Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 175/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 5Datum rozhodnutí: 15. 7. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 5Č. j.: 8 C 175/2024-11Samosoudkyně: Mgr. Petra DohnalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 21 146,44 Kč s příslušenstvím,
smlouva o úvěrusmlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (24) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 12 146,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 636,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 251,65 Kč, úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 9 253,41 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 253,41 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 21 146,44 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, spol. [právnická osoba] [IČO] IČO, , dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutými finančními prostředky se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši celkem 14 661 Kč odpovídající součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 059 Kč, s úrokovou sazbou 22,44 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 762 Kč. Žalovaná měla celkovou dlužnou částku splácet prostřednictvím 78 týdenních splátek po 317 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná svým povinnostem nedostála, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 9 253,41 Kč a dlužný poplatek částku 11 893,03 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Od uzavření smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku ve výši 1 000 Kč. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 253,41 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 11 893,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 251,65 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 636,44 Kč, úroků ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes výzvy strany žalující.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

5. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, spol. [právnická osoba] [IČO] IČO, , byla uzavřena dohoda, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet prostřednictvím 78 týdenních splátek, a to spolu s poplatkem ve výši 12 321 Kč, který odpovídá součtu úroku, částky za zpracování úvěru a částky za komfortní a flexibilní splácení. Součástí smluvních ujednání bylo i sjednání doplňkového pojištění za 2 340 Kč. Úroková sazba byla 88 %, RPSN bylo 174,27 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]). Žalované byl úvěr poskytnut na základě žádosti, ve které žalovaná mj. uvedla údaje svých příjmech a výdajích (zjištěno ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr). Žalovaná plnila na svůj dluh pouze částečně, kdy uhradila částku ve výši celkem 1 000 Kč (zjištěno z tabulky umoření). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek). Žalovaný byla vyrozuměna o změně v osobě věřitele a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byl též před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky včetně příslušenství (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího archu).

6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány.

7. Po zhodnocení všech předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které byl sjednán úrok ve výši 88 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR v době poskytnutí úvěru žalované nejvýše 8 % ročně. Již v době před účinností současného občanského zákoníku dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou mezí smluvního úroku v obdobných případech je dvoj až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

14. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši celkem 12 321 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tedy byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o.z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že právnímu předchůdci žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále poplatek definovaný jako součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování a odměny za komfortní splácení. Tyto doplňkové služby či činnosti jsou smlouvou definovány jako běžné činnosti související s uzavřením smlouvy. Z definice těchto částek, tedy části poplatku, který je žalované účtován vedle úroku, je zřejmé, že se jedná o zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěry. Činnosti výše specifikované svou povahou či náročností nijak nevybočují z běžných činností souvisejících s poskytováním finančních prostředků a soud má proto za to, že ani jejich vyčíslení neodpovídá skutečným nákladům, které musí věřitel v této souvislosti vynaložit. Za této situace pak soud uzavřel, že uvedený poplatek je dle jeho povahy třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka].

15. Za situace, kdy výše jistiny byla 10 000 Kč a výše kapitalizovaného úroku celkem ve výši 12 321 Kč, se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o.z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě představuje úrok jistinu půjčky dokonce převyšuje. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že takovou výši úroku, jaká byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok za odporující dobrým mravům ve smyslu ust. § 580 o.z. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, je pak v daném případě dokonce absolutně neplatné ve smyslu ust. § 588 o.z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Jelikož soud smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, dospěl současně k závěru, že nárok žalobkyně může být posouzen pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení.

16. S ohledem na uvedený závěr soud tedy uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni jen částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, ke které došlo dnem po doručení žaloby žalované, do zaplacení, tedy částku představující rozdíl mezi poskytnutou finanční částkou ve výši 10 000 Kč a částkou uhrazenou žalovanou ve výši celkem 1 000 Kč. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť shledal nárok žalobkyně oprávněným pouze co do zapůjčené jistiny. Aktivní legitimace k vymáhání pohledávky za žalovanou vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. Ve zbývajícím rozsahu pak byla podaná žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů (výrok I.). Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 o.s.ř. třídenní.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla v řízení úspěšnější, avšak žádné náklady jí nevznikly (výrok III.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací