Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se 14,75 % úrokem z prodlení p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k místnímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu k službě [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala zpřístupnit žalovanému limitní rámec ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet. K uzavření smlouvy došlo distančním způsobem a po ověření totožnosti žalovaného, žalovaný obdržel SMS kód, který opsal do registračního formuláře. Žalobkyně požadovala částku [částka], poplatek z prodlení ve výši [částka] dále smluvní pokutu ve výši [částka].
2. Soud se především zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně k žalobě k této skutečnosti, zda a do jaké míry úvěruschopnost žalovaného zkoumala, neoznačila žádné důkazy. Soud žalobkyni proto k doložení důkazu vyzval. K výzvě soudu se žalobkyně vyjádřila tak, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela právní předchůdkyně žalobkyně ze sdělení a informací poskytnutých klientem, dále mimo jiné, lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, SOLUS, NRKI. K tomuto tvrzení žalovaná nepředložila žádné relevantní důkazy. Soud rovněž žalobkyni vyzval k doložení důkazů k prokázání tvrzení, že žalovanému v souladu se smlouvou poskytla finanční prostředky a v jaké výši, že žalovaný byl v prodlení s platbami a žalobkyni tak náležela smluvní pokuta a dále jaká byla u jednotlivých plateb úroková sazba. K výzvě soudu žalovaná nepředložila žádné důkazy.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně se k jednání ve věci samé dne [datum] omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, proto soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhodl bez jejich účasti.
5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhla a předložila žalobkyně, žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil a nenavrhl (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.
6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu k službě [Anonymizováno] účet, ve které se žalobkyně zavázala zpřístupnit žalovanému na účtu aktuální limitní rámec ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v souladu se smlouvou a pojistnými podmínkami. Výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v obchodních podmínkách (pozn. tyto soudu žalobkyně nepředložila). Bylo sjednáno, že případě, že žalovaný řádně a včas neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalovanému vznikne povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení jeho platby, a zákonný úrok z prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena v obchodních podmínkách. Celkové smluvní sankce budou vždy účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky (prokázáno smlouvou k službě [Anonymizováno] účet ze dne [datum]).
8. Žalobkyně vystavila vyúčtování za měsíce říjen 2023 až únor 2024, ve kterých žalobkyně uvádí výpis plateb v celkové výši [částka]. Vyúčtování navazuje na žalobkyní vystavené doklady označené „Objednávka na [Anonymizováno] “ (prokázáno vyúčtováním za říjen 2023, za listopad 2023, za prosinec 2023, za leden 2024, za únor 2024 a objednávkou na [Anonymizováno]).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Při uzavírání smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o.z. je třeba prověřit schopnost úvěrovaného splácet úvěr. Z judikatury Nejvyššího soudu ( srov. rozsudek NS ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) vyplývá, že uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
18. Odbornou péčí poskytovatelů úvěru se rozumí i obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
19. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout finanční prostředky žalovanému a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky. Vznikla jí tak povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
20. Žalobkyně však neprokázala, že si její právní předchůdkyně při poskytování úvěru žalovanému počínala obezřetně a majetkové poměry, jeho úvěruschopnost zkoumala. K výzvě soudu nedoložila žádné důkazy. Tím, že se nedostavila k ústnímu jednání ve věci samé se sama žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena dle ust. 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., proto soud uzavřel, že úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
21. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není dán žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalobkyně však žádným z provedených ani doložených důkazů neprokázala, že by žalovanému poskytla jakákoliv plnění. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila úhrady o provedení platby, výpis z účtu nebo jakýkoliv jiný důkaz, který by prokazoval, že žalobkyně (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) poskytla žalovanému plnění na základě smlouvy. Žalobkyně doložila objednávky a vyúčtování s tím, že tyto však samy o sobě neprokazují poskytnutí finančních částek a to i s ohledem na to, že smlouva, na základě které by měly být vyúčtovány, je absolutně neplatná.
22. Ve sporném řízení břemeno tvrzení a důkazní břemeno tíží žalobkyni, která pokud chce být ve sporu úspěšná musí soudu tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
23. Žalobkyně v projednávané věci neunesla důkazní břemeno, když nepředložila soudu důkazy k prokázání tvrzených skutečností, zejména skutečnost splnění závazku ze smlouvy, poskytnutí finančních prostředků žalovanému a dále že byla řádně prověřována úvěruschopnost žalovaného. Na tomto místě se sluší připomenout, že soud při jednání ve věci samé, z důvodu neúčasti žalobkyně, ji nepoučil dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť sama žalobkyně se tohoto práva vzdala její neúčastí při jednání. S ohledem na shora uvedené, soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť neshledal ani důvod k vrácení finančních prostředků žalovaným z důvodu nezjištěné a neprokázané případné výše bezdůvodného obohacení žalovaným. Na základě uvedeného soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití argumentu a contrario. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a má tak nárok na náhradu nákladů řízení, avšak tomu žádné náklady v řízení nevznikly.