Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 146 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 5. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 400 EUR s příslušenstvím z důvodu náhrady škody za zpožděný let. Žalobu odůvodnila tak, že zakoupila letenku k letu č. QS 1241 provozovaného žalovanou z Hurghady do Prahy, s plánovaným odletem dne 24. 4. 2024. Let byl opožděn o 3 hodiny a 43 minut. Vzdálenost z Hurghady do Prahy činí 3 040 km. Žalobkyně uplatnila své nároky dle nařízení EP a Rady č. 261/2004 vůči žalované, ta je však odmítla.
2. Žalovaná žalobní nárok neuznala ani zčásti a navrhla zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřila tak, že u letu, který bezprostředně předcházel letu žalobkyň, došlo k mimořádné okolnosti ve smyslu nařízení EP a Rady č. 261/2004. Přímo předcházející let č. 1140 na trase Hurghada – Brno byl opožděn, neboť při pojíždění na stojánce krátce před parkováním zvedl tah motoru letadla oblak zeminy a prachu a došlo ke znečištění letadla zeminou, která se nacházela vedle letištní plochy a nebyla nijak zabezpečena. Procedura na letišti v Brně je taková, že letadlo je během pojíždění na finální parkování nutné otočit o 360 stupňů a letoun následně parkuje ocasní plochou k terminálu. Během tohoto manévru došlo ke znečištění letadla. Paralelně s odbavovací plochou na letišti v Brně je travnatý pás, na kterém probíhaly stavební práce (probíhalo rozšíření odbavovací plochy) a zmiňovaná travnatá plocha byla zasypána čerstvou zeminou spolu se zasetou trávou. Při tomto manévru bylo nepříznivé počasí, kdy na letišti v Brně pršelo, teplota byla okolo 7 stupňů a na letišti foukal vítr okolo 10 KN s nárazy. Déšť způsobil, že čerstvá zemina zmokla a tato mokrá zemina znečistila předmětné letadlo. V případě sucha by tato zemina neulpěla na letadle. Při pojíždění na parkovací stojánce se letadla ujme pracovník pozemního personálu, který dává pokyny a přesné instrukce kapitánovi letadla pro finální zaparkování letadla na stojánce. Kapitán letadla je pokyny pozemního personálu letiště v Brně vázán a musí se jimi řídit. V případě, že by kapitán jakémukoliv rozkazu ze strany pracovníka pozemního personálu nevyhověl, vystavil by svoji osobu správnímu postihu, kdy při pojíždění na stojánce musejí být dodrženy všechny bezpečnostní limity a standarty. Kapitán tak dodržoval instrukce, které mu byly uděleny ze strany pozemního personálu, a respektoval jeho pokyny pro bezpečné zaparkování letadla. Ke znečištění letadla došlo při jeho otáčení, přičemž k tomuto manévru byl pilot letadla navigován pracovníkem pozemního personálu. Následně z důvodu zachování bezpečnosti musela být provedena technická prohlídka letadla, včetně prohlídky motorových částí letadla a také muselo dojít k očištění letadla. Teprve poté mohlo být letadlo uvedeno do provozu. Žalovaná zvažovala i vypravení náhradního letadla z Prahy do Brna, což by si však vyžádalo více času, než jaké zpoždění vzniklo v důsledku kontroly a očištění letadla. Žalovaná nebyla o volně ložené zemině nikterak informována. Tento incident byl podle žalované mimořádnou okolností, neboť tento incident byl způsoben třemi faktory, kdy ani jeden z těchto faktorů nemohla žalovaná jakkoli ovlivnit. Těmito faktory bylo nepříznivé počasí, nově upravená plocha sousedící s odbavovací plochou a povinnost kapitána letadla respektovat pokyny pozemního personálu.
