Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

14 C 112/2012

Soud: Obvodní soud pro Prahu 6Datum rozhodnutí: 15. 4. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 6Č. j.: 14 C 112/2012-559Samosoudkyně: JUDr. Ladislava MiškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 3. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 788 259 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH06:2024:14.C.112.2012.3
smlouva kupnípasivní legitimaceznalecký posudek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (198) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 15. 4. 2024

Výrok byl opraven usnesením ze dne 15. 7. 2024 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 788 259 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 7% bodů z částky 1 227 114 Kč od 1. 1. 2012 do 11. 9. 2013 a z částky 788 259 Kč, od 12. 9. 2013 do zaplacení, vše do tří dnů od právní matce rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 452 932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na nákladech řízení státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 částku ve výši 39 249 Kč tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobci se vrací ze zaplacené zálohy na náklady státu částka 10 000 Kč prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 6.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou dne 6. 8. 2012, ve znění částečného zpětvzetí žaloby, ke kterému soud unesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 16. 4. 2015, řízení co do částky 438 855 Kč zastavil, domáhal původně na společnosti [právnická osoba]. a po připuštění vstupu žalovaného do řízení k návrhu žalobce usnesením soudu ze dne 13. 5. 2013, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 27. 2. 2015, po společnosti [právnická osoba]. a žalovaném společně a nerozdílně zaplacení částky 788 259 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že si jako kupující fyzická osoba nepodnikatel dne 18. 11. 2010 objednal u společnosti [právnická osoba]. počítačové sestavy v celkové hodnotě 43.541,- Kč vč. DPH (dále jen „počítačová sestava“). Objednávka byla společností [právnická osoba]. vedena pod č. [číslo]. Společností [právnická osoba]. jako prodávajícím byla na částku 43.541,- Kč vč. DPH vystavena faktura č. [číslo], kterou žalobce uhradil ihned v den vystavení. Počítačovou sestavu žalobce užíval ve svém bytě umístěném v [Anonymizováno]. NP panelového obytného domu v [adresa] (dále jen „byt“). Dne 5. 1. 2011 došlo v bytu žalobce ke vzniku požáru, v důsledku něhož vyhořel celý byt - shořela většina movitého vybavení a byly zničeny i některé stavební konstrukce - podlahy, příčky apod. Přivolané jednotky Hasičského záchranného sboru [Anonymizováno], které požár na místě likvidovaly, stanovily jako jednoznačnou příčinu vzniku požáru technickou závadu elektroinstalace NN počítačové sestavy. Žalobce o vzniku požáru a jeho příčině informoval společnost [právnická osoba]. dopisem svého právního zástupce ze dne 19. 1. 2011. V tomto dopise žalobce společnosti [právnická osoba]. též oznámil, že po té, co dojde k vyčíslení vzniklé škody, bude tato výše nárokována po ní. Současně byla společnost [právnická osoba]. informována o možnosti ohledání bytu a shořelých movitých věcí. Na tento dopis společnost [právnická osoba]. reagovala e-mailovou zprávou ze dne 27. 1. 2011 adresovanou právnímu zástupci žalobce. Následně pak proběhla e-mailová korespondence mezi účastníky dne 31. 1. 2011 (adresátem společnost [právnická osoba].), dne 2. 2. 2011 (adresátem žalobce) a dne 3. 2. 2011 (adresátem společnost [právnická osoba].). Dne 2. 2. 2011 došlo v bytě k místnímu šetření provedenému za přítomnosti [tituly před jménem] [jméno FO], přítelkyně žalobce, dále předsedy představenstva společnosti [právnická osoba]. pana [tituly před jménem] [jméno FO] a zástupce společnosti [právnická osoba], která byla oslovena za účelem provedení oprav stavebních částí bytu po požáru. Dopisem ze dne 2. 3. 2011 zaslal právní zástupce žalobce společnosti [právnická osoba]. zprávu HZS [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2011 obsahující určení příčiny vzniku požáru v bytě žalobce. Dále společnosti [právnická osoba]. dne 19. 12. 2011 zaslal znalecký posudek zpracovaný znalcem [jméno FO] ze dne 5. 12. 2011, který si nechal žalobce vyhotovit. Cílem znaleckého posudku bylo posoudit příčinu a rozsah vzniku škodní události, stanovit hodnotu posuzovaných předmětů před škodní událostí v časových cenách, posoudit míru opotřebení a stanovit cenu poškozených předmětů, resp. porovnat rentabilnost opravy, stanovit hodnotu využitelných zbytků a odhadnout škodu a vyjádřit ji v Kč. Znaleckým posudkem byla celková škoda, která byla žalobci požárem způsobena, vyčíslena na částku 1.198.074 Kč. Tato částka je součtem škody na stavebních součástech bytu (vnitřní prostory bytu, náklady na uvedení bytu do původního stavu) ve výši 438.855,- Kč a dále škody způsobené na movitých věcech (soubor zařízení domácnosti a náklady spojené s likvidací škod po požáru) ve výši 759.219,- Kč. Náklady na vyhotovení znaleckého posudku, které žalobce uhradil, činily částku 29.040,- Kč. Celkem tak představovala výše škody, která žalobci vznikla vůči společnosti [právnická osoba]. v důsledku vady výrobku, tj. počítačové sestavy, částku 1.227.114,- Kč. Dopisem ze dne 19. 12. 2011 byla společnost [právnická osoba]. žalobcem vyzvána k náhradě této škody, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Na tuto výzvu zareagovala společnost [právnická osoba]. e-mailovou zprávou ze dne 9. 1. 2012, v níž nárok žalobce odmítla a současně poukázala na závěr znaleckého posudku, který si nechala vyhotovit. E-mailem právního zástupce žalobce byla dne 12. 1. 2012 společnost [právnická osoba]. požádána o předložení tohoto znaleckého posudku. E-mailovou zprávou z 12. 1. 2012 však společnost [právnická osoba]. odmítla žalobci tento posudek předložit (resp. jeho předložení podmiňovala úhradou částky 15.000,- Kč), na což reagoval právní zástupce žalobce dopisem ze dne 13. 1. 2012. Jelikož společnost [právnická osoba]. prodala žalobci vadné zboží a tato vada byla příčinnou následného požáru, odpovídá společnost [právnická osoba]. za škodu, která tímto byla žalobci způsobena. Žalobce zdůraznil, že vada se projevila již 18. den po převzetí počítačové sestavy od společnosti [právnická osoba]., tudíž v záruční době.

