Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 129 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9.327,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9.791,27 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26.626,03 Kč od 29.4.2025 do zaplacení ve výši 11,75% ročně, úrok ve výši 11,75% ročně z částky 26.626,03 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů říze ní částku ve výši 8 546,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem tohoto řízení je žalobou došlou soudu dne 27. 8. 2025 uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 s účinností k témuž dni. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 2. 6. 2021 smlouvu č. [hodnota] o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, jež se žalovaný zavázal zaplatit ve splátkách v souladu se smluvním ujednáním včetně sjednaného příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právním předchůdcem žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni vyčíslení tvoří dluh žalovaného částku ve výši 42 129 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26 626,03 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 15 502,97 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 791,27 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 327,98 Kč, úroků ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 626,03 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 626,03 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení2. Protože se nepodařilo zjistit pobyt žalovaného. ustanovil mu soud usnesením ze dne 12. 11. 2025 opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. Opatrovník, kterému se nepodařilo se se žalovaným spojit, navrhl zamítnutí žaloby z důvodu nedostatečného prověření žalovaného splácet úvěr a z nařízeného jednání se omluvil, pročež soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z hlediska skutkového stavu věci soud na základě předložených listin (Zákaznická karta, Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 2.6.2021, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.4.2025, Souhrnné informace ze dne 6.5.2025, Podací lístek 22.5.2025, 30.7.2025, Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem k předcházející žalobě ze dne 29.7.2025, Příloha č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025, Výpis z OR žalované) zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, kdy schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobkyně dostatečně prověřena, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku, neplnila své povinnosti ze smlouvy, nehradila stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupila mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně a sazebníku, je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. Tvrzení opatrovníka žalovaného, že schopnost žalovaného splatit úvěr nebyla dostatečně prověřena, se v řízení neprokázalo. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když o zákonném příslušenství rozhodl podle § 1970 o. z. a nař. vl. 351/2013 Sb., v platném znění.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 546,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 686 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 129 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 12. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 670 Kč ve výši 1 190,70 Kč.