70 C 178/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 4.8.2025 ve znění zaslaných doplnění domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 316 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje rozdíl mezi uhrazeným pojistným ve výši 913 682 Kč a vyplaceným odkupným ve výši 596 782 Kč, které bylo poskytnuto žalobci na základě pojistné smlouvy U140 investiční životní pojištění č. [hodnota] ze dne 6.12.2003 (dále jen „pojistná smlouva“). V pojistné smlouvě si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné bylo sjednáno 13 000 Kč ročně. Pojištění skončilo výpovědí.

2. K žalovanou uváděnému poskytnutému plnění v souvislosti s pojistnou událostí ve výši 28 000 Kč žalobce uvedl, že nebylo v řízení prokázáno poskytnutí této částky. Z listin předložených žalovanou neplyne, že plnění bylo skutečně vyplaceno a přijato žalobcem s tím, že žalovaná neprokázala vyplacení plnění a ani doručení dopisu s informací o poskytnutí plnění ve výši 28 000 Kč.

3. Žalobce uvedl, že se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši 316 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pojistná smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná, neboť nevymezuje transparentně a určitě nákladnou konstrukci, poplatky a srážky, které mají přímý dopad na rozsah pojistného plnění.

4. K důvodům neplatnosti žalobce uvedl, že pojistné plnění je konstruováno pomocí pojmu hodnoty podílových jednotek s tím, že principem pojistného produktu sjednaného v pojistné smlouvě (resp. ve zvláštních pojistných podmínkách) je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění. V těchto fondech dochází k zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky. Podílová jednotka je podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu.

5. Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu a při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu. Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek, což je dle zvláštních pojistných podmínek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou odloženou příslušných fondů.

6. Podle čl. 2 písm. a) zvláštních pojistných podmínek pojišťovna při úmrtí pojištěného v době trvání pojištění vyplatí oprávněným pojistnou částku platnou k datu úmrtí nebo hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna zaregistrovala pojistnou událost, je-li tato hodnota vyšší než pojistná částka.

7. Podle čl. 2 písm. b) zvláštních pojistných podmínek dožije-li se pojištěný dne sjednaného jako konec pojištění, vyplatí mu pojišťovna hodnotu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu k tomuto dni. Dožitím se dne konce trvání pojištění, pojištění zaniká.

8. Pojistné plnění je pro případ smrti i dožití konstruováno pomocí pojmu podílových jednotek způsobem obsahující tzv. zneužívající ujednání.

9. Žalobce uvedl, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které nebyly specifikovány ve smluvní dokumentaci, v níže je pouze v čl. 10 písm. a) speciálních pojistných podmínek uvedeno, že od data počátku pojištění bude společnost každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek a administrativní náklady pojišťovny a dále v čl. 10 písm. e) speciálních pojistných podmínek bylo sjednáno, že na konci každého pojistného roku bude počet počátečních podílových jednotek snížen o fixní procento stanovené pojišťovnou s tím, že tento poplatek je určen na pokrytí počátečních nákladů pojišťovny a k poslednímu snížení dojde při dožití se konce pojištění.

10. Žalobce uvedl, že součástí smluvní dokumentace není žádný sazebník poplatků. Žalobce s výpočtem poplatků a výší rizikového pojistného nebyl seznámen ani jiným způsobem.

11. Žalovaná v řízení neprokázala, že by žalobce s externími dokumenty, které nebyly součástí smlouvy a které upravují výši pojistného plnění seznámila.

12. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek. Hodnota podílových jednotek je však snižována o poplatky, které jsou pojistníkovi neznámé.

13. Hodnota podílových jednotek je snižována dále také o skrytý poplatek, který představuje rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 5 % a jeho dopad na budoucí pojistné plnění nemá šanci spotřebitel odhalit. K shora uvedenému poplatku žalobce uvedl, že dle přehledu poplatků je rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou 5 %, laicky řečeno pojistník nakupuje od pojistitele podílové jednotky o 5 % dráž, než je ve shodnou dobu pojistitel prodává pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Tento poplatek nemá žádné racionální odůvodnění.

14. Žalobce je pro shora uvedené přesvědčen, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), která nabyla účinnosti 1.1.2001 a byla implementována do české právní úpravy (ust. § 52 až 57 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku dále jen „obč.zák.“) a příslušná právní úprava má být vykládána ve světle této směrnice.

15. Mezi zneužívající ujednání, která jsou neurčitým, netransparentním a nepřehledným způsobem sjednána ve smlouvě a mají dopad na formování pojistného plnění patří ujednání týkající se definice a konstrukce hodnoty podílových jednotek, ujednání, podle něhož pojišťovna každý měsíc snižuje počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek, a dále ujednání o poplatku vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek („dotčená ujednání“). Zneužívajícími ujednáními jsou především ta ujednání, ve kterých žalovaná konstruuje nákladovou a poplatkovou strukturu, jedná se o podstatnou ekonomickou složku smlouvy, se kterou nebyl spotřebitel dostatečně seznámen. Spotřebitel bez transparentního vymezení poplatků nemůže kvalifikovaně posoudit ekonomickou výhodnost produktu, nemůže porovnat nabídku s alternativami na trhu ani průběžně kontrolovat, zda je s platbou pojistného nakládáno v souladu se smlouvou. Naopak žalovaná dlouhodobě těžila z nastavení pojistné smlouvy a odčerpávala podstatnou část pojistného. Dotčenými ujednáními žalovaná přenáší na spotřebitele nedůvodně riziko a znemožňuje mu předvídat ekonomické důsledky smlouvy.

16. Žalobce zdůraznil, že uvedená zneužívající ujednání nebyla sjednaná individuálně a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele (čl. 3 směrnice) a dále v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (ust. § 56 odst. 1 obč.zák).

17. Pro shora uvedenou existenci zneužívajících ujednáních je smlouva neplatná dle ust. § 55 odst. 2 obč.zák.

18. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobce se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasil, pokud by byl s nimi srozuměn transparentním a určitým způsobem. Vzhledem k neurčitosti konceptu podílových jednotek, neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, existenci skrytého poplatku a netransparentnosti poplatku na pokrytí počátečních nákladů žalovaná mohla očekávat, že v rámci individuálního sjednávání by žalobce s takovými ujednání nesouhlasil. Současně je nutné učinit závěr, že žalovaná by např. náklady na provizi a správu fondů nesla sama, neboť jí vznikají, nedošlo-li by k jejímu přenesení na pojistníka, a to na základě ujednání, které lze mít za zneužívající v neprospěch spotřebitele.

19. K výkladu pojmu toho, co je rozporu s požadavkem poctivosti a toho co, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, žalobkyně odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Aziz, C-415/11.

20. Současně žalobce uvedl, že výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobce) a odkázala rovněž na Pokyny o výkladech a uplatňování směrnice 93/13/EHS s cílem zajistit její efektivní aplikaci v členských státech, podle nichž jsou při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem důležité tyto faktory – zda měl spotřebitel možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy; srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (např. vizuální prezentace, struktura smlouvy, zda lze dané ujednání očekávat ve spojení s jinými smluvnímu ujednání - překvapivost ujednání v kontextu smlouvy). Smlouva dle žalobce selhává ve všech uvedených faktorech.

21. Zdůraznil dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75 a ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50). Žalobce neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé vstupní parametry a důležité dokumenty neměl žalobce k dispozici.

22. Pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť bez ujednání, která jsou shora uvedená jako zneužívající, nemůže existovat, jelikož dotčená ujednání mají podstatný dopad na výpočet pojistného plnění.

23. K těmto důvodům absolutní neplatnosti soud přihlédne i z úřední povinnosti s tím, že cílem tohoto přístupu je kompenzovat slabší postavení spotřebitelů, kteří si nemusí být vědomi svých práv a soud má jakožto neutrální instituce mít aktivní úlohu v řízení týkající se zneužívající smluvních ujednání (blíže rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Pannon GSM sp.zn. C-243/08, ve věci Océano Grupo Editorial, sp.zn. C-240/98 C– 244/98, ve věci [jméno FO], sp.zn. C-168/15 bod 28-31, shodně Městský soud v Praze v rozsudku č.j. 29 Co 492/2021-238, č.j. 29 Co 261/2021-200).

24. Doplnil, že k absolutní neplatnosti pro shora uvedené důvody soud přihlíží z úřední povinnosti, a to bez ohledu na dobu, kdy strany fakticky podle smlouvy jednaly. Délka trvání plnění ani subjektivní přesvědčení stran o platnosti, nemohou nahradit zákonný test platnosti.

25. Odkazuje-li žalovaná ve svých vyjádření na princip pacta sunt servanda a na judikaturu vyšších soudů, tak ta dopadá na případy excesivního používání institutu neplatnosti tam, kde by bylo možné dosáhnout spravedlivého výsledku výkladem smlouvy nebo aplikací jiných institutů. Neznamenají však, že by soudy měly přehlížet zjevně nepřiměřená a netransparentní ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Naopak u formulářové smlouvy, která je předložena profesionálem slabší straně, musí být sepisována smlouva poctivě, srozumitelně, nesmí skrytě posouvat rovnováhu práv a povinností k neprospěch spotřebitele. Žalovanou uváděná judikatura, tedy na případ žalobce nedopadá.

26. Žalovaná v námitkách uvádí, že na straně žalobce se jedná pouze o neporozumění produktu s tím, že ujednání jsou formulována precizně a bezvadně. K tomu žalobce doplnil, že pojistnému produktu není vytýkána jeho složitost, ale neurčitost a netransparentnost dotčených ujednání, které umožnily žalované odčerpávat finanční prostředky na vlastní odměnu a náklady. Nejedná se o problém „pojistné matematiky“, ale o otázku určitosti a poctivosti jednání.

27. Ujednání týkající se rizikového pojistného jsou neurčitá a umožňují žalované jednostranně určovat jeho výši, a to navíc v kombinaci se skutečností, že pojistná smlouva je smlouvou formulářovou, v níž neměl žalobce možnost měnit její ujednání. Dané představuje rozpor s kogentní úpravou spotřebitelské smlouvy. Neurčitost smlouvy nelze překlenout ani odkazem na ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě s tím, že povinnost sdělit zásady pro výpočet pojistného nemůže zpětně „zplatnit“ pojistnou smlouvu.

