Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 56 000 Kč od 7. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitel“), poskytla žalovanému bez platného právního titulu převodem na jeho bankovní účet č. [č. účtu] v několika platbách prostředky v celkové výši 56 000 Kč, a to dne 8. 11. 2022 částku 16 000 Kč, dne 2. 2. 2023 částku 15 000 Kč a dne 27. 4. 2023 částku 25 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele obohatil bez spravedlivého důvodu a měl by vydat, oč se obohatil. Pohledávka původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jelikož žalobkyně v žalobě uvedla, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se k následné výzvě soudu nijak nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
5. Původní věřitel poskytl žalovanému částku 56 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. [č. účtu] ve třech platbách, kdy dne 8. 11. 2022 byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, dne 2. 2. 2023 částka 15 000 Kč a dne 27. 4. 2023 částka 25 000 Kč (výpis z běžného účtu ze dne 28. 4. 2023, dne 30. 11. 2022 a dne 28. 2. 2023, sdělení banky ze dne 9. 1. 2026, výpis z účtu žalovaného). Pohledávka původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 26. 4. 2025 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2025, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2025 včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 26. 4. 2025, a to nejpozději do tří dnů (předžalobní výzva ze dne 26. 4. 2025 včetně podacího lístku).
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet, a to bez existence platného právního titulu. Žalovaný měl proto původnímu věřiteli tyto prostředky vydat, což však neučinil. Žalobkyně následně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradil, přestože mu byla zaslána i předžalobní upomínka.
7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky, a to bez platného právního titulu. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, resp. původního věřitele, bez spravedlivého důvodu obohatil a dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od desátého dne od odeslání předžalobní upomínky.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 940 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 240 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 340 Kč za každý ze dvou a půl úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.