Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců částku 600 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 11. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců další částku 600 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 11. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobci se podanou žalobou dne 20. 5. 2024, ve znění doplňujících podání, domáhali po žalované zaplacení částky 2 400 EUR (každý ve výši 1 200 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zrušení letů ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“). Dle žalobních tvrzení měli žalobci u žalované coby leteckého dopravce rezervovaný let na trase Praha (Česká republika) – San José (Kostarika) dne 22. 2. 2022 s plánovaným časem odletu v 6:00 a příletu v 19:15 téhož dne, a celkovou délkou trasy letu 9 762 km. Tento let měli absolvovat prostřednictvím tří dílčích letů s dvěma přestupy, a to konkrétně letem č. [IBAN] z Prahy do Amsterdamu, č. [IBAN] z Amsterdamu do Panama City a č. [IBAN] z Panama City do San José (dále také jen „Let 1“). Žalovaná však let č. [IBAN] zrušila, o čemž informovala žalobce dne 20. 2. 2022, v důsledku čehož žalobci odletěli náhradním letem č. [IBAN] z Prahy do Amsterdamu dne 22. 2. 2022 až v čase 14:25, z Amsterdamu pak byli letecky přesměrováni do Mexico City a z něj dorazili do San José až o den později, tj. 23. 2. 2022 v 11:40, tj. se zpožděním více než 16 hodin oproti plánovanému času příletu Letu 1. Pro zpáteční cestu měli žalobci u žalované rezervovaný let s plánovaným odletem ze San José dne 13. 3. 2022 ve 13:57 a příletem do Prahy dne 14. 3. 2022 ve 22:15 (dále také jen „Let 2“ nebo také jen „zpáteční let“). Zpáteční let se měl realizovat třemi dílčími lety č. [IBAN] ze San José do Panamy, č. [IBAN] z Panamy do Amsterdamu a č. [IBAN] [Anonymizováno] z Amsterdamu do Prahy. Přibližně 3 hodiny před plánovaným odletem zpátečního letu však žalovaná emailem vyrozuměla žalobce o zrušení navazujícího letu č. [IBAN], jímž měli být v návaznosti na předchozí dílčí lety z výchozí destinace San José dopraveni z Amsterdamu do Prahy. Současně byli žalobci rovnou přesměrováni na náhradní spojení, a to let č. [IBAN] na trase San José – Amsterdam s odletem až následujícího dne 14. 3. 2022, a navazující let č. [IBAN] na trase Amsterdam – Praha s příletem do cílového místa v Praze dne 15. 3. 2022 v 13:30, tedy se zpožděním o celkem 15 hodin oproti původně plánovanému příletu Letu 2. V důsledku zrušení výše uvedených letů a tím způsobených opožděných příletů vzniklo každému ze žalobců právo na paušální náhradu škody ve výši 600 EUR, k jejichž úhradě ve lhůtě do 10. 6. 2022 žalovanou písemně vyzvali dne 20. 5. 2022, a to spolu s náhradou nákladů vynaložených na ubytování ve výši 209,40 EUR. Žalovaná nahradila náklady spojené s ubytováním, nikoliv však nárok na kompenzaci za zrušené lety, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2022. Žalobci současně požádali o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.V reakci na procesní obranu žalované ohledně Letu 1 žalobci namítli, že v době plánovaného odletu letu č. [IBAN] dne 22. 2. 2022 již nepanovaly na letišti v Praze nepříznivé povětrnostní podmínky (coby mimořádná okolnost), neboť výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) byla v den odletu platná pouze do 6:00 hod. a další výstraha se týkala až následujícího dne 23. 2. 2022 od 04:00 do 16:00 hod. Rovněž nesouhlasili s dalším tvrzením žalované, že ke zrušení letu č. [IBAN] došlo i z důvodu zrušení předchozího letu č. [IBAN] v rámci tzv. rotace letadla, který měl být zrušen v důsledku bouře „Eunice“ vyskytující se na území Nizozemska. K tomu žalobci namítli, že bouře Eunice zasáhla (nejen) Nizozemsko pouze ve dnech 18. a 19. 2. 2022. V den letu č. [IBAN], tj. 21. 2. 2022, již probíhaly odlety z letiště Schiphol v Amsterdamu (dále také jen „letiště v Amsterdamu“) normálně, a uskutečnění letu č. [IBAN] tak nic nebránilo stejně jako následnému provedení letu č. [IBAN], o čemž svědčí uskutečněné další jiné lety z letiště V. H. v Praze (dále jen „letiště v Praze“).Při jednání dne 4. 11. 2024 žalobci připustili, že provoz na letišti v Amsterdamu byl dne 21. 2. 2022 omezen, akcentovali však, že nebyl uzavřen, a byly z něj jiné lety realizovány, a to i v časech nepříznivých klimatických podmínek. K tomu dále uvedli, že předchozí let na rotaci č. [IBAN] nebyl stižen regulací Řízení letového provozu na letišti v Amsterdamu, neboť letový provoz zde byl dne 21. 2. 2022 regulován mezi 06:40 a 18:30, zatímco let č. [IBAN] měl odlétat až ve 20:50. Dle žalobců tak žalovaná mohla realizovat let z předchozí rotace na svém domovském letišti beze změny.
2. Žalovaná neuznala žalobní nároky a žalobu navrhla zamítnout. Ohledně Letu 1 namítala, že ke zrušení letu č. [IBAN] dne 22. 2. 2022 došlo v důsledku nepříznivého počasí v podobě špatných povětrnostních podmínek, které na letišti v Praze panovaly v době plánovaného odletu tohoto letu a ohledně kterých vydal ČHMÚ výstrahu platnou od 20. 2. 2022 ve 12:05 do 22. 2. 2022, 06:00 hod. Z bezpečnostních důvodů proto žalovaná neměla jinou možnost než tento let zrušit. K nemožnosti jeho uskutečnění v plánovaném datu a čase (22. 2. 2022 v 06:00 hod.) žalovaná dále doplnila, že rovněž došlo ke zrušení letu č. [IBAN] ze dne 21. 2. 2022 na trase Amsterdam – Praha, který bezprostředně předcházel letu č. [IBAN] a který byl operován stejným letadlem v rámci tzv. rotace, přičemž ke zrušení tohoto bezprostředně předcházejícího letu došlo z důvodu probíhající bouře „Eunice“, kdy na letišti v Amsterdamu byly naměřeny nárazy větru dosahující až 85 km/h. Poukázala na to, že uvedeného dne 21. 2. 2022 došlo na letišti v Amsterdamu ke zrušení celkem 174 letů o průměrném počtu 200 cestujících na 1 letadlo, a že situace tak ovlivnila lety přibližně 35 000 cestujících. Dle žalované tak příčinou zrušení letu č. [IBAN] byly nejen nepříznivé povětrnostní podmínky na letišti v Praze dne 22. 2. 2022, ale rovněž nepříznivé povětrnostní podmínky na letišti v Amsterdamu dne 21. 2. 2022, pro které byl zrušen let č. [IBAN] v rotaci téhož letadla předcházející letu č. [IBAN]. Nepříznivé povětrnostní podmínky přitom naplňují znaky tzv. mimořádné okolnosti, která vylučuje povinnost žalované coby leteckého dopravce k náhradě škody za zrušený let, neboť z důvodu jejich vnější povahy a původu nespadají do působnosti žalované a jedná se o okolnost nikoliv vlastní běžnému výkonu činnosti žalované. Žalovaná dále doplnila, že za účelem přijetí přiměřených opatření v důsledku uvedené mimořádné okolnosti zajistila žalobcům za zrušený let č. [IBAN] náhradní let č. [IBAN], jemuž sice ještě předcházel prvý možný náhradní let č. [Anonymizováno], ten však odletěl z Prahy do Amsterdamu se zpožděním, a zajištěný náhradní let č. [IBAN] tak představoval prostředek nejdřívějšího možného příletu žalobců do Amsterdamu.Ohledně Letu 2 žalovaná namítla na počátku řízení pouze to, že zrušen nebyl. Jiná obranná tvrzení ve vztahu k tomuto letu nevznesla.