2. Společnost [právnická osoba]. se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že za škodu neodpovídá. Své tvrzení o neexistenci odpovědnosti za škodu opřela o druhé vyjádření HZS [Anonymizováno] ze dne 4. 5. 2011, podle kterého není možné jednoznačně stanovit, na kterém zařízení došlo k poruchovému jevu, který vedl k požáru. Dále opřela své tvrzení o neexistenci odpovědnosti za škodu o znalecký posudek č. [číslo] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru.

3. Žalovaný se po jeho vstupu do řízení vyjádřil k podané žalobě tak, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznal a navrhl zamítnutí žaloby, když tvrdil, že za škodu neodpovídá a své tvrzení o neexistenci odpovědnosti za škodu opřel shodně s prvým žalovaným o druhé vyjádření HZS [Anonymizováno] ze dne 4. 5. 2011, dle kterého není možné jednoznačně stanovit, na kterém zařízení došlo k poruchovému jevu, který vedl k požáru, a o znalecký posudek č. [číslo] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru.

4. Soud ve věci rozhodl v pořadí prvým rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, č. j. [spisová značka], ve spojení s opravným usnesením ze dne 25. 6. 2019, č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl a který byl k odvolání žalobce usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2019, č. j. [spisová značka], zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že odvolací soud mimo jiné soudu prvního stupně uložil, aby se především zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaných, neboť dosud není zcela postaveno na jisto, se kterým ze žalovaných uzavřel žalobce kupní smlouvu o nákupu předmětného PC, a který z nich proto za škodu vzniklou v důsledku vady výrobu, jež byla příčinou požáru, odpovídá s tím, že při jednání odvolacího soudu bylo účastníky tvrzeno, že žalobce kupní smlouvu uzavřel s žalovaným.

5. V pořadí druhým, a to pravomocným částečným rozsudkem ze dne 23. 9. 2020, č. j. [spisová značka], ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2021, č. j. [spisová značka], zdejší soud ve vztahu žalobce a společnosti [právnická osoba]. žalobu zamítl s tím, že v tomto vztahu se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

6. Předmětem řízení tak (po opravě petitu) zůstal nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky 788 259 Kč s příslušenstvím z titulu žalobcem tvrzené škody vzniklé žalobci požárem, jehož příčinou byla vada počítačové sestavy dodané žalovaným žalobci.

7. V odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2019, č. j. [spisová značka], kterým byl zrušen v pořadí prvý zamítavý rozsudek zdejšího soudu ze dne 20. 2. 2019, č. j. [spisová značka], odvolací soud též uvedl, že poté co zopakoval důkaz odborným vyjádřením HZS ze dne 4.2.2011 a znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem, tj. Technickým ústavem požární ochrany, dospěl k odlišnému skutkovému závěru, totiž že příčinou požáru a tedy vzniku škody na majetku žalobce byla v daném případě vada elektroinstalace výrobku předmětného PC. Odvolací soud rovněž poukázal na to, že soudní praxe a judikatura dospěla k závěru, že nesplní-li účastník povinnost vydat důkaz (§ 129 odst. 2 o.s.ř.), může soud takovou skutečnost vzít v potaz v rámci hodnocení důkazů v tom směru, že zatajil-li účastník řízení skutečnosti, s nimiž mohl, objektivně vzato, soud seznámit, nechová se procesně korektně, jeho přístup k řízení je celkově nevěrohodný, což oslabuje jeho pozici a váhu tvrzení (srov. Jirsa, J. in: Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha II. § 79-180 občanského soudního řádu. 3. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 355; viz také obecně např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 440/2013, Soubor C 14590, či ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010, Soubor C 10697), kdy k takové situaci došlo i v projednávané věci, když společnost [právnická osoba]. a žalovaný , jak vyplývá z obsahu spisu, zašantročili torzo předmětného PC a tuto skutečnost poté zneužili tvrzením o neunesení důkazního břemene ze strany žalobce. Takové jednání však nemůže být žalobci, který je zde navíc v postavení spotřebitele, dáváno k tíži.

8. Zdejší soud se dle odvolacího soudu měl zabývat výši škody, přičemž za tímto účelem provede účastníky navržené důkazy a poté, vázán právním názorem odvolacího soudu, ve věci znovu rozhodne.

9. Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:Z nesporných tvrzení účastníků (viz též výsledky dokazování z odůvodnění pravomocného částečného rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 9. 2020, č. j. [spisová značka], ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2021, č. j. [spisová značka]) má soud za prokázané, že žalobce si jako kupující fyzická osoba nepodnikatel dne 18. 11. 2010 objednal u žalovaného jako podnikatele dodání počítačové sestavy (dále jen „počítačová sestava“). Žalobci byla předmětná počítačová sestava dodána a užíval ji ve svém bytě umístěném v [Anonymizováno]. NP panelového obytného domu v [adresa] (dále jen „byt“). Výrobcem této počítačové sestavy byl žalovaný.

