Rozsudek ze dne 10. 2. 2026
Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a tok rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci domáhali zaplacení shora uvedené částky. Svůj nárok odůvodnili tím, že měli zakoupené letenky od žalované na let č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] na trase [Anonymizováno] – [adresa], který se měl uskutečnit dne [datum] v 12:05. Žalobcům byl v den odletu odepřen nástup na palubu proti jejich vůli. Žalobci svůj nárok odvozují s odkazem na článek 4 odst. 3 ve spojení s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 261/2004 ze dne [datum], na základě, kterého jim náleží náhrada škody ve výši [částka] ([částka] každému) za předmětné zrušení. V důsledku odepření nástupu na palubu vznikly žalobcům rovněž nezbytné náklady v celkové výši [částka] sestávající z částky [částka] za ubytování v hotelu a částky [částka] za využití taxi služby. Celková pohledávka žalobců tak činí [částka]. S ohledem na to, že žalovaná požadovanou částku neuhradil ani po opakovaných výzvách ze strany žalobců, nezbylo žalobcům nic jiného než se se svým nárokem obrátit na soud.
2. Žalovaná požadovaný nárok neuznala, a to ani z části. Navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. V odůvodnění uvedla, že žalobci v návrhu nedostatečně vylíčili a zároveň neprokázali rozhodné skutečnosti z nichž by bylo možné dovodit odepření nástupu na palubu letu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. K odepření nástupu na palubu letadla nedošlo a žalobci neprokazují že by splnili podmínky dané článkem 4 odst. 3 a článkem 7 odst. 1 Nařízení, neboť uvedené nařízení odepření nástupu na palubu letadla definuje tak, že jde o odmítnutí přepravy cestující leteckou dopravou, přestože se přihlásili na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2 Nařízení. Žalovaný uvedl, že žalobci neprokazují a netvrdí, že se dostavili k odletu letadla před časem jeho odletu.
3. V pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zdejší soud zamítl žalobu v plném rozsahu a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odvolací soud prvostupňové rozhodnutí potvrdil a dále přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.
4. Nejvyšší soud v návaznosti na dovolání žalobců přezkoumal rozhodnutí nižších instancí. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], Nejvyšší soud částečně zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a dále částečně zrušil též rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a to co do nároku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a co do částky [částka] dovolání zamítl. To s odůvodněním, že pojem ,, odepření nástupu na palubu“ byl soudy vyložen správně, neboť odmítnutí přepravit cestujícího, který se dostavil k odletové bráně, vyžaduje vědomé odmítnutí takového cestujícího a pouhé faktické nepřepravení není dostačující, neboť se cestující musí dostavit k odletové bráně v čase uvedeném v článku 3 Nařízení, aby mohl nastoupit do letadla.
5. Naproti tomu soudů obou stupňů závěr, že žalovaná neporušila své povinnosti, které ji vyplývají ze smlouvy o přepravě, byl dovolacím soudem shledán nedostatečně odůvodněný a soudy se tak nezabývaly tím, zda porušením přepravní smlouvy není, podle příslušné národní úpravy ( a nebyl vymezeno, kterým právním řádem se uzavřená přepravní smlouva řídí) již samotná skutečnost, že žalobci nemohli uskutečnit let z Amsterodamu do Prahy s plánovaným odletem dne [datum] ve 12:05 místního času a v případě, že ano, zda jsou splněny předpoklady pro náhradu škody.
6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:
7. Soud má za prokázané, že žalobci na předmětný let obdrželi v elektronické podobě palubní vstupenky s tím, že čas na tzv. „boarding“ začíná v 11:37 hodin a „gate“ se uzavírá v 11:50 hodin (kopie elektronických palubních vstupenek).
8. Z fotografie vložené žalobci má soud za prokázané, že v odletové hale se nacházelo větší množství lidí.
9. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci se do času odletu letadla nedostavili k „gatu“ tak, aby se mohli domáhat vstupu na palubu předmětného letadla.
10. Z článku 8 obchodních podmínek žalovaného, má soud z prokázané, že nejzazší časy pro odbavení se liší dle jednotlivých letišť. Cestující jsou povinni tyto časy bezvýhradně dodržovat, aby byl umožněn hladký průběh jejich cesty a aby nedošlo ke zrušení jejich rezervace. Cestující se musí dostavit k odbavení s dostatečným předstihem, aby mohli absolvovat veškeré nezbytné formality související s cestou, v každém případě musí dodržet nejzazší čas pro odbavení. Nedostaví-li se cestující včas, nebo nepředloží-li veškeré požadované cestovní doklady umožňující jejich odbavení, a v důsledku toho nemohou cestovat, je dopravce oprávněn zrušit rezervaci a místo vyhrazené takovému cestujícímu, aniž by vůči dotčenému cestujícímu měl jakoukoli další povinnost, a aniž by dopravci vznikla jakákoli odpovědnost. Nedostaví-li se cestující k nástupní bráně nejpozději v uvedeném čase, je dopravce oprávněn zrušit rezervaci a místo vyhrazené takovému cestujícímu, aniž by vůči dotčenému cestujícímu měl jakoukoli další povinnost, a aniž by mu vznikla jakákoli odpovědnost. Dopravce nemá vůči cestujícímu, který nesplnil podmínky tohoto článku, žádnou povinnost (včetně mimo jiné povinnosti přepravit cestujícího nebo poskytnout náhradu) ani žádnou odpovědnost jakéhokoli druhu.