3. Při jednání soudu ve dnech 24. 4. 2024 a 4. 11. 2024 učinili účastníci nesporným, že žalobci měli potvrzenou rezervaci obou předmětných letů ([adresa]) na dny 22. 2. 2022 a 13. 3. 2022, kdy délka každého z nich činila 9 762 km a oba lety provozovala žalovaná (viz rovněž Potvrzení rezervací předmětných letů učiněných v rámci jediné objednávky a Přehledy předmětných letů).Dále bylo nesporným, že žalovaná informovala žalobce o zrušení Letu 1 dva dny před plánovaným odletem z Prahy (tj. dne 20. 2. 2022) a o zrušení Letu 2 cca 3 hodiny před plánovaným odletem ze San José dne 13. 3. 2022 (viz rovněž Potvrzení o zrušení letu ze dne 20. 2. 2022 a email žalované adresovaný žalobcům dne 13. 3. 2022 opatřený překladem do českého jazyka).Nespornými byly taktéž žalobci uvedené časové údaje týkající se plánovaných časů odletů a příletů všech letů včetně skutečné doby příletu žalobců do cílové destinace v San José dne 23. 2. 2022 v 11:40 oproti plánovanému času příletu dne 22. 2. 2022 v 19:15, dále ohledně zpátečního letu, kdy žalobci dorazili zpět do Prahy dne 15. 3. 2022 ve 13:30 oproti plánovanému času příletu dne 14. 3. 2022 ve 22:15, a dále včetně plánovaného času odletu spoje č. [IBAN] dne 21. 2. 2022 ve 20:50 z Amsterdamu do Prahy, tj. spoje na předchozí rotaci letadla, jenž mělo poté dne 22. 2. 2022 odbavit let žalobců č. [IBAN].Dále bylo nesporným, že žalovaná uhradila žalobcům náklady na ubytování ve výši 209,40 EUR, a že ji byla doručena předžalobní výzva ze dne 17. 10. 2022, na kterou ničeho neplnila.
4. Skutečnost, že v rámci tzv. rotace mělo zrušený let žalobců č. [IBAN] z 22. 2. 2022 a jemu bezprostředně předcházející let č. [IBAN] s plánovaným příletem do Prahy dne 21. 2. 2022 v nočních hodinách operovat totožné letadlo, byla prokázána interním výpisem žalované ohledně letů č. [IBAN] a č. [IBAN] z 21. 2. 2022 a 22. 2. 2022, v němž je pro oba letecké spoje uveden letoun téhož označení (295), přičemž návaznost leteckých spojů skrze totožné letadlo vyplývá rovněž z časové souslednosti letů při zohlednění nutných přestávek a nočních výluk v letecké dopravě. Z téhož interního výpisu vyplývá, že let č. [IBAN] s plánovaným odletem z Amsterdamu do Prahy dne 21. 2. 2022 v čase 20:50 hodin byl zrušen z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, když tato příčina je uvedena v poznámce k předmětnému letu.
5. Ve shodě s výše cit. interním výpisem žalované pak závěr o nepříznivých povětrnostních podmínkách na letišti v Amsterdamu prokazují i předložené zprávy METAR z období od 20. 2. 2022 do 21. 2. 2022, v nichž je v čase 11:55 dne 21. 2. 2022 uveden záznam o nárazových větrech (pod označením symbolem „G“) o síle až 44 KT, tj. při přepočtu 1 KT = 1,9 km/h celkem o rychlosti 83,60 km/h, v čase 12:55 pak o rychlosti až 85,5 km/h a v čase 18:25 o rychlosti až 62,7 km/h. Rovněž z předpovědních zpráv TAF z týchž dnů vyplývá hrozba nárazových větrů na letišti v Amsterdamu v hodnotách přesahujících 33 KT.
