Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 25 084,17 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 253,85 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 084,17 Kč od 1.12.2023 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 25 084,17 Kč od 1.12.2023 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 819 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 25 084,17 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „Banka“) a žalovanou došlo dne 11.9.2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kdy na základě části A smlouvy došlo k následnému poskytnutí revolvingového úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] bylo žalovanému umožněno čerpat úvěrový rámec do výše 30 000 Kč prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně pak 500 Kč a to vždy k 17. dni v měsíci. Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit Bance úrok ve výši 25,08 % ročně z půjčených finančních prostředků, žalobkyně uplatňuje úrok ve výši 15 % ročně. Dále se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky 600 Kč, poplatku za odeslanou upomínku 100 Kč a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Banka nesplacenou část úvěru zesplatnila. Zesplatnění bylo žalovanému doručeno dopisem a nabylo účinnosti dne 30.11.2023. Ode dne následujícího požaduje žalobce zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 25 084,17 Kč a úroků z prodlení z částky 25 084,17 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1.11.2023 postoupena na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] a dále smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23.10.2024 na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění, na kterou žalovaný nereagoval a ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně na výzvu soudu z 11.8.2025 reagovala podáním ze dne 13.8. 2025 ve kterém souhlasila s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, pokud se žalovaný ve lhůtě nevyjádří. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval. Soud tak věc za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že Banka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 30 000 Kč. (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]) Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou více než 2 po sobě jdoucích splátek. Ke dni 18.10.2023 žalovaný dlužil částku ve výši 54 474,49 Kč. Banka odstoupila od smlouvy a zesplatnila nesplacenou[Anonymizováno] část úvěru ke dni 30.11.2023. (prokázáno výpisem z účtu č. [hodnota], [Jméno žalovaného], odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 27.10.2023, Všeobecné obchodní podmínky Banky) Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2023 postoupena na [právnická osoba]. (prokázáno Notářským zápisem [Anonymizováno] Společnost [právnická osoba]. následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23.10.2025 pohledávku na žalobkyni. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23.10.2025, oznámením o postoupení pohledávky žalovanému) Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala. (prokázáno výzvou ze dne 14.4.2025)
5. Z ostatních listinných důkazů soud nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Mezi Bankou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpat úvěrový rámec do výše 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se ocitl v prodlení s více než dvěma po sobě jdoucími splátkami. Banka tak v souladu s VOP od úvěrové smlouvy k 30.11.2023 odstoupila. Žalovaný se tak dne 1.12.2023 ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 o.z. Žalovaný Bance dlužil nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 25 084,17 Kč, kapitalizovaný nesplacený úrok ke dni zesplatnění ve výši 5 253,85 Kč, úroky uplatňované žalobkyní ve výši 15 % ročně od 1.12.2023 a úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 % ročně od 1.12.2023. Pohledávka Banky byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2023 postoupena v souladu s § 1879 o.z. na [právnická osoba]., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23.10.2024 pohledávku postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku oprávněna požadovat po žalovaném právě žalobkyně. Úvěruschopnost žalovaného byla Bankou dostatečně zkoumána, když žalovaný byl prověřen v Insolvenčním rejstříku, Rejstříku exekucí, databázi SOLUS atd. Zároveň Banka zjistil, jak je uvedeno v úvěrové smlouvě, že žalovaný byl zaměstnán jako závozník, jeho čistý měsíční příjem dosahoval výše 22 000 Kč a neměl žádné jiné závazky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala čerpání úvěrovaného rámce žalovaným a žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by svoji povinnost uhradit dlužnou částku splnil, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
13. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 819 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 004 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) po 400 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem částku ve výši 2 819 Kč.
15. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.