28. K argumentaci žalované, že ujednání nemohou být nepřiměřená, neboť vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění, žalobce uvádí, že ust. § 55 obč.zák. je potřeba vykládat za použití výkladu směrnice, zejména č. 4 odst. 2 směrnice, podle něhož posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem s tím, že žalobce má za to, že napadaná ujednání, která tvořila hlavní předmět smlouvy, jsou vadná, neboť nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem, tj. pokud není ujednání tvořící hlavní předmět smlouvy sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, podléhá posouzení, zda je či není zneužívajícím. Navíc doplnil, že podstatnou náležitostí pojistné smlouvy je ujednání o výši pojistného a ujednání o plnění pro případ smrti či dožití (ujednání, které tvoří hlavní předmět smlouvy). Z principu jsou dotčená ujednání doplňující, nemají vliv na definici a existenci hodnoty podílových jednotek jako parametru pojistného plnění, tato je samonosná a od napadených ujednání neodvislá. Aplikací dotčených ujednání dochází ke snížení plnění, pokud dotčené ujednání nebude aplikováno, plnění se nesníží a bude nadále plnit úlohu parametru pojistného plnění. Žalobce je přesvědčen, že hodnotu pojistného plnění netvoří dotčená ujednání. Nejde o mechanismus tvorby hodnoty podílových jednotek, ale o mechanismus nakládání s ní v čase. Žalobce je tak přesvědčen, že dotčená ujednání netvoří hlavní předmět smlouvy, podléhají proto testu přiměřenosti.

29. Dále doplnil, že judikatura k posuzování platnosti pojistných smluv je rozsáhlá, nicméně není jednotná. Nejvyšší soud se k ní vyjadřuje pouze prostřednictvím senátu 33 Cdo, jehož rozhodnutí obsahují argumentační vady a ignorují výklad evropského práva učiněného SDEU, nezabývá se existencí zneužívajících ujednání, což je postup, který je rozporný s unijním právem i ochranou spotřebitele, přičemž důsledkem je upřednostnění podnikatelů, kteří zavádějícími smluvními podmínkami profitovali na úkor spotřebitelů.

30. K námitce žalované, že ujednání nemohou být současně neurčitá i zneužívající s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3113/2023 a sp.zn. 33 Cdo 449/2013, žalobce uvádí, že s citovanými rozhodnutími nesouhlasí, jsou v rozporu s judikaturou SDEU, a praxe je taková, že nižší soudy z těchto rozhodnutí nekriticky vycházejí nebo se vůči němu vymezují kriticky a jeho aplikaci se zcela vyhnou (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 157/2024 či sp.zn. 28 Co 98/2025). Pokud by byl přezkum zneužívajících ujednání takto vyloučen v praxi by to vedlo k popření účelu směrnice. Poskytovatel by mohl spotřebitelskou ochranu obejít tím, že klíčové cenové parametry vyjádří vágně, neúplně nebo odkazem na externí dokumenty, a následně by právě tuto neurčitost používala jako argument proti přezkumu. Ochrana spotřebitele by tak nebyla účinná a žalovanou a Nejvyšším soudem založený přístup je materiálně neudržitelný.

31. Uvedl, že soudy mají povinnost se existencí zneužívajících smluvních ujednání zabývat z úřední povinnosti (viz např. rozhodnutí ve věci sp.zn. C-243/08, C-415/11, C-531/22), popř. mohou nejasný výklad odstranit položením předběžné otázky k Soudnímu dvoru EU, a to ve smyslu, zda má vnitrostátní soud povinnost se zabývat na návrh spotřebitele existencí zneužívajícího ujednání i v těch případech, kdy jsou dotčená ujednání neplatná pro neurčitost. Soud by měl posouzení učinit bez ohledu na právní závěr o neplatnosti předmětných smluvních ujednání z jiných důvodů s tím, že posouzení musí učinit v každém případě. Současně žalobce zdůraznil povinnost soudu zvolit eurokonformní výklad s tím, že pokud tak neučiní porušují unijní závazky i právo účastníků na spravedlivý proces (blíže Ústavní soud v nálezu sp.zn. II ÚS 2778/19) a současně mohou vnitrostátní soudy změnit ustálenou rozhodovací praxi, vychází-li z výkladu vnitrostátního práva, který je neslučitelný s cíli směrnice (viz rozsudek SDEU sp.zn. C-396/24 ze dne 19.6.2025).

32. Dále k námitce žalované stran zásady, že smlouvy mají být dodržovány, uvedl, že žalobce po celou dobu trvání pojistné smlouvy ke smlouvě přistupoval jako k platné a v tomto směru jednal. To však nic nemění na tom, že pokud je pojistná smlouva neplatná, nemohlo být na jejím základě poskytováno žádné pojistné krytí bez ohledu na chování smluvních stran. Neplatná smlouva nemůže vyvolat žádné účinky, např. v podobě poskytování pojistné ochrany. Zohlednění pojistné ochrany při zúčtování vzájemných plnění tudíž není možné. Ke shodnému závěru dospěl rovněž Městský soud v Praze ve věci vedené pod sp.zn. 69 Co 266/2025. Zohlednění jakéhokoliv dalšího plnění nad rámec vrácení vzájemně si poskytnutého bezdůvodného obohacení vylučuje rovněž judikatura SDEU (rozhodnutí C-520-21 ze dne 15.6.2023 Arkadius), podle níž pokud smlouva nemůže pro existenci zneužívající ujednání nadále existovat, platí, že čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že brání soudnímu výkladu vnitrostátního práva, který by umožňoval požadovat po spotřebiteli náhradu přesahující vrácení vyplacených finančních prostředků, a to s ohledem na zásadu nemo auditur propriam turpitudinem allegans (nikdo se nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti), kdy nelze připustit, aby smluvní strana těžila ze svého protiprávního jednání, ani aby jí byla poskytnuta náhrada za znevýhodnění způsobená takovým jednáním.

33. Žalobce doplnil, že dle ust. § 458 odst.1 obč.zák. je možné nahradit peněžitou náhradu plnění, která již nelze vydat v naturální podobě, typicky tehdy, pokud spočívá obohacení ve výkonech. V nyní posuzované věci však žalovaná žádné plnění neposkytovala s výjimkou odkupného. Nárok žalované na peněžité protiplnění za podnikatelskou připravenost plnění, tj. za nesení obchodního rizika, které na sebe žalovaná vzala uzavřením vadných smluv, je nárokem v rozporu s úpravou bezdůvodného obohacení, neboť ta směřuje k tomu, aby bylo postavení stran navráceno do původního stavu, v němž by byly, pokud by nedošlo k uzavření vadné smlouvy, nikoliv k tomu, aby bylo kompenzováno podnikatelské riziko.

34. Doplnil ve vztahu k vyčíslení nepeněžitého plnění, že žalovaná nedostatečně prokázala tento nárok v částce 252 761 Kč, která je založena jen na interním výpočtu žalované.

35. Žalovaná dostatečně netvrdí a neprokazuje reálné čerpání rizikové složky, jaké byly v jednotlivých obdobích parametry připojištění, jaké bylo pojistné období, jaké další faktory použila a proč, ani jaké konkrétní změny smlouvy v čase promítla do výpočtu a z čeho je dovodila. Rozpory a neověřitelnost je zřejmá i na dílčích položkách např. připojištění 0026 s pojistným 65 Kč měsíčně a současně s hodnotou 380 Kč v kolonce „pojistné“, v ročním přehledu pojištění ze dne 25.6.2021 je u připojištění 0026 uvedeno pojistné 390 Kč (nikoliv 380 Kč) a v témže ročním přehledu za období od 13.6.2020 do 12.6.2021 je vykázáno pojistné pro tento kód 760 Kč, což nekoresponduje jednoduchému násobku pojistného ve výši 65 Kč za 12 měsíců. Dále žalovaná ve svém výpočtu uvádí připojištění 0024 a 0014, které se ovšem v ročním přehledu z 25.6.2021 vůbec neobjevují. Žalovaná nedokládá změny smlouvy, na základě, kterých žádá úhradu rizikového pojistného za některá připojištění. Ve vztahu k rizikovému poplatku za hlavní pojištění žalobce uvedl, že žalovaná tvrdí celkový poplatek ve výši 493 Kč s tím, že v době, kdy hodnota fondu převýšila pojistnou částku, byl rizikový poplatek nulový. Nicméně k uvedenému žalovaná nedoložila historii podílového účtu. Dostatečným doložení této skutečnosti není výroční dopis, v němž je sice uveden aktuální stav podílového účtu, nicméně jedná se jednorázový stav k určitému dni, tedy skutečnost, že rizikový poplatek odpovídal nule po celé žalovanou vykazované období je nedostatečně prokázána.

36. Žalovanou předložené dokumenty jsou nekonzistentní, jelikož existuje rozpor mezi částkami vykazovanými v ročních přehledech a částkami použitými v interním výkazu žalované. Roční přehled ze dne 25.6.2021 obsahuje rozpad „zaplaceného pojistného“, podle plátce (pojistník a zaměstnavatel) a současně samostatně vykazuje rizikové pojistné a poplatky za konkrétní období. Žalovaná neuvádí, zda a jak do svého výpočtu „pojistné ochrany“ započítává plnění třetí osoby, jak odděluje investiční složku od rizikové složky a jak zohledňuje poplatky, které jsou z povahy produktu strhávány z podílového účtu. Vzhledem k nekonzistentnosti listin, nelze ověřit, zda nedochází k dvojímu započítání, nebo naopak opomenutí.

37. Pro shora uvedené, i pokud by soud zohlednil pojistnou ochranu, což žalobce z principu odmítá, neboť z neplatné smlouvy nemůže vzniknout tento nárok, pak je nutné učinit závěr, že žalovaná neunesla důkazní břemeno k rozhodným skutečnostem, nelze mít nárok za prokázaný pouze z listiny z interního systému žalované bez identifikovaných vstupních dat, bez auditní stopy a s vnitřními rozpory napříč předloženými dokumenty. Žalobkyní vyčíslenou výši poskytované pojistné ochrany není možné ověřit, i v situaci, kdy by soud vycházel ze sjednané úplaty a ocenil pojistnou ochranu úvahou dle ust. § 136 o.s.ř. s oporou v analogii ust. § 2999 o.z., pak je nutné učinit závěr, že žalovaná výši této úplaty neprokázala smluvní dokumentací ověřitelným způsobem.

38. Současně žalobce odkázal, že může být takto započítána pouze pohledávka určitá a jistá, což pohledávka, kterou žádá započítat žalovaná nesplňuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 684/2020). Pro uvedené nelze snižovat vypořádání vzájemných plnění o částku žalovanou tvrzeného pojistného krytí.