6. Prohlášením Řízení letového provozu Nizozemska (dále také jen „ŘLP“) ze dne 20. 4. 2022 o snížení kapacity dne 21. 2. 2022, přeloženým do českého jazyka, bylo prokázáno, že ŘLP muselo kvůli silnému větru na letišti v Amsterdamu (Schiphol) dne 21. 2. 2022 mezi 06:40 a 18:30 hodin místního času regulovat letový provoz, neboť množství plánovaných letů převyšovalo dostupnou kapacitu jejich odbavení, přičemž tato skutečnost mohla mít za následek (velká) zpoždění a zrušení letů. Tedy ŘLP reagovalo na hrozbu tamních silných nárazových větrů na letišti v Amsterdamu snížením kapacity provozu, která obecně může úpravou času vzletu jednotlivých letadel vést k výrazným zpožděním i ke zrušením leteckých spojů jednotlivými leteckými dopravci (viz rovněž Seznam regulací ŘLP ze dne 21. 2. 2022).
7. Vědomost žalované o nastalé hrozbě silného větru na letišti v Amsterdamu dne 21. 2. 2022 prokazuje rovněž interní emailové upozornění žalované v rámci jejích zaměstnaneckých struktur ze dne 20. 2. 2022 v 09:04, v němž žalovaná mimo jiné upozorňuje na možná zpoždění leteckých spojení v délce trvání až 120 minut a na možné zrušení některých letů. Žalovaná dále instruovala své zaměstnance k dalším postupům vůči požadavkům cestujících. Aktualizované upozornění žalované ze dne 20. 2. 202 v 16:48 prokazuje, že operační středisko žalované v návaznosti na předpověď pro letiště v Amsterdamu přistoupilo k proaktivnímu zrušení 174 letových segmentů pro dny 20. 2. 2022 a 21. 2. 2022.
8. Přehledem odletů z letiště v Amsterdamu (EHAM) pro den 21. 2. 2022 (časový blok od 20:45 do 21:10 – viz č. l. 39-40 spisu) bylo prokázáno, že mimo letu č. [IBAN] na předchozí rotaci s plánovaným odletem z Amsterdamu do Prahy dne 21. 2. 2022 v čase 20:50 byly v daný den a časový blok zrušeny (z celkem 30 letů žalované) další 3 lety č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 21:00, č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 21:00 a č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 21:10.Přehledem odletů z letiště v Amsterdamu ke dni 21. 2. 2022 (časový blok od 20:35 do 20:55) bylo prokázáno, že mimo výše uvedené lety byly dále zrušeny rovněž lety žalované č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 20:35, č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 20:35, č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 20:35 a č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 20:35. U všech zbylých 25 zobrazených letů došlo na odletu z letiště v Amsterdamu ke zpoždění v rozmezí od 8 do 58 minut.
9. Na území České republiky včetně letiště v Praze byla výstraha před silným větrem s nárazy 65 km/h prokázána zprávou ČHMÚ s platností od 20. 2. 2022, 12:05, do 22. 2. 2022, 6:00.
10. Přehledem odletů z letiště v Praze pro den 22. 2. 2022 (časový blok od 6:00 do 15:30), bylo prokázáno, že mimo předmětného letu č. [IBAN] byl z celkového počtu 30 letů v daný den a časový blok dále zrušen let č. [IBAN] do Düsseldorfu s plánovaným odletem v 15:30.
11. Výpisem náhradních letů z Prahy do Amsterdamu pro den 22. 2. 2022 bylo prokázáno, že první možný náhradní letecký spoj, konkrétně let společnosti [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], měl sice naplánovaný odlet z Prahy již v čase 13:20, ovšem na odletu byl o 1 hodinu a 41 minut opožděn, a do Amsterdamu přiletěl až v čase 16:22. Dalším možným náhradním spojem do Amsterdamu byl let č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 14:25, který přistál na letišti v Amsterdamu v čase 15:52, tj. o 30 minut dříve, než let č. [Anonymizováno].
12. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci.Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého měli žalobci v rámci jediné objednávky potvrzené rezervace Letu 1 a Letu 2, operovaných žalovanou, délka trasy každého z letů 9 762 km, s plánovaným příletem Letu 1 z Prahy do San José dne 22. 2. 2022 v 19:15 a plánovaným příletem Letu 2 ze San José do Prahy dne 14. 3. 2022 ve 22:15. Oba lety žalovaná zrušila, o čemž žalobce informovala v případě Letu 1 dne 20. 2. 2022 a v případě Letu 2 cca 3 hodiny předem, přičemž žalobce v obou případech přesměrovala na náhradní lety, v důsledku čehož tito dosáhli cílové destinace v San José se zpožděním v délce 16 hodin oproti plánovanému času příletu Letu 1 a cílové destinace v Praze se zpožděním 15 hodin oproti plánovanému času příletu Letu 2. Zrušení Letu 1, resp. dílčího spoje č. [IBAN] z Prahy do Amsterdamu s plánovaným odletem v 06:00 dne 22. 2. 2022, a přesměrování žalobců na náhradní letecké spojení č. [IBAN] s odletem téhož dne ve 14:25, bylo způsobeno zrušením letu č. [IBAN] na předchozí rotaci letounu z Amsterdamu do Prahy (s plánovaným odletem dne 21. 2. 2022 ve 20:50) z důvodu nepříznivého počasí jak na letišti v Amsterdamu, tak i na letišti v Praze. K obdobnému preventivnímu zrušení žalovaná přistoupila i u dalších svých letů operovaných z letiště v Amsterdamu dne 21. 1. 2022. Tohoto dne prokazatelně docházelo v odpoledních a večerních hodinách ke snížení kapacity leteckého provozu na letišti v Amsterdamu a k uplatnění regulací na tomto letišti ze strany ŘLP v Nizozemsku. Byť byly regulace na letišti v Amsterdamu ukončeny dne 21. 2. 2022 v 18:30, na území České republiky, mimo jiné i v okolí letiště v Praze, trvala výstraha ČHMÚ před silnými nárazovými větry od 20. 2. 2022 až do 06:00 dne 22. 2. 2022, tedy jak v době, kdy byl plánovaný přílet letu č. [IBAN] z předchozí rotace, tak k okamžiku plánovaného odletu Letu 1. Žalovaná proto přesměrovala žalobce na náhradní let č. [IBAN] s plánovaným odletem ve 14:25, když dřívější možný náhradní let č. [Anonymizováno] byl na svém odletu zpožděn a na letišti v Amsterdamu přistál o 30 minut později než let č. [IBAN]. Realizovaným náhradním letem č. [IBAN] tedy žalobci dosáhli letiště v Amsterdamu dříve, než kdyby je žalovaná přesměrovala na jemu časově předcházející let č. , AnonymizovánoVůči zpoždění zpátečního letu žalobců ze San José do Prahy v důsledku zrušení Letu 2 žalovaná nepřednesla žádné skutkové okolnosti vylučující její odpovědnost za nemajetkovou újmu žalobců způsobenou nastalým zpožděním, když své původní tvrzení o nezrušení Letu 2 následně korigovala a zrušení Letu 2 učinila nesporným. Nad to zrušení tohoto letu rovněž prokazuje i emailové vyrozumění žalované, adresované žalobcům dne 13. 3. 2022.Žalobci uplatnili u žalované mimo jiné nárok na zaplacení, v žalovanou nerozporované lhůtě do 10. 6. 2022, paušální kompenzace v souhrnné výši 2 400 EUR a dále nárok na náhradu nákladů vynaložených na ubytování ve výši 209,40 EUR. Žalovaná druhou ze zmíněných náhrad žalobcům zaplatila, na paušální kompenzaci však ničeho neplnila, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy.
13. Pravomoc českých soudů a příslušnost soudu ve věci jednat a rozhodovat zdejšího vyplývá z čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s rozhodnutím SDEU ve věci C-204/08, když se plánované místo odletu v případě Letu 1 a konečné místo příletu v případě Letu 2, sjednaného vždy ve smlouvě, nachází v obvodu zdejšího soudu.
14. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení mají v případě zrušení letu dotčení cestující v souladu s čl. 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, přičemž z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci STURGEON (C-402/07 Sturgeon v. Condor a C-432/07 Bock v. Air France) vyplývá, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu podle čl. 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času.
15. Podle čl. 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s čl. 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.
16. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů, b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů a c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.
17. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.
