Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 109 555,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 83 117 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce 14 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku jako dlužného plnění ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 77 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 98 976 Kč a administrativním poplatkem ve výši 54 000 Kč, tj. celkem částku 229 976 Kč, uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 833 Kč, přičemž poslední splátka činila 3 829 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky dne [datum]. Žalovaný hradil sjednané splátky pouze částečně a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně zesplatnila neuhrazenou část úvěru ke dni [datum]. Ke dni zesplatnění činila neuhrazená část jistiny 59 824 Kč. Na neuhrazených úrocích eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 14 593 Kč. Na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky (administrativní poplatek) 7 200 Kč. Žalobkyně požaduje za dobu do zesplatnění zákonný úrok z neuhrazených splátek ve výši 7 038,38 Kč. Žalovaný je dle obchodních podmínek povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu celkem ve výši 19 399,66 Kč sestávající z částky 5 436 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s hrazením jednotlivých splátek a z částky 13 963,66 Kč za prodlení s úhradou dluhu po zesplatnění. Žalobkyně dále požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a zákonný úrok z neuhrazené částky zápůjčky ve výši 83 117 Kč od [datum] do zaplacení. Naposledy vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, na kterou žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se vyjádřil ve věci tak, že žalobkyně řádně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného, smlouva je proto neplatná. V době, kdy byla předmětná smlouva uzavírána, měl žalovaný vůči žalobkyni i jiný dluh z jiné smlouvy. Předmětná smlouva je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.
3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné uzavření předmětné smlouvy, nazvané smlouva o zápůjčce číslo [hodnota]. Dále též, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky dle této smlouvy a výše úhrad ze strany žalovaného žalobkyni 99 658 Kč.
4. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:
5. Žalovaný k žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 23 000 Kč, pravidelné splátky ve výši 7 000 Kč, průměrné měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč, bydlí u rodičů a je svobodný (formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěru).
6. Žalobkyně a žalovaný ve smlouvě nazvané jako smlouva o zápůjčce sjednali, že žalobkyně poskytne žalovanému jednorázově částku 77 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 39 % p. a. Žalovaný se zavázal hradit měsíční administrativní poplatek ve výši 900 Kč (900 Kč x 60), RPSN činila 72,6 %. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 152 976 Kč. Celkový dluh, který byl žalovaný povinen zaplatit činil 229 976 Kč. Žalovaný se zavázal splatit dluh v 60 měsíčních splátkách. Výše 1. až 59. splátky činila 3 833 Kč a výše poslední splátky činila 3 829 Kč. Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu dle sazebníku a náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně byla oprávněna zesplatnit zbývající neuhrazenou jistinu, pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit splátku úvěru, a to ani ve lhůtě 30 dnů. Za každé jednotlivé porušení povinnosti žalovaného byla žalobkyně oprávněna uplatnit smluvní pokutu. V případě prodlení žalovaného s plněním splátky, resp. částky po zesplatnění, je žalobkyně oprávněna účtovat zákonný úrok z prodlení. Přílohy smlouvy tvořil sazebník, splátkový kalendář a obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru (smlouva č. [hodnota] ze dne [datum]).
7. Částka ve výši 53 436 Kč z předmětného úvěru byla použita na uhrazení předchozí zápůjčky č. [hodnota] dne [datum] (elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line a záznam o výplatě částky 53 436 Kč ze dne [datum]). Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě splátky zápůjčky č. [tel. číslo], dlužná částky činila 4 697 Kč (upomínka ze dne [datum]).
8. Administrativní poplatek je poplatek za správu spotřebitelského úvěru ve výši dle sazebníku, k jehož úhradě se žalovaný ve smlouvě zavázal a který zahrnuje zejména odměnu za poradenství a klientský servis, za provozování klientského centra, za poskytnutí informací o spotřebitelském úvěru, vydání potvrzení, korespondenci s klientem a služby infolinky. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení z jistiny i z úrokové části, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí být vyšší než 50 % jistiny (obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru).
9. Administrativní poplatek za správu spotřebitelského úvěru činí 900 Kč měsíčně. Smluvní pokuta za porušení článku 13.3 obchodních podmínek činí 0,5 % denně z aktuální výše dlužné částky za každý den prodlení, smluvní pokuta za porušení povinnosti podle článku 13.7 obchodních podmínek činí 0,1 % denně za každý den prodlení. Náhrada účelně vynaložených nákladů za 1. měsíc prodlení činí 350 Kč, za 2. měsíc prodlení 750 Kč, za 3. měsíc 450 Kč, za 4. měsíc 1 000 Kč, za 5. měsíc 1 000 Kč a za 6. měsíc 450 Kč (sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně).
