Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části požadavku na zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 28,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum], i úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., [Anonymizováno] [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), jíž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla půjčku ve výši [částka]. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal vedle vrácení jistiny též k zaplacení 28,90 % úroku ročně, a pojištění, které tvořilo [částka] měsíčně. Splatit dluh měl osmatřiceti měsíčními splátkami po [částka] včetně poplatku za pojištění. Žalovaný půjčku řádně nesplácel, a proto došlo k jejímu zesplatnění.
2. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla dne [datum]. Celková výše postupované pohledávky dle vyčíslení původní věřitelky činila [částka], z toho výše neuhrazené jistiny [částka].
3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu [částka] a zohlednila též reálně dosažitelný příjem dle osobních předpokladů žalovaného, deklarované výdaje navýšila oproti jeho tvrzením, a to na celkem [částka] ([částka] na splátky půjček, [částka] na bydlení, [částka] na živobytí, [částka] na ostatní výdaje). Vyšla z toho, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu (2 osoby v domácnosti), je vyučený s maturitou. Dále vycházela z jeho výpisů z účtu, neboť u ní měl žalovaný vedený svůj běžný účet. Na jednání před soudem žalobkyně uvedla, že žalovaný byl sezónní pracovník a dlouhodobý klient právní předchůdkyně žalobkyně, proto mu půjčku poskytla.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na ústní jednání konané dne [datum] se bez omluvy, ač řádně předvolán, nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), jednal v jeho nepřítomnosti.
5. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění:
6. Žalovaný uzavřel s původní věřitelkou dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému [částka]. Žalovaný se zavázal jí vrátit celkem částku [částka] formou 38 měsíčních splátek ve výši [částka], která se měla skládat z půjčených [částka], úroku 28,90 % ročně a poplatku za pojištění ve výši [částka] měsíčně. Roční procentní sazba nákladů činila 32,98 %. Smlouva v čl. 6.1. písm. b) ve spojení s čl. 6.2 písm. b) stanovila, že v případě prodlení se splacením jakékoli částky, dojde k zesplatnění celé půjčky a žalovaný bude povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno Smlouvou o půjčce č. [hodnota]).
7. Před uzavřením Smlouvy žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že jeho příjem činí [částka], jeho výdaje jsou celkem [částka] ([částka] na splátky půjček, [částka] na živobytí a [částka] na živobytí a ostatní výdaje), je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, přičemž v domácnosti bydlí dvě osoby, žádnou osobu nevyživuje a je vyučený s maturitou (prokázáno generalizovaným výstupem právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze stejného příjmu, z důvodu obezřetnosti ale vycházela z jí předpokládaných výdajů ve výši [částka] ([částka] na splátky půjček, [částka] na bydlení, a [částka] na živobytí a [částka] na ostatní výdaje). Byla přesvědčena, že ze zbývajících [částka] měsíčně bude schopen půjčku splácet (prokázáno Protokolem o ověření úvěruschopnosti k úvěru č. [hodnota]).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla běžný účet žalovaného a měla přístup k výpisům z něj (prokázáno Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne [datum]).
9. V dubnu 2019 žalovanému přišla na účet vedený právní předchůdkyní žalobkyně mzda [částka], v květnu až červenci 2019 mzda [částka]. Od srpna 2019 do listopadu 2019 na účet neobdržel žádnou platbu označenou jako mzda, nicméně v těchto měsících obdržel platby v celkové výši [částka] z účtu vedeného na [jméno FO]. Převážná část odchozích plateb z účtu žalovaného činila transakce za potraviny, oblečení či trafikový sortiment, vždy v nižších stovkách Kč měsíčně. V průběhu měsíců předcházejících čerpání půjčky (listopad 2019, leden 2020 a únor 2020) žalovaný čerpal půjčky v celkové výši [částka], žádný příjem kromě [částka] od [jméno FO] v prosinci 2019 a lednu 2020 neměl, a konečný zůstatek na účtu k poslednímu dni února 2020 činil [částka] (prokázáno výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně za období od dubna 2019 do února 2020).
10. Od října 2019 do ledna 2020 se postupně stal účet žalovaného neaktivní, zůstatek na něm činil jednotky korun českých, ani později (v letech 2020,2021) účet nebyl aktivní (prokázáno výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně za období od dubna 2019 do května 2021).
11. Žalovaný podpisem Smlouvy prohlásil, že není v úpadku a neexistují jiná rizika způsobilá ovlivnit jeho schopnost splácet půjčku (prokázáno č. [hodnota]. Všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky účinnými od [datum]). Vzhledem k povinnosti postupovat obezřetně měla právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným sjednáno, že je oprávněna před uzavřením Smlouvy i po něm hodnotit schopnost žalovaného splácet své dluhy (čl. 16.1. ve spojení s čl. 19 Všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky účinnými od [datum]).
12. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] na jeho běžný účet částku [částka] (prokázáno výpisem z účtu žalovaného č. č. [č. účtu] vedeného u původní věřitelky za březen 2020).
13. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] oznámila, že pohledávka plynoucí ze Smlouvy je okamžitě splatná, protože byl v prodlení se splácením. Jistina činila [částka], komerční úrok [částka], úrok z prodlení [částka], a ostatní poplatky [částka]. Žalovaný z půjčené částky [částka] vrátil [částka]. (prokázáno Oznámením o zesplatnění ze dne [datum]).
14. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku plynoucí ze Smlouvy na žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohou č. [hodnota]). O postoupení informovala [právnická osoba]. (právní nástupkyně původní věřitelky) žalovaného dopisem ze dne [datum] (prokázáno Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s dokladem o odeslání téhož dne na adresu [adresa]).
15. Žalobkyně žalovaného dne [datum] vyzvala k uhrazení pohledávky plynoucí ze Smlouvy, a to nejpozději do [datum]. Výzvu mu zaslala téhož dne, a to jak na adresu [adresa], tak na adresu [tituly za jménem] [adresa] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacími lístky z téhož dne).
16. K [datum] z profilu žalovaného v bankovním registru klientských informací plynulo, že žalovaný žádá o dvě půjčky, měl jednu existující, jednu odmítnutou a jednu odvolanou. Celkem měl měsíčně splácet [částka] a zbývalo mu na dluzích uhradit [částka] (prokázáno Manuálním vstupem Konsolidovaného blacklistu ze dne [datum]).
17. Z produktových obchodních podmínek původní věřitelky účinných od [datum] soud nezjistil nic podstatného pro souzenou věc.
18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
19. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jíž se úvěrující zavazuje úvěrovanému poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).
20. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do [datum] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ ve znění účinném do [datum], poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Úvodem soud uvádí, že ve věci týchž účastníků týkající se téměř totožného skutkového základu (smlouvy o půjčce ve výši [částka] podepsané v listopadu 2019 a dubnu 2020) rozhodl nedávno rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Na svých dříve vyslovených právních závěrech soud trvá a nehodlá se od nich nyní jakkoli odchylovat.
24. Právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr v souladu s § 86 ZoSÚ v rozhodném znění. Věřitel této povinnosti nedostojí, vyjde-li jen z osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť dostatečnými nejsou informace získané toliko od spotřebitele, které nejsou dostatečně doloženy patřičnými doklady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-[Anonymizováno] v. [jméno FO] a další, bod 39).
25. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v březnu 2020. Z transakcí proběhlých na běžném účtu žalovaného měla v době uzavření Smlouvy povědomí o tom, že žalovaný pobíral mzdu od dubna do července 2019, v následujících měsících (až do uzavření Smlouvy) tvořily jí známé příjmy žalovaného jen nepravidelné částky zasílané [jméno FO]. Ačkoli měla právní předchůdkyně žalobkyně povědomí o tom, jakou sumou peněz disponuje žalovaný na běžném účtu, neměla ověřeno, že žalovaný ke dni uzavření Smlouvy pobírá nějakou mzdu, popř. v jaké výši. Sama na jednání uvedla, že právní předchůdkyni žalobkyně bylo známo, že žalovaný je sezónní pracovník. Tato vědomost jde však spíše v její neprospěch. Věděla-li právní předchůdkyně žalobkyně, že žalovaný má pravidelný příjem jen několik měsíců v roce, nemohla zároveň vycházet z toho, že příjem žalovaného činí [částka]. Soud považuje za vysoce rizikové a nezodpovědné, že právní předchůdkyně žalobkyně coby bankovní subjekt a podnikatel v úvěrové oblasti žalovanému poskytovala úvěry v měsících jeho „mimosezónního období“, tedy jí muselo být zřejmé, že poskytnuté půjčky tvoří s vysokou pravděpodobností jeho jediný příjem. Lze proto shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila příjmovou stránku rozpočtu žalovaného, a jí zjištěné skutečnosti vyhodnotila hrubě nedbale.
26. Právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zjistila i výdaje žalovaného. Z jediného zdroje, z něhož mohla čerpat (výpisů z účtu žalovaného) vůbec není zřejmé, jak si finančně zajišťoval bydlení a v jaké výši případně hradil přidružené služby. Právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, zda nemá žalovaný nějakou vyživovací povinnost, nezkoumala, kolik činí jeho výdaje na dopravu (ať už v Praze, kde se zjevně dle proběhlých transakcí zdržoval, nebo případně na Slovensko, kde nyní přebírá poštu). Z výpisů z účtu jsou patrné pouze běžné každodenní transakce v řádu nižších stokorun, kdy je z označení protiúčtu patrné, že se jedná o potraviny, drogerii či trafikový sortiment. Tyto reálné výdaje navíc ve svém souhrnu dalece přesahují částku [částka] (předpokládané výdaje na živobytí a ostatní).
27. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila čerpání jiných úvěrů a půjček žalovaným v době uzavření Smlouvy. V tom jí lze přisvědčit – vycházela z toho, že žalovaný měsíčně dává [částka] na splátky z jiných úvěrů. To zhruba odpovídá výpisům z účtu za měsíce předcházející uzavření smlouvy, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně s tímto zjištěním nenaložila dle náhledu soudu zodpovědně a navzdory vědomí, že u ní žalovaný čerpá minimálně jeden další úvěr, se rozhodla poskytnout mu další v situaci, kdy neměla prokázaný jeho příjem a neměla zmapované jeho výdaje.
28. S ohledem na oprávnění o vzájemném informování o dluzích značící neschopnost splácet úvěr podle § 88 ZoSÚ měla právní předchůdkyně žalobkyně nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, avšak takové záznamy žalobkyně k důkazu nepředložila.
29. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy v době uzavření Smlouvy věděla, že příjem žalovaného v létě 2019 činil [částka] měsíčně, ale nevěděla nic o jeho následných příjmech a hlavně výdajích, ani jakým způsobem se živí od října 2019. Takové zjištění o majetkové situaci úvěrovaného nepovažuje soud za vyhovující požadavkům § 86 ZoSÚ.
30. Žalovaný podpisem Smlouvy ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami prohlásil, že u něj nejsou dány žádné okolnosti, které by mohly ohrozit jeho schopnost splácet půjčku. Takové jednostranné a nepodložené prohlášení ovšem nemá žádnou právní relevanci ve vztahu k povinnosti úvěrujícího zjistit schopnost úvěrovaného splácet úvěr. Bylo povinností původní věřitelky aktivně zjišťovat, zda žalovaný coby spotřebitel je v situaci, kdy bude moci úvěr splácet, nikoli jen tuto svou zákonnou povinnost deklarovat ve všeobecných obchodních podmínkách, aniž by ji ve skutečnosti jakkoli realizovala.
31. Povinností poskytovatelů spotřebitelských úvěrů před uzavřením smlouvy je ověřit úvěruschopnost spotřebitele pod možnou sankcí neplatnosti úvěrové smlouvy (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31). Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne [datum] ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK, vysvětlil, že vnitrostátní soudy mají posoudit splnění této povinnosti úvěrujícím z úřední povinnosti, tedy aniž by k tomu potřebovaly návrh spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Ačkoliv v době uzavření Smlouvy nebylo jednoznačně v českém právním řádu zakotveno, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele vede k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, je možné tento závěr dovodit i eurokonformním výkladem § 87 odst. 1 ZoSÚ v rozhodném znění.
32. V řízení před soudem se přes výzvu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyni nepodařilo prokázat, že původní věřitelka splnila povinnost podle § 86 ZoSÚ ověřit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva je proto podle § 87 téhož zákona neplatná, a to absolutně (od počátku), protože soud byl povinen zkoumat splnění této povinnosti i bez návrhu žalovaného (spotřebitele).
33. Ačkoliv je Smlouva neplatná, v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], a žalovaný jí vrátil jen [částka], přestože byl opakovaně vyzván k plnění.
34. Dle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
35. Dle § 2993 o. z. pak má strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, právo na vrácení toho, co plnila.
36. Z uvedeného plyne, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a žalobkyně má tudíž nárok na vrácení toho, co její právní předchůdkyně plnila, aniž tu byl platný závazek. Soud proto žalobě vyhověl do částky [částka] a žalovanému uložil povinnost vrátit žalobkyni částku, jež představuje nesplacenou část jistiny, kterou mu žalobkyně (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) bez právního důvodu poskytla (výrok I.).
37. Z přiznané částky je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
38. S ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy nebylo možné vycházet ze smluveného data splatnosti dluhu. Soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Soud vyšel z toho, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne [datum], kterou mu zaslal téhož dne na adresu na Slovensko. Stanovila mu lhůtu k zaplacení do [datum]. To žalovaný neučinil, a od následujícího dne, tedy [datum], je v prodlení, a soud proto žalobkyni od tohoto dne přiznal zákonný úrok z prodlení z dosud nevydaného bezdůvodného obohacení.
39. Z důvodu absolutní neplatnosti Smlouvy jako celku tak nemá žalobkyně právo na zaplacení:- částky [částka],- 28,9 % úroku ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- 8,5 % úroku ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],- 8,5 % úroku ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- 8,5 % úroku ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení- 12,75 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] o [datum] do zaplacení,- 12,75 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- 12,75 % úrokem z prodlení roční z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a proto soud v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran, protože žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu 23,43 % a úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.
41. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.