Výrok
I. Žalovaný je povinen odstranit stavbu bez čísla popisného/čísla evidenčního stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou, došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali po žalovaném odstranění stavby v jeho vlastnictví (dále též jen ,,předmětná stavba”), a která se současně nachází na pozemku, jehož jsou žalobci spoluvlastníci (pozemek p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], dále jen „předmětný pozemek“). Tento návrh odůvodnili tím, že předmětný pozemek a i současně sousední pozemky p.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], na nichž se nacházejí chatky, v minulosti vlastnil otec žalobců, který je pronajímal [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen ,,[Anonymizováno] “), jenž je dále podnajímal svým členům. Konkrétně tomu tak bylo u paní [jméno FO]. Právní předchůdce žalovaného, společnost [právnická osoba]. nabyla chatku na základě usnesení soudního exekutora, [tituly před jménem] [jméno FO] (č. j. [spisová značka], ze dne [datum]) v dražbě. Společnost [právnická osoba]. podala v roce 2022 proti žalobcům ([jméno FO]) žalobu na vypořádání vlastnického práva z domnělého důvodu, že chatka stojí na cizím pozemku a dále se také domáhala zřízení věcného břemene (služebnosti) spočívající v právu cesty přes pozemky p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Obvodní soud pro [adresa] zamítavým rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba]. nemá titul na de facto ,,nucený“ výkup pozemku pod stavbou od žalovaných ([jméno FO] a [jméno FO]) v její prospěch a že společnost [právnická osoba]. musela vědět, co je předmětem dražby, tedy, že draží nemovitost nacházející se na pozemku cizím. Vzhledem k tomu, že dle žalobců má společnost [právnická osoba]. stavbu zřízenou na cizím pozemku, ale bez právního titulu, který by ji umožňoval mít na tomto pozemku tuto stavbu, jsou oprávněni se soudně domáhat odstranění této stavby. Žalobci vyzvali společnosti [právnická osoba]. předžalobní výzvou k odstranění předmětné stavby, avšak ve lhůtě k odstranění stavby, tato společnost předmětnou stavbu převedla na žalovaného, pana [Anonymizováno] na základě kupní smlouvy.
2. Žalovaný učinil nesporným, že je vlastníkem stavby na pozemku, jehož jsou žalobci spoluvlastníci, (pozemek p.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]) a že vlastnické právo ke stavbě nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba]. Ve zbytku žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je rozhodujícím kritériem pro zjištění, zda se jedná o oprávněnou či neoprávněnou stavbu, je to, zda právní titul k umístění stavby na cizím pozemku existoval v době, kdy byla stavba zřízena. Neoprávněné stavby jsou ty, jež byly od počátku neoprávněně postavené na cizím pozemku. Naopak nelze dospět ke stejnému závěru u staveb, které byly postavené na základě práva (časově omezeného či neomezeného), které později zaniklo. Vzhledem ke stáří staveb je třeba věc posoudit dle tzv. starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „ObčZ“) jelikož stavba byla zřízena před [datum] ve spojení s ustanovením přechodným § 3055 současného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), dle kterého stavby zřízené na cizích pozemcích se nestanou jejich součástí. Jedná se o konkurenci dvou samostatně stojících nezávislých režimů, na jedné straně vlastnictvím k pozemkům a vlastnictví ke stavbám stojících na tomto pozemku. Dle žalovaného se nemohou žalobci jako podíloví spoluvlastníci domáhat odstranění stavby ve vlastnictví žalovaného.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:
4. Z tisku z dálkového nahlížení do katastru nemovitostí, LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa] spolu se snímkem katastrální mapy, z tisku z katastru nemovitostí, LV [Anonymizováno], ze dne [datum], k datu [datum], má soud za prokázané, že žalobci jsou spoluvlastníci předmětného pozemku nacházejícího se v [adresa]. Žalovaný je vlastníkem stavby nacházející se na předmětném pozemku (LV [Anonymizováno]).
5. Z kopie žaloby adresované zdejšímu soudu žalobce [právnická osoba]. ze dne [datum], má soud za prokázané, že tato společnost podala proti [jméno FO] a [jméno FO] žalobu na vypořádání stavby (předmětné stavby) na cizím pozemku (předmětného pozemku) a žalobu o zřízení věcného břemene.