18. Z judikatury SDEU ve věci sp. zn. C 826/19 vyplývá, že provozující letecký dopravce musí mít možnost se za účelem zproštění povinnosti poskytnout cestujícím náhradu v případě významného zpoždění nebo zrušení letu dovolávat „mimořádné okolnosti“, kterou byl dotčen předchozí let, který tento dopravce uskutečnil stejným letadlem v rámci až třetí rotace tohoto letadla předcházející předmětnému letu.
19. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení, podle jehož čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. c), ve spojení s rozsudkem SDEU ve spojených věcech č. C-402/07 a C-432/07, má nejen cestující zrušeného letu, ale i cestující letu zpožděného nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR u všech letů delších než 3 500 km, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. V daném případě se jednalo právě o takové lety, vždy v délce 9 762 km, a tedy náhrada za jejich případné zpoždění přesahující tři hodiny by vždy činila pro každého ze žalobců 600 EUR za jeden let.
20. V projednávané věci byly Lety 1 a 2, jimiž měli žalobci cestovat a které si zarezervovali v rámci jediné objednávky účastnit, operovány žalovanou coby leteckým dopravcem, přičemž po jejich zrušení a přesměrování žalobců na náhradní lety dosáhli žalobci cílových destinací s kvalifikovaným zpožděním přesahujícím 3 hodiny, neboť oproti plánovanému příletu Letu 1 dne 22. 2. 2022 v 19:15 přistáli na letišti v San José dne 23. 2. 2022 v 11:40, tedy o 16 hodin později, a oproti plánovanému příletu Letu 2 dne 14. 3. 2022 ve 22:15 přistáli na letišti v Praze dne 15. 3. 2022 ve 13:30, tedy o 15 hodin později.
21. Ohledně Letu 2 (zpátečního letu ze San José do Prahy), žalovaná, mimo prvotních námitek nedostatečného označení zpátečního letu, kterýmžto námitkám žalobci v průběhu řízení vyhověli v doplňujících písemných podáních, netvrdila žádnou mimořádnou okolnost vedoucí ke zrušení tohoto letu, a tedy vylučující vznik její odpovědnosti za nemajetkovou škodu způsobenou žalobcům jejich přesměrováním a dosažením cílového letiště v Praze s kvalifikovaným zpožděním. Proto jí coby leteckému dopravci ve smyslu č. 5 odst. 3 Nařízení vznikla ohledně Letu 2 povinnost k paušální náhradě škody, jejíž výše činí dle čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení u každého ze žalobců částku 600 EUR. Jelikož žalovaná tuto paušální kompenzaci nezaplatila v žalobci stanovené lhůtě do 10. 6. 2022, kterou nijak nerozporovala, ocitla se následujícím dnem 11. 6. 2022 v prodlení, a žalobcům tak vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a to ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Takto přiznané peněžité plnění soud uložil žalované k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku.
22. V případě Letu 1 byla v řízení prokázána mimořádná okolnost ve smyslu odst. 14 Preambule Nařízení, spočívající ve výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek nejen v době plánovaného odletu spoje č. [IBAN] z letiště v Praze dne 22. 2. 2022, ale rovněž i v podvečerních hodinách předchozího dne 21. 2. 2022 na letišti v Amsterdamu, odkud měl být do Prahy letem č. [IBAN] přepraven letoun odbavující následně let č. [IBAN]. Právě pro nepříznivé počasí žalovaná zrušila let č. [IBAN] na předchozí rotaci letounu a rovněž i předmětný let č. [IBAN] coby první z dílčích spojů Letu 1. Zrušení letu č. [IBAN] bylo tedy způsobeno zrušením letu č. [IBAN] z důvodu nepříznivého počasí jak na letišti v Praze, tak především na letišti v Amsterdamu během plánované rotace letounu 295 na trase Amsterdam – Praha, tj. v důsledku okolností vymykajících se zcela účinné kontrole žalované coby leteckého dopravce. Letiště v Amsterdamu bylo prokazatelně zasaženo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které po regulacích a omezení přepravní