Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 28 % nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalovaný uzavřel distančním způsobem s právním předchůdcem žalobkyně, společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c., (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].,) se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 61 124,76 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, s tím, že klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl žalovaný také lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, BRKI a NRKI bez zjištění jakýchkoliv pochybností o platební schopnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně úvěr žalovanému vyplatil převodem z účtu na bankovní účet žalovaného. Platba byla vždy identifikována uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Žalobkyně požaduje vrácení částky ve výši [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu. Žalovaný neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], 14:00 hod. Žalobkyně se z nařízeného jednání řádně a včas omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc ve smyslu § 101 odst. 3 zák. č. [hodnota] Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal v nepřítomnosti účastníků řízení.[právnická osoba] řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:5. Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v maximální možné výši [částka] převodem na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních platbách. Zápůjční úroková sazba byla 146,949 % ročně, RPSN 299,98 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru).6. Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne [datum] na účet žalovaného č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (zjištěno z výpisu z účtu – historie transakcí). Žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] částku ve výši [částka] (zjištěno z přehledu plateb).7. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]).8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]).9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních platbách. Žalovaný část dlužné částky neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.10. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.17. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).18. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat platnost předmětné smlouvy z hlediska posouzení úvěruschopnosti, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a takovým způsobem, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak o neschopnosti spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Při posuzování splnění této povinnosti, resp. jejího porušení je třeba brát v úvahu veškeré okolnosti takového případu, přičemž dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]). Odborná péče totiž předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, popř. výpisem z účtu za období předcházející schválení úvěru, a porovnání těchto údajů s veřejně dostupnými informacemi (např. statistické údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze ČSÚ).21. Žádný z předložených důkazů neprokazuje, že by právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost kladenou zákonem o spotřebitelském úvěru, v tomto případě tedy řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně soudu neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného zkoumal. Pro úplnost soud připomíná, že žalobkyně byla ještě před ústním jednáním usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získal právní předchůdce žalobkyně informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr (o příjmech a výdajích, případně další okolnosti), a aby označila důkazy k prokázání takových tvrzení. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne [datum], odkázala na veřejně dostupné databáze (SOLUS, ISIR, NRKI atp.) a prohlášení žalovaného o tom, že je schopen zápůjčku splatit. Dalšího poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se žalobkyně dobrovolně vzdala omluvenou neúčastí na nařízeném jednání.22. Za této situace soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná.23. Protože je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyně se může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], ze které žalovaný uhradil na jistině pouze částku [částka], bezdůvodné obohacení proto odpovídá částce [částka]. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 573 o. z., s počátkem prodlení po doručení žaloby žalovanému.24. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).25. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 28 %, proto jí soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) v souladu s ustanovením § 7 bod. 5, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) po [částka] a dále 3 náhrady hotových výdajů po [částka] dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky, to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí [částka], poměrná část náhrady nákladů řízení žalobkyně podle úspěchu ve věci činí [částka].26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy neshledal důvod pro její prodloužení. Povinnost uhradit náklady řízení k rukám advokáta je dána § 149 o.s.ř.