Výrok
I. Žaloba s tím, že se určuje, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova číslo popisné [adresa] (rodinný dům) na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² - zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 337 209,50 Kč, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku 33 335,50 Kč, k rukám [Jméno advokáta C], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhá určení vlastnického práva k pozemku par. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba – budova s č. p. [Anonymizováno] [adresa] (rodinný dům) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vše zapsané v katastru nemovitostí pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], katastrální pracoviště na LV č. [hodnota] (dále jen „předmětná nemovitost“).
2. Při jednání dne [datum] žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo dosavadního žalovaného vstoupil účastník [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované], se sídlem [adresa]. Soud tomuto návrhu v souladu s ustanovením § 107a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.) vyhověl usnesením č. j. 6 C 152/2019–310 ze dne [datum]: Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].
3. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že uvedla že podle ustálené soudní praxe může být vlastnické právo nabyté ve veřejné dražbě zpochybněno pouze v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Předmětné nemovitosti nabyla žalovaná na základě příklepu uděleného ve veřejné dražbě dne [datum]. Žalobkyně platnost dražby, v níž žalovaná nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem, napadla žalobou podanou u Okresního soudu v Kladně. Rozsudkem ze dne [datum] č.j. 19 C 47/2019-435 soud prvního stupně sice žalobě vyhověl, k podaným odvoláním však Krajský soud v Praze rozsudkem č. j. 20 Co 126/2022- 659 ze dne [datum] rozsudek Okresního soudu v Kladně změnil tak, že se žaloba zamítá. Zamítnuto bylo i následné dovolání podané žalobkyní k Nejvyššímu soudu České republiky. Ve shora uvedených řízeních byla navíc jako předběžná otázka posuzována platnost kupní smlouvy k převodu předmětných nemovitostí na předchozího žalovaného, pana [Jméno účastníka]. A konstatována její platnost, což následně vedlo k zamítnutí žaloby žalobkyně na neplatnost dražby.
4. Původní žalovaný vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované.
5. Jednotlivá skutková zjištění má soud prokázána z: žalovaná je vlastníkem pozemku par. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba – budova s č. p. [Anonymizováno] [adresa] (rodinný dům) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vše zapsané v katastru nemovitostí pro obec [adresa], katastrální území [adresa], když tyto nemovitosti nabyla příklepem v dobrovolné dražbě č.[Anonymizováno] /[Anonymizováno] konané dne [datum], přičemž neplatnost této dražby nebyla vyslovena. Žalovaná byla jako vlastník zapsána do katastru nemovitostí dne [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze a rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. [spisová značka], čj. [spisová značka] a [spisová značka]).
6. Všechny výše uvedené důkazy soud považuje za plně věrohodné. Další dokazování by bylo nadbytečné, neboť skutkový stav byl prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
8. Při veřejné dražbě přechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na vydražitele na základě právní skutečnosti, kterou je příklep licitátora (srov. § 2 písm. a/ zákona o veřejných dražbách). Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby (§ 2 písm. n/ zákona o veřejných dražbách) a vydražitel nenabývá vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby (§ 24 odst. 1 zákona o veřejných dražbách).
9. Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou.