10. Ze zprávy HZS [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2011 má soud, též v souladu se závazným názorem odvolacího soudu, za prokázané, že dne 5. 1. 2011 došlo v bytu žalobce ke vzniku požáru, v důsledku něhož vyhořel celý byt - shořela většina movitého vybavení a byly zničeny i některé stavební konstrukce - podlahy, příčky apod. Přivolané jednotky Hasičského záchranného sboru [Anonymizováno] které požár na místě likvidovaly, stanovily jako jednoznačnou příčinu vzniku požáru technickou závadu elektroinstalace NN uvedené počítačové sestavy. HZS [Anonymizováno] stanovila jako příčinu požáru bytu technickou závadu elektroinstalace NN počítačové sestavy. Tyto závěry považuje soud, též v souladu se závěry odvolacího soudu, za zcela věrohodné, když vyšetřovatelé HZS byli na místě požáru bezprostředně, tedy měli možnost ohledat místo požáru i torzo předmětného PC, a na podkladě svých zjištění dospěli k jednoznačnému závěru.

11. Ze zprávy HZS [Anonymizováno] ze dne 4. 5. 2011 soud zjistil, že HZS [Anonymizováno] změnila svůj závěr o příčině požáru bytu, když podle této druhé zprávy nelze jednoznačně potvrdit, že příčinou požáru byla vada počítačové sestavy. Tento závěr považuje soud, též v souladu se závěry odvolacího soudu, za nevěrohodný, když na jednání soudu dne 4. 3. 2013, jmenovaný zpracovatel zprávy HZS uvedl, že mu vypracování doplňujícího vyjádření zadal jeho nadřízený poté, co žalovaný předložil svůj znalecký posudek, kdy při jednání odvolacího soudu bylo potvrzeno, že se jednalo o posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který není znalcem, který by se mohl vyjadřovat k příčinám vzniku požáru (viz bod 13. níže). Soud tak z této zprávy nemá za prokázané, že nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru.

12. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu [Anonymizováno] č. [číslo] ze dne 5.4.2017, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], má soud, též v souladu se závazným názorem odvolacího soudu, za prokázané, že příčinou požáru bytu byla technická závada elektroinstalace ve vnitřním prostoru PC- skříně počítačové sestavy. Soud nemá důvod pochybovat o závěrech znaleckého ústavu v tomto posudku, které navíc korespondují se závěry zprávy HZS [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2011.

13. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze srpna 2011 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru. Závěr tohoto znaleckého posudku si soud stejně jako odvolací soud vyhodnotil jako nevěrohodný, když tento znalec není znalcem, který by se mohl vyjadřovat k příčinám vzniku požáru, když sám na jednání soudu uvedl, předmětný PC zkoumal jenom z vnějšku a nechtěl ho otevírat, protože si myslel, že dojde k jeho prozkoumání, tak aby se doopravdy zjistila příčina požáru. Závěry tohoto znalce podrobil revizi i soudem ustanovený znalecký ústav, který konstatoval, že znalec [jméno FO] se vyjadřuje k odbornosti v elektrotechnice bez odpovídající odborné způsobilosti v daném oboru, když, jak zjistil odvolací soud, tento znalec je zapsán v seznamu znalců jako znalec z oboru technické obory různé- diagnostika a poruchy technologie pozemních staveb. Soud tak z tohoto znaleckého posudku nemá za prokázané, že nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru.

14. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], č. [číslo], ze dne 20. 12. 2017, soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že z dokumentace použité znaleckým posudkem soudem ustanoveného [Anonymizováno] č. [číslo] ze dne 5. 4. 2017, který zpracoval kpt. [tituly před jménem] [jméno FO], nelze jednoznačně určit příčinu vzniku požáru uvnitř počítače. Závěr tohoto znaleckého posudku si soud stejně jako odvolací soud vyhodnotil jako nevěrohodný, když podle odvolacího soudu tento znalec není aprobován vyjadřovat se k otázce příčiny vzniku požáru. Soud tak z tohoto znaleckého posudku nemá za prokázané, že z dokumentace použité znaleckým posudkem soudem ustanoveného [Anonymizováno] č. [číslo] ze dne 5. 4. 2017, který zpracoval kpt. [tituly před jménem] [jméno FO], nelze jednoznačně určit příčinu vzniku požáru uvnitř počítače.

15. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 15. 5. 2018, vypracovaného znalcem [jméno FO], soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že po sedmi letech po požáru nelze zodpovědně a prokazatelně určit přímou příčinnou souvislost, která požár iniciovala. Závěr tohoto znaleckého posudku si soud stejně jako odvolací soud vyhodnotil jako nevěrohodný, když podle odvolacího soudu tento znalec není aprobován vyjadřovat se k otázce příčiny vzniku požáru. Soud tak z tohoto znaleckého posudku nemá za prokázané, že po sedmi letech po požáru nelze zodpovědně a prokazatelně určit přímou příčinnou souvislost, která požár iniciovala.16. [tituly před jménem] [jméno FO] (zpracovatel znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu [Anonymizováno] č. [číslo] ze dne 5. 4. 2017), na jednání před soudem dne 16. 5. 2018 v rámci výslechu odlišně od závěrů tohoto posudku uvedl percentuelní pravděpodobnost vady počítačové sestavy jako příčiny požáru 85% s tím, že bez předmětného počítače nemůže najisto vyloučit, že příčinou požáru mohlo být něco jiného než vada počítače. Tento závěr si soud stejně jako odvolací soud vyhodnotil jako nevěrohodný, neboť takovémuto prohlášení učiněnému navíc za nestandardní procesní situace podle odvolacího soudu nelze přikládat žádnou vypovídací hodnotu a to i s přihlédnutím na již dříve učiněná jednoznačná bezprostřední zjištění o příčině vzniku požáru v bytě žalobce. Soud tak z výslechu zpracovatele znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 5. 4. 2017 nemá za prokázané, že percentuelní pravděpodobnost vady počítačové sestavy jako příčiny požáru 85% s tím, že bez předmětného počítače nemůže najisto vyloučit, že příčinou požáru mohlo být něco jiného než vada počítače.17. Svědek [jméno FO], který zpracoval zprávy HZS [Anonymizováno] ze dne 22.2.2011 a 4.5.2011, na jednání před soudem dne 4.3.2013, uvedl, že HZS [Anonymizováno] změnila svůj závěr o příčině požáru bytu, když podle této druhé zprávy nelze jednoznačně potvrdit, že příčinou požáru byla vada počítačové sestavy. Tento závěr si soud stejně jako odvolací soud vyhodnotil jako nevěrohodný, neboť takovémuto prohlášení učiněnému navíc za nestandardní procesní situace podle odvolacího soudu nelze přikládat žádnou vypovídací hodnotu a to i s přihlédnutím na již dříve učiněná jednoznačná bezprostřední zjištění o příčině vzniku požáru v bytě žalobce. Soud tak z této výpovědi nemá za prokázané, že HZS [Anonymizováno] změnila svůj závěr o příčině požáru bytu, když podle zprávy ze dne 4.5.2011 nelze jednoznačně potvrdit, že příčinou požáru byla vada počítačové sestavy.18. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 26. 11. 2015 znalce [jméno FO] soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že s ohledem na časové období od vzniku požáru do doby zpracování posudku již není možné stanovit přesnou a jednoznačnou příčinu požáru. Závěr tohoto znaleckého posudku je však vyvrácen závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu [Anonymizováno] č. [číslo] ze dne 5.4.2017, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], a závěry zprávy HZS [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2011, kdy vyšetřovatelé HZS byli na místě požáru bezprostředně, tedy měli možnost ohledat místo požáru i torzo předmětného PC, a na podkladě svých zjištění dospěli k jednoznačnému závěru, a to jak ve zprávě tak ve znaleckém posudku. Soud tedy ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] nemá za prokázané, že že s ohledem na časové období od vzniku požáru do doby zpracování posudku již není možné stanovit přesnou a jednoznačnou příčinu požáru. Navíc, v souladu se závěrem odvolacího soudu v projednávané věci, společnost [právnická osoba]. a žalovaný zašantročili torzo předmětného PC a tuto skutečnost poté zneužili tvrzením o neunesení důkazního břemene ze strany žalobce, pročež takové jednání nemůže být žalobci, který je zde navíc v postavení spotřebitele, dáváno k tíži; naopak žalovaný jako účastník řízení zatajil torzo shořelé počítačové sestavy, ačkoli mohl tuto skříň soudu, popř. soudem ustanovenému znalci, vydat ke zkoumání, pročež se nechoval procesně korektně a jeho přístup k řízení byl celkově nevěrohodný, což oslabilo jeho pozici a váhu tvrzení, zejména toho, že podle žalovaného s ohledem na časové období od vzniku požáru do doby zpracování posudku již není možné stanovit přesnou a jednoznačnou příčinu požáru.19. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 18. 6. 2023 vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a z výslechu znalce soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že o replice počítačové sestavy poskytnuté znalci žalovanému ke zjištění, zda se jedná o stejnou sestavu, která shořela v bytě žalobce, nelze jednoznačně stanovit, že se jedná o totožnou sestavu. Soud tak nemá za prokázané, že replika počítačové sestavy poskytnutá znalci je stejná jako sestava, která shořela v bytě žalobce.20. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 5. 12. 2011 vypracovaného znalcem [jméno FO] a výslechu znalce má soud za prokázané, že celková škoda, která byla žalobci požárem způsobena, činí 1 198 074 Kč, která je tvořena součtem škody na stavebních součástech bytu (vnitřní prostory bytu, náklady na uvedení bytu do původního stavu) ve výši 438 855 Kč a dále škody způsobené na movitých věcech (soubor zařízení domácnosti a náklady spojené s likvidací škod po požáru) ve výši 759 219 Kč. Soud nemá žádné pochybnosti o věrohodnosti tohoto znaleckého posudku a správnosti jeho závěrů, které korespondují se zjištěními a nálezy znalce.21. Z faktury znalce [jméno FO] č. [číslo] na žalobce a příkazu žalobce bance k úhradě znalci [jméno FO] má soud za prokázané, že znalec [jméno FO] vyúčtoval žalobci za zpracování znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 5. 12. 2011 částku ve výši 29 040 Kč a žalobce znalci tuto částku zaplatil. Soud nemá žádné pochybnosti o věrohodnosti těchto listin22. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že je manželkou žalobce, poznali se v lednu rou 2006, brali se na podzim roku 2015, v době předmětného požáru byli partneři, do bytu žalobce v době před požárem docházela, s předmětným počítačem nikdy nepracovala, nikdy do něj nevkládala žádné zařízení, pouze na monitoru viděla za přítomnosti žalobce fotografie z minulosti, po nahlédnutí do seznamu věcí uvedeném ve znaleckém posudku č. [číslo] ze dne 5. 12. 2011 vypracovaném znalcem [jméno FO] rozpoznala řadu věcí tam uvedených jako věcí, které se v bytě před požárem nacházely. Soud neměl důvod nevěřit výpovědi svědkyně, hodnotí ji jako zcela věrohodnou včetně poznatků svědkyně o věcech, které se v bytu před požárem nacházely.23. