončením nájemního vztahu, po jehož ukončení nájemci v bytě nadále bydleli, a to bez právního důvodu, a aniž by žalobci za bydlení cokoliv hradili. V článku V.1. nájemní smlouvy se žalovaní zavázali (společně s dalšími nájemci), že budou každý měsíc mimo jiné hradit nájemné ve výši 17 900 Kč. Splatnost nájemného byla sjednána vždy k patnáctému dni v měsíci, za který je hrazeno. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a skončila dne 30. 9. 2023. Žalovaní však po tomto datu nadále v bytě bydleli, aniž by za bydlení žalobci cokoliv hradili, a to v měsíci říjnu 2023, listopadu 2023, prosinci 2023 a lednu 2024. Dne 30. 1.2024 se za nimi žalobce dostavil a mimo jiné je vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za 4 měsíce (říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024). Požadoval zaplacení bezdůvodného obohacení 4 x 17 900 Kč odpovídající částce nájmu, který žalovaní před skončením nájmu hradili, a částku 4 x 800 Kč odpovídající částce záloh za služby. Žalobce současně výzvu zaslal poštou na známé adresy. Žalovaní však nic neuhradili, nadále v bytě neoprávněně bydleli a přestali s žalobcem zcela komunikovat. Žalovaný touto žalobou požaduje zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši dřívějšího nájmu (17 900 Kč/měs.) za měsíce říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024, k jejichž úhradě již žalované vyzýval 30. 1. 2024. Splatnost k úhradě bezdůvodného obohacení byla žalobcem ve výzvě z 30. 1. 2024 stanovena do 8 dnů, tj. do 7. 2. 2024. Nejpozději ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. ode dne 8. 2. 2024, jsou pak žalovaní v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení za 4 měsíce ve výši odpovídající čtyřem měsíčním nájmům (tak jak byly dříve mezi stranami dohodnuty v rámci nájemní smlouvy). 17 900 Kč x 4 měsíce = 71 600 Kč. Žalovaní nereagovali na výzvu žalobce, ani na výzvu právního zástupce žalobce, a jsou pro žalobce zcela nekontaktní, proto se žalobce rozhodl dlužné částky domáhat u soudu a podat tuto žalobu.
2. Podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ustanovení § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů založených ve spise soud učinil tato skutková zjištění: žalobce je vlastníkem jednotky č. [hodnota] na adrese [Jméno žalobce B]. Žalobce s žalovanými uzavřel dne 21. 3. 2023 nájemní smlouvu, na základě které žalovaní užívali bytovou jednotku žalobce. Žalovaní byli povinni platit nájemné a zálohy na služby v celkové výši 18 700 Kč měsíčně nejpozději do 15. dne v měsíci, za který je úhrada hrazena (prokázáno Nájemní smlouvou ze dne 21. 3. 2023). Žalovaní nesporovali, že neuhradili nájemné a zálohy na služby řádně a včas, když do dne podání žaloby nezaplatili nájemné za měsíce říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024 ve výši 17 900 Kč za každý měsíc, a zálohy na služby za tyto měsíce ve výši 800 Kč za každý měsíc. Žalovaní užívali předmětný byt i po skončení nájemní smlouvy na dobu určitou, aniž by řádně hradili nájemné. Žalobce zaslal žalovaným výzvu k opuštění bytu a vydání bezdůvodného obohacení, avšak žalovaní na svůj dluh dosud ničeho neuhradili (prokázáno dopisem Předžalobní opakovaná výzva k opuštění bytu a předžalobní výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 30. 1. 2024).
4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobce je vlastníkem jednotky č. [hodnota] na adrese [Jméno žalobce B]. Žalobce s žalovanými uzavřel dne 21. 3. 2023 nájemní smlouvu, na základě které žalovaní užívali bytovou jednotku žalobce. Žalovaní byli povinni platit nájemné a zálohy na služby v celkové výši 18 700 Kč měsíčně nejpozději do 15. dne v měsíci, za který je úhrada hrazena. Žalovaní nezaplatili nájemné za měsíce říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024 ve výši 17 900 Kč za každý měsíc, a zálohy na služby za tyto měsíce ve výši 800 Kč za každý měsíc. Žalovaní užívali předmětný byt i po skončení nájemní smlouvy. Žalobce zaslal žalovaným výzvu k opuštění bytu a vydání bezdůvodného obohacení, avšak žalovaní na svůj dluh dosud ničeho neuhradili.
5. Podle ustanovení § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle ustanovení § 2247 odst. 4 o.z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.
6. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. o. z., kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovaným k užívání předmětný byt a žalovaní se zavázali platit žalobci sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaní nezaplatili nájemné za měsíce říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024 ve výši 17 900 Kč za každý měsíc, a zálohy na služby za tyto měsíce ve výši 800 Kč za každý měsíc. Žalovaní užívali předmětný byt i po skončení nájemní smlouvy. Žalobce zaslal žalovaným výzvu k opuštění bytu a vydání bezdůvodného obohacení, avšak žalovaní na svůj dluh dosud ničeho neuhradili. Žalovaní sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu neuhradili řádně a včas, když žalobci neuhradili nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce říjen, listopad, prosinec 2023 a leden 2024 v celkové výši 71 600 Kč. Žalovaní tak dluží žalobci na nájemném a nedoplatku za vyúčtování služeb částku ve výši žalované částky, proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 864 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní služby po 3 980 Kč (ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky, a 2 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 13 584,60 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).