3. Žalobkyně v replice uvedla, že pilot letounu si při pojíždění na stojánce v minimální rychlosti mohl všimnout zeminy a na její výskyt reagovat. Zanesení letounu zeminou nebylo způsobeno událostí mimo kontrolu leteckého dopravce, ale dle výslovného sdělení žalované tahem motoru letadla žalované. Možná liberace je tak pouze za situace, pokud by žalovaná prokázala, že nebylo v silách pilota si stavebních prací všimnout a na tyto reagovat a že letiště stavební práce na letištní ploše dopravcům neoznámilo. Pokud tedy došlo k zašpinění letounu v době kooperace zástupce letiště a samotného pilota žalované, pak je zřejmé, že se jednalo za prvé o činnost vlastní výkonu běžné činnosti leteckého dopravce a za druhé nevymykající se jeho účinné kontrole.
4. Soud zjistil tyto skutečnosti:
5. Z boarding passu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně se účastnila letu č. QS 1241 provozovaného žalovanou z Hurghady do Prahy dne 24. 4. 2024, jehož předpokládaný čas odletu byl v 15:50 hodin.
6. Z historie letu č. QS 1241 dne 24. 4. 2024 z Hurghady do Prahy provozovaného žalovanou ze stránek FLIGHSTATS soud zjistil, že předmětný byl opožděn o 3 hodiny a 43 minut.
7. Z emailové komunikace mezi žalovanou a právním zástupcem žalobkyně ze dne 3. 5. 2024, 6. 5. 2024 a 7. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná odmítla poskytnou žalobkyni náhradu škody za zpožděný let, neboť se dle ní jednalo o mimořádnou událost, když při předcházejícím letu došlo k výskytu prachových částic ve vzduchu, kvůli kterým muselo dojít k technické kontrole systému řízení.
8. Z defect logbooku ze dne 24. 4. 2024 soud zjistil, že při pojíždění krátce před zaparkováním tryska z motoru zvedla mrak prachu a zeminy (kvůli konstrukčním pracím na odbavovací ploše) a ten dopadl na letadlo. Letadlo je špinavé včetně kužele přídě.
9. Ze safety reportu č. 5570 letadla č. TVS1441 včetně 6 fotografií, které pilotoval [jméno FO] soud zjistil, že při incidentu pršelo a byl vítr o síle 10 knots. V části report text je uvedeno, že Během pojíždění do středu odbavovací plochy v LKTB signalista navedl letadlo na konečnou pozici na odbavovací plochu. Souběžně s odbavovací plochou je travnatý pás, přibližně 3 m široká část tohoto pásu podél celé odbavovací plochy byla nedávno vyhloubena a znovu zasypána čerstvou zeminou a travním semenem. Při pojíždění letadlo zvedlo oblak prachu, který se odrazil od betonové bariéry a pokračoval do vzduchu, kde se smísil s deštěm a spadl na letadlo, poté, co se vypnuli motory. Nosní kužel a levá část trupu letadla byly pokryty blátivým prachem (1-2 mm). Po vysazení PAX byla provedena krátká prohlídka po letu, při které došlo ke kontrole Pitotovy sondy a motorů a zjistilo se, že jsou bez prachu. Stěrače oken byly pokryty prachem. Po diskuzi s další provozní posádkou se rozhodlo nechat letadlo zkontrolovat před příštím letem. Z fotografií, které tvoří přílohu reportu soud zjistil, že letadlo je pokryto zeminou.