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.24. O zbylých důkazních návrzích žalovaného (dodatkem znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dodatkem znaleckého posudku [Anonymizováno], výslechem svědků přítele žalobce, syna manželky žalobce a výslechem dcer žalobce), soud usnesením při jednání dne 15. 4. 2024 rozhodl, že nebudou pro nadbytečnost prováděny.25. Na základě provedeného dokazování a z toho, co učinili účastníci v řízení nesporným, lze učinit tento skutkový závěr:26. Žalobce si jako kupující fyzická osoba nepodnikatel dne 18. 11. 2010 objednal u žalovaného jako podnikatele a prodávajícího dodání počítačové sestavy (dále jen „počítačová sestava“). Žalobci byla předmětná počítačová sestava dodána a užíval ji ve svém bytě umístěném v [Anonymizováno]. NP panelového obytného domu v [adresa] (dále jen „byt“). Výrobcem této počítačové sestavy byl žalovaný. Dne 5. 1. 2011 došlo v bytu žalobce ke vzniku požáru, v důsledku něhož vyhořel celý byt - shořela většina movitého vybavení a byly zničeny i některé stavební konstrukce. Příčinou požáru byla výrobní vada, a to technická závada předmětné počítačové sestavy, konkrétně uvnitř skříně počítače. Celková škoda, která byla požárem žalobci způsobena, činí 1 228 114 Kč, je tvořena součtem škody na stavebních součástech bytu (vnitřní prostory bytu, náklady na uvedení bytu do původního stavu) ve výši 438 855 Kč, dále škody způsobené na movitých věcech (soubor zařízení domácnosti a náklady spojené s likvidací škod po požáru) ve výši 759 219 Kč a škody vzniklé žalobci vynaložením nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku k výši škody, a to v částce 29 040 Kč.27. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.28. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.29. Podle § 1 zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, dojde-li v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, než je vadný výrobek, určené a užívané převážně k jiným než podnikatelským účelům, odpovídá výrobce poškozenému za vzniklou škodu, jestliže poškozený prokáže vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou. Výrobce se může odpovědnosti zprostit pouze na základě skutečností stanovených v § 5.30. Podle § 5 zákona č. 59/1998 Sb. (1) Výrobce se zprostí odpovědnosti, prokáže-li, že a) výrobek neuvedl na trh nebo b) s přihlédnutím k okolnostem lze důvodně předpokládat, že vada výrobku, která způsobila škodu, neexistovala v době, kdy výrobce uvedl výrobek na trh, nebo nastala později nebo c) výrobek nevyrobil pro prodej nebo jinou formu použití pro podnikatelské účely ani že výrobek nebyl vyroben nebo jím šířen v rámci jeho podnikatelské činnosti nebo d) vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro výrobce závazná, nebo e) stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu. (2) Výrobce součásti výrobku se odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že vada byla způsobena konstrukcí výrobku, do něhož byla součást výrobku zapracována, nebo byla způsobena návodem k výrobku. (3) Výrobce se odpovědnosti zcela nebo částečně zprostí, jestliže prokáže, že vznik škody způsobil svým jednáním nebo opomenutím poškozený nebo osoba, za kterou je poškozený odpovědný.31. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.32. Pro úspěch žaloby o náhradu škody bylo tedy nutné, aby žalobce nejen tvrdil ale i prokázal kumulativní naplnění následujících podmínek: (i) vadu výrobku, (ii) vznik škody na straně poškozeného a (iii) příčinná souvislost mezi vadou výrobku a škodou poškozeného. V řízení bylo prokázáno, že předmětná počítačová sestava dodaná žalovaným žalobci byla vadná. Tato vada pak způsobila požár v bytu žalobce. V řízení bylo dále prokázáno, že škoda tímto požárem vzniklá činila částku ve výši celkem 1 228 114 Kč. Byly tak splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci ve výši této částky.33. Žalovaný v řízení neprokázal žádný z důvodů pro zproštění (byť i jen částečné) jeho odpovědnosti podle § 5 zák. č. 59/1998 Sb. Jak již uvedl odvolací soud v odůvodnění svého usnesení ze dne 4. 12. 2019, č. j. [spisová značka], kterým byl zrušen v pořadí prvý zamítavý rozsudek zdejšího soudu ze dne 20. 2. 2019, č. j. [spisová značka], se kterým se soud ztotožňuje, společnost [právnická osoba]. a žalovaný zašantročili torzo předmětného PC a tuto skutečnost poté zneužili tvrzením o neunesení důkazního břemene ze strany žalobce. Žalovaný tak jako účastník řízení zatajil torzo shořelé počítačové sestavy, ačkoli mohl tuto skříň soudu, popř. soudem ustanovenému znalci, vydat ke zkoumání, ač byl k tomu (i soudem) vyzván a postupoval tak v řízení procesně nekorektně; jeho přístup k řízení byl celkově nevěrohodný, když místo toho, aby poskytl torzo předmětného PC, navrhoval další nadbytečné důkazy, které již ovšem soud, a to i s přihlédnutím k procesně nekorektnímu postupu žalovaného, nepřipustil.34. Žalobci vznikla škoda ve výši 1 227 114 Kč, v řízení však (ve znění částečného zpětvzetí žaloby, ke kterému soud unesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 16. 4. 2015, řízení co do částky 438 855 Kč zastavil) požadoval toliko částku 788 259 Kč s příslušenstvím.35. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl (výrok I.), když o příslušenství rozhodl podle § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.36. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 452 932 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v částce celkem 100 773 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 227 114 Kč sestávající z částky 13 220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 788 259 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý z devatenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devatenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 291 040 Kč ve výši 61 118,40 Kč.37. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu (výrok III.) rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly v průběhu řízení náklady v celkové výši 49 249 Kč za pravomocně přiznané a proplacené znalečné za znalecký posudek [Anonymizováno] č. [číslo] ze dne 27.4.2016 (29 950 Kč), výslech znalce [jméno FO] na jednání před soudem dne 16.5.2018 (573 Kč), výslech znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], na jednání před soudem dne 16.5.2018 (1 126 Kč) a znalecký posudek č. [číslo] ze dne 18. 6. 2023 vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (17 600 Kč), přičemž žalovaný je povinen státu tento náklad nahradit v plné výši vzhledem k tomu, že byl procesně neúspěšný v rozsahu 100 %. Žalovaný složil soudu zálohu na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, která byla započtena na shora uvedené náklady státu s tím, že rozdíl, který činí částku 39 249 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému.38. Soud rovněž rozhodl o vrácení částky ve výši 10 000 Kč žalobci (výrok IV.), kterou žalobce složil soudu jako zálohu na náklady důkazu, avšak v řízení byl zcela úspěšný a má nárok na její vrácení.