11. Soud poté posoudil shora zjištěné skutečnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12. Podle ustanovení čl. 3 Nařízení (ES) č. 593/2008 (dále jen Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.
13. Podle čl. 5 Nařízení Řím I., v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu o přepravě cestujících zvoleno smluvními stranami podle druhého pododstavce, je rozhodným právem právo země obvyklého bydliště cestujícího za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu nebo místo určení. Nejsou-li tyto požadavky splněny, použije se právo místa, ve kterém má dopravce své obvyklé bydliště.
14. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla tvrzena a ani prokázána volba práva, je právem rozhodným dle čl. 5 shora citovaného, právo české, dle bydliště žalobců a místa určení předmětného letu.
15. Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
16. Podle ustanovení § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.
17. Podle ustanovení § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
18. V řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o přepravě, v níž se žalovaná zavázala, že zajistí, že žalobci se dostaví k odletové bráně včas, za všech okolností.
19. V řízení nebylo též tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaná, jako letecký přepravce měla vliv na organizování chodu letiště v [Anonymizováno] a že by mohla svým jednání ovlivnit jakým způsobem budou probíhat příslušné prohlídky a nezbytné odbavovací procedury.
20. V řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaná se smluvně zavázala k tomu, že ovlivní jaké množství cestujících v ten, který den se na předmětném letišti dostaví k procesu odbavení či že by měla přímý vliv na chování a jednání jednotlivých cestujících, v tom směru, který den a v jakou denní či noční hodinu se na letiště za účelem uskutečnění své cesty dostaví.
21. Přijetí argumentace žalobců byl vedlo k absurdním závěrům: byla-li by žalovaná odpovědna za to, že v důsledku velkého množství lidí na letišti žalobci nestihli být včas u odbavovací brány, nebylo by důvodu žalované klást za odpovědnost i skutečnosti jiné, které by mohly též vést k tomu, že by žalobci nestihli let provozovaných žalovanou, kupř. dopravní situaci na cestě k letišti při využití cesty vozidlem, velké množství lidí využívajících veřejnou hromadnou dopravu na cestu na letiště a z toho vzniklé prodlevy, apod.
22. Jinými slovy řečeno, nebyla tvrzeno a ani prokázáno žádné porušení smluvních povinností, jež žalovanou vázaly, tak aby bylo možné dovodit příčinnou souvislost mezi takovým porušením a vznikem škody žalobců.
23. Námitky žalobců o nedostatečném informování žalobců ze strany žalované jsou liché, v řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by se žalovaná zavázala k podávání informací a zároveň, že by se zaručila, za to, zda a jakým způsobem pak žalobci s informacemi naloží. Nadto nesmyslnost této námitky podtrhuje skutečnost, že i v případě, kdyby žalovaná žalobce o situace informovala jiným (nebylo tvrzeno jaký způsob a obsah by si žalobci představovali jako adekvátní), že by v důsledku pouhého podání informace, nemohlo dojít k tomu, že by žalobci předmětný let nestihli.
24. Není porušením přepravní smlouvy skutečnost, že si žalovaná vybrala letiště v [Anonymizováno] jako letiště, kde bude (též) provozovat leteckou přepravu, neboť nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by se žalovaná v přepravní smlouvě uzavřené s žalobci zavázala k tomu, že vybere k přepravě z [Anonymizováno] letiště jiné, než letiště [Anonymizováno], nelze nepoznamenat, že v [Anonymizováno] jiné letiště pro mezinárodní přepravu není.
25. Tvrzení žalobců, že porušení povinnosti odborné péče spočívá v tom, že žalovaná vědomě uzavírala smlouvy o přepravě cestujících, o nichž věděla, že jejich splnění nebude schopna zajistit, je liché a nelogické. Nelze pojmově uvažovat o porušení smluvní povinnosti ze smlouvy, která je teprve uzavírána, uzavíráním smlouvy samé, nadto žalobci pomíjí základní zásadu soukromého práva o smluvní volnosti.
26. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu zamítnul.
