Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému prostřednictvím bankovního převodu úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši [částka] a úrok ve výši [částka]. Smlouva byla žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [Anonymizováno] na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný poté přes svůj uživatelský účet požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně poté po prověření schopnosti žalované úvěr splácet zaslala žalované návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně lustrací v databázi ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a neuhradil ani poplatek za poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky ode dne splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaný na nereagoval na výzvu k zaplacení zaslanou zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , zavázala žalovanému označenému jménem a příjmením, datem narození, adresou, e-mailem, číslem občanského průkazu, číslem bankovního účtu a telefonním číslem poskytnout dne [datum] bezúčelový úvěr ve výši [částka] za poplatek [částka]. Zápůjční úroková sazba činila 36 % ročně, celkový úrok činil [částka]. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit do 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků. Nedílnou součástí smlouvy byly Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Vysvětlení předsmluvních informací, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Formulář pro odstoupení od smlouvy a Sazebník (smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých osobních a majetkových poměrech, kdy jako měsíční příjem uvedl částku [částka] a výdaje ve výši [částka], z toho [částka] činila splátka bankovního úvěru a [částka] splátka nebankovního úvěru (aktuální informace o klientovi). Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] provedla platbu ve výši [částka] na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, tj. na účet č. [č. účtu] (potvrzení o platbě). Dne [datum] byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným sjednán dodatek ke smlouvě s tím, že nové datum splatnosti je [datum], doba trvání úvěru je 5 dní a celkově je žalovaný povinen zaplatit [částka] (dodatek ze dne [datum]).Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámení). K zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní výzva) zaslanou žalované téhož dne (podací lístek).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
7. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
10. Dle § 78 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
11. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru.
15. Základní povinností poskytovatele spotřebitelských úvěrů je dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádné zkoumání tzv. úvěruschopnosti spotřebitele. Tu poskytovatel zkoumá zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. V případě, že poskytovatel spotřebiteli poskytne spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumal jeho úvěruschopnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z registrů a z jednoho tvrzení žalovaného o výši jeho příjmu. Žalobkyně je však povinna věrohodně zjistit příjmovou i výdajovou stránku žalovaného, aby mohla posoudit, zda je žalovaný schopen z rozdílu hradit splátky požadovaného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně tím, že vycházela z neověřeného tvrzení žalovaného o jeho čistém příjmu nesplnila svou povinnost, kterou jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud k tomu poukazuje na doprovodnou povinnost dle § 78 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, dle níž je žalobkyně povinna si uchovat podklady prokazující, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z podkladů, které žalobkyně soudu předložila, toto však neplyne. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud přitom nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného žalobkyně nijak nedokládala, ačkoliv k tomu byla písemně vyzvána. Již v žalobě uvedla, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nenavrhuje žádných důkazů.
16. Nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. V důsledku absence postupu dle 86 odst. 1 ZoSÚ je tak smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to i s ohledem na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Z provedených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému poskytla převodem na bankovní účet finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný z této částky nic nezaplatil. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co jí bylo na základě této smlouvy plněno. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil vyčerpané peněžní prostředky ve výši [částka].
17. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky [částka] (poplatek a úrok) a co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky, soud žalobu výrokem II. zamítl, jelikož ujednání o poplatku a úroku bylo dohodnuto ve smlouvě, která je jako celek absolutně neplatným právním jednáním.
18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 69 % a žalovaný ze 31 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 38 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou [částka], tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b AT) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka],- odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT),- náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].
19. Poměrná část nákladů ve výši 38 % činí po zaokrouhlení částku [částka].
20. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.