Rozsudek ze dne 23. 9. 2020 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 15. 4. 2024)

Výrok

I. Žaloba ve vztahu mezi žalobcem a prvým žalovaným se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit prvému žalovanému na nákladech řízení částku 252 293,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce prvého žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 6. 8. 2012, ve znění částečného zpětvzetí žaloby, ke kterému soud unesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 16. 4. 2015, řízení co do částky 438 855 Kč zastavil, domáhal původně na prvém žalovaném a po připuštění vstupu druhého žalovaného do řízení k návrhu žalobce usnesením soudu ze dne 13. 5. 2013, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 27. 2. 2015, po obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 788 259 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že si jako kupující fyzická osoba nepodnikatel dne 18. 11. 2010 objednal u prvého žalovaného dodání počítačové sestavy v celkové hodnotě 43.541,- Kč vč. DPH (dále jen „počítačová sestava“)- Objednávka byla prvým žalovaným vedena pod č. [číslo]. Prvým žalovaným jako prodávajícím byla na částku 43.541,- Kč vč. DPH vystavena faktura č. [číslo], kterou žalobce uhradil ihned v den vystavení. Počítačovou sestavu žalobce užíval ve svém bytě umístěném v [Anonymizováno]. NP panelového obytného domu v [adresa] (dále jen „byt“). Dne 5. 1. 2011 došlo v bytu žalobce ke vzniku požáru, v důsledku něhož vyhořel celý byt - shořela většina movitého vybavení a byly zničeny i některé stavební konstrukce - podlahy, příčky apod. Přivolané jednotky Hasičského záchranného sboru [Anonymizováno], které požár na místě likvidovaly, stanovily jako jednoznačnou příčinu vzniku požáru technickou závadu elektroinstalace NN počítačové sestavy. Žalobce o vzniku požáru a jeho příčině informoval prvého žalovaného dopisem svého právního zástupce ze dne 19. 1. 2011. V tomto dopise žalobce žalovanému též oznámil, že po té, co dojde k vyčíslení vzniklé škody, bude tato výše nárokována po žalovaném. Současně byl žalovaný informován o možnosti ohledání bytu a shořelých movitých věcí. Na tento dopis žalovaný reagoval e-mailovou zprávou ze dne 27. 1. 2011 adresovanou právnímu zástupci žalobce. Následně pak proběhla e-mailová korespondence mezi účastníky dne 31. 1. 2011 (adresátem žalovaný), dne 2. 2. 2011 (adresátem žalobce) a dne 3. 2. 2011 (adresátem žalovaný). Dne 2. 2. 2011 došlo v bytě k místnímu šetření provedenému za přítomnosti [tituly před jménem] [jméno FO], přítelkyně žalobce, dále předsedy představenstva žalovaného pana [tituly před jménem] [jméno FO] a zástupce společnosti [právnická osoba], která byla oslovena za účelem provedení oprav stavebních částí bytu po požáru. Dopisem ze dne 2. 3. 2011 zaslal právní zástupce žalobce žalovanému zprávu HZS [Anonymizováno] ze dne 22. 2. 2011 obsahující určení příčiny vzniku požáru v bytě žalobce. Dále žalovanému dne 19. 12. 2011 zaslal znalecký posudek zpracovaný znalcem [jméno FO] ze dne 5. 12. 2011, který si nechal žalobce vyhotovit. Cílem znaleckého posudku bylo posoudit příčinu a rozsah vzniku škodní události, stanovit hodnotu posuzovaných předmětů před škodní událostí v časových cenách, posoudit míru opotřebení a stanovit cenu poškozených předmětů, resp. porovnat rentabilnost opravy, stanovit hodnotu využitelných zbytků a odhadnout škodu a vyjádřit ji v Kč. Znaleckým posudkem byla celková škoda, která byla žalobci požárem způsobena, vyčíslena na částku 1.198.074 Kč. Tato částka je součtem škody na stavebních součástech bytu (vnitřní prostory bytu, náklady na uvedení bytu do původního stavu) ve výši 438.855,- Kč a dále škody způsobené na movitých věcech (soubor zařízení domácnosti a náklady spojené s likvidací škod po požáru) ve výši 759.219,- Kč. Náklady na vyhotovení znaleckého posudku, které žalobce uhradil, činily částku 29.040,- Kč. Celkem tak představovala výše škody, která žalobci vznikla vůči žalovanému v důsledku vady výrobku, tj. počítačové sestavy, částku 1.227.114,- Kč. Dopisem ze dne 19. 12. 2011 byl žalovaný žalobcem vyzván k náhradě této škody, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Na tuto výzvu zareagoval žalovaný e-mailovou zprávou ze dne 9. 1. 2012, v níž nárok žalobce odmítl a současně poukázal na závěr znaleckého posudku, který si nechal vyhotovit. E-mailem právního zástupce žalobce byl dne 12. 1. 2012 žalovaný požádán o předložení tohoto znaleckého posudku. E-mailovou zprávou z 12. 1. 2012 však žalovaný odmítl žalobci tento posudek předložit (resp. jeho předložení podmiňoval úhradou částky 15.000,- Kč), na což reagoval právní zástupce žalobce dopisem ze dne 13. 1. 2012. Jelikož prvý žalovaný prodal žalobci vadné zboží a tato vada byla příčinnou následného požáru, odpovídá žalovaný za škodu, která tímto byla žalobci způsobena. Žalobce zdůraznil, že vada se projevila již 18. den po převzetí počítačové sestavy od žalovaného, tudíž v záruční době.