27. Soud zamítnul návrhy na doplnění dokazování účastnickými výslechy žalobců, neboť by takové dokazování bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti, když by výsledky takového dokazování nemohlo na uvedených právních závěrech soudu, změnit ničeho.
28. Dále soud nevyhověl návrhu na odročení jednání z důvodu poskytnutí lhůty na doplnění tvrzení v reakci na dané poučení soudem, neboť z ustanovení § 118a o. s. ř. neplyne povinnost soudu, automaticky po poučení daném dle tohoto ustanovení, poskytovat žalobci lhůtu k doplnění tvrzení, tak, aby bylo nutné jednání odročovat, za situace, kdy nebyly tvrzeny takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že čistě z objektivních důvodů, nebylo možné tvrzení o skutečnostech, které bylo nutné do žalobních tvrzení doplnit, uvést přímo v žalobě, ačkoliv je povinností každého z účastníků rozhodné skutečnosti tvrdit, dle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a v případě žalobce, je povinností takové skutečnosti uvést již v žalobě samé, dle § 79 odst. 1 o. s. ř.
29. Soud v poslední řadě zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem žalobců videonahrávkou a novinovým článkem na stránkách [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], a to rovněž z důvodu, že by výsledky takového dokazování nemohlo na uvedených právních závěrech soudu, změnit ničeho.
30. Ohledně návrhu na přerušení řízení, soud rozhodl při ústním jednání dne [datum]. Zamítnutí je odůvodněno s odkazem na ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle kurzu platného ke dni úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. Dané sestává z částky [částka] za následující úkony: příprava a převzetí zastoupení, podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, odůvodnění odporu. Dále z částky [částka] za následující úkony: replika žalované k vyjádření žalobců, účast na ústním jednání. Dále z částky [částka] za následující úkony: vyjádření žalované k odvolání žalobců, účast na ústním jednání, vyjádření žalované k dovolání žalobců. Dále z částky [částka] za následující úkony: reakce žalované na výzvu soudu, účast na ústním jednání. A v poslední řadě z částky [částka] za poloviční úkon spořívajíví ve stanovisku žalované k návrhu na přerušení řízení. Včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a dále tří paušálních náhrad výdajů po [částka], a to včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 640 ve výši [částka] za DPH. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Rozsudek ze dne 9. 1. 2024 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 10. 2. 2026)
Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se domáhali žalobou proti žalovanému zaplacení každý částky [částka] a dále společně částky [částka] s odůvodněním, že se stali držiteli rezervace na let č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno] do [Anonymizováno], operovaný žalovaným, jenž se měl uskutečnit dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin. Žalobci tvrdili, že jim v uvedený den a čas byl žalovaným odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, ačkoli všechny požadavky žalovaného včetně čekací doby před letem. , právnická osoba, s Nařízením Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále jen „Nařízení“) a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora každému z žalobců tak vznikl nárok na zaplacení částky [částka] a dále zbývající část ve výši [částka] je složena z částky [částka], vynaložených žalobci za ubytování v hotelu a dále z částky [částka] za využití taxislužby. Dále žalobci uvedli, že před odletem dne [datum] provedli check-in na stránkách žalovaného a v den odletu dne [datum] na webových stránkách žalovaného nalezli sdělení, že je možné, že kvůli personálním problémům na letišti se mohou objevit komplikace a doba čekání na kontrolu se tak může prodloužit až na [Anonymizováno] minut. Z uvedeného důvodu žalobci dorazili na letiště před [Anonymizováno] hodinou, tj. více než dvě hodiny před plánovaným odletem. Žalobci uvedli, že situace na letišti byla v době příjezdu žalobců hrubě nezvládnutá, neboť v důsledku značeného množství lidí se žalobcům nepodařilo dostat ani do vnitřního prostoru letiště, když fronta lidí sahala až několik desítek metrů před budovou letiště, kde následně byly postaveny i stany, pod kterými mohli lidé čekat na provedení kontroly. Celková doba čekání žalobců činila 2,5 hodiny. Po poučení ze strany soudu žalobci doplnili žalobní tvrzení v tom smyslu, že ke vstupu na palubu letadla operujícího let č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno] do [Anonymizováno], na tzv.„gate“ se žalobci nedostali vůbec, a to pro značné množství lidí v odletové hale. Žalobci tak dovozovali, že pojem odepření nástupu na palubu ve smyslu Nařízení musí být vykládáno tak, že nejde pouze o odepření nástupu na palubu letadla způsobeným překročením kapacity letu, nýbrž i z jiných důvodů, jaké jsou například provozní důvody letiště.