10. Ze zprávy METAR ze dne 24. 4. 2024 soud zjistil, že na letišti v Brně v 8:00 dle zkratky RA pršelo.
11. Z výslechu svědka [jméno FO], kapitána letu č. 1140 na trase Hurghada – Brno soud zjistil, že v Brně se měly dle předpovědi vyskytovat přeháňky a bouřky. Svědek uvedl, že v Brně je poměrně komplikované parkování před terminálem, protože na letišti není pushback traktůrek, který vytlačuje letadla, což znamená, je tam specifický manévr, který je potřeba udělat při parkování letadla. Před teminálem letiště byl proveden výkop, přibližně metr široká brázda, která byla zasypána zeminou a travním porostem. V době příletu letu č. 1140 tráva ještě nevyrostla. Letadlo parkovalo poměrně blízko k stavebním pracím, které byly ohraničeny plotem a byly označeny tak, aby nějakým způsobem nedošlo ke střetu letadla s výkopem, ale nicméně manévr samotný, který se v Brně dělá, je poměrně komplikovaný. To znamená, že letadlo přijelo ze západu směrem na východ. K otočení potom kapitán musí poslouchat pokyny tzv. marshallerů, což je člověk, který navádí letadlo do finální pozice. V Brně jsou marshalleři dva. Když letadlo parkuje v Brně, musí se provést 360 stupňová otočka. Kapitán letadla přijel a udělal první 90 stupňovou otočku doleva podle pokynu marshallera. Druhý marshaller je ve finální pozici. Toho pilot pak už nevidí, když provádí otočku a marshaller ho naviguje tak, aby pilot mohl udělat další 90 stupňovou zatáčku a mohl zaparkovat. Pilot udělal první zatáčku doleva podle pokynu marshallera, pak se pilotu rozevírá zorné pole na druhého marshallera, který udává finální pozici letounu, protože v této pozici ho pilot nevidí, a dotáčí se potom na finální pozici. Při té otočce došlo k tomu, že pravděpodobně výtokem plynů z motoru se zvedla zemina, která byla po výkopu, jenomže zároveň v ten okamžik se spustila bouřka a ta způsobila poryv větru. Došlo k tomu, že se poryv větru smísil s poryvem od motorů. Marshaller potom navigoval k otočení letadla zase o 90 stupňů na tu finální pozici a pilot vypnul motory. Ten turbulentní vzduch, který šel od letadla, se smísil s poryvem větru, který byl od bouřky a s tím, že v té bouřce byly srážky, došlo ke smíšení toho prachu, potažmo zeminy s deštěm, a to spadlo na letadlo. Kdyby tam poryv nebyl s deštěm, tak to všechno bylo suché, normálně by to spadlo z letadla a nestalo by se vůbec nic, ale tím, že se to smíchalo s větrem a s přeháňkou, tak se z toho udělaly takový částečky bahna, které ulpěly na letadle. Letadlo bylo opravdu velice blízko výkopu a je nutné dokončit manévr, nelze manévr provést jinak, než jak naviguje marshaller. Pilot musí poslouchat pozemní personál, protože nemá šanci s takhle velkým letadlem, se svým omezeným zorným polem zaparkovat tak, aby letadlo zase mohlo vyjet a pokračovat v letu. Pilot vůbec nevěděl, že způsobil nějaký oblak prachu, protože na to nevidí vzadu. Po dohodě s následující posádkou se udělala předběžná prohlídka a rozhodlo se, že se letadlo nepustí do provozu, kvůli obavám o bezpečnost cestujících i bezpečnost posádky, a to z toho důvodu, že mohlo dojít ke kontaminaci motorů zeminou vevnitř. Posádka si nebyla jistá, jestli není také nějaké znečištění v pitostatických trubicích. Proto bylo potřeba udělat prohlídku esenciálních systémů, které jsou důležité pro bezpečnost všech cestujících, posádky a pro to, aby letadlo bylo v provozuschopném stavu, a to už není schopen udělat pilot sám, ale je potřeba na to odborný pracovník. Dispečink dělal všechno pro to, abychom nahradili to letadlo jiným letadlem, avšak to by ještě zpoždění navýšilo.
12. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.
13. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:
14. Žalobkyně se dne 24. 4. 2024 účastnila letu č. QS 1241 provozovanému žalovanou z Hurghady do Prahy, který byl opožděn o 3 hodiny a 43 minut. Žalobkyně uplatnila své nároky dle nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 vůči žalované, ta je však odmítla. Let žalobkyně byl opožděn z důvodu incidentu, který se stal na bezprostředně nadcházejícím letu z Hurghady do Brna, který pilotoval kapitál [jméno FO]. Při pojíždění na stojánce krátce před parkováním došlo ke znečištění letadla zeminou, která se nacházela vedle letištní plochy, z metr širokého výkopu po stavebních pracích a který byl zeminou zasypán. Při finálním parkování na letišti v Brně je nutné udělat složitý manévr a otočit letoun o [právnická osoba] a letoun následně parkuje ocasní částí k terminálu. Při tomto manévru je pilot letadla navigován tzv. marshallery, pozemním personálem letiště v Brně, kdy musí poslouchat jejich pokyny a nemůže se od nich odchýlit, ani provést manévr jiným způsobem. Během tohoto manévru došlo ke znečištění letadla, když při tomto manévru se spustila bouřka a poryv větru, turbulentní vzduch, který šel od letadla, se smísil s poryvem větru a deštěm a došlo k tomu, že částečky mokré zeminy ulpěly na letadle. Následně z důvodu zachování bezpečnosti musela být provedena technická prohlídka letadla, včetně prohlídky motorových částí letadla a také muselo dojít k očištění letadla. Teprve poté mohlo být letadlo uvedeno do provozu. Žalovaná zvažovala i vypravení náhradního letadla z [adresa], což by si však vyžádalo více času, než jaké zpoždění vzniklo v důsledku kontroly a očištění letadla.
15. Po právní stránce posuzoval soud věc podle přímo aplikovatelného nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení).
16. Podle článku 5 odst.1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle čl. 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i) až iii).
17. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:18. a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;19. b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;20. c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).21. Dle čl. 14 preambule Nařízení, při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.22. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.23. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.24. Podle ustálené judikatury platí, že jako „mimořádné okolnosti“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení lze kvalifikovat takové události, které nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole, přičemž tyto dvě podmínky jsou kumulativní (srov. Rozsudek ze dne 4. dubna 2019, Germanwings, C501/17).25. Po provedeném dokazování bylo soudem zjištěno, že zpoždění letu č. 1140 bylo zapříčiněno neplánovanou kontrolou daného letadla, které na bezprostředně předcházejícím letu, bylo znečištěno zeminou, která pocházela z výkopu v těsné blízkosti letištní plochy. Letadlo nebylo puštěno do provozu kvůli kontrole motorových částí letadla, jejichž znečištění zeminou by mohlo vést k poruše letadla a nebezpečí pro cestující i posádku. Přítomnost zeminy z dokončených stavebních prací v bezprostřední blízkosti letištní plochy, kde docházelo, jak bylo prokázáno výslechem pilota [jméno FO], k náročnému manévru během pojíždění letadla na stojánce, jako příčinu následné kontroly letadla, soud posoudil jako mimořádnou okolnost, neboť má za to, že výskyt zeminy na letištní ploše ze stavebních prací zapříčinilo jednání provozovatele letiště, který se rozhodl provést stavební úpravy v této části, nikoli jednání leteckého dopravce, a proto nelze tuto mimořádnou událost vnímat jako vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce, který zpravidla ani nedisponuje nástroji, jimiž by mohl být výskyt takovéto události eliminován a tedy se vymyká jeho účinné kontrole. Přestože pilot [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že ke vznesu zemina, která následně dopadla a znečistila letadlo došlo také tahem motoru letadla, soud přihlédl