Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení po žalovaném, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. (pod původním názvem [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. a [právnická osoba]) s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku (webových stránek) uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytnul peněžní prostředky ve výši [částka], které byly převedeny na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobce uvedl, že není s to doložit uzavření smlouvy, proto se této částky domáhá z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že na účet č. [č. účtu] byly dvakrát poskytnuty částky [částka] společností , právnická osoba4. Z listin založených ve spise není možné učinit závěr, z jakého titulu byla zaslána částka [částka] na shora uvedený účet, dále že disponentem uvedeného účtu je žalovaný a tedy, že existuje pohledávka vůči žalovanému. Skutečnost, že uvedené částka byla poslána shora uvedený účet, byť by to byl i účet žalovaného (což není prokázáno), neznamená automaticky, že jde o pohledávku (může jít např. o plnění dluhu vůči disponentu uvedeného účtu).5. Za situace, kdy v řízení nebyla prokázána věcná aktivní legitimace žalobce ve vztahu k uplatněnému nároku a věcná pasivní legitimace žalovaného, k témuž, soud žalobu zamítnul.6. Lze doplnit, že tím, že se žalobce nedostavil k jednání, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1,3 o.s.ř., o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] aj. ). Podmíněná žádost žalobce o odročení jednání pro případ, že by soud neměl shora uvedenou skutečnost za prokázanou, není způsobilým procesním úkonem, pro svou podmíněnost, neboť i procesní úkon musí splňovat kritérium určitosti; nikoliv vykazovat nahodilost plynoucí z uvážení soudu nad prokázaným skutkovým stavem. Takovým způsobem by soud nejednal nestranně, tak jak mu ukládá ustanovení čl. 81 odst. 1 Ústavy. Žádost žalobce nesplňuje ani požadavky ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť odročení jednání ze vázáno na důležitý důvod, jímž však nemůže být nesplnění procesních povinností žalobce,tj. povinností tvrzení a povinnosti důkazní. Označení důkazu a navrhnutí jeho provedení, tak musí být z povahy věci samé učiněno jednoznačným způsobem, tak aby bylo patrné, zda takovým úkonem účastník řízení důkaz navrhuje či nikoliv. Pro úplnost soud dodává, že nelze plnění důkazní povinnosti přesouvat na soud, vyjma situací, kdy předložení důkazu není pro účastníka řízení objektivně dosažitelné.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.