Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 600 Eur spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 600 Eur od 7.2.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku,II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 600 Eur spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 600 Eur od 7.2.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku,III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 600 Eur spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 600 Eur od 7.2.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku,IV. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobcům a), b), c) částku ve výši 10 715 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců a), b), c).
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 15. 4. 2026 se každý ze žalobců domáhal na žalované zaplacení částky 600 eur s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobci se dne [datum] účastnili letu č. [IBAN] na trase Praha – Káhira jehož provozujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Původně plánovaný čas odletu z Prahy byl stanoven na 16:20 hod. a s plánovaným časem příletu ve 20:55 hod. místního času do Káhiry. Následně se žalobci účastnili navazujícího letu taktéž provozovaný žalovanou č. [IBAN] na trase Káhira – Johannesburg s plánovaným časem odletu dne [datum] ve 23:45 hod. a s původně plánovaným časem příletu dne [datum] v 7:10 do cílové destinace Johannesburg, nicméně ke skutečnému příletu došlo až dne [datum] v 11:14 hod. místního času. Tímto došlo ke značnému zpoždění a žalobci dorazili do cílové destinace o více jak 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Výše uvedené lze považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Letecká vzdálenost na trase Praha – Johannesburg činí 8557 km. Žalobci se s výše uvedeným nárokem obrátili na žalovanou prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobců na e-mailovou adresu žalované dne 27. 1. 2025. Žalovaná přijetí předžalobní výzvy potvrdila udělením referenčního čísla [IBAN]. Žalovaná však do podání žaloby ničeho neuhradila.
2. Žalovaná podáním došlým soudu dne 21. 5. 2026 nárok uplatněný žalobou zcela neuznala s odůvodněním, že zpoždění předmětného letu bylo způsobeno mimořádnou okolností, kterou žalovaná nemohla ovlivnit. Toto odůvodnění žalovaná přednesla i na jednání soudu dne 25. 5. 2026 tím, že odkázala na své podání ze dne 21. 5. 2026.
3. Žalované bylo na jednání dne 21. 5. 2026 soudem dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a byla vyzvána, aby bez zbytečného odkladu zejména doplnila svá skutková tvrzení ohledně tvrzení mimořádných okolností a navrhla důkazy k jejich prokázání s tím, že v případě nesplnění této výzvy se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. K tomu žalovaná přednesla, že nemá k dispozici žádné listinné důkazy, na které odkazuje shora uvedené poučení soudu.
4. Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vzal za prokázaný tento skutkový stav:
5. Žalobci se dne [datum] účastnili letu č. [IBAN] na trase [adresa] – Káhira jehož provozujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Původně plánovaný čas odletu z Prahy byl stanoven na 16:20 hod. a s plánovaným časem příletu ve 20:55 hod. místního času do Káhiry (prokázáno palubními lístky žalobců, výpisem z letu).
6. Následně se žalobci účastnili navazujícího letu taktéž provozovaný žalovanou č. [IBAN] na trase Káhira – Johannesburg s plánovaným časem odletu dne [datum] ve 23:45 hod. a s původně plánovaným časem příletu dne [datum] v 7:10 do cílové destinace Johannesburg, nicméně ke skutečnému příletu došlo až dne [datum] v 11:14 hod. místního času (prokázáno palubními lístky žalobců, výpisem z letu).
7. Letecká vzdálenost na trase Praha – Johannesburg činí 8557 km (prokázáno mapou představující vzdálenost Praha – Johannesburg)
8. Žalobci se s výše uvedeným nárokem obrátili na žalovanou prostřednictvím předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobců na e-mailovou adresu žalované dne 27. 1. 2025. Žalovaná přijetí předžalobní výzvy potvrdila udělením referenčního čísla [IBAN] (prokázáno žádostí o kompenzaci 21.1.2025).
9. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.
10. Na věc dopadá přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 Evropské unie („Nařízení“).
11. Dle článku 7 odst. 1 písmeno c) Nařízení ve spojení s judikaturou Soudního dvora (spojené případy Sturgeon v Condor, and Bock v Air France – C-402/07 a C-432/07) přísluší cestujícím v případě zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více v případě letů všech letů nespadající pod písmeno a) nebo b) náhrada škody ve výši 600 EUR.
12. Vzhledem k tomu, že výše popsaný skutkový stav lze podřadit právě pod toto ustanovení, má každý z žalobců vůči žalované nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR13. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. Důkazní břemeno týkající se otázek, zda nastaly mimořádné okolnosti, spočívá na provozujícím leteckém dopravci.14. Žalovaná v řízení obecně tvrdila, že zpoždění letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, které jí liberují, aniž by konkretizovala, o jaké okolnosti se jednalo, a aniž by označila důkazy k jejich prokázání. Na takto obecném tvrzení setrvala i přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., čímž k tvrzeným liberačním důvodům neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní.15. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, o příslušenství rozhodl podle § 1970 o. z. a nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 715 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 668 Kč sestávající z částky 1 144 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 860 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 1 144 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 860 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 1 144 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 860 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 1 144 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 5. 2026 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 860 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 376 Kč ve výši 1 338,96 Kč.