2. Prvý žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že za škodu neodpovídá. Své tvrzení o neexistenci odpovědnosti za škodu prvý žalovaný opřel o druhé vyjádření HZS [Anonymizováno] ze dne 4. 5. 2011, podle kterého není možné jednoznačně stanovit, na kterém zařízení došlo k poruchovému jevu, který vedl k požáru. Dále prvý žalovaný opřel své tvrzení o neexistenci odpovědnosti za škodu o znalecký posudek č. [číslo] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru.

3. Druhý žalovaný se po jeho vstupu do řízení vyjádřil k podané žalobě tak, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznal a navrhl zamítnutí žaloby, když tvrdil, že za škodu neodpovídá a své tvrzení o neexistenci odpovědnosti za škodu opřel shodně s prvým žalovaným o druhé vyjádření HZS [Anonymizováno] ze dne 4. 5. 2011, dle kterého není možné jednoznačně stanovit, na kterém zařízení došlo k poruchovému jevu, který vedl k požáru, a o znalecký posudek č. [číslo] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého nelze jednoznačně stanovit ohnisko požáru ani příčinu požáru.

4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, č. j. [spisová značka], ve spojení s opravným usnesením ze dne 25. 6. 2019, č. j. [spisová značka], který byl k odvolání žalobce usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2019, č. j. [spisová značka], zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že odvolací soud mimo jiné soudu prvního stupně uložil, aby se především zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaných, neboť dosud není zcela postaveno na jisto, se kterým ze žalovaných uzavřel žalobce kupní smlouvu o nákupu předmětného PC, a který z nich proto za škodu vzniklou v důsledku vady výrobu, jež byla příčinou požáru, odpovídá s tím, že při jednání odvolacího soudu bylo účastníky tvrzeno, že žalobce kupní smlouvu uzavřel s druhým žalovaným.

5. Po vrácení věci odvolacím soudem se soud prvního stupně, veden pokyny soudu odvolacího, nejdříve zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaných.

6. Jak uzavřel odvolací soud v odůvodnění zrušujícího rozsudku, při jednání odvolacího soudu bylo účastníky tvrzeno, že žalobce kupní smlouvu uzavřel s druhým žalovaným.

7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku prvého žalovaného ke dni 23. 9. 2020 soud zjistil, že prvý žalovaný vznikl a byl do něj zapsán dne 19. 11. 2007 po obchodním jménem [právnická osoba], IČO , IČO žalované, , sídlo [adresa], ke dni 27. 3. 2008 byla zapsána změna obchodního jména: [právnická osoba] a sídla: [adresa].

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku druhého žalovaného ke dni 23. 9. 2020 soud zjistil, že druhý žalovaný vznikl a byl do něj zapsán dne 19. 1. 1999 po obchodním jménem [právnická osoba] IČO , IČO, , [adresa], ke dni 30. 9. 2004 byla zapsána změna sídla: [adresa], kde dni 15. 8. 2006 byla zapsána změna sídla: [adresa], kde dni 16. 3. 2011 byla zapsána změna obchodního jména: [právnická osoba]. a ke dni 14. 7. 2017 byla zapsána změna obchodního jména: [právnická osoba].

9. Z vytištěného obsahu internetových stránek [Anonymizováno] soud zjistil, že pod jménem [právnická osoba] a IČO , IČO, s adresou [adresa] jsou na těchto internetových stránkách ke dni 23. 9. 2020 prezentovány služby řešení pro digitální domácí zábavu; digitální centrum zábavy; technologie pro digitální domov.

10. Z listiny označené logem s textovou částí [právnická osoba] Stránky zákaznické podpory soud zjistil, že v listině je k objednávce žalobce č. [číslo] na dodávku počítačových komponent a montáž počítače, datum objednání 9. 11. 2010, uvedena faktura č. [číslo] na částku 43 541 Kč včetně DPH, datum účtování 18. 11. 2010, splatnost 3. 12. 2010.

