Výrok
I. Žaloba jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku ve výši 64,59 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 64,59 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi ní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] s tím, že se zavázala splácet jej spolu s úrokem z poskytnutí úvěru ve výši [Anonymizováno] % ročně v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje měsícem srpnem 2021, dle sjednaného splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k poskytnutí úvěru došlo [datum]. Schopnost žalované řádně splácet úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a dostala se s úhradou svých splátek do prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobkyni částku [částka]. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky č. [hodnota] splatné [datum] po dobu delší než 65 dní, došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši [částka]. Po zesplatnění uhradila žalovaná dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná částka [částka] představuje částku nové jistiny úvěru po zesplatnění (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), smluvní pokutu ve výši [částka] (tj. [částka] x 3 za prodlení se zaplacením splátek č. [hodnota], 29, 30 dle čl. 6.1 smlouvy), náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] dle čl. 6.2 smlouvy, smluvní pokuty [částka] (tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou za období od [datum] do dne vyhotovení žaloby dle čl. 6.5 smlouvy). Žalobkyně požadovala přiznat též úrok za poskytnutí úvěru v nominální sazbě ve výši 64,5 % ročně z částky odpovídající dlužné původní jistině ve výši [částka] od [datum] do [datum] (tj. do 90. dne prodlení) a dále ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a Žalobkyně vyzvala žalovanou opakovaně, a nakonec prostřednictvím svého zástupce k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaná ani na tuto výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou [Anonymizováno]. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v závěrečných ustanovení ve spotřebitelské smlouvě dohodu o příslušnosti českých soudů, přičemž v době uzavření smlouvy měla žalobkyně sídlo a žalovaná bydliště (pro účely nařízení oba měli bydliště, viz čl. 62 a 63 nařízení) v témže členském státě (České republice). Žalovaná námitku nedostatku příslušnosti českých soudů v řízení neuplatnila.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od [datum] (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).
6. Žalobkyně při sjednávání smlouvy o úvěru zjistila, že příjem žalované ze zaměstnání u Ministerstva obrany činil [částka] čistého měsíčně a její výdaje měly být celkem [částka] měsíčně. Celkem žalované mělo zbývat na splácení úvěru [částka] měsíčně. Zaměstnána byla od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaná žila v domácnosti s rodiči. Její nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské s maturitou. Totožnost byla ověřena podle průkazu č. [IBAN]. Žalovaná prohlásila, že jí uvedené informace jsou pravdivé (hodnocení klienta, kopie osobních dokladů žalované). Žalovaná neměla ke dni [datum] žádný záznam v registru SOLUS (výpis záznamů). Podle výpisu z nebankovního registru klientských informací byla žalovaná novým klientem, který není v databázi NRKI/BRKI (výpis NRKI).
7. Žalovaná požádala dne [datum] žalobkyni prostřednictvím smluvního formuláře u zprostředkovatele žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě by jí žalobkyně poskytla úvěr ve výši [částka], který by žalovaná splácela v 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila [Anonymizováno] % ročně, RPSN pak [Anonymizováno] %. Celkem měla žalovaná žalobkyni uhradit [částka]. Dle čl. 6.1 návrhu smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka], a to za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.2 návrhu smlouvy žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalované, a to u každé splátky, u které se ocitla žalovaná v prodlení, 15. dnem tohoto prodlení. Dle čl. 6.3 návrhu smlouvy pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4 návrhu smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou bude žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru, a dostane-li se do prodlení s jejím zaplacením, vznikne žalobkyni oprávnění požadovat po žalované úroky z prodlení z nové jistiny až do jejího zaplacení. Dle článku 6.5 návrhu smlouvy jestliže žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení (návrh smlouvy). Žalobkyně přijala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru ve znění dodatku 1. dne [datum] a písemně jej o tom informovala (oznámení o schválení úvěru). Součástí smlouvy byl splátkový kalendář (splátkový kalendář). Smlouva byla uzavírána na žádost žalované prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (dodatek č. [hodnota] včetně podmínek podpisu na dálku, ověření platby [částka], potvrzení SMS zprávou). Žalobkyně žalovanou seznámila s předepsanými informacemi o poskytovaném úvěru (předsmluvní formulář).
8. Žalobkyně poukázala dne [datum] na účet žalované č. [Anonymizováno] [částka] (doklad o vyplacení úvěru).
9. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku [částka] v podobě 30 splátek v období od [datum] do [datum] (karta klienta).
10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 12. a 13. splátky, splatných v období od [datum] do [datum] s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším než 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 29. a 30. splátky, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]).
11. Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na [částka], z toho činila [částka] jistina, [částka] úrok za poskytnutí úvěru, [částka] smluvní pokuta, [částka] náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (oznámení ze dne [datum]).
12. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslaným téhož dne (podací arch).
13. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období července 2021 činila [Anonymizováno] % ročně (výpis z databáze ČNB ARAD).
14. Žalovaná podepsala prohlášení klienta, v němž prohlásila mimo jiné, že se seznámila s veškerými informacemi podle zák. č. [hodnota] o spotřebitelském úvěru, byla ověřena její totožnost a byla žalobkyní poučena o jejích povinnostech. Dále prohlásila, že si je vědoma úroků z poskytnutého úvěru, souhlasí s nimi a jejich výši hodnotí jako přiměřenou (prohlášení klienta).
15. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně vyplatila žalované na její bankovní účet finanční prostředky v celkové výši [částka], které měla žalovaná vrátit formou 48 měsíčních splátek spolu se smluvním úrokem ve výši [Anonymizováno] % p. a. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila [částka], RPSN [Anonymizováno] %. Protože žalovaná ani přes výzvy žalobkyně nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku [částka]. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně schopnost žalované úvěr splácet, zjistila její osobní a výdělkové poměry, nahlédla do registrů NRKI a SOLUS a provedla hodnocení klienta se zjištěním rezervy na splácení úvěru [částka] měsíčně.
16. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
18. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i [Anonymizováno] jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze závěrečných ujednání smlouvy o úvěru.
19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
21. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
24. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr ve výši [částka] skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s jeho splácením. Celkově zaplatila žalované [částka].
26. Žalobkyně a žalovaná si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši [Anonymizováno] % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. [spisová značka]: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
27. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12).
28. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období června 2023, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 7,53 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaná ujednali úrok více než 9x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu a není rozhodné, že žalovaná s takovou výší úroků souhlasila (§ 588 o. z.). Pokud by s ní nesouhlasila, k uzavření úvěrové smlouvy by vůbec nedošlo. Žalobkyně se proto může po žalované domáhat pouze úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.
29. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka] a žalovaná dlouhou dobu úvěr splácela řádně uhradila jí částku [částka]. Soud by ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení na žalované po odečtení uhrazené částky, nicméně, protože žalovaná zaplatila žalobkyni víc než kolik jí žalobkyně poskytla, nevzniklo na straně žalované bezdůvodně obohacení. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, či smluvní pokuty a další náklady dle ustanovení Smlouvy). Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud žalobu zamítl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly.