Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

28 C 158/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 6Datum rozhodnutí: 8. 8. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 6Č. j.: 28 C 158/2024-37Samosoudce: Mgr. Jana HovorkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 4. 4. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 2 400 euro s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH06:2024:28.C.158.2024.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 EUR od 27. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobce a) se co do částky 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 EUR od 27. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právního tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni c) 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 EUR od 27. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni d) částku 300 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 EUR od 27. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobců na zaplacení částky 600 EUR s příslušenstvím každému ze žalobců. Žalobci odůvodnili žalobu tím, že jim vznikl nárok na zaplacení 600 EUR z titulu náhrady škody dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále též „nařízení“), za zpoždění letu. Žalobci měli dne 22. 11. 2023 potvrzenou rezervaci na let provozovaný žalovanou z Bratislavy do Bahrajnu (let č. QS 6624), který byl na příletu opožděn o 3 hodiny a 43 minut. Žalobci u žalované uplatnili nárok na kompenzaci, žalovaná nárok žalobců odmítla.

2. V řízení byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, nárok žalobců z části neuznala s odkazem na aplikaci čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení, vzhledem k tomu že zpoždění nepřesáhlo 4 hodiny a v takovém případě může být výše náhrady snížena o 50 %; žalobní nárok u každého ze žalobců tedy uznala pouze v rozsahu 300 euro.

3. Žalobci s tímto postupem žalované nesouhlasili, měli za to, že žalovaná není oprávněna měnit své stanovisko, tedy nejprve nárok odmítnout a po jeho uplatnění u soudu využít postupu dle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení ke snížení kompenzace o 50 %.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že cestující [Jméno žalobce A], [Jméno žalobce B], [Jméno žalobce C], [Jméno žalobce D] měli potvrzenou rezervaci na let provozovaný žalovanou z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] dne 22. 11. 2023, let č. [číslo], který byl na příletu byl opožděn o 3 hodiny a 43 minut, a že vzdálenost mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] činí 3 784 km. Dále bylo nesporným, že cestující uplatnili u žalované dne 26. 1. 2024 náhradu na kompenzaci za předmětné zpoždění ve výši 600 euro pro každého z cestujících.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná na uplatnění nároku cestujícími reagovala sdělením, že s uplatněným nárokem nemůže souhlasit, že zpoždění bylo způsobeno jednak technickými problémy, klíčovým však bylo jednání skupiny cestujících, která se chovala obstrukčně a zavinila, že zpoždění na příletu bylo delší 3 hodin (e-mail).

6. Rozhodná právní úprava:Článek 7 nařízení upravující právo na náhradu škody1. Odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.2. Jestliže je cestujícím v souladu s článkem 8 nabídnuto přesměrování na jejich cílové místo určení, může provozující letecký dopravce o 50 % snížit odškodné stanovené podle odstavce 1, pokud přesměrovaný let nepřekračuje plánovaný čas příletu původně rezervovaného letu:a) o dvě hodiny v případě všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů, nebob) o tři hodiny v případě všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů, neboc) o čtyři hodiny v případě všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).

7. Nárok na úhradu 300 euro každému z cestujících byl ve věci nesporný, žalovaná v tomto rozsahu žalobou uplatněné nároky uznala. Veškerá skutková tvrzení žalobců učinila nesporným, netvrdila žádné liberační důvody, pro které by byla vyloučena její odpovědnost jako leteckého dopravce za vzniklé zpoždění. Za mimořádnou okolnost neoznačila ani důvod původně uvedený pro odmítnutí nároku – zpoždění zapříčiněné chováním některých cestujících předmětného letu.

8. Sporný v dané věci nebyl základ nároku, ale jeho výše, tzn. aplikace možnosti daná leteckému přepravci v čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení, tedy za stanovených podmínek, tj. kdy zpoždění letu nepřesáhne 4 hodiny snížit náhradu na kompenzaci cestujícím o 50 %. Sporné mezi účastníky bylo, zda letecký dopravce je časově omezen ve využití tohoto postupu, resp. zda tento postup předjímaný nařízením může uplatnit i poté, co nárok na kompenzaci ve vztahu k cestujícím před uplatněním nároku u soudu odmítl.

9. Samotné nařízení žádné časové či věcné omezení pro postup dle čl. 7 odst. 2 neobsahuje, nezakládá žádné další podmínky pro aplikaci možnosti snížení náhrady ze strany provozujícího leteckého přepravce. Nejedná se o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, nejedná se o případ, kdy je úkolem soudu, aby podle svého uvážení vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Podstatná je kategorizace letu dle jeho délky a popř. skutečnosti, zda se jednalo o let Společenství, a délka zpoždění. Podstatné je proto zjištění skutkových okolností. Skutková tvrzení byla v daném případě mezi účastníky nesporná.

10. Za shora popsané situace nebyl dán důvod k předložení předběžné otázky SDEU, jak se domáhali žalobci, neboť rozhodnutí nebylo založeno na úvaze soudu či sporném výkladu unijního práva.

11. Dále soud uvádí, že na obranná tvrzení žalované, jimiž popírá výši nároku, se koncentrace neuplatní ani dle procesních pravidel v řízení před soudem.

12. Žalovaná v řízení neuplatnila žádný liberační důvod, nárok fakticky uznala co do jeho základu. Využila možnosti nařízení za daných skutkových okolností (tj. letu mimo Společenství delšího 3 500 km, jehož zpoždění bylo delší 3 hodin a kratší 4 hodin) snížit nárok na kompenzaci cestujících o 50 %, tzn. z 600 euro na 300 euro. Vzhledem k tomu, že žalovaná jednala v souladu s nařízením, pročež nařízení žádné další podmínky pro uvedený postup nezakládá, shledal soud, že nárok žalobců je oprávněný pouze do výše 300 euro, ve zbývající části 300 euro soud žalobu zamítl. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení byl v poměru 50:50, proto soud rozhodl tak, že vztahu mezi žalobci a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací