Výrok
I. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 47 209,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 032,34 Kč od 15. 8. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 090 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku ve výši 893 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 89 299,95 Kč s příslušenstvím. Žalobu došlou soudu dne 11. 3. 2026 odůvodnila tím, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 7. 4. 2025 distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] (dále jen Smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 54 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen VOP), přičemž první splátka byla splatná dne 7. 5. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 12. 3. 2030. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalované, a dále VOP, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP stanoveny. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [Anonymizováno] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy volitelné služby, a to službu Klidné spaní za poplatek ve výši 102, 48 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 26,88 Kč. Žalovaná má ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 87 325,83 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 42 091,40 Kč, z poplatku za vyplacení úvěru ve výši 834,68 Kč, smluvního úroku ve výši 44 293,49 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 84, 18 Kč a poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 22,08 Kč.
2. Žalovaná v souvislosti s podanou žalobou požádala o možnost splátkového kalendáře ve výši 2 000 Kč měsíčně, jelikož její finanční situace není z důvodu dlouhodobé nemocenské příznivá.
3. Z provedených důkazů soud učinil tato skutková zjištění: mezi žalobkyní jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovanou jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 7. 4. 2025 uzavřena prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno] Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 54 900 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, a poskytnuté peněžní prostředky měla žalovaná splácet v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 VOP, když splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru a každá denní splátka je splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,883 % denně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1297,88 %. Datum splatnosti první splátky bylo sjednáno na 7. 5. 2025, datum splatnosti úvěru na 12. 3. 2030 (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]).
4. Žalobkyně vyplatila žalované jednotlivé částky, a to dne 7. 4. 2025 částku 30 450 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 5 400 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 1 303 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 1 000 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 325 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 3 612 Kč (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli)
5. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením pravidelných splátek (předpis denních splátek).
6. Žalobkyně dne 14. 8. 2025 vypověděla smlouvu s okamžitou platností z důvodu prodlení v délce 92 dnů a celkovou dlužnou částku ve výši 89 544,95 Kč prohlásila za splatnou v plné výši (listiny prodlení v délce 92 dní).
7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby ve spojení s listinou [adresa] pošta).
8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 4. 2025 sjednána smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 54 900 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,883 % denně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1297,88 %. Žalovaná čerpala dne 7. 4. 2025 částku 30 450 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 5 400 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 1 303 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 1 000 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 325 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 3 612 Kč, celkem tedy 42 090 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaná již dále nic nezaplatila.
9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o. z.).
12. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
13. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
14. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne 7. 4. 2025 přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o. z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o. z., tedy prostřednictvím stránek [Anonymizováno]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 54 900 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaná se zavázala splácet v pravidelných denních splátkách. Žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 42 090 Kč, žalovaná ničeho nezaplatila a je v prodlení. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Soud má za to, že uzavřenou smlouvu o úvěru je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 588 o. z., když tato smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, jelikož ve smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Ze smlouvy je zřejmé, že žalované byla poskytnuta jistina ve výši 42 090 Kč, přičemž žalovaná byla povinna tuto jistinu žalobkyni vrátit navýšenou o sjednaný úrok ve výši 0,883 % denně s výší RPSN 1297,88 %, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR k dubnu 2025 nejvýše 7,64 % ročně. Výše RPSN sjednaná v posuzované smlouvě ve spotřebitelském úvěru je tedy zjevně nepřiměřeně vysoká a tudíž neplatná. Stejně tak úrok ve výši 0,883 % denně, tedy téměř 27 % měsíčně, má soud za úroky zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] či [spisová značka]).
21. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 30. 8. 2024 je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o. z. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle dané smlouvy, a to s přihlédnutím k § 2991 o. z. Žalobkyně poskytla žalované částku 42 090 Kč, žalovaná neuhradila ničeho, je tak s ohledem na výše uvedené povinna žalobkyni zaplatit tuto částku jistiny. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 42 090 Kč (výrok II); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok I). Soud nepřiznal žalobkyni právo na příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaná se vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy do prodlení nikdy reálně nemohla dostat.
22. Žalobkyni vznikla povinnost zaplatit České republice doplatek soudního poplatku v částce 893 Kč. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 3 572 Kč podle Položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že „elektronický platební rozkaz“ nebyl vydán, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, tj. do částky 4 465 Kč, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Žalobkyni byla proto stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši 893 Kč (4 465 Kč – 3 572 Kč = 893 Kč), a to v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. (výrok III).
23. O náhradě nákladů řízení (výrok IV) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když v řízení úspěšná žalovaná [co do částky 47 209,95 Kč (52,86 %), oproti neúspěchu v rozsahu 42 090 Kč (47,14 %)], byla převážně úspěšná pouze v nepatrném rozsahu (5,72 %).
24. O splátkách soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 za středníkem o.s.ř., když shledal, že v případě žalované je především s ohledem na její zdravotní situaci, na místě povolit jí zaplacení peněžitého plnění ve splátkách. Stanovené splátky ve výši 2 000 Kč soud považuje za přiměřené možnostem žalované a současně dostatečné k postupnému uspokojení nároku žalobkyně.