Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 241 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 18. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 30 559 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 318,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku 11,75 % ročně z částky 14 559,7 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 826,98 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání EPR) došlou zdejšímu soudu dne 29. 4. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 38 800 Kč s příslušenstvím z titulu porušení smluvních ujednání plynoucích ze Smlouvy o č. [hodnota] s produktovým názvem [adresa] (dále „Smlouva“) uzavřené mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou dne 12. 2. 2017 (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmových sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále byla úvěruschopnost zkoumána skrze další registry a databáze, např. insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů. Vyhodnocena byla celková finanční situace žalované, kdy shora uvedené informace byly konfrontovány se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Na základě Smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 16 259 Kč, který představuje kapitalizovaný úrok ve výši 29 % p. a., částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkově se tak dle Smlouvy žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit 36 259 Kč v 18měsíčních splátkách s výší každé jednotlivé splátky 2 015 Kč. Poslední splátka pak činila 2 004 Kč. Žalovaná na pohledávku celkem uhradila 11 759 Kč. Předepsané splátky však řádně a včas nehradila, proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z hodnoty splátek z celkové dlužné částky, ohledně kterých je žalovaná v prodlení. Tato smluvní pokuta byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022, kdy žalobkyně v tomto řízení uplatňuje toliko nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Dále v souvislosti porušením smluvních povinností vznikl nárok na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, kdy žalobkyně po žalované požaduje toliko 826,98 Kč, a dále požaduje úhradu sankčních poplatků ve výši 4 300 Kč. Dlužné poplatky za správu úvěru, které žalovanou dosud uhrazeny nebyly, činí výši 9 940,30 Kč. Dlužná jistina pak činí výši 14 559,70 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani po předchozí písemné výzvě k plnění.
2. Usnesením ze dne 15. 8. 2025, č. j. [spisová značka], soud vyzval žalobkyni, aby nad rámec již uvedeného doplnila žalobní tvrzení a tam navržené důkazy o způsob, jakým získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, především jakým způsobem byla zohledněna exekuční řízení zahájená proti žalované v roce 2015, 2016 a 2017. A dále, aby doložila, že částka ve výši 13 043 Kč byla žalované poskytnuta.
3. Vyjádřením došlým zdejšímu soudu dne 29. 8. 2025 žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, z databáze neplatných dokladů, evidence adres obecní/městských úřadů. Následně právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalované, kdy schopnost žalované byla posouzena na základě informací od žalované, které vycházely především z dostupných historických informací o žalovaném zahrnující např. reálná data o průběhu splácení předchozí angažovanosti a kontroly správnosti a pravdivosti dokumentů předložených žalovanou. Ověřen byl příjem žalované ve výši 9 750 Kč měsíčně. Další čisté příjmy žalované činí 20 217 Kč měsíčně. Vyhodnoceny byly rovněž rozhodné výdaje žalované. Ověření všech výdajů však není po poskytovateli úvěru možné požadovat, neboť tento požadavek je nenaplnitelný. Odhadované měsíční výdaje byly proto určeny na 14 000 Kč měsíčně. Na základě uvedeného, tak právní předchůdkyně žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalované úvěr splatit. Pro úplnost žalobkyně dodává, že poskytnut byl úvěr s nízkou nominální hodnotou, s krátkou dobou splatnosti a nižším rizikem delikvence, tedy míra posuzování úvěruschopnosti je u tohoto typu úvěru nižší. Žalované byla právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuta částka v celkové výši 20 000 Kč, kdy smluvní strany Smlouvy si ujednaly, že část úvěru bude použita na refinancování dluhu žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. [hodnota], a to konkrétně ve výši 6 957 Kč. Tato částka tak byla použita na refinancování a částka ve výši 13 043 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V žalobě je tak nesprávně uvedeno, že žalované byla poskytnuta celá zápůjčka v hotovosti.
4. Na den 4. 11. 2025 soud nařídil ve věci jednání, na které se žalovaná bez omluvy nedostavila a k žalobě se ani nijak nevyjádřila. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil podáním došlým zdejšímu soudu dne 30. 10. 2025.
5. Provedeným dokazováním, a to ze Smlouvy, standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo soudem zjištěno, že v ní se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Poplatek za zápůjčku byl stanoven ve výši 16 259 Kč, z čehož 4 901 Kč tvoří úrok, 4 940 Kč tvoří částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka ve výši 6 418 Kč činí částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Zápůjční úroková sazba činila 29 % p. a. Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit činila 36 259 Kč. Na refinancování dřívější zápůjčky plynoucí ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] za účelem jejího předčasného splacení byla ze Smlouvy poskytnuté částky žalované použita částka ve výši 6 957 Kč. Ve zbytku ve výši 13 043 Kč bude tato částka vyplacena žalované. Žalovaná uvedené prohlášení ve Smlouvě podepsala. Úvěr měl být žalovanou splácen v 18měsíčních splátkách po 2 015 Kč s tím, že výše poslední splátky činila 2 004 Kč. RPSN bylo sjednáno na 129,90 %. Smluvní pokuta za prodlení s placením splátek byla sjednána na 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž bude žalovaná v prodlení. Poplatek za vymáhání dluhu činí 1 000 Kč. Poplatek za upomínku byl stanoven na 300 Kč.