6. Z rozsudku zdejšího soudu, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka], má soud za prokázané, že žalobě uvedené v bodě 4 tohoto rozsudku nebylo vyhověno (výrok I. tohoto rozsudku), a řízení o vzájemném návrhu na odstranění stavby podané [adresa] [jméno FO] bylo zastaveno, a to z důvodu pozdního zaplacení soudního poplatku (výrok II. tohoto rozsudku). Odvolací soud rozsudek prvního stupně, co do odvolacích důvodů potvrdil. Z odůvodnění obou soudů vyplývá, že jak soud prvního stupně, tak soud odvolací, na vztahy mezi vlastníkem předmětné stavby (právním předchůdcem žalovaného) a spoluvlastníky předmětného pozemku nelze aplikovat ustanovení § 135c ObčZ, ale ustanovení § 1042 o. z., s tím, že ochrana vlastníkovi stavby v tomto případě nenáleží žádná, neboť stavba byla zřízena na základě práva dočasného charakteru. Argumentaci rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 828/2017, shledali soudy jako zcela nepřípadnou, neboť v tomto rozhodnutí byla posuzována stavba, jež byla zřízena na základě původně trvalého práva k pozemku, nikoliv dočasného. Odvolací soud k tomu uvedl, že naopak odkaz soudu prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2023/2013 je zcela případný a aplikovatelný, s tím, že oprávněnost stavby je třeba posoudit dle právní úpravy v době jejího vzniku, způsob vypořádání pak dle úpravy platné a účinné v době rozhodování o neoprávněné stavbě (shodně NS 22 Cdo 2392/99, 22 Cdo 1997/2000). Nájemní vztah tak zakládá právo k umístění stavby toliko dočasné (NS 22 Cdo 4304/2011).
7. Z předžalobní výzvy na odstranění stavby ze [datum], má soud za prokázané, že žalobci skrze svého právního zástupce zaslali původnímu vlastníkovi předmětné stavby, společnosti [právnická osoba]., předžalobní výzvu k odstranění předmětné stavby.
8. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum], má soud za prokázané že právní zástupce společnosti [právnická osoba]. zaslal právnímu zástupci žalobců vyjádření k předžalobní výzvě, ve které shrnul judikaturu Nejvyššího soudu (shodně jako ve vyjádření k žalobě v této věci) a dospěl k závěru, že vlastník stavby, která byla zřízena před [datum] na cizím pozemku na základě práva, které zaniklo, požívá stejné ochrany jako vlastník pozemku, když původní stavebník předpokládal na tomto její trvalé zřízení. Žalobci se tak dle žalovaného nemohou s úspěchem domáhat odstranění předmětné stavby. Žalovaný i přes uvedené žalobkyni navrhl 3 možnosti řešení, a to uzavření nájemní smlouvy za podmínek, které mají ostatní vlastníci stavby na pozemcích žalobců, pronájem stavby či její prodej.
9. Z kopie kupní smlouvy mezi [právnická osoba]. a žalovaným ze dne [datum], má soud za prokázané, že původní vlastník stavby, společnost [právnická osoba]. prodala žalovanému stavbu bez [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nacházející se na pozemku žalobců, kteří jsou jejímu spoluvlastníky.
10. Z předžalobní výzvy na odstranění stavby ze dne [datum], z kopie nevyzvednuté obálky ze dne [datum] (e-mailová komunikace mezi [právnická osoba] a právním zástupcem žalobců ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobci skrze svého právního zástupce zaslali novému vlastníkovi, žalovanému, předžalobní výzvu k odstranění stavby. Žalovaný si tuto písemnost nemohl převzít, jelikož ta byla vrácena odesílateli z důvodu, že žalovanému nemohla být doručena, jelikož nemá domovní schránku.
11. Ze smlouvy o pronájmu části parcel ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobci uzavřeli s [Anonymizováno] dne [datum] smlouvu o pronájmu části předmětného pozemku.
12. Z kopie smlouvy o podnájmu zahradního dílu v zahrádkové osadě ze dne [datum], má soud za prokázané, že paní [jméno FO] uzavřela s [Anonymizováno] smlouvu o podnájmu zahradního dílu nacházejícího se v zahrádkové osadě na předmětném pozemku.
13. Z přípisu [Anonymizováno], adresovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] s podacím vozítkem dne [datum] a přípis [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], má soud za prokázané, že předmětná stavba byla vystavěna v souladu se stavebně-právními předpisy.
14. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.
15. Soud poté posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech, zejména přitom přihlédnul k rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [adresa], j. [spisová značka], ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
17. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.
18. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
19. Podle § 3055 o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.
20. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
21. Podle § 126 ObčZ, vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.
22. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy jaká tu byla v době jejího vzniku, zatímco způsob vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2023/2013).
23. Zřídil-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, je povinen po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit. Oproti tomu zřídí-li na cizím pozemku stavbu stavebník, který měl časově neomezené právo místo na tomto pozemku stavbu, a toto právo později zaniklo, nemůže se vlastník pozemku úspěšně domáhat odstranění této stavby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Pro obě skupiny případu je však shodné, že jejich režim nepodléhá ustanovení § 135c ObčZ, právě proto, že v době výstavby byl občanskoprávní titul ke zřízení staveb dán, ale obě je nutno poměřovat požadavkem na ochranu vlastnického práva v režimu § 126 ObčZ., byť v prvním případě soudní praxe úspěšnou aplikaci tohoto ustanovení nepřipouští, zatímco v druhém případě může být důvodnost žaloby podle uvedeného ustanovení založena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2697/2011).
24. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 604/2013), plyne, že věděl-li či z okolností musel stavebník vědět, že jeho oprávnění mít stavbu na pozemku umístěnou zanikne, lze jako jediný způsob řešení připustit pouze odstranění stavby, kterého se vlastník pozemku domáhá podle § 126 odst. 1 ObčZ.
25. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, na němž je umístěna předmětná stavba, jež je ve vlastnictví žalovaného. Stavba byla zřízena před [datum]. Předmětný pozemek a i současně sousední pozemky p.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], na nichž se nacházejí chatky, v minulosti vlastnil otec žalobců, a které byly předmětem nájemního vztahu s [Anonymizováno], který následně formou podnájmu umožňoval užívání těchto pozemků třetím osobám, např. pí. [jméno FO]. Z obou smluv, jak ze smlouvy nájemní i podnájemní vyplýval závazek uvést pozemek po konci nájmu do původního stavu. Společnost [právnická osoba]. získala předmětnou stavbu na základě usnesení o příklepu v dražbě a poté ji kupní smlouvou zcizila žalovanému.
26. Vzhledem k zákonné povinnosti soudu, dané ustanovením § 13 o. z., soud vzal v úvahu právní posouzení skutkového stavu, zjištěného v jiném řízení, které probíhalo u zdejšího soudu a týkalo se předmětného pozemku a předmětné stavby (viz shora) a lze tak mít na jisto, že předmětná stavba byla zřízena před [datum], dle přechodných ustanovení § 3028 o. z. je třeba se řídit právní úpravou dle ObčZ. Předmětná stavba byla zřízena oprávněně, a to v souladu s stavebně-právními předpisy, na základě práva dočasného charakteru, kterým byla podnájemní smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalovaného (paní [jméno FO]) a [Anonymizováno] (nájemce), jenž měl předmětný pozemek v nájmu na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdce žalobců (jejich otcem). Vztah plynoucí z nájemní (podnájemní) smlouvy má toliko dočasný charakter plyne ze samotné povahy nájemního/podnájemního závazkového vztahu, čemuž odpovídá i obsah dohody obsažené v obou smlouvách, podle níž je jak nájemce, tak i podnájemce, povinen po skončení nájemního, resp. podnájemního vztahu uvést pozemek do původního stavu.
27. Jak plyne ze zjištěného skutkového stavu ve shora uvedeném řízení, okamžikem skončení nájemního vztahu (a odvozeně i vztahu podnájemního) zaniklo právo užívání předmětného pozemku, umístěním stavby, jež se na něm nachází. Odvolací soud v tomto punktu konstatoval (bod 24), že vlastník předmětné stavby má pouze „holé“ vlastnictví nemovitosti, z něhož již žádná další práva vzniknou nemohou. Nemůže se proto domáhat „nuceného“ prodeje (přikázání) pozemku pod stavbou, ani služebnosti cesty ke stavbě a je rovněž vyloučena jakákoliv dobrá víra žalovaného, že pozemek pod stavbou bude moci užívat, neboť není tvrzeno a ani prokázáno, z čeho by svoji dobrou víru odvozoval. Odvolací soud konstatoval, že dobrou víru vlastník předmětné stavby nikdy mít nemůže, neboť mu bylo známo, že nemovitost stojí na cizím pozemku, k němuž žádné právo nemá.
28. Tím, že žalovaný i nadále má svoji nemovitost umístěnou na pozemku žalobců, svým jednáním zasahuje do vlastnického práva žalobců, jež jsou dle ustanovení § 1012 o. z. oprávněni se domáhat ochrany svého vlastnického práva tak, aby vyloučili jiné osoby z užívání předmětu jejich vlastnictví. (Shodně i nadále aplikovatelné rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 604/2013, že věděl-li či z okolností musel stavebník vědět, že jeho oprávnění mít stavbu na pozemku umístěnou zanikne, lze jako jediný způsob řešení připustit pouze odstranění stavby, kterého se vlastník pozemku domáhá podle § 126 odst. 1 ObčZ). Z uvedeného vyplývá věcná aktivní legitimace žalobců k uplatněnému nároku a zároveň věcná pasivní legitimace žalovaného.
29. Pro úplnost lze dodat, že argumentace žalovaného závěry obsažené v rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], potvrzuje naopak závěry uvedené shora, neboť v tam posuzovaném případě existoval právní titul k užívání pozemku, jímž byla platně uzavřená nájemní smlouva a z ní trvající nájemní vztah.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z čtyř úkonů učiněných před [datum] uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, 2x předžalobní výzva, žaloba), a z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů učiněných po [datum] uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (replika z [datum], účast na ústním jednání dne [datum]), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] za úkony učiněné před [datum], a dále dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] za úkony učiněné již v roce 2025 dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka].