Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 600 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 600 EUR od 9.4.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 600 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 600 EUR od 9.4.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 5 339,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.
Odůvodnění
1. Každý ze žalobců se společnou formulářovou žalobou podanou soudu dne 13. 11. 2025 v režimu řízení o drobných nárocích podle Nařízení EP a Rady č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále jen „Nařízení č. 861/2007“), domáhal na žalované zaplacení částky 600 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobci se dne [datum] účastnili letu č. [Anonymizováno] z [jméno FO] do [Anonymizováno] (dále navazoval let s cílovou destinací [adresa]). Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet spoje z [jméno FO] byl původně stanoven na [Anonymizováno]., přílet spoje do [Anonymizováno] byl stanoven na [Anonymizováno]. Let byl nicméně opožděn a ke skutečnému příletu došlo až v čase [Anonymizováno] hod. Žalobci se tak do své cílové destinace dopravili o více než 3 hodiny později. Výše uvedené je nutné považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Délka trasy leteckou vzdáleností činí 9123 km. Z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jako „Nařízení č. 261/2004“). Dle článku 7 odst. 1 písm. c) Nařízení, ve spojení se související judikaturou Soudního dvora EU (spojené případy Sturgeon v Condor, and Bock v Air France - C-402/07 a C-432/07), přísluší cestujícím v případě letů nespadajících pod písmeno a) nebo b) náhrada škody ve výši 600 EUR. Vzhledem k tomu, že výše popsaný skutkový stav lze podřadit právě pod tato ustanovení, má každý z žalobců právo na náhradu škody ve výši 600 EUR, celkově tak ve výši 1200 EUR. Výzva k úhradě byla žalované zaslána prostřednictvím emailu dne 24. 3. 2025. Na tuto výzvu ovšem žalovaná přiměřeně nereagovala a dlužnou částku do podání žaloby neuhradila.
2. Žalovaná se k nároku po zaslání formuláře A) a formuláře C) ve stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí tyto formuláře byly doručeny do vlastních rukou dne 15. 1. 2026.
3. Protože účastníci dali svým postojem najevo že souhlasí s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání a pouze na základě předložených listin soud procesně postupoval podle čl. V. odst. 1 Nařízení č. 861/2007 a přiměřeně též podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a jednání ve věci nenařizoval, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek písemných podkladů.
4. Protože žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobkyně, soud z nich při svém rozhodnutí vycházel a vzal za prokázané (i z předložených listin), že žalobci se dne [datum] účastnili letu žalované č. [Anonymizováno] z [jméno FO] do [Anonymizováno] (dále navazoval let s cílovou destinací [adresa]) (zjištěno z fotografií letenek). Odlet spoje z [jméno FO] byl původně stanoven na [Anonymizováno]., přílet spoje do [Anonymizováno] byl stanoven na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] hod. Let byl opožděn a ke skutečnému příletu došlo až v čase [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod a let tak byl zpožděn o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (zjištěno z potvrzení o zpoždění letu). Délka trasy leteckou vzdáleností činila 9 123 km (zjištěno potvrzení o vzdálenosti letu). Výzva k úhradě žalované částky byla žalované zaslána prostřednictvím emailu dne 24. 3. 2025 (zjištěno z předžalobní výzvy a potvrzení o jejím odeslání).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Podle článku 7 Nařízení (ES) č. 261/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004, kterým se stanovují společná pravidla pro náhradu a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu, a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení č. 261/2004“) odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že předmětný let s celkovou vzdáleností 9 123 km, jehož se žalobci účastnili, byl zpožděn o více než 3 hodiny (viz čl. 6 Nařízení č. 261/2004), pročež za toto zpoždění náleží každému z cestujících (žalobců) kompenzace ve výši 600 EUR. Žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však ničeho neuhradila. Žalovaná pak v řízení žádnou z těchto skutečností nesporovala a na svou obranu ničeho neuvedla. Soud proto žalobě vyhověl, když požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z., tak jak požadovala žalobkyně.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce celkem 5 339,60 Kč. Náklady žalobce a) činí částku 2 815 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 200 EUR sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 25. 2. 2025, z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 3. 2025 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady žalobkyně b) činí částku 2 524,60 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 200 EUR sestávající z částky 320 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 25. 2. 2025 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 400 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 320 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 3. 2025 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 400 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 320 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2025 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 400 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 260 Kč ve výši 264,60 Kč. Pokud se týká aplikace § 14b advokátního tarifu, soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 935/15 ze dne 25.6.2015, resp. usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 3804/15 i judikaturu Městského soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 70Co 8/2020 ze dne 14.1.2020, 72Co 9/2020 ze dne 23.1.2020). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stejný typ formulářové žaloby je v případě různých žalobců, zastoupených vždy právním zástupcem [Jméno advokáta A], uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby proti leteckým společnostem za zpožděné lety).