6. Z přehledu plateb žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, když uhradila toliko 11 759 Kč.
7. Z karty s údaji o zaměstnání žalované bylo soudem zjištěno, že jako důvod zápůjčky žalovaná uvedla „neočekávané výdaje“. Uvedla dále, že je zaměstnána na DPČ/DPP jako pomocná síla u [jméno FO], IČO: [IČO]. Její čistý příjem činí 9 750 Kč měsíčně. Ostatní příjmy činí 20 217 Kč měsíčně. Celkem má 6 příjmů. Celkové měsíční příjmy žalované činí 29 967 Kč. Odhadované měsíční výdaje poté činí 14 000 Kč. Ověřeny byly dokumenty, a to pracovní smlouva, potvrzení o příjmu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž o této skutečnosti byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2022 vyrozuměna.
9. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu z 10. 2. 2022, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucí ze Smlouvy. Dlužná částka po splatnosti činila 39 626,98 Kč do 17. 3. 2022.
10. Z předžalobní upomínky 21. 3. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po splatnosti, a to ve výši 57 507,49 Kč do 7 dnů od datace dané výzvy.
11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř., přičemž z výše neuvedených, avšak provedených důkazů nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti. Na základě provedeného dokazování pak dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:
12. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 12. 2. 2017 Smlouvu, na základě níž žalované byly poskytnuté finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, přičemž částka ve výši 6 957 Kč byla použita na refinancování jejího předchozí dluhu, ve zbytku tj. ve výši 13 043 Kč byla tato částka žalované vyplacena v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Poskytnutý úvěr měl být splácen v 18měsíčních splátkách po 2 015 Kč s tím, že výše poslední splátky činila 2 004 Kč. RPSN bylo sjednáno na 129,90 %. Úvěr měl být splácen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 16 259 Kč, z čehož 4 901 Kč tvoří úrok, 4 940 Kč tvoří částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka ve výši 6 418 Kč činí částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Zápůjční úroková sazba činila 29 % p. a. Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit činila 36 259 Kč. Před poskytnutím úvěru žalovaná vyplnila prohlášení o jejích příjmech a odhadovaných výdajích. Žalovaná úvěr splácela, avšak nikoliv včas a řádně v Souladu se Smlouvou. když uhradila toliko 11 759 Kč. Se svým dluhem se tak žalovaná ocitla v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek 28. 1. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná obeznámena. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani přes písemné výzvy k plnění.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Soud se zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy.
18. Jak plyne z výše uvedeného žalobkyně k výzvě soudu neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně pouze uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě jeho tvrzení o jejích příjmech a odhadovaných výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, databáze neplatných dokladů a evidence adres obecní/městských úřadů, avšak k těmto tvrzením nepředložila soudu žádné důkazy. Ačkoliv z karty s údaji o zaměstnání žalované plyne, že žalovaná je zaměstnána na DPČ/DPP jako pomocná síla u [jméno FO], IČO: [IČO] a její čistý příjem činí 9 750 Kč měsíčně kdy ověřeny byly dokumenty, a to pracovní smlouva, potvrzení o příjmu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, žalobkyně žádný z těchto dokumentů, z nichž by plynul příjem žalované nepředložila. Žalovaná rovněž uvádí, že má dalších 6 příjmů, kdy jejich výše dosahuje 20 217 Kč měsíčně. Tuto skutečnost žalobkyně rovněž nijak neprokazuje. Výdaje žalované rovněž nijak blíže neověřovala a nepředložila k jejich posouzení žádného důkazu. Žalobkyně byla rovněž soudem vyzvána k vyjádření, jakým způsobem byla při prověřování úvěruschopnosti žalované posuzována skutečnost, že vůči této byla v roce 2015, 2016 a 2017 zahájena a vedena exekuční řízení (kupř. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). K této skutečnosti se však žalobkyně žádným způsobem nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy o zkoumání příjmů a výdajů žalované, ani o lustraci žalované v uvedených rejstřících, stejně tak soudu dostatečně nevyjasnila, jakým způsobem zohlednila v rámci zkoumání úvěruschopnosti exekuční řízení vedená vůči žalované, je soud přesvědčen, že žalobkyně dostatečně nedoložila splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.
19. V případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru si jsou pak strany povinny vrátit bez zbytečného odkladu vše, co si poskytly na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., tzn. že spotřebitel je povinen vrátit celou jistinu, od které se odečte jím již uhrazená částka (bez ohledu na to, kolik z této částky mělo být dle neplatné smlouvy započteno na jistinu a kolik na úroky). Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku celkem ve výši 20 000 Kč, a žalovaná jí zaplatila částku celkem ve výši 11 759 Kč, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 8 241 Kč. Tuto částku spolu s úrokem z prodlení ode dne, kdy se žalovaná ocitla s úhradou dlužné částky v prodlení podle § 1970 o. z., a jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jí proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalobkyni uhradit.
20. Ve zbytku, tedy co do částky ve výši 30 559 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 318,7 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku 11,75 % ročně z částky 14 559,7 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 826,98 Kč, soud výrokem II. tohoto rozhodnutí žalobu v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ zamítl.
21. Výrokem III rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesní úspěch žalobkyně byl menší, jelikož však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádná ze stran nemá nárok na náhradu nákladů řízení.