Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 40 % nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru k datu splatnosti sjednané v této smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník žalobkyně a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované na základě informací sdělených žalovanou a lustrací v registrech NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet dne [datum] částku [částka]. Žalovaná požádala jednou o odklad splatnosti úvěru celkem o 14 dní, splatnost úvěru tak nastala dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se tak do prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny dle sazebníku žalobkyně za období od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná přes výzvy žalobkyně dlužnou částku neuhradila.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše [částka] a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši dle sazebníku do [datum]. Sjednaná roční procentní sazba nákladů činila 2 115,69 %, přičemž obsahovala smluvní úrok a poplatek za sjednání úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně poskytla žalované částku [částka] převodem na bankovní účet žalované (přehled bankovních transakcí, sdělení [právnická osoba].). Úvěr s jistinou od [částka] do [částka] je poskytován s poplatkem 29 % z půjčené částky. Při odložení splatnosti úvěru o 14 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1/2 poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu (sazebník žalobkyně platný od [datum]).
6. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované dne [datum], kdy zjistila, že v domácnosti žalované jsou dva hospodařící členové s příjmem. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je [částka], další nezbytné výdaje činí [částka] a ostatní nezbytné výdaje činí [částka]. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou je [částka]. Disponibilní příjem tak činí [částka] (výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně uvedla, že žalovaná doložila příjem prostřednictvím bankovního výpisu (identifikované příjmy).
7. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).
8. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou projevily vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru dle shora citovaných ustanovení, s čímž se pojí povinnost žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně sice prověřovala majetkové poměry žalované, ovšem nikoliv s náležitou odbornou péčí. Z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by tato povinnost byla splněna jak ve vztahu k výdajové stránce žalované, tak k tvrzení o čistém příjmu žalované či celkových nákladech domácnosti, když listinnými důkazy nebylo prokázáno, že informace poskytnuté žalovanou byly řádně ověřeny. Žalobkyně přiložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti a sdělení o ověření příjmu žalované, nicméně bankovní výpisy či jiné podklady, ze kterých vycházela, nedoložila ani k důkazu nenavrhla.
14. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
15. V důsledku absence postupu dle 86 odst. 1 ZoSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním.
16. Pro úplnost soud dodává, že sjednaná výše RPSN je zjevně v rozporu s dobrými mravy, když RPSN činí 2 115,69 %. Obvyklá výše RPSN při poskytování úvěrů domácnostem činila v době, kdy došlo k podpisu smlouvy, přibližně 7 %, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněným Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaná ujednaly roční procentní sazbu nákladů úvěru více než 300x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše, je zřejmé, že ujednání o výši RPSN se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednané a obvyklé sazby zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.).
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované poskytla finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná neuhradila žalobkyni na svůj dluh ničeho. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, vzhledem k absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co jí bylo na základě této smlouvy plněno. Soud proto výrokem I. uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku [částka]. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. ode dne [datum], tzn. dne následujícího po dni, ve kterém žalovaná mohla plnit po doručení žaloby. Výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
20. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky [částka] (tj. co do poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] soud žalobu výrokem II. zamítl, jelikož ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokutě byla dohodnuta ve smlouvě, která je jako celek absolutně neplatným právním jednáním.
21. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to ze 70 % a žalovaná ze 30 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 40 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „vyhláška“) ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby vykonané advokátem dle § 11 odst. 1 vyhlášky (za převzetí a přípravu zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši [částka] za každý ze 3 provedených úkonů. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku22. Poměrná část nákladů ve výši 40 % činí po zaokrouhlení částku [částka].23. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností žalované byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.