10. Veřejná dobrovolná dražba je – jak dovodila již ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 15. 6. 2006 sp.zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, rozsudky ze dne 18. 1. 2006 sp.zn. 21 Cdo 32/2005 a11. ze dne 26. 1. 2006 sp.zn. 29 Odo 294/2003, uveřejněné pod R 52/2006 a R 10/2007 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) – neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Nebylo-li tedy pravomocným soudním rozhodnutím určeno, že je veřejná dobrovolná dražba neplatná, nemůže být v této dražbě nabyté vlastnické právo vydražitele úspěšně zpochybňováno v řízení o určení vlastnictví k předmětu této dražby, v řízení o vydání (vyklizení) předmětu dražby nebo v jiném řízení, pro něž je významné (jako předběžná otázka) vlastnictví k předmětu dražby.12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná předmětné nemovitosti nabyla v dražbě, a žalovaná se tak nemůže žalobou na určení vlastnictví domáhat jejich vlastnictví. S ohledem na shora vedené rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. Nad rámec výše uvedeného soud rekapituluje, že dne [datum] nařídil jednání na [datum], přičemž toto předvolání bylo dodáno do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne [datum]. Dne [datum] zakoupil právní zástupce žalobkyně letenky na termín odletu [datum] až [datum]. Dne [datum] se právní zástupce přihlásil do datové schránky. Teprve až dne [datum] (tj. po 14 dnech od obdržení předvolání) požádal o odročení jednání nařízeného na [datum]. Aniž vyčkal, zda soud jednání odročí odcestoval. Zde soud předesílá, že je věcí účastníka přesvědčit se, zda jeho návrhu na odročení bylo vyhověno.14. Osoba oprávněná k přístupu do datové schránky má odpovědnost za to, že „si své zprávy vyzvedne“. Taková pravidelná kontrola je „základní součástí profesionálního a obezřetného jednání podnikatele“ (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2025, sp. zn. 26 Cdo 2530/2025).15. Výrok II. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Při určení výše tarifní hodnoty vyšel soud z čl. V. smlouvy o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti ze dne [datum], kterou označila k důkazu žalobkyně v žalobě (čl. 4 spisu), kde se účastníci shodli, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí ke dni uzavření této smlouvy [částka].16. Tyto náklady sestávají ze: nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst.1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 6 x podání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]), 3 x účast na jednání (dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). Tedy 10 x 27 100 Kč, tj. 271 000 Kč. Režijního paušálu dle § 13 odst. 4 za 7 úkonů právních služeb po 300 Kč (úkony do [datum]) a 3 úkony právních služeb po 450 Kč (úkony po [datum]), tj. 3 450 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a RP ve výši 60 360 Kč.17. Žalovaná též uplatnila cestovní náklady ze sídla právního zástupce žalované [adresa] a zpět (a to původního zástupce): za cestu na jednání dne [datum] ve výši 1 000,08 Kč (náklady za pohonné hmoty za 1 cestu tam a zpět v celkovém počtu 66 km v ceně 27,80 Kč/l benzínu s průměrnou spotřebou 12,3 l/100 km celkem 225,68 Kč, náhrada za promeškaný čas (51 minut za jednu cestu) celkem 4 započaté promeškané půlhodiny á 400 Kč + DPH ve výši 84 Kč, amortizace vozidla v částce 4,40 Kč za kilometr tzn. za 1 cestu tam a zpět v celkovém počtu 66 km celkem 290,40 Kč). Za cestu na jednání dne 21.10.2025 ve výši 1 399,42 Kč (náklady za pohonné hmoty za cesty tam a zpět v počtu 66 km v ceně 35,80 Kč/l benzínu s průměrnou spotřebou 12,3 l/100 km celkem 290,62 Kč, náhrada za promeškaný čas (51 minut za jednu cestu) celkem 4 započaté promeškané půlhodiny á 600 Kč + DPH ve výši 126 Kč, amortizace vozidla v částce 5,80 Kč za kilometr tzn. za 1 cestu tam a zpět v počtu 66 km celkem 382,80 Kč).18. Celkem náklady řízení 337 209,50 Kč (271 000 Kč + 3 450 Kč + 60 360 Kč + 1 000,08 Kč + 1 399,42 Kč).19. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka je odůvodněn§ 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Při určení výše tarifní hodnoty vyšel soud z čl. V. smlouvy o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti ze dne [datum], kterou označila k důkazu žalobkyně v žalobě (čl. 4 spisu), kde se účastníci shodli, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí ke dni uzavření této smlouvy [částka].20. Tyto náklady sestávají ze: nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst.1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 1 úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) á 27 100 Kč. Režijního paušálu dle § 13 odst. 4 za 1 úkon právní služby á 450 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a RP ve výši 5 785,50 Kč, celkem 33 335,50 Kč.21. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.