11. Z listiny označené jako PLATBA číslo [číslo] soud zjistil, že žalobce jako odběratel dne 18. 11. 2010 uhradil na automatické pokladně na prodejním místě na adrese v [adresa], částku ve výši 43 541 Kč identifikovanou jako platba faktury č. [číslo], variabilní symbol , var. symbol, , dodavatel [právnická osoba], IČO , IČO, , sídlo [adresa].

12. Jak uzavřel odvolací soud v odůvodnění zrušujícího rozsudku, při jednání u odvolacího soudu bylo účastníky tvrzeno, že žalobce kupní smlouvu uzavřel s druhým žalovaným13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro skutková zjištění a právní závěry v otázce pasivní věcné legitimace žalovaných a proto je nehodnotil.14. Na základě shodných tvrzení účastníků v odvolacím řízení, že žalobce kupní smlouvu uzavřel s druhým žalovaným (viz odůvodnění zrušujícího rozsudku) a na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil jednotlivé důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, lze o skutkovém stavu učinit závěr, že IČO prvého žalovaného je , IČO, a od vzniku a zápisu prvého žalovaného do obchodního rejstříku je stále stejné. Druhý žalovaný pod jeho IČO , IČO, (které se od vzniku druhého žalovaného a jeho zápisu do obchodního rejstříku rovněž nezměnilo) byl k 23. 9. 2020 prezentován na webových stránkách [Anonymizováno] jako [právnická osoba]. (byť pod takovým obchodním jménem v obchodním rejstříku zapsán není a nebyl), dále byl označen minimálně od 9. 11. 2010 do 18. 11. 2010 v internetovém obchodu s logem s textem [právnická osoba], dne 9. 11. 2010 takto označen přijal objednávku žalobce na dodávku komponentů a sestavení předmětného počítače z nich a dne 18. 11. 2010 vystavil žalobci fakturu za toto plnění ve výši 43 541 Kč s tím, že téhož dne 18. 11. 2010 přijal pod již neaktuálním obchodním jménem [právnická osoba] avšak pod od jeho vzniku nezměněným IČO , IČO, a pod ke dni 18. 11. 2010 v obchodním rejstříku zapsanou částí údajů o sídle [adresa], od žalobce platbu na fakturu č. [číslo].15. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba ve vztahu mezi žalobcem a prvým žalovaným není důvodná proto, že prvý žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován.16. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení (viz např Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 NSČR 4/2016, ze dne 30. 11. 2016).17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce si předmětný počítač (dodávku jeho komponentů a jeho montáž) objednal u druhého žalovaného a druhému žalovanému zaplatil druhým žalovaným vyfakturovanou cenu. V řízení před odvolacím soudem účastníci pak shodně tvrdili, že žalobce uzavřel kupní smlouvu na předmětný počítač s druhým žalovaným. Z provedeného dokazování přitom nelze učinit závěr o tom, že by prvému žalovanému v souvislosti s objednávkou komponentů a montáže předmětného počítače, fakturací za tato plnění, platbou vyfakturované ceny či dodáním předmětného počítače žalobci svědčila jakákoliv práva či povinnosti, natož pak, že by mezi žalobcem a prvým žalovaným byla ohledně předmětného počítače uzavřena jakákoliv smlouva. Ve vztahu žalobce a prvého žalovaného tedy k projednávané věci nesvědčí prvému žalovanému vůči žalobci žádná hmotně právní povinnost.18. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu ve vztahu mezi žalobcem a prvým žalovaným zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace prvého žalovaného. Soud rozhodl podle § 152 odst. 2 druhá věta zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) částečným rozsudkem o nároku uplatněném vůči jednomu ze žalovaných neboť to považoval za účelné s tím, že vydání částečného rozsudku nevylučuje hmotněprávní povaha nároku na náhradu škody, společenství žalovaných je společenstvím samostatným a soud na ústním jednání dne 23. 9. 2020 sdělil účastníkům, že s ohledem na výsledky dokazování k otázce pasivní věcné legitimace žalovaných rozhodne částečným rozsudkem, k čemuž účastníci nevznesli žádných námitek. O zbývající části věci (o nároku ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným) soud rozhodne v konečném rozsudku.19. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvým žalovaným rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 první věta o. s. ř. tak, že přiznal prvému žalovanému, jenž byl ve vztahu k žalobci v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 252 293,90 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 227 114 Kč sestávající z částky 13 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 13 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 1. 2013, z částky 13 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 2. 2013, z částky 13 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 3. 2013 a z částky 6 610 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání (odvolání proti rozhodnutí o připuštění dalšího účastníka) dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne 10. 6. 2013 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 788 259 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 8. 2015, z částky 11 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 12. 2015, z částky 11 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ke znaleckému posudku) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 10. 2017, z částky 11 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 10. 2017, z částky 11 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 5. 2018, z částky 11 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 2. 2019, z částky 11 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 11. 2019, z částky 11 460 Kč za účast na jednání soudu (účast na jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 11. 2019, z částky 11 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k rozhodnutí odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 6. 2020 a z částky 11 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 9. 2020 včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 178 590 Kč ve výši 37 503,90 Kč. Dále tyto náklady sestávají z nákladů prvého žalovaného na znalecký posudek č. [číslo] ze dne 15. 5. 2018, vypracovaný znalcem [jméno FO] ve výši 25 000 Kč a na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], č. [číslo], ze dne 20. 12. 2017, ve výši 11 200 Kč.

Usnesení ze dne 15. 7. 2024

Výrok

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 4. 2024, č. j. 14 C 112/2012-559 se ve výrokové části pod bodem I. opravuje tak, že se chybně uvedený text ve znění: „matce “ nahrazuje takto: „moci “.

Odůvodnění

Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu.Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací