Výrok
I. Manželství manžela [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Datum narození zainteresované osoby 0/0] a manželky [tituly před jménem] [jméno FO] Dis., rozené [Anonymizováno] [Datum narození zainteresované osoby 1/0], uzavřené dne [datum] před Obecním úřadem [adresa] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se návrhem podaným ke zd. soudu dne 19. 4. 2024 domáhal rozvodu manželství, s odůvodněním, že manželé uzavřeli manželství dne [datum]. Z manželství se účastníkům narodil dosud nezl. syn [jméno FO], narozený [datum]. Manželství podle manžela v současné době neplní svou funkci, každý z manželů žije vlastním životem. Manžela k manželce již neváže žádné citové pouto, mají rozdílné povahy a zájmy, tento stav není možné změnit a navrátit manželství jeho funkci, manželství tak je hluboce a trvale rozvráceno. Manželé se intimně nestýkají a nehospodaří společně po dobu delší než dva roky.
2. Manželka se k návrhu manžela vyjádřila podáním ze dne 30. 4. 2024, kde uvedla, že se k návrhu manžela připojuje. Doplnila, že manželství bylo uzavřeno po dlouholeté známosti a bylo dlouhou dobu spokojené. Z manželství se manželům narodil v roce 2015 syn, který byl rozhodnutím zd. soudu svěřen do střídavé výchovy obou rodičů. Manželství ani podle manželky není perspektivní, z důvodu ztráty důvěry v manžela. Manželka rovněž zjistila, že manžel má známost. Manželství je pro ni rovněž pouze formálním svazkem.
3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 20 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 390 z. ř. s.), ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, další potřeba dokazování ve smyslu § 390 z. ř. s. nevyšla najevo.
5. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky bylo uzavřeno manželství dne [datum] před Obecním úřadem [adresa] (prokázáno oddacím listem ze dne [datum]). Z manželství se narodil syn [jméno FO], dosud nezletilý, narozený [datum]. Poměry k nezletilému byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 3. 2024, č. j. 50 Nc 6266/2023-192 (prokázáno shodným tvrzením účastníků, rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 3. 2024, č. j. 50 Nc 6266/2023-192). Manželé spolu nežijí již déle jak šest měsíců, a mají shodně za to, že manželství je již pouze formálním svazkem a neplní žádnou ze svých základních funkcí ani svůj společenský účel (prokázáno shodným tvrzením účastníků).
6. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
7. Podle ustanovení § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud: a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 o. z. dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
8. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky pro rozvod podle § 757 odst. 1, 2 o. z. (manželé nepředložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu), zkoumal soud příčiny, které vedly k rozvratu manželství.
9. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že podmínky shora citovaného zákonného ustanovení § 755 odst. l o. z. jsou v daném případě splněny. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., nebydlí společně a netvoří rodinné společenství. Účastníci se shodují na tom, že příčinou rozporů mezi účastníky je vzájemné odcizení se manželů a rozdílnost jejich povah a zájmů. Soud tak vycházel ze shodných tvrzení účastníků, a přitom dospěl k závěru, že nemá důvod pochybovat o existenci hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství (ve smyslu § 755 odst. 1 o. z.), když možnost obnovení manželského soužití oba manželé shodně vyloučili. Soud má proto za prokázaný rozvrat manželství, jakož i shodný záměr účastníků dosáhnout rozvodu manželství.
10. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků rozvedl, když příčiny rozvratu manželství zjistil ze shodného tvrzení účastníků. (výrok I.)
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 věta prvá z. ř. s., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, když pro aplikaci druhé věty téhož ustanovení nebyly shledány podmínky.