39. K námitce promlčení žalobce uvedl, že odporuje dobrým mravům s ohledem na vědomost žalované o neplatnosti smlouvy. Zdůraznil, že každá platba pojistného má samostatný režim promlčení. Žalovaná již ke dni vyhlášení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 2865/2016 dne 27.2.20218, nejpozději k datu 13.2.2019 v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 1566/17 a následný dohledový benchmark ČNB 3/2019 věděla o inkasu bezdůvodného obohacení, a to minimálně ve vztahu k srážkám rizikového pojistného. Žalovaná tak věděla o neplatnosti svých pojistných smluv z důvodu systémové vady nejpozději v roce 2019, přesto pokračovala v inkasu pojistného, ačkoliv ji muselo být známo, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Pojistníky neinformovala o vadě pojistné smlouvy a nepokusila se deficit smlouvy napravit, proto nemůže požívat její jednání právní ochrany, neboť ochrany námitkou promlčení se ve sporu o vrácení bezdůvodného obohacení může domáhat pouze subjekt jednající v dobré víře. Dle judikatury v dobré víře není ten, kdo přijímá plnění, o kterém ví, že je bezdůvodným obohacením (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 329/2010 ze dne 9.12.2010), resp. subjekt, který má povědomost o tom, že si přivlastňuje majetek náležící jinému (blíže nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 1737/08 ze dne 17.2.2010). Uvedl, že netvrdí, že žalovaná vědomě uzavřela neplatnou smlouvu, nicméně již v okamžiku uzavření smlouvy znala skutkové okolnosti možné neplatnosti, tj. neuvedení podstatných parametrů v pojistné smlouvě, ačkoliv tyto parametry pojistné smlouvy žalovaná v době uzavření smlouvy znala. Odpovědnost za způsob uvedení všech parametrů smlouvy, způsobu stanovení jejich výše v každém okamžiku trvání pojištění a způsob stanovení kapitálové hodnoty, měla žalovaná, nikoliv žalobce, který nemohl brojit proti absenci informací v pojistné smlouvy, neboť na rozdíl od žalované neměl o těchto skutkových okolnostech vědomost a s mechanismy tvorby kapitálové hodnoty nebyl seznámen. Byla to žalovaná, která vytvořila návrh smlouvy a podstatnou náležitostí pojistné smlouvy je pojistné plnění a žalovaná měla vědomost o tvorbě tohoto plnění, nicméně žalobce s tímto v pojistné smlouvě neseznámila. Byla to žalovaná, která rozhodla o vyčlenění zásadních informací o nákladovosti produktu i pro výpočet pojistného plnění mimo pojistnou smlouvu. V době, kdy žalovaná rozhodovala o vyčlenění těchto částí mimo pojistnou smlouvu, musela analyzovat dikci zákona a vyšla evidentně z právně chybného závěru o konceptu pojistné smlouvy.

40. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 2865/2016 a sp.zn. 31 Cdo 1566/2017, které byly zásadní pro vědomost žalované o právních vadách pojistných smluv a důsledku absence v pojistné smlouvě informací o srážkách nákladů, poplatků a rizikového pojistného. Uvedená rozhodnutí redefinovala obsah pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek, poukázala na systémový problém v pojistných smlouvách a žalovaná měla připustit důsledky nového právního názoru vyšších soudů a vůči inkasu po datu 27.2.2018 nemůže být žalovaná v dobré víře a nemůže tak účinně uplatnit ani námitku promlčení.

41. Pokud žalovaná uvádí, že uznává platnost smluv, jedná podle nich a vyplácí plnění, pak se jedná o účelové tvrzení v kontextu ekonomického kalkulu, jelikož na žalovanou by mělo podstatnější ekonomický dopad, pokud by musela vydat veškeré bezdůvodné obohacení ze všech neplatných smluv, proto žalovaná chce zachovat status quo.

42. V situaci, kdy by soud neměl za důvodné, že námitka promlčení je vznesena v rozporu s dobrými mravy, pak žalobce uvádí, že žalovaná ve vztahu k námitce promlčení neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně počátku běhu subjektivní promlčecí doby.

43. Namítá-li žalovaná promlčení, je povinna prokázat v jakém okamžiku žalobce nabyl vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení, a to tak aby uvedené odpovídalo rozhodovací praxi vyšších soudů, podle níž počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na základě neplatné smlouvy, nemůže být bez dalšího založen na okamžiku uzavření smlouvy a plateb pojistného, neboť ty jsou objektivní okolnosti, které o subjektivní vědomosti nevypovídají (viz nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2127/21, shodně Nejvyšší soud sp.zn. 33 Cdo 670/2022, sp.zn. 33 Cdo 2475/2022).

44. Mezi účastníky je nesporné, že se žalobce po celou dobu trvání pojistné smlouvy choval v souladu s pojistnou smlouvou, její platnost nezpochybňoval a ukončil ji v souladu se smluvním ujednáním. Z uvedeného vyplývá, že žalobce neměl vědomost o neplatnosti pojistné smlouvy. Doplnil, že dle nálezu Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2460/17 pouhá možnost vědomosti není pro určení počátku běhu subjektivní doby dostačující, argumentace žalované je zcela nelogická s tím, že pokud by žalobce pojal podezření, že je se smlouvou něco v nepořádku, proč by smlouvu uzavíral a následně ve smluvním vztahu setrvával, tedy vědomě poskytoval bezdůvodné obohacení.

45. Doplnil, že o důvodech neplatnosti smlouvy se žalobce dozvěděl v červnu 2025 od svého právního zástupce, kterého oslovil v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy a následně udělil právnímu zástupci plnou moc k zastupování v řízení o vymožení nároku z neplatné smlouvy. Žalobce měl po celou dobu trvání pojistného vztahu za to, že pojistná smlouva je platná, tak k ní přistupoval. Nárok nemůže být promlčen v subjektivní promlčecí době, neboť subjektivní promlčecí doba počala běžet nejdříve nabytím vědomosti o neplatnosti pojistné smlouvy, tj. dnem seznámením s analýzou právního zástupce (shodně k okamžiku počátku subjektivní promlčecí doby Městský soud v Praze sp.zn. 17 Co 448/2024, 17 Co 196/2025, 69 Co 266/2025).

46. Žalovaná neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzeném počátku běhu subjektivní promlčecí doby, neboť nepředložila žádný kauzální řetězec, ve kterém by definovala východiska a následné myšlenkové úvahy vedoucí k závěru, že žalobce věděl o neplatnosti pojistné smlouvy již při jejím podpisu či se o této neplatnosti dozvěděl z výročních dopisů s tím, že doručení těchto dopisů žalovaná neprokázala a sama uvedla, že doklady o doručení výročních dopisů nedisponuje.

47. Ve vztahu k objektivní promlčecí době žalobce uvedl, že nelze použít základní objektivní lhůtu, a to s odkazem na rozhodnutí SDEU, která zajišťují vysokou úroveň ochrany spotřebitele s tím, že soudy musí obnovit právní a faktický stav spotřebitele, jaký by byl, kdyby zneužívající ujednání neexistovalo. Toto zahrnuje nárok na vrácení neoprávněně získaného prospěchu (viz rozsudek ve věci C-561/21 ze dne 25.4.2024) a zohlednění nerovného postavení spotřebitelů vůči podnikatelům (viz rozsudek ve věci C-485/19 ze dne 22.4.2021) s tím, že konstatování promlčení nároku představuje „zvlášť nepřiznivý následek“, kterému mají vnitrostátní soudy zamezit a postup soudu by měl být souladný se zásadou efektivity, v souladu se kterou lze mít za počátek běhu promlčení doby u nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého z důvodu existence zneužívajícího ujednání až okamžik právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla existence zneužívajícího ujednání konstatována.

48. Tuto argumentaci SDEU rozvíjí i ve věci C-269/19 ze dne 25. 11. 2020, kde pro situace, kdy smlouva po vypuštění zneužívajících ujednání nemůže obstát a chybí dispozitivní úprava, ukládá soudu — nahlíženo prizmatem vnitrostátního práva jako celku — přijmout veškerá opatření k ochraně spotřebitele a současně posílit odrazující účinek vůči podnikatelům. Ve věci C-485/19 pak SDEU potvrdil, že tříletá lhůta běžící již od okamžiku vzniku obohacení může být v rozporu se zásadou efektivity, pokud spotřebitele reálně odrazuje od uplatnění nároku; vnitrostátní soud je tudíž povinen testovat přiměřenost délky i konstrukce běhu lhůty ve světle směrnice. Tento závěr je dlouhodobě konzistentní s judikaturou o povinnosti soudů poskytovat účinnou ochranu ex offo a požadavkem materiální transparentnosti spotřebitelských klauzulí (viz judikatura SDEU C-243/08 Pannon, C-415/11 Aziz, C-26/13 Kásler, C-96/14 Van Hove, C-449/13 CA Consumer Finance, C-118/17). Aplikováno na projednávanou věc, nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného zneužívajícího ujednání (a potažmo z neplatné pojistné smlouvy) promlčen není, neboť objektivní režim dle § 107 obč.zák. v tomto kontextu neobstojí.

49. Vnitrostátní právo navíc poskytuje hodnotové korektivy v ust. § 3 odst. 1 o.z. (dobré mravy), § 6 odst. 2 o.z. (zákaz těžit ze svého protiprávního jednání či z protiprávního stavu) a § 8 o.z. (zjevné zneužití práva nepožívá ochrany). Námitka promlčení vznesená žalovanou je proto výkonem práva v rozporu s dobrými mravy a představuje zjevné zneužití práva podle o.z. Za podstatnou žalobce má ve vztahu k otázce posouzení dobrých mravů skutečnost, že žalovaná je profesionálem, který produkt vytvořil, nastavil a dlouhodobě provozoval, oproti tomu žalobce je spotřebitel, který neměl reálnou možnost do parametrů pojistné smlouvy zasahovat a měnit je a současně neměl reálnou možnost v důsledku informační asymetrie kontrolovat nákladovou strukturu produktu. Je nepřijatelné, aby žalovaná, která nastavila smluvní dokumentaci a ztížila spotřebiteli rozpoznání ekonomického dopadu, následně těžila z této situace námitkou promlčení nároku s odůvodněním, že spotřebitel „měl vědět“ o neplatnosti.

50. Pro vše shora uvedené žalobce žádá vydat bezdůvodné obohacení ve výši 316 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 31.7.2025 do zaplacení s tím, že k vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaná vyzvána přípisem ze dne 14.7.2025, který byl žalované doručen dne 15.7.2025 a žalovaná ničeho nezaplatila.

51. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobce neuznává a nemá jej za důvodný.

52. Uvedla, že žalobce, jako pojistník, uzavřel s žalovanou dne 12.6.2003 pojistnou smlouvu č. [hodnota] na investiční životní pojištění Top Life U140 s pojistnou dobou od 13.6.2003 na dobu 23 let, tj. do 13.6.2026. Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a speciální pojistné podmínky.

53. Žalovaná zaslala pojistníkovi dne 24.6.2003 první pojistku a následně zasílala i pravidelné výroční dopisy, které později obsahovaly také informaci, kolik činí aktuální odkupné, vyčlenění složky rizikového pojistného, specifikaci strhávaných poplatků a další detaily (např. pojistka ze dne 25.6.2020).

