Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [jméno FO], narozené [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne 10. 9. 2021 před [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželé se společným návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne 10. 9. 2021 před [adresa]. Z manželství se účastníkům narodily dvě dosud nezletilé děti, a to [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], kdy společně s návrhem na rozvod podali účastníci u zdejšího soudu společný návrh na schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilým pro dobu před a po rozvodu manželství. Mezi manželi začalo docházet ke stále častějším neshodám, které vedly k jejich vzájemnému odcizení. Manželé spolu bydlí na stejné adrese, avšak jedná se pouze o formální soužití do doby, než se manžel odstěhuje. Manželství je v současné době pouze formálním svazkem a neplní již žádnou ze svých společenských funkcí.
2. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 20 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 390 z. ř. s.), ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 390 z. ř. s.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky bylo uzavřeno manželství dne 10. 9. 2021 před [adresa] (prokázáno oddacím listem). Manželům se dne [datum] narodil dosud nezletilý syn [jméno FO] a dne [datum] dosud nezletilý syn [jméno FO] (prokázáno rodnými listy). Poměry k nezletilým synům byly vypořádány tak, že se nezletilí synové svěřují do výlučné péče matky s tím, že otec je povinen platit na výživu nezletilého [jméno FO] částku 11 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno FO] částku 9 000 Kč měsíčně (prokázáno dohodou o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu manželství a protokolem o jednání ze dne 30. 10. 2024). Soud dále vycházel ze shodných tvrzení účastníků, kteří se shodli, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a že nemají zájem na obnovení manželského soužití.
4. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (odst. 1). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let . (odst. 2). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. (odst. 3).
5. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Po zhodnocení provedeného dokazování a aplikaci citované právní úpravy dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když na tomto závěru se oba manželé shodovali a shodně navrhovali, aby manželství bylo rozvedeno. Příčinou rozvratu jsou vzájemné neshody manželů a citové odcizení. O poměrech nezletilých dětí v době po rozvodu bylo pravomocně rozhodnuto. Z výše uvedených důvodů proto soud manželství účastníků rozvedl.
7. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku II. rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 věta prvá z. ř. s., když soud neshledal předpoklady pro aplikaci věty druhé uvedeného ustanovení.