Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 35 783,87 Kč, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 29 769,16 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 769,16 od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 11 006,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 31 929,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 74 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ověřena. Žalovaná se tuto částku včetně poplatku za poskytnutí půjčky a úroku zavázala vrátit prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 613, 58 Kč, počínaje [datum]. Úrok byl sjednán na 12,9 %. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně tak od smlouvy odstoupila. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalované vůči žalobkyni částku 29 769,16 Kč na jistině a 2 160 Kč na smluvních poplatcích a dále příslušenství a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]., uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 74 000 Kč, které se žalovaná včetně sjednaného úroku zavázala splatit prostřednictvím měsíčních anuitních splátek po 1 613,58 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru, smluvními podmínkami, výpisem z účtu, sazebníkem). Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalované (kontrola insolvenčního rejstříku, kontrola bankovních a nebankovních registrů, příjmy a výdaje sdělené klientem). Vzhledem k prodlení žalované se splátkami došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum] (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru). Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost [Anonymizováno]. a následně na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o doručení, dokladem o úplatě). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení).
4. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 74 000 Kč a žalovaná se ho zavázala splatit spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek, i přes výzvy ze strany právního předchůdce žalobkyně, následně právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. V řízení bylo také prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal a posoudil úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I.
5. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 278 Kč a odměny za zastoupení advokátem ve výši 2 380 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
8. Celkové náklady žalobkyně ve výši 11 006,40 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).