Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem 18,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Předchůdce žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet, což je potvrzeno také ve smlouvě. Vycházel z informací o majetkových, výdělkových a osobních poměrech, které mu žalovaný poskytl a tyto ověřoval proti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně poplatku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka], úrokovou sazbu 25,23 % ročně, a poplatku [částka] za zpracování zápůjčky a [částka] jako poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se zavázal tyto částky uhradit v pravidelných 21 měsíčních splátkách po [částka], což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla stanovena dne [datum]. Poslední splátka byla uhrazena [datum]. Ke dni [datum] provedl předchůdce žalobce vyčíslení, dlužná jistina činila [částka] a poplatek [částka]. Po tomto datu žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobci částku [částka] sestávající z jistiny [částka] a poplatku [částka]. Kapitalizované úroky činily [částka], kapitalizované úroky z prodlení [částka], dále žalobce požadoval úroky 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Pokud jde o úrok sjednaný ve smlouvě, výše úroku byla sjednána za dobu řádného trvání smlouvy. Žalobce se však po postoupení pohledávky rozhodl žalovat úroky v nižší výši než byla smlouvou sjednána.
2. Předchůdce žalobce [právnická osoba], dále uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Předchůdce žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet, což je potvrzeno také ve smlouvě. Vycházel z informací o majetkových, výdělkových a osobních poměrech, které mu žalovaný poskytl a tyto ověřoval proti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně poplatku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka], s úrokovou sazbou 18,17 % ročně, a poplatku [částka] za zpracování zápůjčky a [částka] jako poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se zavázal tyto částky uhradit v pravidelných 12 měsíčních splátkách po [částka], což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla stanovena dne [datum]. Poslední splátka byla uhrazena [datum]. Ke dni [datum] provedl předchůdce žalobce vyčíslení, dlužná jistina činila [částka] a poplatek [částka]. Po tomto datu žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobci částku [částka] sestávající z jistiny [částka] a poplatku [částka]. Kapitalizované úroky činily [částka], kapitalizované úroky z prodlení [částka], dále žalobce požadoval úroky 18,17 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Pokud jde o úrok sjednaný ve smlouvě, výše úroku byla sjednána za dobu řádného trvání smlouvy. Žalobce se však po postoupení pohledávky rozhodl žalovat úroky v nižší výši, než byla smlouvou sjednána.
3. Žalovaný prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že není zřejmé, jaké protiplnění se strany předchůdce žalobce bylo žalovanému poskytnuto za poplatek [částka] a poplatek ve výši [částka]. Pokud nebylo žalovanému poskytnuto žádné protiplnění, je požadavek na zaplacení těchto poplatků v rozporu s dobrými mravy. Rovněž poukázal na to, že právní předchůdce žalobce nemohl splnit řádně svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr č. [hodnota] ze dne [datum], když žalovaný měl v té době existující závazek splácet úvěr ze smlouvy ze dne [datum] č. [hodnota].
4. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Předchůdce žalobce a žalovaný se dohodli, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému částku ve výši [částka], žalovaný se zavázal dále zaplatit poplatek [částka], kdy tento je vypočten jako součet položek: kapitalizovaný úrok ve výši [částka], [částka] za zpracování spotřebitelského úvěru a [částka] za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, celková částka k úhradě tak činí [částka]. Celková dlužná částka je splatná formou 12 splátek měsíčně po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 43 % ročně, (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]).
6. V žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný zde uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má základní vzdělání a účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru je na neočekávané výdaje. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný je zaměstnán na plný úvazek u [Anonymizováno] služby [Anonymizováno] [adresa] [IČO] IČO, , jeho pravidelný čistý příjem činí [částka], další příjem domácnosti [částka], jeho odhadované měsíční výdaje uvedl [částka]. V rozhodné době nebyl úvěrově zatížen Žalovaný předložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]).
7. Předchůdce žalobce a žalovaný se dohodli, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému částku ve výši [částka], žalovaný se zavázal dále zaplatit poplatek [částka], kdy tento je vypočten jako součet položek: kapitalizovaný úrok ve výši [částka], [částka] za zpracování spotřebitelského úvěru a [částka] za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, z toho komfortní poskytnutí a splácení činí [částka], částka za flexibilní splácení činí [částka], celková částka k úhradě tak činí [částka]. Celková dlužná částka je splatná formou 21 splátek měsíčně po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 77,40 % ročně, RPSN 118,52 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]).