54. Žalobce s žalovanou v průběhu trvání pojištění komunikoval a s pojistnou smlouvou manipulovat - např. v roce 2011 změna obmyšlené osoby, změny připojištění v roce 2005, 2006, 2009, 2012, 2014. Dále žalobce v roce 2011 uplatnil nárok na výplatu pojistného plnění z připojištění, čemuž žalovaná vyhověla a v souladu s pojistnou smlouvu vyplatila žalobci částku 28 000 Kč. K vyplacení tohoto pojistného žalovaná uvedla, že pojistné plnění bylo vyplaceno v roce 2011 ve výši 28 000 Kč, a to poštovní poukázkou na adresu žalobce s variabilním symbolem [var. symbol] a částka byla žalobcem vyzvednuta, neboť se poukázka žalované nevrátila. Vyplacení bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 21.4.2011. Žalobce v průběhu trvání pojistného vztahu žalovanou nekontaktoval a neurgoval uhrazení, z čehož žalovaná dovozuje, že musela výplata řádně proběhnout.

55. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 13.6.2025, tj. krátce před sjednanou dobou ukončení pojistné smlouvy (13.6.2026), na základě podané výpovědi pojistníka s vyplacením odkupného ve výši 596 782 Kč.

56. Ve vztahu k námitce, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání, žalovaná uvedla, že ujednání pojistné smlouvy spočívající ve snižování počtu akumulačních podílových jednotek o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek, má za platné ujednání a ze strany žalobce se jedná pouze o neporozumění produktu, přestože byla předem provedena analýza potřeb klienta. Nelze dovozovat, že je-li nějaká konstrukce složitější na pochopení, neznamená to její nesrozumitelnost a neurčitost v právním slova smyslu. Pojistná smlouva a související pojistné podmínky jsou ve všech ujednáních, kterými je dána hodnota podílových jednotek, poplatků, pojistného plnění a odkupného formulována precizně a právně bezvadně.

57. Výše rizikového pojistného byla stanovena na základě přesných matematických metod schvalovaných pro jednotlivé pojistné produkty pojistným matematikem zapsaným v seznamu pojistných matematiků, není tedy náhodnou veličinou, stanovenou dle libovůle žalované nebo částkou stanovenou v závislosti na tržních podmínkách s tím, že dle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě žalobce mohl požádat o sdělení zásad pro stanovení výše pojistného. Takovou žádost žalobce nepodal, žalovaná obdržela pouze žalobu, v níže se žalobce domáhá údajného bezdůvodného obohacení z pojistné smlouvy, jejíž neplatnost dovozuje z nejasností informací, o jejichž vysvětlení nikdy nepožádal.

58. Doplnila, že poplatky a jejich výše byla uvedena v pojistných podmínkách a výše rizikového pojistného byla uvedena v sazebníku, který byl k dispozici v sídle pojišťovny, o čemž byl pojistník v rámci smluvní dokumentace výslovně informován a s tímto postupem souhlasil, neboť pojistnou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly i pojistné podmínky, bez výhrad podepsal. O výši pojistného krytí, o výši zaplaceného pojistného na hlavní pojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši poplatků i aktuální stav podílového účtu byl žalobce pravidelně informován ve výročních dopisech. Žalobce tak byl se všemi podstatnými skutečnostmi seznamován v rámci pravidelných výročních dopisů, jejichž doručení v průběhu trvání pojištění nikdy nerozporoval, učinil tak až po ukončení pojištění, a to zcela účelově v rámci soudního jednání.

59. Žalovaná zdůraznila, že žalobce po celou dobu trvání pojistné smlouvy (téměř 23 let) k ní přistupoval jako k platné, hradil pojistné a manipuloval s pojistnou smlouvou, a to shodně jako žalovaná, která po celou dobu trvání pojistné smlouvy poskytovala žalobci plnění, a to plnění nepeněžité v podobě pojistné ochrany, tj. připravenosti vyplatit pojistné plnění pro případ pojistné události. Pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, kde pojistitel po celou dobu nese riziko vzniku pojistné události a nelze po něm požadovat, aby tak činil zadarmo. Žalovaná poskytuje klientům pojistnou ochranu, přestože ke vzniku pojistné události kryté pojištěním nedojde, tj. nelze ze strany žalobce očekávat návratnost všech finančních prostředků (shodně rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, ze dne 30.10.2024 sp.zn. 70 C 104/2024).

60. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, navrhla učinit vypořádání vzájemného plnění odpovídající poskytnutému nepeněžitému plnění v podobě pojistné ochrany poskytnuté žalovanou žalobci. K vyčíslení této pojistné ochrany žalovaná uvedla, že je možné ji určit na základě výpočtů pojistných matematiků a v daném případě žádá vypořádat částku ve výši úplaty za rizikové pojistné z hlavního produktu U140, tj. v částce 493 Kč a dále částku ve výši úplaty za zvolená připojištění (0024, 0014, 0026, 0028, 0036, 0012, CHO1, CHU1, 0314, CZV1, CID3), tj. ve výši 252 268 Kč. Celkem tak žalovaná navrhla z titulu poskytované pojistné ochrany zúčtovat částku 252 761 Kč, která vychází také z interního systému žalované.

61. K vyčíslení dále doplnila, že ve výročních dopisech jsou uváděny částky pojistného za připojištění s tzv. frekvenční slevou. Sleva za frekvenci (resp. způsob placení) je uvedena celkově za všechna připojištění až pod tabulkou v oddíle Slevy na pojistném. Ve sjetině interního systému je naopak sleva za frekvenci placení ve výpočtech zahrnuta u každého připojištění zvlášť – viz modální faktor. Žalobce hradil pojistné pololetně. U smluv založených před datem 31.7.2003 byla sleva při pololetním hrazení ve výši 2,5 % (tj. například u připojištění s kódem 0026 pojistné činilo dle smlouvy 390 Kč a po odečtení slevy ve výši 2,5 % činilo pojistné po zaokrouhlení pouze 380 Kč).

62. Žalobce po celou dobu trvání pojistné smlouvy nevyjádřil nespokojenost s pojistným produktem, resp. s údaji, které mu byly sdělovány výročními dopisy. Údajnou neplatnost smlouvy namítl až nyní, tj. po téměř 23 let od uzavření smlouvy.

63. Žalovaná zdůraznila, že smlouvy by měly být dodržovány a jejich neplatnost by měla být shledána jen ve výjimečných případech s tím, že na uzavřenou smlouvu by mělo být nahlíženo tak, aby byla autonomie vůle stran respektována a hledělo se na ně jako platné, než-li neplatné. Při výkladu je preferován takový výklad, podle kterého bude smlouva spíše platná, než-li neplatná (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III ÚS 3900/12 a sp.zn. II. ÚS 2124/2014, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 4831/2010, sp.zn. 22 Cdo 2531/2005). Uvedla, že při posuzování soukromoprávního jednání je nutné postupovat v souladu se zásadou pacta sunt servanda a současně s principem upřednostnění výkladu smluvního jednání, který zachovává jejich právní účinky, před výkladem, jenž jim je upírá (viz nález Ústavního soudu ze dne 6.3.2020 sp.zn. II ÚS 3379/19). Současně z judikatury Ústavního soudu plyne, že i spotřebitel je odpovědný za své jednání a ochrana spotřebitelů není bezbřehá, tím spíše, že v posuzovaném případě je žalobce, byť spotřebitel, osoba vysokoškolsky vzdělaná. V rámci autonomie vůle smluvních stran by měly být respektovány již uzavřené smlouvy, přičemž jejich eventuální neplatnost by měla být dovozena jen výjimečně. Každá ze stran si musí být vědoma své odpovědnosti ve smluvních vztazích, nemůže uzavírat smlouvy a posléze namítat jejich neplatnost, jen proto, že je pro ni z nějakého důvodu již nevýhodná.

64. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tím, že napadená ujednání by byla neurčitá a že by mohla způsobit nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je-li namítána neplatnost pro existenci zneužívajících ujednání, pak žalovaná uvedla, že není naplněna základní charakteristika nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání ve smyslu občanského zákoníku i směrnice, neboť dle ust. § 55 a 56 obč.zák. se výslovně ustanovení o nepřiměřených ujednáních nevztahují na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění s tím, že ujednání o rizikovém pojistném, poplatcích i výše pojistného plnění není předmětem plnění ani jeho cenou. Argumentace žalobce je navíc v přímém rozporu s rozsudky vyšších soudů, podle nichž je-li ujednání neplatné pro neurčitost, nelze jej podrobit přezkumu stran jeho přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022).

65. V případě, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, namítla žalovaná částečné promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

66. Pokud žalobce namítá neplatnost pojistné smlouvy z důvodu, že bylo rizikové pojistné určeno pojistně-technickými zásadami žalované, znal žalobce domnělé důvody pro neplatnost již v době uzavření pojistné smlouvy, tj. již v době uzavření musel pojmout podezření, že se smlouvou je něco v nepořádku, pokud mu chybí část smluvní dokumentace, na základě níž je stanovena výše rizikového pojistného. Současně znal i osobu, která se měla na jeho úkor obohatit.

67. I pokud by již při uzavření pojistné smlouvy nenabyl žalobce subjektivní vědomosti o tom, že mu není známa přesná výše rizikového pojistného a poplatků, musel ji nabýt nejpozději k okamžiku přečtení výročního dopisu z 25.6.2020 s přehledem jednotlivých pojistných, ze kterého byly poplatky na rizikové pojistné zřejmé (shodně k počátku promlčení rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024, rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 70 C 254/2024, rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích sp.zn. 18 C 156/2023). Žalovaná tak počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty vztahuje nejpozději k okamžiku, kdy byl žalobci zaslán výroční dopis ze dne 25.6.2020. Výroční dopisy zasílala žalovaná žalobci každoročně a jejich doručení žalobce nikdy nesporoval.

68. Poukázala rovněž na rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 93/2025-342 ze dne 2.4.2025, který vztáhl okamžik běhu subjektivní promlčecí doby nikoliv ke dni porady s právním zástupcem, ale již k datu aktivního vystupování v rámci trvání pojištění, neboť již při provádění dispozic s pojištěním v průběhu trvání pojistného vztahu bylo zřejmé, že žalobce si musel být vědom jejich ekonomického významu pro svou osobu, neboť v průběhu jejich trvání vystupuje aktivně, provádí mimořádné platby, výběry a smlouvu ukončuje z důvodu ekonomické nerentability. Rovněž v nyní posuzovaném případě, žalovaný vystupoval aktivně v průběhu trvání pojistného vztahu a se smlouvou opakovaně manipuloval.