kapacity letiště Řízením letového provozu Nizozemska vedly ke zpoždění mnoha leteckých spojů a zrušení některých z nich. Nepříznivé situace na letišti v Amsterdamu se přitom žalovaná může ve smyslu judikatury SDEU ve věci C 826/19 účinně dovolávat coby mimořádné okolnosti ve vztahu k předchozí rotaci téhož letounu, jímž hodlala operovat č. let [IBAN], neboť po ní nelze spravedlivě požadovat, aby v rámci své letecké flotily v každé destinaci, z níž letecky přepravuje své klienty (zde tedy na letišti v Praze), měla záložní letoun pro takto nastalé situace. Přetrvávající nepříznivé počasí na letišti v Praze až do okamžiku plánovaného odletu Letu 1 letounem na rotaci (do 06:00 dne 22. 2. 2022) přitom rovněž vylučovalo možnost příletu téhož letounu z Amsterdamu do Prahy za účelem vykonat Let 1 bez zpoždění. Žalovaná současně přijala opatření přiměřené konkrétní situaci, když po zrušení letu č. [IBAN] přesměrovala žalobce na náhradní let. Z prvních dvou možných náhradních letů do Amsterdamu zvolila sice ten pozdější, tj. let č. [IBAN] s plánovaným odletem z Prahy dne 22. 2. 2022 ve 14:25, toto rozhodnutí se však v konečném důsledku ukázalo být správným, neboť časově předcházející let č. U27906 s plánovaným odletem z Prahy v čase 13:20 byl na svém odletu opožděn o 1 hodinu a 41 minut, a do Amsterdamu přiletěl až v čase 16:22, zatímco let č. [IBAN] přistál na letišti v Amsterdamu o 30 minut dříve (v čase 15:52). Žalovaná tak žalobcům zajistila letem č. [IBAN] nejdřívější možný náhradní spoj do Amsterdamu. [adresa] lze pak uvažovat o tom, že by přesměrování všech cestujících Letu 1 na jiný let směřující do stejné cílové destinace bylo možno na tak velkou vzdálenost a při nutných přestupech uskutečnit v takovém časovém horizontu, který by měl za následek minimalizaci zpoždění předmětného letu, nepřesahující kvalifikované zpoždění v délce tří hodin, pro všechny cestující Letu 1, tj. i pro žalobce.Ohledně Letu 1 tedy naplnění liberačního důvodu ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení zprostilo žalovanou povinnosti zaplatit žalobcům paušální náhradu škody za zrušení tohoto letu a dosažení cílové destinace v San José s celkovým zpoždění přesahujícím tři hodiny, neboť ze strany žalované byla přijata veškerá přiměřená opatření směřující k minimalizaci zpoždění vzniklého v důsledku mimořádné okolnosti spočívající v nepříznivých klimatických podmínkách na předchozí rotaci letounu a i na letišti v Praze. Soud proto žalobu v rozsahu zbylého nároku každého ze žalobců ve výši 600 EUR s příslušenstvím výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.
23. Pokud žalobci namítali, že dne 21. 2. 2022 z letiště v Amsterdamu přes prokazatelně zhoršené povětrnostní podmínky vzlétaly letouny jiných spojů, nemůže tato námitka bez dalšího vyloučit potřebu zrušení některých konkrétních letů, a to nejen v závislosti na prokázané opatření řízení letového provozu Nizozemska - omezení kapacity letového provozu na daném letišti spočívající rovněž v úpravě odletových časů, ale i v závislosti na meteorologickou situaci v cílové destinaci, tj. v Praze, která již dne 21. 2. 2022 rovněž nebyla příhodná leteckému provozu. Nelze pak usuzovat na nesprávný postup žalované, rozhodla-li se tato, pro jí dopředu známou hrozbu zhoršených meteorologických podmínek, zrušit některé konkrétní lety, neboť nelze usuzovat na to, že by z takového rozhodnutí mohla mít žalovaná jako letecký dopravce jakýkoliv profit, když je navíc odpovědností právě žalované zajistit bezpečnou leteckou přepravu žalobců a dalších cestujících.
24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, když žalobci byli co do jimi uplatněného nároku úspěšní v rozsahu 50 %, ve zbylém rozsahu 50 % byla ve sporu úspěšnou žalovaná. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).