Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky [částka] od [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala výše uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. [č. účtu], na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorent až do výše [částka] a žalovaný se zavázal jej splácet v souladu se smlouvou. Výše kontokorentu byla snížena na [částka] dodatkem ze dne [datum]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. Žalobkyně dále kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [právnická osoba]. Při hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů klienta. Příjem žalovaného byl [částka], jako výdaje uvedl žalovaný nájem ve výši [částka], které žalobkyně navýšila na [částka] s ohledem na běžné životní výdaje. Orientační splátka žalovaného činila [částka]. Po odečtení splátkového zatížení žalovaný měl k dispozici [částka] na pokrytí svých životních nákladů. Zkoumáním úvěruschopnosti tak nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr tak, že mu umožnila na účtu č. [č. účtu] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měl na účtu vlastní prostředky. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu, který byla žalobkyně oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen žalobkyni neprodleně uhradit, avšak neučinil tak ani na výzvu, v níž žalobkyně současně smlouvu vypověděla a dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. [č. účtu]. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje částku [částka] na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet, částku [částka] na dlužném smluvním úroku ve výši 12 % ročně za období od [datum] do [datum], částku ve výši [částka] na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od [datum], kdy se žalovaný dostal do prodlení, do [datum] a dále smluvní úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu a žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.
4. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá následující skutkový stav: žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru č. [č. účtu], na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka]. Druh úvěru byl sjednán jako spotřebitelský, bezúčelový, výše RPSN byla 21,24 %, úrok [částka], maximální výše kontokorentu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal, že bude úvěr splácet tak, že na konci rozhodného období bude na účtu dostatek finančních prostředků a nedostane se tak do nepovoleného debetu. Smlouva byla doplněna dodatkem ze dne [datum], ve kterém byla snížena výše kontokorentu na [částka] (zjištěno ze smlouvy o úvěru, dodatku smlouvy vč. všeobecných podmínek a ceníku). Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, měsíční příjem žalovaného byl [částka], jako výdaje uvedl [částka] s tím, že žalobkyně tyto zvýšila na [částka]. Při započtení částky [částka] bylo splátkové zatížení žalovaného ve výši [částka] a žalovaný měl i přes poskytnutý úvěr k dispozici částku [částka] (zjištěno z dokumentu posouzení úvěruschopnosti klienta).
5. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu a přečerpal částku ve výši [částka]. Žalobkyně tak převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Zároveň informovala žalovaného, že smlouvu vypovídá (zjištěno z poslední výzvy ze dne [datum], z výpisu z kontokorentního účtu). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala, avšak žalovaný neuhradil ničeho, což nikterak nesporoval (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], vč. doručenky).
6. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný tyto ani přes výzvy žalobkyně ve stanovené době nevrátil.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 věta prvá o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
9. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroků vrátit, což však neučinil. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši [částka], částku [částka] na dlužném smluvním úroku ve výši 12 % ročně za období od [datum] do [datum], částku ve výši [částka] na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od [datum], kdy se žalovaný dostal do prodlení, do [datum] a dále smluvní úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Jelikož žalovaný žalobkyni na tuto částku dosud nezaplatil ničeho, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak v souladu s § 2395 an. o. z. , tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
11. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném a výší dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.