69. K doručování výročních dopisů žalovaná uvedla, že tvrzení o nedoručení dopisů považuje za účelové. Výroční dopisy byly žalobci doručovány poštou na jím sdělenou adresu pro doručování, přičemž pro případ, že by došlo k změně adresy, byl žalobce povinen v souladu s pojistnými podmínkami tuto skutečnost neprodleně žalované sdělit, což v daném případě nenastalo. Ostatně žalobce uvedenou adresu používá dosud, neboť je uvedena v žalobě. Výroční dopisy nebyly zasílány jako doporučené psaní, žalovaná proto nedisponuje žádným dokladem o jejich doručení, disponuje pouze dokumentací z interního systému žalované, prokazující vyhotovení, vypravení a archivaci dokumentů – výročních dopisů.

70. Žalovaná je současně přesvědčena, že potenciální nárok žalobce by měl být soudem posouzen i z hlediska objektivní promlčecí doby. Žalovaná poukázala na rozhodovací praxi Obvodního soudu pro Prahu 5 i Městského soudu v Praze (např. rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 70 C 106/2024, rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 69 Co 266/2025), kdy i přes argumentaci žalobců se soudy jednoznačně přiklání k nutnosti aplikovat na daný typ případu objektivní promlčecí dobu, a to i shodně s argumentací Nejvyššího soudu (např. v rozhodnutí sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, sp.zn. 33 Cdo 48/2023, sp.zn. 33 Cdo 2951/2022) i Ústavního soudu ČR (např. ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22).

71. Co se týče nepromlčené části nároku žalobce, k tomu žalovaná uvádí, že při zúčtování nepromlčené části nároku žalobce je zapotřebí postupovat v souladu s judikaturou (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, sp.zn. 18 Co 127/2025), tj. vůči této nepromlčené části započítat vyplacené odkupné. Shodné závěry jsou činěny i odvolacím soudem, Městským soudem v Praze, např. v rozhodnutí ze dne 16.1.2025, sp.zn. 17 Co 448/2024, ze dne 16.1.2025 sp.zn. 58 Co 534/2024, ze dne 12.3.2025, sp.zn.

72 Co 13/2025, ze dne 20.9.2023, sp.zn. 72 Co 174/2023, ze dne 5.9.2024, sp.zn. 70 Co 254/2024. V posuzovaném případě je proto nutné proti nepromlčené části bezdůvodného obohacení započítat hodnotu vyplaceného odkupného, jejíž výše tuto částku v každém případě převyšuje, proto je žalovaná přesvědčena, že nárok je nutné zamítnout v plné rozsahu.72. Pro vše shora uvedené navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

73. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky a po zhodnocení všech provedených důkazů soud postupem podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu dospěl k těmto skutkovým zjištěním a z nich vyplývajícímu skutkovému závěru.

74. Žalobce jako pojistník, a žalovaná, jako pojistitel, uzavřeli na základě návrhu na uzavření pojistné smlouvy [Anonymizováno] – Investiční životní pojištění pojistnou smlouvu č. [hodnota] s počátkem pojištění 13.6.2003, jejímž předmětem bylo životní pojištění (dále jen „pojistná smlouva“). Bylo sjednáno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti/dožití ve výši 10 000 Kč s pojistnou dobou 23 let s měsíčním pojistným 13 000 Kč. Byla sjednána připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistná částka 24 000 Kč) a 0024 (pojistná částka 262 500 Kč). Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a speciální pojistné podmínky, na které se smlouva vztahuje a jejíchž obsah byl tomu, kdo uzavřel smlouvu pojistitelem sdělen (zjištěno z návrhu pojistné smlouvy). První pojistné ve výši 13 000 Kč bylo uhrazeno dne 12.6.2003 (zjištěno z potvrzení platbě pojistného).

75. Ve všeobecných pojistných podmínkách účinných od 1.4.2002 bylo mimo jiné uvedeno v čl. 7, že pojistné je úplatou za poskytovanou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě, dále bylo upraveno v čl. 11 právo pojistníka na výplatu odkupného v případě, že je pojistná smlouva k písemné žádosti zrušena. Ve speciálních pojistných podmínkách bylo v čl. 10 ozn. Poplatky z podílového účtu uvedeno, že od data počátku pojištění bude společnost každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek za administrativní náklady společnosti. V případě, že pojistník sjedná k pojištění připojištění, bude rovněž pojistné za platná připojištění hrazeno snižováním počtu akumulačních jednotek na měsíční bázi. Na konci každého pojistného roku až do rozhodného výročí včetně, bude počet počátečních podílových jednotek snížen o fixní procento stanovené společností. Tento poplatek bude určen na pokrytí počátečních nákladů společnosti. Dále ve speciálních pojistných podmínkách je uvedeno v čl. 14 označeném oceňování finančních fondů, že společnost je oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. Tento poplatek bude odečítán pravidelně při každém oceňování. K výpočtu hodnoty podílových jednotek bylo uvedeno (čl 16), že prodejní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví jako podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Nákupní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví tak, aby rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou činil maximálně 5 % nákupní ceny (zjištěno z všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění a speciálních pojistných podmínek).

76. Sazba rizikového pojistného na hlavní pojištění [Anonymizováno] na 1 000 Kč pojistné částky u pojištění pro případ smrti/dožití se měnila v závislosti na věku a pohlaví s tím, že u muže ve věku 42 let byla sazba ve výši 0,4196, u muže ve věku 43 let byla sazba ve výši 0,4679, u muže ve věku 44 let byla sazba ve výši 0,5213, u muže ve věku 45 let byla sazba ve výši 0,5796, u muže ve věku 46 let byla ve výši 0,6421, u muže ve věku 47 let byla ve výši 0,7092, u muže ve věku 48 let byla ve výši 0,7814, u muže ve věku 49 let byla ve výši 0,8588, u muže ve věku 50 let byla ve výši 0,9419, u muže ve věku 51 let byla ve výši 1,0308, u muže ve věku 52 let byla ve výši 1,1254, u muže ve věku 53 let byla ve výši 1,2257, u muže ve věku 54 let byla ve výši 1,3325, u muže ve věku 55 let byla ve výši 1,4473, u muže ve věku 56 let byla ve výši 1,5721, u muže ve věku 57 let byla ve výši 1,7092, u muže ve věku 58 let byla ve výši 1,8605, u muže ve věku 59 let byla ve výši 2,0279, u muže ve věku 60 let byla ve výši 2,2113, u muže ve věku 61 let byla ve výši 2,4100, u muže ve věku 62 let byla ve výši 2,6235, u muže ve věku 63 let byla ve výši 2,8517, u muže ve věku 64 let byla ve výši 3,0952 (zjištěno ze sazebníku).

77. Sazba pojistného na 1 000 Kč pojistné částky u připojištění pro případě plného invalidního důchodu následkem úrazu u připojištění s kódem [Anonymizováno] u muže se měnila v závislosti na pojistné době, tj. v případě pojistné doby 1 rok činila 0,748, 2 roky činila 0,526, 3 roky činila 0,492, 4 roky činila 0,504, 5 roků činila 0,551, 6 roků činila 0,595, 7 roků činila 0,647, 8 roků činila 0,703, 9 roků činila 0,763, 10 roků činila 0,827, 11 roků činila 0,894, 12 roků činila 0,965, 13 roků činila 1,036, 14 roků činila 1,110, 15 roků činila 1,186, 16 roků činila 1,262, 17 roků činila 1,340, 18 roků činila 1,419, 19 roků činila 1,498, 20 roků činila 1,577 (zjištěno ze sazebníku).

78. Sazba pojistného na 1 000 Kč pojistné částky u úrazových připojištění s kódem [Anonymizováno] činila 0,15, s kódem [Anonymizováno] činila 0,5, s kódem [Anonymizováno] činila 6,5. Sazba pojistného pro pojištění s kódy 0036 byla členěna do 3 rizikových skupin s tím, že pro rizikovou skupinu 1 byla sazba 700 a sazba pojistného pro pojištění s kódem [Anonymizováno] byla člena do 4 rizikových skupin s tím, že pro rizikovou skupinu 1 byla sazba 0,19 (zjištěno ze sazebníku).

79. Sazba pojistného na 1 000 Kč pojistné částky u připojištění pro případ hospitalizace po úrazu s kódem [Anonymizováno] se měnila v závislosti na věku s tím, že v případě věku od 15 let do 39let činila sazba 190, od 40 let do 44 let činila sazba 220, od 45 let do 49 let činila sazba 250, od 50 let do 54 let činila 300, od 55 let do 59 let činila 350, od 60 let do 64 let činila 400 a od 65 let činila 450 (zjištěno ze sazebníku).

80. Sazba pojistného na 1 000 Kč pojistné částky u připojištění pro případ hospitalizace po úrazu s kódem [Anonymizováno] se měnila v závislosti na věku s tím, že v případě věku od 15 let do 44 let činila sazba 50, od 45 let do 54 let činila sazba 60, od 55 let do 65 let činila sazba 70 (zjištěno ze sazebníku).

81. Sazba pojistného na 1 000 Kč pojistné částky u připojištění pro případ závažných onemocnění s kódem [Anonymizováno] se měnila v závislosti na věku s tím, že v případě věku od 41 let do 45 let činila sazba 0,95, od 46 let do 50 let činila sazba 1,30, od 51 let do 55 let činila sazba 1,80, od 56 let do 60 let činila sazba 2.50, od 61 let do 65 let činila sazba 3,20 (zjištěno ze sazebníku).

82. Sazba pojistného na 1 000 Kč pojistné částky u připojištění pro případ invalidity s kódem [Anonymizováno] se měnila v závislosti na věku s tím, že v případě věku od 41 let do 45 let činila sazba 0,55, od 46 let do 50 let činila sazba 0,85, od 51 let do 55 let činila sazba 1,15, od 56 let do 60 let činila sazba 1,45, od 61 let do 65 let činila sazba 1,65 (zjištěno ze sazebníku).

83. Dne 24.6.2003 byla žalovanou vystavena žalobci pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění U 140, pojistným ve výši 13 000 Kč, počátkem pojištění 13.6.2003 a koncem pojištění dne 13.6.2026, pojistnou částkou 10 000 Kč na hlavní pojištění, pojistnou částku 24 000 Kč za připojištění s kódem [Anonymizováno] a částku 262 500 Kč za připojištění s kódem [Anonymizováno], alokočním poměrem pro investici do finančních fondů životního pojištění – fond obligací 100 % (zjištěno z pojistky ze dne 24.6.2003).

84. Dne 13.5.2005 byl žalobcem podán návrh na změnu pojistné smlouvy ve vztahu k připojištění s kódem [Anonymizováno] počátkem pojištění 13.6.2005 a pojistným 390 Kč (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 13.5.2005).

