Výrok
I. Manželství manželů [Jméno zainteresované osoby 1/0], rozená [Anonymizováno], nar. [Datum narození zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 0/0], uzavřené dne [datum] před Výkonným výborem Moršynské městské rady Lvovské oblasti Ukrajiny, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal rozvodu manželství s tím, že manželé jsou oba občany Ukrajiny, obvyklý pobyt mají však na území České republiky. Manželství účastníků je rozvráceno a nelze čekat jeho obnovu. Manželé spolu od počátku roku 2024 nevedou společnou domácnost, postupně došlo k vzájemnému citovému odcizení a ztrátě důvěry, a to zejména v důsledku neshod vyplývajících z rozdílných povah obou manželů a rozdílných představ o společném životě a rodině. Manželé se intimně nestýkají, nesdílí svoje radosti ani problémy, nepečují o sebe a každý z nich sám hospodaří se svými finančními prostředky. Z manželství se nenarodily žádné děti.
2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a uvedla, že tvrzení manžela o tom, že manželství je hluboce rozvrácené je pravda a s návrhem na rozvod souhlasí. Již ke konci roku 2023 se rozhodli, že v manželství nechtějí pokračovat. Brali se velmi mladí, bylo jim 19 let a postupně se citově odcizili. Mají rozdílné představy o životě, nyní jsou již jen přátelé. Nevedou společnou domácnost od počátku roku 2024. Z manželství se nenarodily žádné děti.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť účastníci jsou státními příslušníky Ukrajiny mající evidované bydliště na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 30 odst. 4 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s. je k rozvodu manželství dána pravomoc českého soudu jako justičního orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Podle čl. 30 odst. 1 téže smlouvy je rozhodným právem právo ukrajinské.
4. Soud provedl důkaz účastnickým výslechem obou manželů, oddacím listem spolu s překladem do českého jazyka a výpisem z registru ISZR. Po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Výkonným výborem Moršynské městské rady Lvovské oblasti Ukrajiny, o čemž byl v matriční knize manželství pořízen odpovídající matriční záznam dne [datum] pod č. [hodnota]. Manželé jsou oba ukrajinskými státními příslušníky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Za trvání manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu nevedou společnou domácnost od počátku roku 2024 s tím, že se tak stalo v důsledku přetrvávajících neshod pramenících zejména z rozdílných představ o společném životě a rodině, a postupného citového odcizení. Manželství bylo uzavřeno v době, kdy oběma bylo 19 let, za tu dobu se zřejmě proměnily jejich představy o společném životě a došlo k citovému odcizení jako partnerů, v současné době je jejich vztah pouze přátelský. Každý z nich žije život podle svého.
5. Po právní stránce hodnotil soud věc takto.
6. Podle č.l. 105 odst. 1 zákona o rodině (rodinného zákoníku) Ukrajiny z 10. 1. 2002 č. 21-22 manželství zanikne v důsledku jeho zrušení společnou žádostí manželů v souladu s článkem 106 nebo žádostí jednoho z nich v souladu s článkem 107 tohoto zákoníku. Dle odst. 3. manželství zaniká v důsledku jeho zrušení podle žaloby jednoho z manželů na základě soudního rozhodnutí v souladu s článkem 110 tohoto zákoníku.
7. Podle čl. 110 odst. 1 zákona o rodině (rodinného zákoníku) Ukrajiny z 10. 1. 2002 č. 21-22, ve znění pozdějších předpisů, může podat návrh na rozvod jeden z manželů. Podle čl. 111 odst. 1 téhož zákona soud použije k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti.
8. Podle čl. 112 odst. 1 citovaného zákona soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle odst. 2 čl. 112 může soud manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí a tyto okolnosti mají podstatný význam.
9. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že vztahy manželů jsou natolik rozvráceny, že zachování manželství není možné. Je zřejmé, že postupně došlo k jejich vzájemnému citovému odcizení jako partnerů v důsledku přetrvávajících neshod pramenících z rozdílných povah manželů a odlišného přístupu k rodinnému životu. Z manželského svazku se stalo přátelství. Oba manželé shodně vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Vztahy manželů jsou natolik rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy manželů.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.