10. Žalobkyně vyčíslila pohledávku vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] ke dni [datum], kde uvedla nezaplacené úročení či smluvními pokutami sankcionované části pohledávky v celkové výši 83 117 Kč (vyčíslení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ke dni [datum]).
11. Za období od [datum] do [datum] na účtu [Anonymizováno], který uvedl žalovaný při uzavírání smlouvy, činily příjmy žalovaného 308 822,07 Kč, výdaje žalovaného za uvedené období 308 639,12 Kč (výpis z bankovního účtu žalovaného za období [datum] – [datum]).
12. Žalobkyně vyhotovila dne [datum] výzvu k úhradě dlužných splátek adresovanou žalovanému, přičemž uvedla, že pokud žalovaný do [datum] neuhradí dlužnou částku, žalobkyně zesplatní celou doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky (výzva k úhradě dlužných splátek ze dne [datum]).
13. Žalobkyně vyhotovila dne [datum] oznámení o zesplatnění zápůjčky adresované žalovanému, kde uvedla, že zbývající doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky ve výši 125 392,30 Kč prohlašuje za splatnou ke dni [datum] (oznámení o zesplatnění ze dne [datum]).
14. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ve výši 129 777,66 Kč do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum]).
15. Z ostatních provedených důkazů (karta splátek od společnosti [Anonymizováno], výpis z revolvingového úvěru od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., e-mailový upomínka od společnosti [Anonymizováno]) soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé, neboť se jedná o závazky žalovaného vůči třetím osobám.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
17. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 77 000 Kč, z čehož byla částka 53 436 Kč použita na úhradu předchozí zápůjčky žalovaného žalobkyni. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s administrativním poplatkem ve výši 900 Kč měsíčně a úrokem ve výši 39 % p. a., RPSN byla činila 72,6 %. V případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu a náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 99 658 Kč. Zbývající dlužnou částku přes výzvu žalobkyně neuhradil.
18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
19. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda..
22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Po provedeném řízení má soud za prokázáné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 77 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 229 976 Kč prostřednictvím 60 měsíčních splátek. Žalovaný své povinnosti řádně nesplnil a dostal se do prodlení se splácením dluhu, na svůj dluh uhradil pouze 99 658 Kč. Žalobkyně tak využila svého práva a dlužnou částku zesplatnila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení zbývající dlužné částky po částečné úhradě žalovaného, a to jistiny ve výši 59 824 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 593 Kč, administrativního poplatku ve výši 7 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 038,38 Kč a smluvních pokut celkem ve výši 19 399,66 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a zákonný úrok z neuhrazené částky zápůjčky ve výši 83 117 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný se ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zavázal uhradit vedle jistiny administrativní poplatek celkem ve výši 54 000 Kč (60 splátek x 900 Kč) a obchodní úrok ve výši 98 976 Kč, tj. celkové náklady úvěru vedle jistiny činily 152 976 Kč. Administrativní poplatek byl žalobkyní definován jako poplatek za správu spotřebitelského úvěru, který zahrnuje zejména odměnu za poradenství a klientský servis, za provozování klientského centra, za poskytnutí informací o spotřebitelském úvěru, vydání potvrzení, korespondenci s klientem a služby infolinky. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že činnost, za kterou je administrativní poplatek požadován, nijak nevybočuje z běžné administrativní činnosti poskytovatele úvěru, přestože se v případě žalobkyně jedná o nebankovní subjekt. Za této situace hodnotil soud administrativní poplatek jako úplatu za půjčení peněz, tedy kapitalizovaný úrok.
24. Při výši jistiny 77 000 Kč a výsledného kapitalizovaného úroku 152 976 Kč se soud zabýval tím, zda není výše úroku nepřiměřená, tedy v rozporu s dobrými mravy dle § 580 o. z. Nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). V daném případě činí úroková sazba úvěru 198,7 % ročně. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období roku 2020, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila přibližně 8 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněným Českou národní bankou. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u bankovních subjektů, nicméně ujednaný úrok je více než 24násobně vyšší než obvyklá výše úroku. Z uvedeného je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Ujednání o administrativním poplatku a úroku ze zapůjčené částky nelze vzhledem k provázanosti ustanovení ve smlouvě včetně obchodních podmínek žalobkyně oddělit od ostatních částí smlouvy. Z uvedených důvodů soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co mu bylo na základě této smlouvy plněno, tj. jistinu ve výši 77 000 Kč, nicméně žalovaný již žalobkyni zaplatil částku přesahující tuto poskytnutou jistinu. Soud proto výrokem I. žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 151 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 036 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalovanému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), ve výši 5 500 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem dle § 11 odst. 1 a. t. a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a účast na jednání dne [datum]), tj. celkem částku 11 600 Kč. Soud dále přiznal žalovanému daň z přidané hodnoty z uvedené částky ve výši 21 %, tj. 2 436 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).