Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], na základě které byla žalovaná odběratelem elektřiny v odběrném místě [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když řádně neuhradila vyúčtování spotřeby elektřiny za období od [datum] do [datum], spotřeba jí byla vyúčtována fakturou č. [hodnota], znějící na částku [částka], se splatností dne [datum]. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dohodu o splátkách a uznání dluhu, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve čtyřech splátkách. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. [hodnota] ze dne [datum], znějící na částku [částka], splatnou [datum] za splátkový kalendář. Žalovaná ani tuto částku nezaplatila. Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná však ničeho neuhradila.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky (čl. 17 citovaného nařízení).
4. Z listin založených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní ceny (zjištěno ze smlouvy ze dne [datum] [Anonymizováno]). Žalovaná požádala o převod dodávky a uvedla adresu pro korespondenci [adresa] (zjištěno z žádosti převod dodávky elektřiny ze dne [datum]). Spotřebovanou elektřinu vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou s nedoplatkem ve výši [částka] se splatností dne [datum] (zjištěno z faktury č. [hodnota]). Žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o splátkách a uznání dluhu, ve které se žalovaná zavázala dlužnou částku splatit ve 4 splátkách (zjištěno z dohody o splátkách a uznání dluhu ze dne [datum]). Žalobkyně žalované fakturou vyúčtovala sepsání splátkového kalendáře ve výši [částka], splatnou [datum] (zjištěno z faktury č. [hodnota] a ceníku úkonů)). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou (zjištěno z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum]).
5. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu fakturou znějící na částku [částka], kterou žalovaná v termínu splatnosti neuhradila. Žalovaná dluh ve smyslu § 2053 o. z. uznala, co do důvodu a výše, a dohodla se se žalobkyní na splátkovém kalendáři, který nedodržela. Sestavení splátkového kalendáře bylo zpoplatněnou dle ceníku částkou [částka], kterou žalovaná v termínu splatnosti rovněž neuhradila. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku ve výši celkem [částka]. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto soud uložil žalované rovněž zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně požadovala úrok z prodlení z celé žalované částky až ode dne následujícího po splatnosti později vystavené faktury č. [hodnota].
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a náhrady hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., jejichž výše je dána vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., § 1 odst. 1, § 2, žalobkyni tedy náleží částka [částka] za každý úkon, v tomto případě [částka] za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky (výzva před podáním žaloby, podání žaloby).
8. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.