2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nedošlo k odepření nástupu na palubu letadla a žalobci neprokazují, že tak splnily podmínky dané článkem 4 odst. 3 a článkem 7 odst. 1 Nařízení, neboť uvedené nařízení odepření nástupu na palubu letadla definuje tak, že jde o odmítnutí přepravy cestující leteckou dopravou, přestože se přihlásili na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2 Nařízení. Žalovaný uvedl, že žalobci neprokazují a netvrdí, že se dostavili k odletu letadla před časem jeho odletu.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:
4. Soud má za prokázané, že žalobci na předmětný let obdrželi v elektronické podobě palubní vstupenky s tím, že čas na tzv. „boarding“ začíná v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin a „gate“ se uzavírá v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin (kopie elektronických palubních vstupenek).
5. Z fotografie vložené žalobci má soud za prokázané, že v odletové hale se nacházelo větší množství lidí.
6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci se do času odletu letadla nedostavili k „gatu“ tak, aby se mohli domáhat vstupu na palubu předmětného letadla.
7. Soud po té posoudil shora zjištěné skutečnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
8. Evropský soudní dvůr v rozsudku namítaném žalobci sp. zn. C-238/22, rozhodl tak, že článek 4 odst. 3 Nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že provozující letecký dopravce, který předem informoval cestujícího, že jej proti jeho vůli nenechá nastoupit na palubu letadla, na který má tento cestující potvrzenou rezervaci, musí uvedenému cestujícímu poskytnout náhradu škody, i když se cestující nepřihlásil k nástupu na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2 tohoto Nařízení, a dále rozhodl tak, že článek 5 odst. 1 písm. c) bod i tohoto Nařízení musí být vykládán tak, že toto ustanovení, které zavádí výjimku z práva cestujících na náhradu škody v případě zrušení letu, neupravuje situaci, kdy byl cestující informován alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, že jejich provozující letecký dopravce odmítne přepravit proti jeho vůli tak, že tento cestující musí mít nárok na náhradu škody za odepření nástupu na palubu podle článku 4 tohoto Nařízení.
9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že nebyla naplněna podmínka daná článkem 3 bodem 2 písm. a), podle kterého se nároky cestujících založené Nařízením, vztahují na ty z cestujících, kteří mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma zrušení dle článku 5, se přihlásí k přepravě, když nebylo mezi stranami sporné, že se žalobci nepřihlásili k letu, tzn. nedostavili k místu vstupu na palubu letadla, tj. k tzv. gatu. Jakkoliv uvedená skutečnost byla zjevně zapříčiněna velkým počtem ostatních cestujících a z toho plynoucích velkých časových prodlev při provádění bezpečnostních kontrol (tzv. „security“), nelze tuto skutečnost přičítat k vině leteckého dopravce, neboť provádění bezpečnostních kontrol není věcí leteckého dopravce, ale subjektu, který provozuje letiště. Tím, že se žalobci nedostavili k místu umožňující nástup na předmětný let, je pojmově vyloučeno „odepření“ nástupu na palubu letadla žalovaným.
10. Judikatura Evropského soudního dvora uváděná žalobci, na jejich situaci nedopadá, neboť nebylo žalobci tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný předem informoval žalobce, že je nenechá nastoupit na palubu letadla, tak jak bylo zjištěno v případě posuzovaném Evropským soudním dvorem a z uvedeného důvodu by nebylo nutné trvat na podmínce přihlášení se k letu. Soud tak má za to, že ze skutku žalobci vymezeného a prokázaného, žalobcům nároky jimi uplatněné nevznikly, proto z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
11. Soud zamítnul návrhy na doplnění dokazování účastnickými výslechy žalobců, neboť by takové dokazování bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti, když by výsledky takového dokazování nemohlo na uvedených právních závěrech soudu, změnit ničeho.
12. Dále soud nevyhověl návrhu na odročení jednání z důvodu poskytnutí lhůty na doplnění tvrzení v reakci na dané poučení soudem, neboť z ustanovení § 118a o. s. ř. neplyne povinnost soudu, automaticky po poučení daném dle tohoto ustanovení, poskytovat žalobci lhůtu k doplnění tvrzení, tak, aby bylo nutné jednání odročovat, za situace, kdy nebyly tvrzeny takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že čistě z objektivních důvodů, nebylo možné tvrzení o skutečnostech, které bylo nutné do žalobních tvrzení doplnit, uvést přímo v žalobě, ačkoliv je povinností každého z účastníků rozhodné skutečnosti tvrdit, dle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a v případě žalobce, je povinností takové skutečnosti uvést již v žalobě samé, dle § 79 odst. 1 o. s. ř.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení plně úspěšný žalovaný byl zastoupen právním zástupcem. Náhrada nákladů řízení je tak tvořena odměnou advokáta ve výši [částka] za úkon právní služby a z náhrady nákladů ve výši [částka] za úkon právní služby, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení právní zástupce žalovaného učinil celkem , hodnota, úkony právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, účast na jednání). Dále je součástí DPH. Celková výše činí [částka].