i k dalším okolnostem, který tento vznes zeminy způsobily, což byl déšť a vítr, kvůli kterým mokrá zemina ulpěla na letadla a dále také skutečnost prokázaná výslechem pilota [jméno FO], který uvedl, že během složitého manévru, při kterém ke znečištění letadla zeminou došlo, byl navigován pozemním personálem letiště, od jejichž pokynů se nemohl odchýlit a provést manévr jiným způsobem a současně sám nemohl řídit letadlo při tomto manévru, když při tomto manévru je pilotovo zorné pole omezené a potřebuje při parkování navigovat pozemním personálem letiště. Soud má tedy za to, že letecký dopravce nemohl incidentu zabránit pomocí opatření přiměřených situaci, tedy opatření, která v okamžiku, kdy nastaly dané mimořádné okolnosti, odpovídala zejména podmínkám technicky a hospodářsky únosným pro dotčeného leteckého dopravce.26. Výše popsaná okolnost, tedy znečištění letadla a jeho následná kontrola, která byla způsobena přítomností zeminy na letištní ploše, tahem motoru, nepříznivým počasím a povinností kapitána letadla respektovat pokyny pozemního personálu, je dle soudu v souhrnu potřeba vykládat jako okolnost, která není z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a současně se vymyká jeho účinné kontrole, neboť tři ze čtyř příčin těchto okolností nebyly jakkoliv odvislé od jednání leteckého dopravce a ten je nemohl ovlivnit. Znečištění letadla následně působilo jisté bezpečnostní riziko, ze kterého mohlo dojít k nedostatku letové bezpečnosti, proto bylo na místě provést kontrolu předmětného letadla.27. Soud se s ohledem na to, že zpoždění předmětného letu žalobkyň bylo způsobeno v důsledku mimořádné okolnosti, zabýval tím, zda technické a administrativní úkony, které následně žalovaná učinila, a vedly ke zpoždění předmětného letu, byly přiměřené. Z výslechu kapitána [jméno FO] a safety reportu bylo prokázáno, že po kontrole pilotem a posádkou bylo nutné, aby letadlo prohlédl odborný pracovník. Teprve poté mohlo být letadlo uvedeno do provozu. Žalovaná zvažovala i vypravení náhradního letadla z [adresa], což by si však vyžádalo více času, než jaké zpoždění vzniklo v důsledku kontroly a očištění letadla. Soud má tedy za to, s ohledem na to, že znečištěné letadlo bylo třeba vyřadit z provozu, provést technickou kontrolu odborným pracovníkem, včetně prohlídky motorových částí letadla a také muselo dojít k očištění letadla a vyčkat na přidělení nového slotu, že vzniklé zpoždění v rozsahu 3 hodin a 43 minut, není nepřiměřeně dlouhé.28. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť celé zpoždění v délce 3 hodin a 43 minut bylo způsobeno v důsledku mimořádné události, která byla mimo účinnou kontrolu žalované jako leteckého přepravce, přičemž žalovaná nedisponuje nástroji, kterými by mohl být výskyt této události zamezen a současně veškeré úkony, které učinila po tomto střetu, učinila tak, aby v maximální možné míře zpoždění eliminovala.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 146 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 114 Kč (kurz ČNB k datu 4. 11. 2024 ve výši 25,285 Kč) sestávající z částky 1540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis odůvodněného odporu, sepis vyjádření k výzvě soudu a účast při jednání soudu dne 4. 11. 2024) ve výši 6 160 Kč včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 1 200 Kč, a cestovní náhrady za cestu na trase [adresa] a zpět. Právní zástupce předložil kopii technického průkazu vozidla, přičemž dle vyhláška č. 398/2023 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024 činí cena motorové nafty 38,70 Kč/1 litr nafty. Při počtu 64 km ([adresa] a zpět) tak činí spotřeba nafty 3,28 litrů, čemuž odpovídá náhrada ve výši 127 Kč. Dle ust. § 1 písm. b) jmenované vyhlášky pak náhrada za používání silničního vozidla činí 5,60 Kč za 1 km, tedy při počtu 64 km, jde o náhradu celkem ve výši 486 Kč. Rovněž pak soud přiznal ve smyslu ust. § 14 a.t. žalované náhradu za promeškaný čas za tři půl hodiny po 100 Kč za cestu na jednání soudu a zpět, celkem tedy 300 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.