85. Dne 17.5.2006 byl žalobcem podán návrh na změnu pojistné smlouvy ve vztahu k připojištění s kódem [Anonymizováno] počátkem pojištění 13.6.2006 a pojistným 1 136 Kč (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 17.5.2006).

86. Dne 15.6.2009 byl žalobcem podán návrh na změnu pojistné smlouvy ve vztahu k připojištění s kódem [Anonymizováno] počátkem pojištění 13.6.2009 a pojistným 2 100 Kč, pojistnou částkou 500 Kč s uvedením rizikové skupiny 1. Dále byla uvedena nová výše pojistného 19 000 Kč s frekvencí úhrady pololetně (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 15.6.2009).

87. Dne 2.2.2011 byl žalobcem podán návrh na změnu pojistné smlouvy týkající se změny obmyšlené osoby (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 2.2.2011).

88. Dne 15.6.2012 byl žalobcem podán návrh na změnu pojistné smlouvy ve vztahu k připojištění s nově přidaným připojištěním s kódem [Anonymizováno] s počátkem pojištění 13.6.2012 a pojistným 450 Kč a pojistnou částkou 500 000 Kč, s kódem [Anonymizováno] s počátkem pojištění 13.6.2012 a pojistným 399 Kč a pojistnou částkou 350 000 Kč, s kódem [Anonymizováno] s počátkem pojištění 13.6.2012 a pojistným 900 Kč a pojistnou částkou 500 Kč, s kódem [Anonymizováno] s počátkem pojištění 13.6.2012 a pojistným 180 Kč a pojistnou částkou 500 Kč. Dále požádal o zrušení připojištění s kódem [Anonymizováno] počínaje 12.6.2012. Byla uvedena riziková skupina 1 (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 15.6.2012).

89. Dne 12.6.2014 byl žalobcem podán návrh na změnu pojistné smlouvy ve vztahu k připojištění s nově přidaným připojištěním s kódem [Anonymizováno] s počátkem pojištění 13.6.2014 a pojistným 1 080 Kč a pojistnou částkou 100 000 Kč, s kódem [Anonymizováno] s počátkem pojištění 13.6.2014 a pojistným 690 Kč a s pojistnou částkou 100 000 Kč. Byla uvedena nová výše pojistného 22 444 Kč z toho od zaměstnavatele 8 600 Kč s pololetní úhradou pojistného (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne 12.6.2014).

90. Dne 2.2.2011 podal žalobce oznámení pojistné události spočívajícím v úrazu při sálovém fotbalu (zjištěno z oznámení pojistné události následkem úrazu ze dne 30.1.2011). Dopisem ze dne 21.4.2011 žalovaná informovala žalobce o výplatě pojistného plnění z připojištění typu 0036 ve vztahu k úrazu ze dne 13.9.2010 s tím, že pojistné plnění za 56 dní nezbytného léčení činí 28 000 Kč, které mu bude poskytnuto poukázkou na adresu (zjištěno z dopisu – oznámení o výplatě pojistného ze dne 21.4.2011).

91. Žalovaná vystavila dne 25.6.2020 pro žalobce pojistku k pojistné smlouvě č. [hodnota], podle níž bylo sjednáno hlavní pojištění s kódem [Anonymizováno] s pojistným 16 756 Kč a dále připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 390 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 135 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 2 433 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 497 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 050 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 210 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 441 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 501 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 870 Kč). Byla uvedena sleva za způsob placení ve výši 213 Kč. Dále byl uveden alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – fond obligací 100 %. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 13.6.2019 do 12.6.2020 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 15 560 Kč a částku 9 510 Kč, rizikové pojistné za připojištění s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 760 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 214 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 4 744 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 970 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 048 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 410 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 860 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 926 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 1 696 Kč, poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 975 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 1 867 (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 1 676 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Byla uvedena aktuální hodnota jednotek ve výši 509 880,48 Kč a odkupní hodnota k datu 25.6.2020 ve výši 494 926 Kč (zjištěno z pojistky ze dne 25.6.2020).

92. Žalovaná vystavila žalobci dne 25.6.2021 pojistku k pojistné smlouvě č. [hodnota], podle níž bylo sjednáno hlavní pojištění s kódem [Anonymizováno] s pojistným 16 756 Kč a dále připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 390 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 135 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 2 433 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 497 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 200 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 210 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 441 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 501 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 870 Kč). Byla uvedena sleva za způsob placení ve výši 217 Kč. Dále byl uveden alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – fond obligací 100 %. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 13.6.2020 do 12.6.2021 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 31 120 Kč a částku 19 020 Kč, rizikové pojistné za připojištění s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 760 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 214 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 4 744 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 970 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 048 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 410 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 860 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 926 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 1 696 Kč, poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 1 067 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 2 007 (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 1 676 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Byla uvedena aktuální hodnota jednotek ve výši 514 127,97 Kč a odkupní hodnota k datu 25.6.2020 ve výši 505 194 Kč (zjištěno z pojistky ze dne 25.6.2021).

93. Z interního systému žalované bylo zjištěno, že výroční dopis ze dne 25.6.2020 – v interním systému označené kódem [Anonymizováno] - byl vytištěn a předán k odeslání 25.6.2020 a výroční dopis ze dne 25.6.2021 – v interním systému označené kódem [Anonymizováno] - byl vytištěn a předán k odeslání 25.6.2020. Výroční dopisy byly odeslány na adresu [adresa] (zjištěno z dokumentace žalované prokazující odeslání výročního dopisu ze dne 25.6.2020 a ze dne 25.6.2021).

94. Dne 7.5.2025 informovala žalovaná žalobce o přijetí žádosti o zrušení pojistné smlouvy (zjištěno z potvrzení o přijetí žádosti o zrušení pojistné smlouvy ze dne 7.5.2025).

95. Dopisem ze dne 25.6.2025 sdělila žalovaná žalobci, že na základě jeho výpovědi byla pojistná smlouva ukončena ke dni 13.6.2025 a žalobci bude vyplaceno odkupné ve výši 596 782 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 25.6.2025).

96. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 14.7. 2025 s lhůtou ke splnění v délce 15 dnů. Dopis byl žalované doručen dne 15.7.2025 (zjištěno z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, včetně dokladu o doručení). Žalovaná na žádost reagovala podáním ze dne 30.7.2025 tak, že veškeré plnění bylo žalobci již vyplaceno (zjištěno z reakce na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 30.7.2025).

97. Dohledový benchmark ze dne 30.11.2012 se věnoval informování o nákladovosti produktu životního pojištění a o odkupném s tím, že dohledový orgán očekává, že pojišťovny budou informovat potenciální zájemce o pojištění prostřednictvím svých internetových stránek o poplatcích přímo hrazených nebo částečně uplatňovaných na vrub pojistníka včetně částek snižujících cenu podílové jednotky, a to vždy v úplné, přehledné, srozumitelné formě (např. uveřejněním sazebníků), dále pojišťovny zajistí prokazatelné seznámení zájemce s těmito dokumenty před uzavřením pojistné smlouvy. Celková základní struktura pojistného pak musí být zájemci zřejmá z modelace nabízeného produktu. V případě, že pojišťovna bude měnit výši poplatku, je povinna o takové změně s dostatečným předstihem informovat. Současně bylo uvedeno že dohledový orgán očekává, že pojišťovny budou zájemce informovat v rámci předsmluvní informace o grafické modelaci budoucího vývoje kapitálové hodnoty, včetně vývoje odkupného v čase. Dohledový orgán doporučil, aby součástí smluvní dokumentace byla i informace o důsledcích spojených s předčasným ukončením. V závěru bylo upozornění, že v materiálu jsou obsaženy právní stanoviska a doporučení pracovníků sekce dohledu, který bude uplatněn v rámci dohledové praxe a soud či bankovní rada ČNB mohou zaujmout jiný názor (zjištěno dohledového benchmarku číslo 3/2012 a úředního věstníku České národní banky ze 2.5.2012).

98. Dohledový benchmark ze dne 6.6.2019 se věnoval odkazům v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách na jiné dokumenty s tím, že pojistná smlouva a pojistné podmínky často odkazují na další dokumenty, které mají vliv na určení rozsahu pojistného plnění a vymezující pojistnou událost – např. tzv. oceňovací tabulky s tím, že v rámci dohledové činnosti bylo zjištěno, že tyto dokumenty nebývají zájemcům dány k dispozici, jsou například pouze na webových stránkách či v sídle pojišťovny. Dohledový orgán zdůraznil, že zájemce o pojištění musí být se všemi součástmi pojistných podmínek seznámen a musí s nimi souhlasit. Pokud pojišťovna zájemce neseznámí s obsahem oceňovací tabulky, na které je odkazováno, vystavuje se bezdůvodně právnímu a reputačnímu riziku a riziku finančních ztrát. Současně nestanovení rozsahu pojistného plnění a nevymezení pojistné události v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách, dostatečně jasně a přesně, a dále nesplnění povinnosti pojišťovny seznámit zájemce se všemi součástmi pojistné smlouvy ještě před uzavřením smlouvy, považuje dohledový orgán za porušení povinnosti jednat s odbornou péčí. V závěru bylo upozornění, že v materiálu jsou obsaženy právní stanoviska a doporučení pracovníků sekce dohledu, který bude uplatněn v rámci dohledové praxe a soud či bankovní rada ČNB mohou zaujmout jiný názor (zjištěno z dohledového benchmarku č. 9/2019).

99. Žalobce uhradil za dobu trvání pojistné smlouvy celkem částku 913 682 Kč s tím, že na hlavní pojištění bylo zaplaceno 661 414 Kč a zvolená připojištění částka 252 268 Kč, dále žalovaná alokovala na administrativní poplatek částku 15 310 Kč, na poplatek za riziko smrti v hlavním pojištění částku 493 Kč, na již stržené počáteční náklady částku 26 657 Kč, na poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenu částku 33 071 Kč. Celkově poplatky činily 75 531 Kč. Za období od 4.8.2022 do 4.8.2025, resp. do 13.12.2025 (poslední platba pojistného) žalobce uhradil na hlavní pojištění 5 x 16 756 Kč a na připojištění 5x 380 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 1 107 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 2 372 Kč (kód [Anonymizováno]) , 5x 485 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 1 170 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 205 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 430 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 1 872 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 965 Kč (kód [Anonymizováno]) (zjištěno z tabulky z interního systému žalované – předepsané pojistné a poplatky). Žalovaná ve vztahu k platbám pojistného uplatnila pro žalobce slevu z frekvenci placení ve výši 2,5 %. V případě rizikového pojistného za hlavní pojištění bylo vypočet činěn na základě principu „vyšší z“, kdy se v případě pojistné události vyplácí buď hodnota fondu nebo pojistná částka, podle toho, co má vyšší hodnotu. Shodně tak rizikové pojistné bylo počítáno vyšší částky (zjištěno z interního systému žalované ve vztahu k výpočtu rizikového pojistného).

100. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění, která byla učiněna na základě provedených listinných důkazů, jejichž věrohodnost a pravost nebyla nikterak zpochybněna a které na sebe logicky navazují učinil závěr o skutkovém stavu.

101. Žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu dne 13.6.2003, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s počátkem pojištění 13.6.2003 a koncem pojištění 13.6.2026, pojistnou částkou pro hlavní pojištění 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy by všeobecné pojistné podmínky a speciální pojistné podmínky s tím, že žalobce podpisem stvrdil, že mu byl obsah pojistných podmínek sdělen. Pojistnou smlouvou byla sjednána připojištění s kódem [Anonymizováno] a s kódem [Anonymizováno].

102. V pojistných podmínkách bylo uvedeno, že žalovaná bude snižovat počet akumulačních podílových jednotek o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek za administrativní náklady a dále o poplatek určený na pokrytí počátečních nákladů a rovněž v případě, že pojistník sjedná k pojištění připojištění, bude rovněž pojistné za platná připojištění hrazeno snižováním počtu akumulačních jednotek na měsíční bázi. Výše rizikového pojistného a poplatků nebyla v pojistných podmínkách konkretizována. Součástí smluvní dokumentace nebyl sazebník poplatků, přičemž pouze ze sazebníku mohl žalobce zjistil výši rizikového pojistného, jehož výše se odvíjela v případě hlavního pojištění (pojištění pro případ smrti / dožití) v závislosti na výši pojistné částky event. výši kapitálové hodnoty fondu, dále v závislosti na pohlaví a věku pojištěného.

103. Účastníci řízení uzavřeli řadu změn pojistné smlouvy, na základě na kterých byla mimo jiné změněna osoba obmyšlená a dále rušena připojištění a sjednána nová připojištění – v roce 2005 bylo sjednáno připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 390 Kč), v roce 2006 bylo sjednáno připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 136 Kč), v roce 2009 bylo zrušeno připojištění s kódem [Anonymizováno] a nově sjednáno připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 2 100 Kč), v roce 2012 bylo sjednáno připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 450 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 399 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 900 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 180 Kč), v roce 2014 bylo sjednáno připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 080 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 690 Kč).

104. Žalovaná vystavovala pro žalobce výroční dopisy s tím, že ve výročním dopise z roku 2020 bylo mimo jiné uvedeno, hlavní pojištění s kódem [Anonymizováno] s pojistným 16 756 Kč, dále připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 390 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 135 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 2 433 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 497 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 050 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 210 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 441 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 501 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 870 Kč). Byla uvedena sleva za způsob placení ve výši 213 Kč. Dále byl uveden alokoční poměr pro investici, aktuální hodnota odkupného a přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 13.6.2019 do 12.6.2020 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 15 560 Kč a částku 9 510 Kč, rizikové pojistné za připojištění s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 760 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 214 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 4 744 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 970 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 048 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 410 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 860 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 926 Kč, s kódem CID3 částku ve výši 1 696 Kč, poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 975 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 1 867 (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 1 676 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Ve výročním dopise z roku 2021 bylo uvedeno hlavní pojištění s kódem [Anonymizováno] s pojistným 16 756 Kč a dále připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné 390 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 135 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 2 433 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 497 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 200 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 210 Kč), s kódem 0314 (pojistné 441 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 1 501 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné 870 Kč). Byla uvedena sleva za způsob placení ve výši 217 Kč. Dále byl uveden alokoční poměr pro investici, aktuální výše odkupného a přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 13.6.2020 do 12.6.2021 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 31 120 Kč a částku 19 020 Kč, rizikové pojistné za připojištění s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 760 Kč, s kódem 0028 částku ve výši 2 214 Kč, s kódem 0036 částku ve výši 4 744 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 970 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 048 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 410 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 860 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 2 926 Kč, s kódem [Anonymizováno] částku ve výši 1 696 Kč, poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 1 067 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 2 007 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 1 676 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou).

105. Z interního systému žalované vyplývá, že došlo k vyhotovení a předání k odeslání na adresu žalobce poštovní zásilky obsahující výroční dopisy z roku 2020 a 2021.

106. Žalobce uhradil celkem na pojistném částku 913 682 Kč, přičemž za období od 4.8.2022 do 4.8.2025, resp. do 13.12.2024 (poslední platba pojistného) žalobce uhradil na hlavní pojištění 5 x pojistné 16 756 Kč a na připojištění 5x 380 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 1 107 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 2 372 Kč (kód [Anonymizováno]) , 5x 485 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 1 170 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 205 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 430 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 1 872 Kč (kód [Anonymizováno]), 5x 965 Kč (kód [Anonymizováno]). Na základě žádosti žalobce došlo k ukončení pojistné smlouvy ke dni 13.6.2025 a výplatě odkupného ve výši 596 782 Kč. Žalobce v roce 2011 oznámil pojistnou události a žalovaná žalobci oznámila výplatu pojistného plnění v částce 28 000 Kč poštovní poukázkou na adresu žalobce.

107. Žalobce vyzval dopisem ze dne 14.7.2025 žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného (913 682 Kč) a žalovanou poskytnutým plněním (596 782 Kč), a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy s tím že výzva byla žalované doručena 15.7.2025. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

108. V rámci dohledové činnosti právní odbor dohledu České národní banky informoval v roce 2012 pojišťovny o nutnosti informovat potenciální zájemce o nákladovosti produktu například uveřejněním sazebníků s tím, že pojišťovny musí zájemce s dokumenty ve vztahu k nákladovosti prokazatelně seznámit před uzavřením smlouvy a dále v roce 2019 se věnoval dokumentům, na které je v pojistné smlouvě odkazováno a mají vliv na určení rozsahu pojistného plnění (např. oceňovací tabulky) s tím, že s těmito dokumenty musí být zájemce o pojistný produkt prokazatelně seznámen, není dostačující, pokud jsou v sídle pojišťovny či na internetových stránkách pojišťovny. Současně je uvedeno, že je to pouze stanovisko, které bude uplatňováno v rámci dohledu, soud může zaujmout jiný názor.

109. Po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření pojistné smlouvy před 1.1.2014 dle zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

110. Podle ust. § 788 obč. zák. ve znění účinném v době uzavření smlouvy se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a osoba, která s pojistitelem smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. (odst. 1) Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele, na než se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny. (odst. 2). V pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit, jen pokud je to ku prospěchu pojištěného (odst. 3). Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva (odst. 4).

111. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

112. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

113. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

114. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

115. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

116. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

117. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

118. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

119. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

120. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech, posuzovat vůli stran i následné jednání stran.

121. Ve vztahu k námitce neplatnosti z důvodu spočívajícím v neplatném ujednání o poplatcích a rizikové pojistném soud činí na základě shora uvedeného skutkového stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť smlouva neobsahuje konkrétní ujednání o způsobu určení a výši rizikového pojistného za hlavní pojištění a za jednotlivá připojištění. Uvedené nebylo možné zjistit z žádného smluvního dokumentu, u kterého pojistník stvrdil podpisem jeho převzetí při uzavření smlouvy s tím, že žalovaná výši rizikového pojistného stanovila na základě sazebníku, na který nebylo ani ve smluvní dokumentaci odkázáno, a se kterým žalobce před uzavřením smlouvy prokazatelně neseznámila, přičemž pouze ze sazebníku mohl žalobce nabýt vědomost, že dochází ke strhávání rizikového pojistného a zejména v jakém rozsahu. Ze smluvní dokumentace, která byla k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné ve vztahu k hlavnímu pojištění a ve vztahu k jednotlivým připojištěním. Smluvní dokumentace v tomto směru byla neúplná, neurčitá a rovněž nesrozumitelná. Absence určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ani později účinným ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě, na který odkazuje žalovaná, tj. tak, že by se jednalo o informaci představující zásady pro stanovení výše pojistného, které pojišťovna poskytuje na žádost.

122. K absolutní neplanosti pro neurčitost přihlíží soud z úřední povinnosti, jedná se o neplatnost pro neurčitost podle právní úpravy, která byla účinná v době uzavření pojistné smlouvy (tj. ust. § 37 obč.zák) ve vztahu k tomuto typu smlouvy bylo již i opakovaně judikováno soudy, že se jedná o neurčitost ve vztahu k podstatné náležitosti pojistné smlouvy, jelikož na základě uvedeného je formováno pojistné plnění, tedy podstatná náležitost pojistné smlouvy dle ust. § 788 občanského zákoníku, neboť od výše investované částky se odvíjelo pojistné plnění, když ze smluvní dokumentace, kterou měl žalobce k dispozici není zřejmé, jaká část má být investována a jaká část byla stržena na pojistná rizika, a to včetně rizikového pojištění na hlavní pojištění i na jednotlivá připojištění (shodně ve věci téže pojišťovny k neplatnosti pojistné smlouvy se shodnými parametry pro neurčitost z důvodu absence sazebníku ve smluvní dokumentaci Městský soud v Praze v rozhodnutí ze dne 3.9.2025 č. j. [spisová značka], ze dne 10.9.2025 č.j. [spisová značka], ze dne 2.10.2025 č.j. [spisová značka]). Jelikož z dokumentace, kterou měl žalobce k dispozici v době uzavření smlouvy nebylo zřejmé, jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jakých konkrétních výši budou žalovanou strhávány rovněž poplatky, nemohl si žalobce učinit komplexní ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho o ekonomickém dopadu.

123. Pro shora uvedené činí soud závěr, že pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatný právním úkonem a žalobce dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák.

124. Jako nadbytečné měl soud vzhledem k vyslovenému závěru o neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně pojistného posouzení neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou ujednání způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání).

125. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy pro neurčitost ujednání o pojistném má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně žalovaná vznesla námitku promlčení a soud dospěl k závěru, že nárok je zčásti promlčen.

126. Soud se zabýval námitkou promlčení s tím, že rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva je občanský zákoník účinný do 31.12.2013, tj. ust. § 107 obč.zák., podle něhož se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (subjektivní lhůta), za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní lhůta).

127. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

128. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ust. § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, a ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu ust. § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji odvozovat od okamžiku, kdy mohl žalobce reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojil závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno a kdo se na jeho úkor obohatil. Bezdůvodné obohacení představují platby pojistného, přičemž promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

129. V daném případě žalovaná tvrdila, že žalobce se o důvodech neplatnosti dozvěděl z výročních dopisů – pojistek s tím, že soud učinil závěr, že žalovaná neprokázala doručení a tím spíše přečtení výročních dopisů žalobcem, tedy nebyl prokázán okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného na základě neplatné smlouvy s tím, že rovněž nelze v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, určit počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 107 odst. obč. zák. pouze podle okamžiku uzavření smlouvy a plateb pojistného a současně nebyl postaven na jisto ani jiný okamžik, kdy mohl žalobce získat laickou vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy, např. tvrzeným přečtením výročních dopisů, z nichž by musel zjistit v jaké výši je strháváno rizikové pojistné a poplatky, tedy ekonomické dopady, které nebyly určitým způsobem upraveny přímo v pojistné smlouvě, nicméně u těchto listin nebylo doručení prokázáno. Pro uvedené soud učinil závěr, že nárok žalobce není promlčen v subjektivní promlčecí době.

130. Nicméně soud dospěl k závěru, že nárok je částečně promlčen v objektivní tříleté promlčecí době s tím, že jsou nepromlčena plnění (jednotlivé pojistné) v období tří let před podáním žaloby, tedy v období od 4.8.2022 do 4.8.2025 (resp. v dané věci do 13.12.2024, kdy byla učiněna poslední úhrada), celkem se jedná o 5 x pojistné 16 756 Kč na hlavní pojištění a částka 5 x 8 986 Kč na připojištění (tj. 5x 380 Kč, 5x 1 107 Kč, 5x 2372 Kč, 5x 485 Kč, 5x 1 170 Kč, 5x 205 Kč, 5x 430 Kč, 5x 1 872 Kč, 5x 965 Kč), tj. žalobce by měl nárok na částku 128 710 Kč, která představuje nepromlčené platby pojistného.

131. K tomu soud uvádí, že stran nemožnosti aplikovat promlčení v objektivní promlčecí době je soudu známa pouze rozhodovací praxe jednoho senátu odvolacího soudu (např. Městský soud v Praze v rozsudku sp.zn. 29 Co 157/2024-294 ze dne 18.7.2024) a nelze hovořit o tom, že by byla na tomto postupu judikatura ustálena a dáno očekávání žalobce ve smyslu ust. § 13 o.z., tj. aby bylo rozhodnuto shodně, proto také soud má zato, že je možné postupovat i tak, že nárok je promlčen v objektivní promlčecí době a nevycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy životním pojištěním, jakožto investicí svého druhu („závěry rozsudku SDEU C 485/19, v němž SDEU odpovídal na předběžné otázky tehdy předkládajícího soudu Slovenské republiky související se zneužívajícími ustanoveními ve smyslu směrnice při poskytování spotřebitelských úvěrů nebankovními společnostmi, nejsou pro danou věc použitelné. SDEU v tomto rozsudku rekapituloval, že soud předkládající předběžnou otázku řešil spor, kdy se spotřebitel - posléze žalobce - až po splacení jemu poskytnutého úvěru dozvěděl, že i v jeho úvěrové smlouvě se vyskytují ustanovení, která jsou nově posuzována jako zneužívající. Závěr o existenci zneužívajícího ustanovení ve smlouvě o spotřebitelském úvěru poskytnutého nebankovní společností však nelze bez dalšího přenášet na posuzovanou věc, neboť k takovému závěru - tedy k existenci zneužívajícího ustanovení - nedochází ani Česká národní banka ve stěžovatelem odkazovaném úředním sdělení. Lze sice uznat, že pojišťovna způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal“). I v nyní posuzovaném případě nelze usuzovat na přesnou výši újmy spotřebitele, která by mu vznikla, neboť žalobce pojistnou smlouvu z vlastního rozhodnutí předčasně ukončil, současně během doby trvání pojistného vztahu hradil rovněž řadu připojištění. V takovém případě návratnost prostředků nemohl ani sám žalobce předpokládat. Shora uvedené bylo aprobována rovněž nejnověji rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10.9.2025 č.j. 69 Co 266/2025 – 209, ze dne 16.9.2025 č.j. 30 Co 235/2025-239, ze dne 16.1.2025 č.j. 58 Co 534/2024-103, ze dne 16.1.2025 č.j. 17 Co 448/2024-133, ze dne 12.3.2025 č.j. 72 Co 13/2025-92.

132. Soud se zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovanou není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 8.2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je nutné dovozovat z okolností, za kterých byla uplatněna, nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.7.2018, sp.zn. 28 Cdo 792/2018). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, když ze všech vyjádření žalované vyplývalo, že žalovaná nárok žalobce neuznává. Nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobce udržovala v mylném přesvědčení, že mu uplatněný nárok uhradí, popř. jiným jednáním žalovaná přispěla k marnému uplynutí promlčecí lhůty (např. námitka promlčení byla uplatněna opožděně, neboť strana důvodně očekávala smírné vyřešení věci). Současně nebylo prokázáno, že by se ze strany žalované jednalo o záměrně nepoctivé jednání vůči spotřebitelů s tím, že žalovaná ke smlouvě přistupovala jako k platné, provedla k žádosti změnu smlouvy i výplatu odkupného apod.

133. Je-li žalobcem argumentováno, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná od roku 2019 s ohledem na dohledový benchmark věděla, že přijímané pojistné je bezdůvodným obohacením, a tudíž nejedná v dobré víře, pak v této souvislosti má soud za to, že dohledový orgán pojišťovny informoval o tom, jaké mají povinnosti ve vztahu k zájemcům o pojištění a výslovně vadu, pro kterou je nyní posuzovaná smlouva neplatná neuvádí s tím, že v roce 2012 je připuštěno uveřejnění sazebníků a seznámení s nimi zájemce a v roce 2019 se dohledový orgán věnoval dokumentům, na které je odkazováno v pojistné smlouvě a na základě nichž je stanoven rozsah pojistné plnění (např. oceňovací tabulky) s tím, že nestačí uveřejnění na internetu a v sídle pojišťovny. Z uvedeného je zřejmé, že od uzavření smlouvy došlo i v rámci informací od dohledového orgánu k posunu posuzování pojistným smluv a informační povinnosti ve vztahu k zájemcům. Soud uzavírá, že nebyly shledány žádné důvody, pro které by námitka měla být v rozporu s dobrými mravy s tím, že záměr žalované postupovat nepoctivě ke spotřebitelům nebyl prokázán. O záměrně nepoctivém jednání by se mohlo hovořit teprve tehdy, pokud by pojišťovna uzavírala pojistné smlouvy s nejasnou nákladovou strukturou a nedostatečným seznámením s kompletní smluvní dokumentací i po upozornění České národní banky na nutnost srozumitelně informovat zájemce o rozsahu plnění a o nákladech, poplatcích spojených s pojistnou smlouva a nedostatečném dodržení této povinnosti ze strany pojišťoven.

134. Pro vše uvedené nebyly shledány žádné důvody, pro které by námitka měla být v rozporu s dobrými mravy.

135. Závěrem soud uvádí, že nepromlčeno bylo pojistné ve výši 128 710 Kč, současně bylo prokázáno, že došlo k vyplacení odkupného ve výši 596 782 Kč. Nepromlčené plnění poskytnuté žalovanou je vyšší, než plnění zaplacené žalobci žalovanou v témže období, proto nemá žalobce nárok na další plnění z titulu vydání bezdůvodného obohacení a soud žalobu pro uvedené zamítl (výrok II.). Způsob vzájemného zúčtování vychází z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3.6.2025 č.j. 18 Co 218/2025-185, podle něhož zákon vylučuje jednostranným projevem započíst pohledávky promlčené (ust. § 581 odst. 2 obč.zák.). Nezáleží přitom na tom, kdy byl učiněn projev k započtení; promlčení se posuzuje k okamžiku, kdy se pohledávky setkaly. Jinak řečeno, pro posouzení, zda je pohledávka promlčena (a tedy zda ji lze použít k započtení), je rozhodující okamžik, kdy dospěla pohledávka později splatná. Žalobce prakticky bez dalšího prosazuje, aby soudy proti odkupnému zaplacenému žalovanou započetly promlčenou část tvrzeného nároku žalobce a minimálně nepromlčenou mu vyplatily, což však výše citované zákonné ustanovení neumožňuje. Nadto by daný postup popřel i celý princip institutu promlčení, tedy ochranu dlužníka před časově neomezeným vymáháním dluhu (postup aprobován rovněž v rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne ze dne 16.1.2025 č.j. 58 Co 534/2024-103, ze dne 16.1.2025 č.j. 17 Co 448/2024-133, ze dne 12.3.2025 č.j. 72 Co 13/2025-92).

136. Pro úplnost ve vztahu k vzájemnému zúčtování dle ust. § 458 odst. 1 obč. zák., podle něhož musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením, není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada, soud uvádí, že ve vztahu k vypořádání poskytnuté pojistné ochrany, žalovaná přes poučení soudu neprokázala výši poskytnuté pojistné ochrany, kterou žádá vypořádat. Žalovanou uvedená částka 252 761 Kč vychází z jejich interních systémů, přičemž ve výročních dopisem jsou uváděny jiné částky, které neodpovídají částkám, které byly uvedeny v pojistné smlouvy, resp. ve změnách pojistné smlouvy (např. v roce 2009 bylo sjednáno připojištění s kódem 0036 a pojistným 2 100 Kč a ve výročním dopisu z roku 2020 je uvedeno připojištění s kódem 0036 a pojistným 2 433 Kč v interním systému v daném roce je uvedeno 2 372 Kč; v roce 2012 bylo sjednáno připojištění s kódem 0012 a pojistným ve výši 450 Kč a ve výročním dopisu z roku 2020 je uvedeno připojištění s kódem 0012 a pojistným 497 Kč a interním systému je v daném roce uvedeno 485 Kč). Pro shora uvedenou nekonzistentnost a rozpornost žalovanou předložených listin nebyla částka, kterou uvádí žalovaná jako úplatu za rizikové pojistné z pojistné smlouvy za hlavní pojištění a za jednotlivá připojištění prokázána, soud ji proto nemá za částku odpovídající ocenitelnému nepeněžitému plnění, které se dostávalo žalobci a spočívalo v připravenosti žalované plnit pro případ pojistné události. Za nedostatečně prokázané má soud rovněž vyplacení plnění ve výši 28 000 Kč.

137. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 72 818 Kč tvořenou odměnou právní zástupkyně z tarifní hodnoty 316 900 Kč za 6 úkonů právní služby - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 6.10.2025, účast na jednání soudu dne 15.12.2025, vyjádření ve věci samé ze dne 28.1.2026, účast na jednání soudu dne 2.2.2026, závěrečný návrh ze dne 19.2.2026, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 9 580 Kč podle § 8 ve spojení s ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále tomu odpovídací 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 12 638 Kč (počítáno z částky 60 180 Kč v sazbě 21 %). Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo v případě náhrady nákladů řízení podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok II.).