46 C 16/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]. a žalovaným Smlouva o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta kreditní karta s úvěrovým limitem ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně však ve výši [částka]. Výše úrokové sazby pro čerpání byla ve smlouvě sjednána ve výši 23,99 % ročně. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby dle ceníku banky, který byl součástí smlouvy. Před uzavřením smlouvy byla posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací, které žalovaný právnímu předchůdci žalobce sám poskytl jako úplné a pravdivé, ověřením interních i externích záznamů na black listech, ověřením informací z externích úvěrových registrů ([Anonymizováno]), kontrolou insolvenčního rejstříku. Žalovaný v návrhu na uzavření smlouvy uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě či bytě, jeho nejvyšší vzdělání je střední, je zaměstnán jako ředitel u společnosti [právnická osoba]. od března 2016 s průměrným měsíčním příjmem [částka]. Dále uvedl, že nesplácí jiné úvěry, nemá kreditní kartu ani zřízený kontokorent. Měsíční splátky leasingů činí [částka]. Lustrací ve shora uvedených registrech nebyl zjištěn žádný negativní záznam žalovaného. S ohledem na tyto skutečnosti právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet i s ohledem na úvěrový rámec ve výši [částka]. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel, proto právní předchůdce žalobce prohlásil všechny závazky žalovaného ke dni [datum] za okamžitě splatné a vyzval jej k jejich úhradě. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka [částka]. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka] ([částka] poplatek za zaslání první upomínky dne [datum] a poplatek 4 x [částka] za správu karty v měsících listopad a prosinec 2021 a leden a únor 2022), smluvního úroku kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka] (od [datum] do [datum] v sazbě 23,99 % ročně z jistiny ve výši [částka], celkem [částka], a od [datum] do [datum] v sazbě 23,99 % ročně z dlužné jistiny 18 916,69, celkem [částka]), smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z celkové dlužné částky ve výši [částka] (jistina [částka] + poplatky [částka]) od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou, ani přes tuto výzvu ničeho nezaplatil.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 12,24 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s odkazem na ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s tím, že se rozhodla příslušenství, kterého se původně domáhala, v této části nepožadovat. Nadále se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 18 916, [částka] od [datum] do [datum] a úrokem ve výši 11,75 %, ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (rozdíl mezi úrokem z úvěru ve výši 23,99 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně).

3. Žalovaný prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť žalobkyně nedostatečně prokázala svá žalobní tvrzení. Namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, když žalovaný nebyl řádně obeznámen s postoupením pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Dále namítl, že nebyly řádně a platně sjednány závazky žalovaného hradit smluvní úroky, smluvní poplatky a smluvní pokuty, když Sazebník, dle kterého měly být sjednány shora uvedené závazky žalovaného, není součástí smlouvy. Poukázal rovněž na výši smluvního úroku, když toto ujednání považuje za neplatné, neboť je výše úrokové sazby byla sjednána jako nepřiměřené vysoká, tedy v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně také požaduje přiznání úroku 2x, žádá úrok z úroku, což není po právu. Rovněž nebyla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, zvláště pak když byly evidovány dluhy a nedoplatky a přesto byla smlouva uzavřena. Závěrem namítl promlčení nároku.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil existenci žalobkyně (výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., smlouvu o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota]. Nedílnou součástí smlouvy jako příloha byl i Ceník a Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové částky měsíčně, v minimální ve výši [částka]. Výše úrokové sazby byla sjednána na 23,99 % ročně (návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota] včetně akceptace, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně ověřil totožnost žalovaného podle občanského průkazu Slovenské republiky s tím, že žalovaný souhlasil s pořízením fotokopie tohoto průkazu a souhlas stvrdil svým podpisem, který odpovídá podpisu na smlouvě (fotokopie občanského průkazu žalovaného). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl jako úplné a pravdivé, ověřením interních i externích záznamů na black listech, ověřením informací z externích úvěrových registrů ([Anonymizováno]), kontrolou insolvenčního rejstříku. Žalovaný v návrhu na uzavření smlouvy uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě či bytě, jeho nejvyšší vzdělání je střední, je zaměstnán jako ředitel u společnosti [právnická osoba]. od března 2016 s průměrným měsíčním příjmem [částka]. Dále uvedl, že nesplácí jiné úvěry, nemá kreditní kartu ani zřízený kontokorent. Měsíční splátky leasingů činí [částka]. Lustrací ve shora uvedených registrech nebyl zjištěn žádný negativní záznam žalovaného. S ohledem na tyto skutečnosti právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet i s ohledem na úvěrový rámec ve výši [částka] (návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty STYLE č. [hodnota], protokol o ověření úvěruschopnosti klienta). Žalovaný převzal kreditní kartu dne [datum], při tom byla ověřena jeho totožnost podle občanského průkazu Slovenské republiky, žalovaný čestně prohlásil správnost svých osobních údajů (protokol o převzetí kreditní karty, fotokopie občanského průkazu, čestné prohlášení o údajích klienta). Žalovaný průběžně čerpal poskytnutý úvěr, avšak nesplácel jej řádně, proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil všechny závazky ze smlouvy za splatné ke dni [datum], k tomuto datu činila dlužná částka [částka] včetně všech poplatků účtovaných podle Ceníku (oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne [datum], souhrnný výpis u účtu kreditní karty). Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a potvrzení o úplatě), pohledávka žalovaného je uvedena na řádku č. [hodnota] (seznam postoupených pohledávek) a žalovanému tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila dopisem ze dne [datum] (oznámení) následně odeslaným (podací arch). K zaplacení žalované dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslaným téhož dne (podací lístek).

6. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty, jíž poskytla žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového rámce [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal hradit sjednané měsíční splátky, což však neplnil a dostal se s úhradou svých dluhů vůči právní předchůdkyni žalobkyně do prodlení. Následkem prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným zesplatnila, ke dni zesplatnění činila dlužná částka [částka], o čemž žalovaného informovala, a postoupila je následně na žalobkyni, což žalovanému oznámila.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle čl. II bodu 1. zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to smlouvou ze dne [datum] o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota] poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila vždy úvěruschopnost žalovaného. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému finanční prostředky skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jejich splácením a vzniklý dluh neuhradil ani poté, co k tomu byl žalobkyní (po postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyně) vyzván před podáním žaloby. Soud proto rozhodl ve výroku II. tak, že žalobě ve znění částečného zpětvzetí vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] (představující jistinu ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]), spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] (od [datum] do [datum] v sazbě 23,99 % ročně z jistiny ve výši [částka], celkem [částka], a od [datum] do [datum] v sazbě 23,99 % ročně z dlužné jistiny 18 916,69, celkem [částka]), zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] (představující jistinu plus poplatky ve výši [částka]) od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 18 916, [částka] od [datum] do [datum] a úrokem ve výši 11,75 % ročně (úrok v zákonné výši) z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., prodlení nastává ode dne následujícího po splatnosti úvěru.

13. Žalobkyně vzala žalobu co do úroku ve výši 12,24 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zpět, proto soud v souladu s tímto zpětvzetím řízení částečně zastavil (výrok I.)

14. Soud neshledal důvodnou žalovaným vznesenou námitku promlčení, neboť splatným se dluh žalovaného ze smlouvy stal pro jeho prodlení ke dni [datum] a tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.) běžící ode dne následujícího po zesplatnění (§ 619 odst. 1 o. z.) ke dni podání žaloby [datum] neuplynula. Rovněž soud neshledal důvodné ani další námitky žalovaného. Sjednaný úrok ve výši 23,99 % hodnotil soud jako přiměřený. Nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na tomto stanovisku zaujatém Nejvyšším soudem setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. [spisová značka]: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení, žalobkyně nepožadovala jeho přiznání 2x, kapitalizovaný úrok je za období od [datum] do [datum] v sazbě 23,99 % ročně z jistiny ve výši [částka], a za období od [datum] do [datum] v sazbě 23,99 % ročně z dlužné jistiny 18 916,69, celkem [částka]). Zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] žalobkyně požadovala od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 18 916, [částka] od [datum] do [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně postoupila pohledávku a o postoupení řádně informovala žalovaného. I pokud by postoupení nebylo žalovanému oznámeno, nemělo by to vliv na aktivní legitimaci žalobkyně, neboť k postoupení pohledávky skutečně, došlo, pouze na možnost žalovaného plnit původnímu věřiteli (postupiteli), čímž by svůj dluh řádně splnil. Rovněž bylo prokázáno, že Ceník, podle něhož byly žalovanému účtovány poplatky, byl součástí smlouvy, a že právní předchůdce žalobce zkoumal řádně schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, u žalovaného nebyly evidovány dluhy ani nedoplatky, pouze leasingové splátky ve výši [částka] měsíčně, což s ohledem na úvěrový rámec a výdělkové poměry žalovaného nebyl nepřiměřeně vysoký závazek.

15. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., podle kterého má procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nebyla úspěšná pouze v nepatrné výši pokud jde o část příslušenství spočívající v úroku, kdy vzala žalobu zpět a tím zavinila částečné zastavení žaloby. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka], doplatku soudního poplatku ve výši [částka], a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou [částka], tj. odměnou za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka],- částkou [částka] za 3 náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum]), částkou [částka] po [částka] za 2 náhrady hotových výdajů za úkon právní služby vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum] (§ 13 odst. 4 AT ve znění účinném od [datum])- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Za úkon právní služby doplnění žaloby soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť rozhodné skutečnosti ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného měly být součástí žaloby již od počátku, pokud by se tak stalo, k doplnění žaloby o rozhodná tvrzení nemuselo dojít.

16. Pod bodem IV. výroku soud rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet soudu soudní poplatek ve výši [částka], podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) a ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to ve spojení s Položkou 2 odst. 2 a Položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.