Výrok
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 891,28 Kč dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 15 780 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1.Žalobkyně se návrhem podaným k soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 780 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] IČ: [IČO] uzavřela se žalovaným dne 25.7.2009 smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vrátit ve splátkách po 960 Kč nejpozději do 14.9.2010. Vzhledem k tomu, že žalovaný nečinil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena 8.3.2013, žalovaný tak dluží žalobkyni částku 9 089,86 Kč sestávající se z dlužné jistiny a dlužných úhrad ve výši 6 690,14 Kč. Celkem bylo žalovaným uhrazeno 36 300 Kč. K postoupení pohledávky došlo dne 21.9.2023 na základě smlouvy o postoupení pohledávky s účinností k datu 27.9.2023, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaný dluh žalobkyni přes zaslané výzvy nezaplatil.2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3.Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.4.Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.5.V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] IČ: [IČO] uzavřela se žalovaným dne 25.7.2009 smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vrátit ve splátkách po 960 Kč nejpozději do 14.9.2010. Vzhledem k tomu, že žalovaný nečinil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena 8.3.2013, žalovaný tak dluží žalobkyni částku 9 089,86 Kč sestávající se z dlužné jistiny a dlužných úhrad ve výši 6 690,14 Kč. Celkem bylo žalovaným uhrazeno 36 300 Kč. (prokázáno smlouvou a podmínkami smlouvy). K postoupení pohledávky došlo dne 21.9.2023 na základě smlouvy o postoupení pohledávky s účinností k datu 27.9.2023, což bylo žalovanému řádně oznámeno. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno citovanou výzvou).6.Z ostatních listinných důkazů soud nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.7.Podle 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.8.Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve sjednané výši, žalovaný se tyto částky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných splátek, což však nečinil řádně a včas, dluží tak celkem žalobkyni částku 9 089,86 Kč sestávající se z dlužné jistiny a dlužných úhrad ve výši 6 690,14 Kč spolu s příslušenstvím. Tím, že žalovaný žalobkyni nezaplatil dluh řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky, soud proto rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. K postoupení pohledávky došlo podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.9.O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.11.O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.