8. V žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný zde uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má základní vzdělání a účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru je na neočekávané výdaje. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný je zaměstnán na plný úvazek u [Anonymizováno] služby [Anonymizováno] [adresa] [IČO] IČO, , jeho pravidelný čistý příjem činí [částka], další příjem domácnosti [částka], jeho odhadované měsíční výdaje uvedl [částka]. V rozhodné době splácel spotřebitelský úvěr ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný předložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]).
9. Žalovaný úvěr ve výši [částka] čerpal [datum], dne [datum] uhradil částku [částka] (prokázáno tabulkou umoření). Žalovaný úvěr ve výši [částka] čerpal dne [datum], dne [datum] zaplatil [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem [částka] (prokázáno tabulkou umoření).
10. Předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalovaného žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota]). Předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že jeho pohledávka byla postoupena k [datum] na žalobce, činila celkem [částka] ze smlouvy č. [hodnota] a částku 44 064,84 ze smlouvy č. [hodnota] (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem).
11. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky [částka], č. pohledávek [Anonymizováno] a [Anonymizováno] do [datum] výzvou k plnění ze dne [datum] (prokázáno výzvou k plnění předcházející žalobě ze [datum] vč. podacího lístku).
12. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období duben 2022 činila 8,29 % ročně a pro období prosinec 2021 7,91 % ročně (výpis z databáze [Anonymizováno]).
13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na základě smlouvy ze dne [datum]. Ve smlouvě si předchůdce žalobce a žalovaný dohodli, že žalobce vedle poskytnuté částky zaplatí předchůdci žalobce také částku [částka], kdy tento poplatek je vypočten jako součet kapitalizovaného úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka] a poplatku [částka] za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, celkově se žalovaný zavázal uhradit předchůdci žalobce částku [částka], ačkoli mu bylo poskytnuto pouze [částka]. Úroková sazba byla sjednána 43 % ročně. Žalovaný na úvěru zaplatil sedmi splátkami celkem [částka]. Předchůdce žalobce dále poskytl žalovanému dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na základě smlouvy ze dne [datum]. Ve smlouvě si předchůdce žalobce a žalovaný dohodli, že žalobce vedle poskytnuté částky zaplatí předchůdci žalobce také částku [částka], kdy tento poplatek je vypočten jako součet kapitalizovaného úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka] a poplatku [částka] za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, celkově se žalovaný zavázal uhradit předchůdci žalobce částku [částka], ačkoli mu bylo poskytnuto pouze [částka]. Úroková sazba byla sjednána 77,40 % ročně. Žalovaný na úvěru zaplatil jednu splátku ve výši [částka].
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit20. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“), přičemž žalovaný v tomto vztahu vystupoval jako spotřebitel, daný vztah proto soud posuzoval rovněž podle ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], žalovaný se tuto částku včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (tento byl sjednán ve výši 43 % ročně), poplatku za zpracování žádosti [částka] a poplatku komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] zavázal splácet prostřednictvím pravidelných týdenních splátek po [částka], což však nečinil řádně a včas, když uhradil pouze dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dále byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], žalovaný se tuto částku včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (tento byl sjednán ve výši 77,40 % ročně), poplatku za zpracování žádosti [částka] a poplatku komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] zavázal splácet prostřednictvím pravidelných týdenních splátek po [částka], což však nečinil řádně a včas, když uhradil pouze částku [částka] dne [datum]. Předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným postoupil na žalobkyni.21. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v uzavřených úvěrových smlouvách ujednali úrok ve výši 43 % ročně a 77, 40 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. [spisová značka]: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).22. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12).23. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období dubna 2022, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 8,29 % ročně, a v období prosince 2021 činila 7,91 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná ujednali úrok více než 4x vyšší a 6x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu a není rozhodné, že žalovaný s takovou výší úroků souhlasil (§ 588 o. z.). Pokud by s ní nesouhlasil, k uzavření úvěrové smlouvy by vůbec nedošlo. Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.24. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný již uhradil částku [částka]. V případě druhé úvěrové smlouvy poskytla částku [částka] a žalovaný již uhradil [částka]. Soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení na žalovaném, které po odečtení uhrazené částky odpovídá částce 9 128 K a částce [částka], v součtu [částka]. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětných smluv, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Jako důvodný posoudil nárok žalobkyně na zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši [částka] (součet částek [částka] a [částka]). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku25. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, či poplatky a další náklady dle ustanovení Smlouvy); proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s § 151 odst. 3 o. s. ř., přičemž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva. Žalovaný byl z celkové částky [částka] úspěšný co do částky [částka], žalovaný tak měl úspěch 64 % a neúspěch 36 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalovaný právo na 28 % nákladů, které v řízení vynaložil. Nicméně s ohledem na nečinnost žalovanému mu v řízení žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“).